Evropská komise navrhla cenový strop 275 eur za MWh u kontraktů na plyn v TTF

Evropská komise (EK) dnes navrhla stanovit nejvyšší velkoobchodní cenu plynu při prodeji v klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na 275 eur (6700 Kč) za megawatthodinu (MWh). V reakci na dlouhodobé požadavky většiny členských států Evropské unie na omezení cen přišla komise s parametry mechanismu, který má od ledna zabránit cenovým výkyvům na nejdůležitějším evropském trhu. Vyšší ceny plynu prodražují výrobu elektřiny.

Cenový strop se má týkat pouze termínových kontraktů na následující měsíc. K jeho automatické aktivaci bude nutné, aby byly ceny v TTF nejméně o 58 eur za MWh vyšší než průměrná cena zkapalněného zemního plynu (LNG) na světovém trhu. O návrhu budou ve čtvrtek jednat ministři energetiky unijních zemí na mimořádné schůzce svolané českým předsednictvím.

Evropský blok se stále potýká s dopady vysokých cen energií částečně souvisejících s válkou na Ukrajině a omezováním dodávek ruského plynu, kvůli nimž státy investují vysoké částky do podpory domácností a firem. Po řadě dalších opatření dnes komise navrhla parametry cenového stropu, který se má využívat pouze ve výjimečných případech.

"Není to regulační zásah, který by držel ceny na trhu s plynem na uměle nízké úrovni. Je to mechanismus poslední záchrany, který má v nutných případech zabránit tomu, aby ceny výrazně přesáhly světovou úroveň,“ prohlásila dnes eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Příkladem jsou podle ní ceny z letošního srpna, kdy se v TTF platilo za klíčový termínový kontrakt i přes 300 eur za megawatthodinu. Po prázdninách však začaly ceny klesat a v současnosti se pohybují pod 120 eury za MWh. Před rokem stál plyn v TTF kolem 43 eur, před dvěma lety asi 15 eur za megawatthodinu.

Obchodníci i regulátoři v posledních týdnech varovali před umělým omezováním cen, které by podle nich mohlo ohrozit konkurenceschopnost evropského trhu, a tím i dostatek suroviny. Toho se obávají i některé členské země v čele s Německem či Nizozemskem, které jsou dlouhodobě proti zavedení stropu. Většina unijních států včetně Francie, Itálie nebo Polska však nějakou formu cenové regulace požadují a komise ji podle nich měla navrhnout už dříve.

Komise zdůrazňuje, že nový nástroj nemá ohrozit objem dodávek na evropský trh a že jej EU bude využívat jen ve zcela výjimečných případech. Ceny se nad stanoveným stropem budou muset držet dva týdny, což se nestalo ani v době jejich rekordního srpnového růstu. Deset dní v řadě zároveň budou muset o 58 eur převyšovat cenu LNG. Při splnění obou podmínek budou zrušeny obchody nad stanovenou hranicí.

Podle některých unijních činitelů se dá očekávat, že část států volajících po zavedení stropu bude návrh považovat za málo účinný. Lídři unijních zemí v říjnu vyzvali komisi, aby navrhla "dynamické cenové pásmo pro transakce se zemním plynem s cílem okamžitě omezit případy nepřiměřeného nárůstu cen".

"Museli jsme stanovit dostatečně vysokou úroveň (stropu), abychom předešli zvýšení spotřeby plynu," vysvětlila Simsonová, proč komise stanovila cenovou hranici tak vysoko. Parametry mechanismu podle ní zároveň zaručí, že EU nepřijde kvůli umělému omezení cen o dodávky LNG, které by mohly při nevýhodných cenách v Evropě směřovat například do Asie.

Strop se také nemá vztahovat na denní kontrakty nebo na smlouvy uzavírané přímo mezi dvěma stranami, takzvané OTC. Celkově by měl podle údajů EK zahrnout asi pětinu obchodování v rámci TTF.

EU se od začátku krize shodla už na omezení spotřeby plynu a elektřiny či na přerozdělení nadměrných zisků elektráren či producentů fosilních paliv. Ve čtvrtek mají ministři schvalovat dobrovolné společné nákupy plynu či vzájemnou solidaritu států v případě nedostatku dodávek. Diplomaté přitom neočekávají, že by se ministři shodli na podpoře dnes navržené regulace.