V krizi se mění priority, jádro už není sprostým slovem

Válka na Ukrajině a její vliv na dodávky zemního plynu do Evropy válcují téměř vše, ačkoliv růst cen a jeho důsledky mají svůj počátek již před válkou. 

V krizi se mění priority, jádro už není sprostým slovem

ABSTRACT: In the context of high energy prices, nuclear power is coming to the fore. Germany is considering not to decommission its last three nuclear units, in Belgium the operation of some nuclear power plants may be extended by 10 years and Poland plans to construct as many as 6 new units with up to 9 GW of capacity. In Czechia, a tender for the expansion of the Dukovany nuclear power plant is underway.


 

Dějí se věci. V Německu se možná ještě nezavřou poslední tři jaderné elektrárny, ve Francii nemají dost elektřiny, protože možná až polovina jejich jaderných reaktorů je v opravě. Chystá se zestátňování energetických firem, na milost se berou uhelné elektrárny. Plynové elektrárny se stávají nejen drahým zdrojem, ale i nejistým z hlediska paliva.

A nad tím vším se vznáší hrozba stále nekončícího růstu ceny jak elektřiny, tak plynu, u něhož je navíc nejisté, kolik ho bude v Evropě k dispozici.

Ke slovu přichází geopolitika. Mnoho evropských zemí musí rozhodovat nejen podle svých ušlechtilých přání a cílů, ale v nouzi, i když zatím „jen“ nadcházející, dočasné či méně dočasně, přičemž v energetice se rychlé účinné kroky prostě dělat nedají.

 

NEJMENŠÍ ZLO JE JÁDRO

Mezinárodní energetická agentura (IEA) soudí, že se do roku 2050 výroba z jaderných zdrojů zdvojnásobí. Podle jejích analytiků jsou průměrné náklady na elektřinu vyrobenou konvenční jadernou elektrárnou za dobu její životnosti méně než poloviční oproti plynové elektrárně. Při současných cenách jsou srovnatelné s uhelnou energií. Vlády by podle IEA měly znovu vzít na milost jaderné projekty. Také banky by mohly podpořit investice do jádra, když už se nechápe jako tolik špinavé.

Zůstaneme-li v Evropě, je zřejmé, že země, které už mají s jadernou energetikou své praktické zkušenosti, od ní s výjimkou Německa nechtějí odcházet. Ty, které nové bloky dokončují nebo už jsou k jejich zahájení blíže, uvažují i o dalších, a ty, které o stavbě bloků léta přemýšlely, se nyní snaží překlopit přemýšlení v konkrétní činy.

Už v roce 2021 jaderné elektrárny v zemích EU podle dat Eurostatu meziročně zvýšily výrobu o 7 % na 731 TWh. Je to téměř 30 procent (27,9 %) veškeré vyrobené elektrické energie v EU. Dobrou zprávu vyslal také Evropský parlament, když potvrdil již zmíněné zařazení jaderné energie mezi tzv. zelené investice. Tedy ne tak úplně zelené, ale v nouzi přijatelné.

V nouzi o zdroje se také zdá, že jaderné palivo k dispozici je a bude. Pro nejrozšířenější typ lehkovodních jaderných reaktorů, jaké se provozují i u nás, je celosvětová kapacita jaderného paliva opravdu vysoká, a to téměř 15 500 tun obohaceného uranu ročně, o 40 % víc, než je zatím třeba. Palivo pro jaderné elektrárny navíc umějí vyrábět ve třinácti zemích, přičemž výrobní závody jsou rozmístěny v různých světadílech.

 

RADOST I STAROST

Olkiluoto 3, nový finský jaderný blok typu EPR, poprvé dosáhl kritického stavu 21. prosince 2021 a k síti byl připojen 12. března 2022. Finská energetická společnost TVO ho poté na tři měsíce odstavila v květnu, protože technici objevili cizí materiál v technologii příhřevu páry turbíny. Nyní blok začal opět v rámci testovacího provozu vyrábět elektřinu. Nejdřív do zhruba 60 % výkonu, což odpovídá asi 850 MWe, v září se pak zvýší na 80 %. Testy na plném výkonu 1 600 MWe pak mají začít v říjnu. Po uvedení do komerčního provozu má Olkiluoto 3 pokrýt okolo 14 % spotřeby elektřiny v zemi.

Důvody k radosti by tu tedy byly, ale nikdo nezapomíná, že ke komerčnímu provozu dojde zhruba po 17 letech od zahájení výstavby v roce 2005. Dokončena měla být v roce 2009, ale kvůli mnoha problémům a překážkám se stále víc a víc zpožďovala. Dá se však konstatovat, že v tomto případě dokončení výstavby přichází skutečně v pravou chvíli.

Finové zároveň rozhodli o vypovězení smlouvy na výstavbu jaderné elektrárny Hanhikivi ve Finsku, jejímiž účastníky byla kromě těch finských také ruská státní společnost pro jadernou energetiku Rosatom. Následovala žaloba Rosatomu, který požaduje po finském konsorciu Fennovoima tři mi­liardy dolarů (74,5 miliardy Kč) jako náhradu škody.

Ve Francii mají k řešení více problémů a jejich nový jaderný blok Flamanville má ještě ke komerčnímu provozu daleko. Společnost EDF opět upravila harmonogram jeho zprovozňování, takže zavezení paliva do reaktoru má nastat až zhruba za rok. Odhadované náklady vzrostly o 300 mi­lionů EUR na 12,7 miliardy EUR. Zpoždění projektu jaderného bloku typu EPR se protáhlo na 10 let. Francie byla tradičně (a stále ještě je) nejjadernější zemí v Evropě, její levná elektřina měla kladný vliv na cenu elektřiny v celém regionu. Nynější výpadky výroby v jaderkách nastávají po deseti letech, ale v té zrovna nejméně vhodné době, kdy nás čeká zima bez plynu, a proto také bez nadbytku elektřiny. EDF nyní provozuje jen 26 ze svých 57 jaderných reaktorů, protože se objevily praskliny v potrubích. Kdyby tak v zimě aspoň hodně svítilo sluníčko!

V zemi, pro níž je jádro v rámci energetického mixu primárním zdrojem, to pochopitelně představuje problém. Francie se tak obrací k alternativám v podobě plynových, větrných a vodních elektráren. To ale spotřebu plně nepokryje, a tak se země musí obracet na velkoobchodní trh, čímž tlačí cenu elektřiny v celé Evropě nahoru.

 

BELGICKÉ ÚVAHY

Také v Belgii se uvažuje o proveditelnosti a podmínkách prodloužení provozu jaderných elektráren Doel 4 a Tihange 3 o dalších 10 let. Jedná o tom belgická vláda a společnost Electrabel. Dva jaderné bloky těchto elektráren mají být trvale odstaveny v letech 2022 a 2023 a novější bloky obou elektráren by byly v provozu až do roku 2025. Není však zřejmé, jakým zdrojem bude výkon těchto bloků nahrazen. Na belgickou distribuční síť má nepříznivý vliv také neplánovaná odstávka několika francouzských jaderných elektráren.

Podle provozovatele belgické přenosové sítě, společnosti Elia, je třeba zajistit alespoň 3,6 GW instalovaného výkonu v nových tepelných elektrárnách do roku 2025. Kdyby vláda dospěla k dohodě s Electrabelem o prodloužení dvou novějších bloků zmíněných elektráren, chybělo by už jen 1,6 GW instalovaného výkonu. Navržené prodloužení životnosti obou bloků musí být ovšem schváleno Evropskou komisí.

Vláda i energetická společnost jednají o podmínkách znovuspuštění obou bloků v listopadu 2026. Jde samozřejmě o ekonomiku prodloužení provozu. Belgie nemá reaktory provozovat, ale nová struktura vznikne založením společného podniku, protože jak Belgie, tak společnost Engie mají sdílet rizika i benefity provozu. Oba členové by vlastnili přesně poloviční podíl.

Jaderné elektrárny v Belgii v loňském roce zajistily přibližně polovinu výroby elektřiny. V provozu je celkem 7 reaktorů ve dvou lokalitách, tři v lokalitě Tihange a čtyři v lokalitě Doel. Podíl zemního plynu loni poklesl v porovnání s rokem 2020 z 35 % na 25 %.

 

ČESKÉ ROZVÁŽNÉ KROKY

Nový blok v jaderné elektrárně Dukovany by měl stát do roku 2036. Energetická společnost ČEZ už zahájila tendr na stavbu, vyhodnocení výběrového řízení by mělo být uzavřeno do konce roku 2024. Začít stavět se má v roce 2029. Protože představami a sliby nikdo nikoho nezarmoutí, tak se hovoří o následné výstavbě řady dalších bloků na více místech v ČR, případně o možnosti, že než k tomu dojde, tak budou k dispozici malé modulární jaderné reaktory, a s těmi to bude jednodušší.

V energetické bídě, která nastala, máme ovšem skutečnou výhodu v tom, že zde dvě jaderné elektrárny opravdu máme a že se na ně můžeme spolehnout. Za prvních sedm měsíců letošního roku se nejvíce elektřiny vyrobilo v České republice z hnědého uhlí. Připadá na něj 38,4 procenta vyrobené elektřiny. Na druhém místě jsou jaderné elektrárny, které vyrobily 36,7 procenta elektřiny. Loni byla situace obdobná.

 

 

NĚMECKÝ OTAZNÍK

V Evropské unii jsou momentálně v provozu 104 jaderné reaktory. Dlouhá léta se zdálo, že se jejich počet bude snižovat, protože rozestavěné bloky byly rozestavěné na dlouhá léta (Finsko, Francie) a plán na nové byl obvykle zaměřen na vzdálenější budoucnost. Ale státy, především ve východní Evropě, s nimi ve svých energetických koncepcích přesto počítaly (Česko, Bulharsko, Litva, Maďarsko, Polsko a Rumunsko). Na rozdíl od Německa, které už řeklo jaderné energetice zřetelné good bye.

Německo plánovalo ke konci letošního roku ukončit provoz posledních tří jaderných bloků, které dohromady disponují instalovaným výkonem zhruba 4 GW.

Velká nejistota na trhu a soustavný růst ceny energie však i v bohatém Německu nastolily otázku, zda je ukončení provozu všech jaderných bloků za dané situace rozumné. Jde totiž hlavně o to, jak vyrobit dostatek elektřiny v případě zastavení dodávek plynu z Ruska.

Ukázalo se však, že ani provozovatelé těchto tří bloků, společnosti E.ON, EnBW a RWE, příliš možnost zachování výroby i v dalším období nevítají. Konec letošního roku se blíží, firmy již vynaložily úsilí i náklady na ukončení provozu, s německou vládou mají vyřešeny ekonomické otázky, odklánějí personál a celkově už mají jaderné bloky nakročeno k uzavření najisto. Není proto divu, že se čeká na výsledek nového zátěžového testu soustavy, vždyť zavřít elektrárnu není jednoduchá záležitost – a znovu ji otevřít je ještě náročnější. Spouštět a zastavovat v rychlém sledu lze plynovou turbínu, nikoli jaderný reaktor. Objevily se také úvahy, že pokud jde o spotřebu plynu, prodloužení provozu jaderných bloků k úsporám významně nepřispěje.

Možná že však bude třeba přijmout radikální řešení, hrozby příští zimy jsou již dnes vysoké a situace se může zhoršovat. Dodávku jaderného paliva na prodloužení provozu řešit lze, personál také. Podle německých médií by se mohl prodloužit především provoz jaderné elektrárny Isar 2 v Bavorsku (společnost E.ON), případně Neckarwestheim 2 (EnBW).

 

POLSKO V JADERNÉM KLUBU

Polská Rada ministrů přijala návrh zákona, kterým se mění zákon o přípravě a realizaci investic do jaderných energetických zařízení a souvisejících investic. Cílem je urychlení výstavby jaderných bloků, přičemž první by se měl v Polsku začít stavět v roce 2026. Cílem je pak s odstupem 2-3 roky zprovozňovat další bloky. Celkem by jich pak v zemi hledající náhradu za své uhelné elektrárny mohlo do roku 2040 vyrůst až šest s instalovaným výkonem až 9 GW. Vládní model předpokládá 51procentní podíl státní pokladny a 49procentní podíl zahraničního partnera, na jehož výběr se čeká do konce letošního roku.

O výstavbu tlakovodních reaktorů v Polsku projevila společnost Westinghouse Electric Company s blokem typu AP1000. Francouzská společnost EDF v říjnu předložila nezávaznou nabídku na dodávku šesti reaktorů EPR. Zájem má také jihokorejská Korea Hydro & Nuclear Power se svými reaktory APR-1400.

Podle stále platné energetické strategie mají dvě jaderné elektrárny urychlit odklon Polska od uhlí a zajistit stabilnější výrobu energie v rámci procesu dekarbonizace. O polském jaderném programu se diskutuje již třináct let. Nová legislativa má zkrátit dobu certifikace, a tím i samotný proces výstavby jaderné elektrárny, o 1 až 1,5 roku. Práce na samotném návrhu však již trvají déle než rok.

Tomáš Brejcha

Související články

Kdo vám dodá energie? Nové zákazníky berou jen tři ze sedmi největších dodavatelů

Pana Alexandra z Českého Krumlova čekaly počátkem měsíce dva pořádné šoky. Ten první byl, že mu společnost Nano Green jen během le…

Několik tisíc lidí demonstrovalo v Německu za otevření plynovodu Nord Stream

Na 3000 lidí dnes demonstrovalo v obci Lubmin poblíž severoněmeckého Greifswaldu za cenově přijatelné energie a za otevření plynov…

Hirman: V Bruseli sa bijeme za to, aby sme dostali peniaze zo zdanenia elektriny na Slovensko

Znárodnenie elektriny vyrobenej na Slovensku je krajné riešenie energetickej krízy. Momentálne SR pracuje na spoločnom európskom r…

Strop pro domácnosti zřejmě nebude na celou spotřebu, řekl Síkela

Vláda pracuje na nařízeních, která mají upravit způsob zastropování cen energií. Zatímco ceny by měly zůstat na oznámené úrovni, n…

Polsko odhaduje, že zdaněním mimořádných zisků energetických firem získá 70 miliard

Zdaněním mimořádných zisků energetických firem Polsko získá 13,5 miliardy zlotých (70 miliard Kč), očekává místopředseda polské vl…

Kalendář akcí

Podzimní plynárenská konference

03. 10. 2022 10:00 - 04. 10. 2022 15:10
Online
Český plynárenský svaz, jedna z největších oborových a profesních asociací v ČR, která sdružuje přes 200 významných společností plynárenského oboru, v...

CARBON DAY 2022

05. 10. 2022
Hotel Park Inn, Bratislava
Organizátor podujatia EkosPlus pozýva na odbornú konferenciu zameranú na klimaticko - energetickú politiku a obchodovanie s emisnými kvótami.

Hospodaření s energií ve firmách

11. 10. 2022 09:00 - 16:30
Praha, hotel Olympik
Zavádění energeticky úsporných opatření je v dnešní době energetické krize více než aktuální. Současné ceny energií nutí firmy přehodnocovat své energ...

ENERGETICKÁ KRIZE ESKALUJE, JE NUTNÉ JI ŘEŠIT!

13. 10. 2022 09:00 - 19:00
Praha, Hotel Grand Majestic Plaza
Mimořádná situace v energetice vyvolaná urychlením přechodu k obnovitelným zdrojům v kombinaci s neočekávaným válečným konfliktem na Ukrajině vyžaduje...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

73189
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
832
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika