Plyn na houpačce

Ceny plynu létají sem tam, evropské země hledají reálná, a hlavně rychlá řešení, jak v plynové krizi obstát.

Plyn na houpačce

ABSTRACT: Europe is rushing to build LNG terminals and downstream gas routes to secure enough non-Russian gas. The Czech Republic has secured a third of the capacity (3 bcm) at the Eemshaven terminal in the Netherlands through ČEZ. The terminal was opened on the 8th of September.


 

Vpřístavu Eemshaven v Nizozemsku 8. září zprovoznili terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG). Je to ten, kde má náš stát prostřednictvím společnosti ČEZ pronajatou třetinu kapacity, tj. 3 mld. m3 plynu.

Plovoucí terminál představují dvě spojené lodi se zabudovanou jednotkou zpětného zplynování. Plyn, zmražený zhruba na teplotu –170 °C, se zkapalňuje hned po vytěžení a získá tak až 600krát menší objem. Terminál na severu Nizozemska se skládá ze dvou skladovacích jednotek a zpětného zplynování, jde o lodě Exmar S188 a Golar Igloo. Z nich se pak surovina přečerpá do plynovodu a touto cestou se dostane do České republiky.

LNG ovšem nebude v českých plynovodech žádnou novinkou – například při výpadku ruského plynu už sem tekl plyn nejen z Norska, ale také směs LNG. V červnu Evropská unie i kvůli prudkému snížení ruských dodávek poprvé dovezla více plynu ve formě LNG z USA než plynovody z Ruska.

 

BEZ RUSKÉHO PLYNU

Zdá se, že Rusko přitvrdilo a plyn přestane do Evropy posílat. I kdyby se však situace opět změnila, jistota tu žádná není.

Informace a názory na to, jak se má Česko vyrovnat s plynovou krizí, jsou ovšem několikerého druhu. Ty oficiální sdělují, že se s přerušením dodávek z Ruska v podstatě vyrovnáme, ty opoziční pochopitelně oponují, že to neumíme zvládnout, případně nabízejí všelijaká řešení, včetně těch neuskutečnitelných nebo časově velmi náročných. Jiné kritické hlasy zase shrnují veškeré problémy, které s plynem Evropu čekají, vytvářejí katastrofické vize, ale pokud jde o to, co s tím dělat, tak nenabízejí nic konkrétního. A to zcela pomiňme demonstranty, kteří konkrétní představu mají: tlačí na to, abychom přestali Rusko trestat, podvolili se jeho politice a měli zase plynu habaděj a za nižší cenu.

Česká vláda, konkrétně Ministerstvo průmyslu a obchodu v komunikaci s občany nijak neexceluje. Není proto divu, že běžný občan je především vystrašený. Přitom předjímat lze jen to, že nedostatek komodity vyvolává růst jejích cen a ten předjímat zas tak moc dobře nejde. Ceny již ale létají sem a tam i podle toho, jaké zprávy se ve světových médiích objeví, nebo podle toho, co která země vyhlašuje, že udělá či neudělá.

Podle oficiálních výroků by Česká republika s kapacitami plynu, které má zajištěné, byla schopna při běžných průměrných teplotách pokrýt chod domácností a firem zhruba na 11 měsíců, tedy do příštího léta.

 

BUDE TO STAČIT?

Výpočty kalkulují se třemi zdroji: plyn v zásobnících, LNG z nizozemského terminálu a úspory minimálně ve výši 15 procent. A kdyby to nestačilo, tak se budou muset všichni povinně uskrovnit.

Kromě toho, že máme zásobníky plynu docela slušně zaplněné, se pozornost obrací především k LNG. Tj. ke zkapalněnému zemnímu plynu, který se speciálním tankerem dopraví do terminálu, tam se ohřeje, tím se z něj stane zase plyn, jak ho známe, a putuje plynovodem k zákazníkům. Přepravní trasy pro tento plyn již ČEZ zajistil, trasa z Nizozemí povede přes Německo, součástí pronájmu jsou i skladovací kapacity odpařeného plynu. Pronájem kapacity má Česko stát vyšší desítky milionů eur ročně, přesná částka je neveřejná.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely plyn z tohoto terminálu prodlouží spotřebu plynu v ČR až o dva měsíce – záleží samozřejmě na tom, jak krutá bude zima. Během nadcházející topné sezóny by se mělo z tohoto terminálu přepravit do ČR až 1,5 mld. m3. Podstatné samozřejmě je, zda tento LNG dokážeme nakoupit. Bez ruského plynu z Nord Streamu o něj je značný zájem a producenti to nemusejí stíhat.

Takže zásobníky naplněné z 80 % pokryjí asi třetinu spotřeby ČR, další třetina bude z nizozemského terminálu a třetí třetinu je třeba zajistit úsporami. Je znát, že si to lidé uvědomují, vysoké ceny už doléhají skoro na každého, takže se spotřeba plynu v Česku od začátku roku snižuje. V zimě to ovšem nebude jednoduché, navíc problém nedostatku plynu už nyní postihuje především průmysl a podniky služeb.

Plyn ke zkapalnění je na světě k dispozici v mnoha zemích, zdá se, že na této straně rovnice problém nebude, ale zatím se to nevyplácelo, tak mohou chybět zpracovávací kapacity. Terminály pro LNG po Evropě existují už delší dobu, ale nebyly většinou moc využívané – to lze ale poměrně rychle změnit. Například vybudováním terminálů plovoucích. Je ale otázka, zda stejně rychle lze postavit tolik tankerů na přepravu LNG, kolik jich bude třeba. Avšak pokud jde o zajištění samotné dodávky LNG, česká vláda to vidí optimisticky.

 

Rok

Spotřeba (mil. m3)

2001

9 773

2005

9 563

2010

8 979

2015

7 608

2020

8 694

2021

9 434

Vývoj spotřeby zemního plynu v ČR
Zdroj: ERÚ

 

LNG V EVROPĚ

Zkapalnění plynu je energeticky náročné. Dlouhou dobu byl proto LNG dražší než plyn přepravovaný plynovody. S omezením ruských dodávek a růstem ceny mu už ale LNG může cenově konkurovat.

Nezbytně nutnou infrastrukturou pro zajištění vyšších dodávek zkapalněného plynu jsou terminály – ať už pevné, nebo plovoucí – pro skladování a opětovné zplyňování LNG. Pracuje se na nich ve velkém spěchu. Do konce roku by měly být spuštěny terminály například ve Finsku, Nizozemsku a Turecku. V příštím roce pak terminály v Německu a po jednom v Itálii a Řecku.

Německá vláda společně s energetickými společnostmi RWE a Uniper pronajala čtyři plovoucí skladovací a znovuzplyňovací jednotky pro přímý dovoz LNG. Každá ze čtyř jednotek bude mít průměrnou roční dovozní kapacitu 5 miliard kubíků, přičemž špičková kapacita dosáhne 7,5 miliardy kubíků. Dvě z těchto jednotek mají být uvedeny do provozu na přelomu roku a další dvě do konce roku 2023.

Kromě toho existuje projekt dalšího plovoucího úložiště v baltském přístavu Lubmin, jehož spuštění je naplánováno na prosinec, a další jednotka ve Wilhelmshavenu s možným termínem spuštění v roce 2023. Projekt v Lubminu, umístěný tam, kde z mořského dna vychází na pevninu plynovod Nord Stream 2, může být zajímavý i pro Česko. Je zde totiž přímé napojení na plynovodní síť včetně plynovodů OPAL a EUGAL.

Finský terminál má být umístěn na jižním pobřeží země v přístavu Ingå. Pokrýt by měl finské i estonské potřeby. A velkou část litevské a lotyšské spotřeby pomáhá zajistit další LNG terminál v regionu, který je již osm let v litevském přístavu Klajpeda.

Za „normálních“ okolností trvá stavba terminálu zhruba pět let, ale doba normální není a řada států tolik času samozřejmě nemá. Proto se budují terminály plovoucí, obvykle jsou to přestavěné obří tankery. Jsou trvale zakotveny v přístavech a napojeny na stávající plynovody. Vyžadují však hluboké přístavy, což všude není. Stavba vyjde levněji, podle odhadů je to asi 50 – 60 % nákladů na stavbu terminálu na pevnině. Jednodušší je také schvalovací proces.

 

POLSKÁ CESTA

Při informování o LNG a jeho budoucnosti byl vždy zmiňován polský terminál Świnoujście, kde jsou dvě nádrže LNG s obsahem 320 tisíc m3. V budoucnu k nim má přibýt ještě jeden zásobník. Zplyňovací kapacity jsou nyní na úrovni asi 6 mld. m3 ročně. Jeho význam je oproti minulosti nyní zcela zřejmý.

Obdobně se mění kapacita terminálu v chorvatském Omišalj na ostrově Krk. S investicí 25 milionů eur se rozšiřuje regasifikační kapacita plovoucího LNG terminálu ze současných 2,9 miliard m3 na 6,1 mld. m3. Samotné Chorvatsko přitom spotřebuje jen okolo 3 miliard kubíků ročně a třetinu z toho pokrývá vlastní těžbou. Přebytek může směřovat do okolních zemí. Větší část z investičních nákladů proto směřuje do výstavby 58kilometrového potrubí Zlobin – Bosiljevo. Díky němu bude možné zvýšit export do Slovinska a následně i dalších zemí – hlavně Maďarska a Itálie.

Koncem srpna byl otevřen propojovací plynovod mezi Polskem a Slovenskem. Ten je základním prvkem tzv. severojižního koridoru celoevropské plynárenské infrastruktury. Jde o dodávky plynu do střední a jihovýchodní Evropy. Plynovod umožní přepravu 4,7 mld. m3 plynu ročně směrem na Slovensko a 5,7 v opačném směru. Propojovací plynovod zahájí komerční provoz již letos v říjnu. Má délku 165 km a byl zařazen na seznam projektů společného zájmu EU (PCI). Z prostředků EU pocházelo zhruba 40 % investičních nákladů.

Propojení vzniklo v rámci Iniciativy Trojmoří, což je neformální svazek dvanácti zemí ze střední a východní Evropy. Podstatné je, že propojuje Polsko se zcela novými zdroji plynu, nezávislými na Rusku. A jeho prostřednictvím získává Polsko také přístup k LNG terminálům na pobřeží Středozemního moře. Už letos na jaře Polsko dokončilo také plynové propojení do Pobaltí. Takže plyn může putovat od Finska až k Řecku, tj. blíž plynovým ložiskům na Kavkaze a ve Středozemním moři. Také obchodníci na maďarském trhu tak mohou získat přístup k alternativním zdrojům plynu.

Polsko letos spouští také plynovod, který povede z norského pobřeží přes Dánsko pod Baltským mořem do Polska. Nové zdroje mu umožňují zcela přerušit dodávky z Ruska. Dlouhodobé smlouvy mu totiž končí v prosinci a Polsko je nehodlá prodlužovat. Plánuje též postavit druhý (plovoucí) terminál v Gdaňsku. Hotový by měl být v roce 2027 nebo 2028.

Mezi projekty společného zájmu EU patřil také plynovod Stork II, který měl dokončit propojení Polska s jižní Evropou přes Česko, které by tak získalo možnost přímých dodávek LNG z polských terminálů. Práce na tomto projektu však již před časem utichly. Nezdálo se, že je to tak důležité. Bezpečnost dodávek plynu braly dřívější vlády nejen u nás, ale v podstatě po celé Evropě téměř za samozřejmost. A ruského partnera pokládaly za seriózního obchodníka, s nímž se lze vždy dohodnout. Nyní se jednání o plynovodu Stork II zase rozjíždí.

Tomáš Brejcha

Související články

Kdo vám dodá energie? Nové zákazníky berou jen tři ze sedmi největších dodavatelů

Pana Alexandra z Českého Krumlova čekaly počátkem měsíce dva pořádné šoky. Ten první byl, že mu společnost Nano Green jen během le…

Několik tisíc lidí demonstrovalo v Německu za otevření plynovodu Nord Stream

Na 3000 lidí dnes demonstrovalo v obci Lubmin poblíž severoněmeckého Greifswaldu za cenově přijatelné energie a za otevření plynov…

Hirman: V Bruseli sa bijeme za to, aby sme dostali peniaze zo zdanenia elektriny na Slovensko

Znárodnenie elektriny vyrobenej na Slovensku je krajné riešenie energetickej krízy. Momentálne SR pracuje na spoločnom európskom r…

Strop pro domácnosti zřejmě nebude na celou spotřebu, řekl Síkela

Vláda pracuje na nařízeních, která mají upravit způsob zastropování cen energií. Zatímco ceny by měly zůstat na oznámené úrovni, n…

Polsko odhaduje, že zdaněním mimořádných zisků energetických firem získá 70 miliard

Zdaněním mimořádných zisků energetických firem Polsko získá 13,5 miliardy zlotých (70 miliard Kč), očekává místopředseda polské vl…

Kalendář akcí

Podzimní plynárenská konference

03. 10. 2022 10:00 - 04. 10. 2022 15:10
Online
Český plynárenský svaz, jedna z největších oborových a profesních asociací v ČR, která sdružuje přes 200 významných společností plynárenského oboru, v...

CARBON DAY 2022

05. 10. 2022
Hotel Park Inn, Bratislava
Organizátor podujatia EkosPlus pozýva na odbornú konferenciu zameranú na klimaticko - energetickú politiku a obchodovanie s emisnými kvótami.

Hospodaření s energií ve firmách

11. 10. 2022 09:00 - 16:30
Praha, hotel Olympik
Zavádění energeticky úsporných opatření je v dnešní době energetické krize více než aktuální. Současné ceny energií nutí firmy přehodnocovat své energ...

ENERGETICKÁ KRIZE ESKALUJE, JE NUTNÉ JI ŘEŠIT!

13. 10. 2022 09:00 - 19:00
Praha, Hotel Grand Majestic Plaza
Mimořádná situace v energetice vyvolaná urychlením přechodu k obnovitelným zdrojům v kombinaci s neočekávaným válečným konfliktem na Ukrajině vyžaduje...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

73189
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
832
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika