Rumunsko chce být energetickou velmocí

I když to Rumunsko nahlas nepřiznává, chce se stát energetickou mocností. Alespoň regionální. Řada expertů si myslí, že má dobře vykročeno k tomuto cíli.

Rumunsko chce být energetickou velmocí

ABSTRACT: In the coming years, Romania could become a regional power in energy production. Contributing to this will be the deployment of its first SMR reactors, supported by a $14 million US donation. Moreover, an increase in natural gas production in the Black Sea will make Romania the largest gas exporter in Europe.


 

V POSTAVENÍ PREMIANTA

Do středu pozornosti světové energetické komunity se Rumunsko dostalo na závěr nedávného summitu nejvyspělejších států G7 v Bavorsku zásluhou amerického prezidenta Joe Bidena, který slavnostně oznámil, že vláda USA s americkou firmou NuScale Power LLC poskytne 14 milionů dolarů na podporu studie Front-End Engineering and Design pro rumunské nasazení první elektrárny svého druhu s malým modulárním reaktorem (SMR). Reaktor se vyvíjí v USA, ale ještě není hotov.

Rumunsko tak bylo postaveno do role evropského jaderného premianta, přestože se i další státy, včetně nás, ucházejí o americké reaktory SMR. Bylo to oficiální vyznamenání, protože fakticky bylo o tomto kroku rozhodnuto už dříve.

Čím si toto postavení Rumunsko zasloužilo? Odpověď hledejme v americko-rumunských vztazích, které dlouhodobě vykazují vysokou úroveň, s níž jsou spokojeny vlády obou zemí, ač se jejich politické zabarvení v různých letech různě měnilo.

Už v roce 2005 podepsala Condoleezza Riceová, ministryně zahraničních věcí ve vládě Geoge Bushe ml., dohodu o obranné spolupráci s Rumunskem, která vyvrcholila vybudováním operačního vojenského bodu USA a jeho spojenců na letišti Mihail Kogălniceanu v roce 2010. Nyní se rozběhl projekt financovaný USA v hodnotě 152 milionů dolarů, který změní bývalou sovětskou základnu Campia Turzii ve středním Rumunsku na nový hlavní uzel pro letadla NATO v oblasti Černého moře. Ruská agrese na Ukrajině nutnost takových kroků jen potvrzuje.

Už administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa plánovala přesunout část amerických vojáků z Německa do Rumunska, což rumunští představitelé vřele uvítali. Rumunsko si tak vytvořilo pozici spolehlivého partnera.

„Prosazoval jsem už dříve větší přítomnost aliance a USA na jihu východního křídla NATO,“ řekl letos na jaře rumunský prezident Klaus Iohannis svému americkému protějšku Joe Bidenovi a vyzval ho, aby pokračoval v Trumpově politice.

 

Rumunská jaderná elektrárna Centrala Nucleară de la Cernavodă

 

ODMĚNA ZA SPOLEČNÝ POSTOJ

Na tento politicko-vojenský základ navazuje energetická politika. Rumunsko vsadilo na jadernou energii už za minulého režimu a v tomto směru pokračuje. Asi dvě hodiny jízdy autem východně od Bukurešti se nachází první a zatím jediná rumunská jaderná elektrárna Centrala Nucleară de la Cernavodă se dvěma reaktory. Dodává přibližně 20 % elektřiny do rumunského energetického mixu. Komunistický diktátor Ceausescu už v roce 1980 rozhodl, že bude mít pět reaktorů! První měl být spuštěn už v roce 1986! Plány se plánují, ale realita bývá zcela jiná. Po mnoha technických a ekonomických problémech byl první blok spuštěn 2. prosince 1996 a druhý až 31. října 2007. Elektrárna provozuje dva kanadské těžkovodní reaktory CANDU-6, každý o výkonu 655 MWe.

Od té doby se hovoří o záměru dostavět další reaktory. První blok se stavěl 16 let a výstavba druhého bloku trvala 27 let. Politici hledali investory a v listopadu 2015 do hry vstoupila čínská skupina China General Nuclear Power Group (CGN) memorandem o porozumění týkajícím se dostavby. Sliby chyby. V únoru 2020 rumunský premiér oznámil, že země již nebude partnerem CGN pro tento projekt. A Rumunsko se obrátilo na USA. To uvítal jak tehdejší prezident Donald Trump, tak jeho nástupce Joe Biden. A to je také důvod současné americké podpory Rumunska. V říjnu 2020 bylo oznámeno, že USA budou financovat výstavbu 3. a 4. bloku Cernavoda, stejně jako program modernizace 1. bloku. V březnu 2021 rumunská energetická společnost Nuclearelectrica uvedla, že předpokládá uvedení 3. blo-­­ ku do provozu do roku 2031, se zahájením výstavby se počítá přibližně v roce 2024.

 

RUSKO-UKRAJINSKÝ KONFLIKT ZVÝŠÍ RUMUNSKOU TĚŽBU PLYNU

Ruská invaze na Ukrajinu, která sdílí téměř 400 mil dlouhou hranici s Rumunskem, posílila rumunský tlak na energetickou nezávislost. Jeho ambiciózní energetický plán zahrnuje nejen rozšíření jaderné elektrárny Cernavoda, ale také směřování k novému typu jaderné technologie zvané malé modulární reaktory. Chce také plně využít velká pobřežní plynová pole v hlubokých vodách Černého moře.

Někteří vidí Rumunsko, zemi s 21 miliony obyvatel, jako potenciální regionální energetickou velmoc, která by mohla pomoci zbavit sousedy ve východní a jižní Evropě od energetické závislosti na Moskvě. Je to cíl sdílený ve Washingtonu a mezi některými investory, kteří v posledních měsících vidí obchodní a strategické příležitosti v této části světa.

Vlastník jaderného komplexu Cernavoda, státem kontrolovaná společnost Nuclear­electrica, plánuje v tomto desetiletí utratit až 9 miliard eur na jaderné iniciativy.

Válka na Ukrajině se stala impulsem k prolomení mnoho let trvající patové situa­ce a ke zvýšení těžby v Černém moři, aby se uvolnily potenciálně bohaté zdroje zemního plynu, které může Rumunsko vyvážet.

„Zajistíme energetickou bezpečnost pro sousední země,“ řekl Virgil-Daniel Popescu, rumunský ministr energetiky v novinářském rozhovoru poté, co zákonodárci schválili zákon, který má podpořit investice do těžby plynu.

Přesto budou energetické projekty v Rumunsku výzvou pro společnosti ze Spojených států a dalších západních zemí. Zatím měla vláda pověst toho, kdo „vítá“ zahraniční investory těžkopádnými daňovými předpisy. Rumunský daňový režim je považován za nejtvrdší v Evropě.

To se bude muset změnit, protože se objevilo memento v podobě případu americké společnosti Exxon Mobil, která nedávno prodala svůj 50procentní podíl v Neptune Deep. Tento černomořský projekt byl propagován jako největší nové těžební pole zemního plynu v Evropské unii. Exxon uvedl, že se chce zaměřit na projekty s „nízkými dodavatelskými náklady“. 

Rumunsko těží také ropu a rumunský ropný průmysl je jedním z nejstarších na světě, protože první vrty těží již od 60. let 19. století. Je soustředěn v průmyslové oblasti Ploiesti, severně od Bukurešti. Zatímco dosavadní ropná pole ubývají, manažeři průmyslu tvrdí, že vrty v Černém moři by mohly vyprodukovat dostatek zemního plynu, aby se Rumunsko, nyní umírněný dovozce, stalo největším producentem v Evropské unii.

A brzy se očekává zahájení provozu menších nalezišť plynu v Černém moři. Projekt se nachází poblíž Constance, hlavního rumunského přístavu a pobřežního vrtného centra a bude pokrývat asi 10 procent rumunské spotřeby plynu.

Vývoj v Neptunu, jehož hodnota se od- haduje na 4 miliardy dolarů, může být obtížnější a nákladnější, než když práce začaly před několika lety. S vysokými cenami ropy a plynu se zvýšily náklady na těžbu. Černé moře je nyní riziková oblast, kolem níž se vznášejí miny. Nebezpečí vyplývající z ruské vojenské činnosti zvyšují sazby pojištění. Navzdory tomuto problému jsou obavy o energetickou bezpečnost tak silné, že projekt pokračuje, i když Exxon odešel, uvádějí analytici. 

Rumunsko má také přehrady, které vyrábějí téměř 30 procent elektřiny v zemi. A nyní začíná budovat vodíkovou základnu.

 

Malý modulární reaktor firmy NuScale

 

POD VLAJKOU SMR

Rumunskému jadernému průmyslu, který zaměstnává asi 11 000 lidí, se dostává vysokého ocenění od lídrů světového průmyslu. Pozornost se nyní soustřeďuje na malé modulární reaktory, jejichž dodavatelem je oregonská společnost NuScale Power, která obdržela více než 450 milionů dolarů na podporu z Washingtonu na jejich vývoj.

Záměrem bylo postavit komponenty pro elektrárnu v elektrárně a poté je nainstalovat na místě určení, čímž se sníží obrovské náklady a dlouhé doby trvání výstavby, které brzdí rozvoj jaderné energetiky. Postupem času by tyto reaktory mohly poskytnout evropským zemím alternativy k uhlí a plynu z Ruska.

Pro zemi jako Rumunsko, která má relativně levnou kvalifikovanou pracovní sílu, by se podle expertů mohla výroba zařízení pro tento nový typ reaktoru proměnit v exportní průmysl, nemluvě o možnosti exportovat přebytky elektřiny.

První SMR budou umístěny v bývalé uhelné elektrárně Doicesti. Místo vybrala odborná americko-rumunská komise na základě důkladného zkoumání několika lokalit.

Rumunsko má potenciál stát se katalyzátorem rozmístění jaderných reaktorů v regionu, zejména v dalších zemích iniciativy Three Seas, které se snaží posílit svou energetickou nezávislost bezpečným a stabilním, cenově dostupným a čistým zdrojem energie a zároveň splnit své cíle v oblasti dekarbonizace. Rumunsko získá vedoucí postavení a řadu sociálně-ekonomických výhod: má potenciál stát se základnou pro podporu výroby a montáž komponent SMR a centrum pro přípravu a školení budoucích operátorů a specialistů. 

Odhaduje se, že šestimodulová elektrárna NuScale o výkonu 462 MWe vytvoří 193 stálých pracovních míst v elektrárně, 1 500 pracovních míst ve stavebnictví, 2 300 pracovních míst ve výrobě a pomůže Rumunsku vyhnout se 4 milionům tun emisí CO2 ročně.

Tomáš Brejcha

Související články

Kdo vám dodá energie? Nové zákazníky berou jen tři ze sedmi největších dodavatelů

Pana Alexandra z Českého Krumlova čekaly počátkem měsíce dva pořádné šoky. Ten první byl, že mu společnost Nano Green jen během le…

Několik tisíc lidí demonstrovalo v Německu za otevření plynovodu Nord Stream

Na 3000 lidí dnes demonstrovalo v obci Lubmin poblíž severoněmeckého Greifswaldu za cenově přijatelné energie a za otevření plynov…

Hirman: V Bruseli sa bijeme za to, aby sme dostali peniaze zo zdanenia elektriny na Slovensko

Znárodnenie elektriny vyrobenej na Slovensku je krajné riešenie energetickej krízy. Momentálne SR pracuje na spoločnom európskom r…

Strop pro domácnosti zřejmě nebude na celou spotřebu, řekl Síkela

Vláda pracuje na nařízeních, která mají upravit způsob zastropování cen energií. Zatímco ceny by měly zůstat na oznámené úrovni, n…

Polsko odhaduje, že zdaněním mimořádných zisků energetických firem získá 70 miliard

Zdaněním mimořádných zisků energetických firem Polsko získá 13,5 miliardy zlotých (70 miliard Kč), očekává místopředseda polské vl…

Kalendář akcí

Podzimní plynárenská konference

03. 10. 2022 10:00 - 04. 10. 2022 15:10
Online
Český plynárenský svaz, jedna z největších oborových a profesních asociací v ČR, která sdružuje přes 200 významných společností plynárenského oboru, v...

CARBON DAY 2022

05. 10. 2022
Hotel Park Inn, Bratislava
Organizátor podujatia EkosPlus pozýva na odbornú konferenciu zameranú na klimaticko - energetickú politiku a obchodovanie s emisnými kvótami.

Hospodaření s energií ve firmách

11. 10. 2022 09:00 - 16:30
Praha, hotel Olympik
Zavádění energeticky úsporných opatření je v dnešní době energetické krize více než aktuální. Současné ceny energií nutí firmy přehodnocovat své energ...

ENERGETICKÁ KRIZE ESKALUJE, JE NUTNÉ JI ŘEŠIT!

13. 10. 2022 09:00 - 19:00
Praha, Hotel Grand Majestic Plaza
Mimořádná situace v energetice vyvolaná urychlením přechodu k obnovitelným zdrojům v kombinaci s neočekávaným válečným konfliktem na Ukrajině vyžaduje...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

73189
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
832
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika