Může nás Ukrajina zachránit?

Ukrajina sužovaná ruskou agresí se nyní snaží využít této katastrofy, jak je to jen možné. Chce dodávat evropským partnerům více elektřiny než dosud. Vysvětlení: Velká část energie vyrobené v zemi se zřejmě již nevyužívá, protože se průmyslová výroba kvůli válce téměř zastavila.

Může nás Ukrajina zachránit?

ABSTRACT: Ukraine's industry is almost at a standstill and the country is becoming a significant electricity exporter to the EU. Additionally, the current fighting takes place at the sites of major gas fields, the control over which would enable Ukraine to replace Russian natural gas exports to the EU with its own commodity.


 

BENZÍNKA MASKOVANÁ JAKO STÁT

Experti a politici na Západě zůstávají rozděleni v otázce, do jaké míry samotné Rusko pociťuje ekonomické důsledky útočné války proti Ukrajině, která začala 24. února. Zda se už objevují začátky hospodářské krize nebo skutečné katastrofy.

Renomované ekonomické výzkumné ústavy a Světová banka nicméně předpokládají, že země čelí těžké recesi a vysoké míře inflace. Kromě toho existují střednědobé negativní dopady v důsledku odlivu mozků, nedostatku investic a přerušených dodavatelských řetězců. Rusko proto potřebuje prodávat své energetické suroviny. Nemá totiž nic jiného, co by mohlo na světových trzích nabídnout.

Prognóza poklesu ruského hrubého domácího produktu na rok 2022 se pohybuje – v závislosti na instituci – mezi 10 a 25 procenty.

„Rusko je benzínka maskující se za stát.“ Tato sedm let stará věta dnes už zesnulého amerického senátora Johna McCaina se v kontextu aktuálních událostí vrací do veřejného prostoru. Republikán McCain, hovořící krátce po ruské anexi Krymu, narážel na to, že Moskva je na ropě a plynu z ekonomického pohledu v podstatě závislá, a proto by měly západní sankce cílit právě na toto odvětví.

Ostatně, Ruská federace je největším vývozcem zemního plynu na světě a druhým největším vývozcem ropy. Peníze proudící za tyto dodávky z Evropy do Kremlu představují asi 33 procent, tedy třetinu ruského federálního rozpočtu.

Co se však dopadů na Ukrajinu týče, odborníci se z velké části shodují: válka je – i ekonomicky – katastrofa. Země prý letos vygeneruje kvůli agresi jen asi polovinu hrubého domácího produktu v porovnání s rokem 2021. Po několika letech růstu a menším propadu souvisejícím s covidem v roce 2019 předpovídá Světová banka nyní 45procentní propad ukrajinského HDP.

 

 

GARANT ENERGETICKÉ BEZPEČNOSTI

Poté, co byla ukrajinská přenosová soustava v polovině března propojena se soustavou v EU, získal Kyjev pozorovatelský status v Evropském sdružení provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E). A v polovině roku začal proudit elektrický proud do EU.

„Export nám umožňuje nejen zvýšit naše devizové příjmy, ale také pomáhá našim partnerům odolávat ruským energetickým tlakům,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina se tak pomalu, ale krok za krokem, vyvíjí v garanta evropské energetické bezpečnosti.

Podle ukrajinského prezidenta je zahájení vývozu „dalším významným krokem v našem směřování k Evropské unii. Díky ukrajinské elektřině bude možné nahradit významnou část ruského plynu, který používají evropští spotřebitelé. Pro nás je to tedy nejen otázka příjmů, nýbrž i otázka bezpečnosti pro celou Evropu,“ řekl Zelenskyj.

Ukrajinský premiér Šmyhal ve svém prohlášení uvedl, že potenciál vývozu elektřiny z Ukrajiny směrem do EU je až 2,5 GW. Tento krok znamená velkou ránu pro Putina, který ruské dodávky využívá jako nástroj pro vydírání Evropy.

Ovšem ani po půl roce od zahájení invaze na Ukrajinu se experti neshodují, o co vlastně Rusku přesně jde; do hlavy Vladimiru Putinovi nikdo nevidí. Co kdyby si Evropa našla za ruský plyn náhradu? A co kdyby ji objevila na Ukrajině? Ta začala vyvážet elektřinu do Evropské unie pomocí propojení s Rumunskem, počínaje 100 megawatty. S rostoucím objemem bude export elektřiny z Ukrajiny diverzifikovat dodávky energie v Evropě uprostřed ruské agrese, podpoří energetickou bezpečnost v celém regionu.

Úplná integrace s Evropskou unií – prostřednictvím Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav pro elektřinu (ENTSO-E) – bude pro Ukrajinu klíčovým krokem, který usnadní její vznik jako významného výrobce a vývozce energie. 

 

PĚKNĚ PODLE PLÁNU

Zahájení vývozu energie navazuje na starší ukrajinské plány. Už mezi lety 2011 a 2013 umožnila kyjevská vláda západním těžařským společnostem, které už odemkly potenciál Kaspického moře, aby prozkoumaly, co všechno může Ukrajina nabídnout.

Dlouho v zemi nevydržely. V únoru 2014 dal Putin příkaz k invazi a následné anexi Krymu. Současně eskalovaly nepokoje na Donbasu, kde Rusko podporovalo separatisty. Ty nakonec přerostly v dodnes trvající válku. Ukrajina se stala nestabilním územím a západní těžaři se stáhli. Průzkum ložisek byl přerušen na neurčito.

„Když ruské síly v roce 2014 anektovaly Krym, zmocnily se dceřiných společností ukrajinského státního energetického konglomerátu Naftogaz působících v Černém moři. Kreml si tyto společnosti – a zařízení v hodnotě miliard dolarů – přivlastnil a předal je ruskému státnímu energetickému gigantu Gazprom. Jedním úderem Rusko ukončilo ukrajinské ropné a plynové operace na moři a posílilo své vlastní,“ napsal před třemi lety časopis Forbes.

Tehdy, na začátku války na Donbasu, začala Ukrajina plánovat připojení k evropské síti. Ruská invaze nyní urychlila realizaci projektu a umožnila Ukrajině dodávat elektřinu na Západ dva a půl roku před plánovaným termínem. Ukrajina, jak řekl agentuře Reuters vládní poradce, je nyní schopna posílat zásilky nejen do Rumunska, ale také do Maďarska, Slovenska a Polska. Kyjev doufá, že do konce roku vydělá 1,5 miliardy eur.

 

SOUČASNÉ SNAHY

Od roku 2015 se ukrajinská vláda s mírným úspěchem snaží o diverzifikaci vlastních energetických zdrojů a snížení závislosti na dovážené ropě a plynu. Těžba uhlí v Donbasu ztratila význam kvůli válce na východě. Přibližně polovina elektřiny, kterou země sama vyrábí, se stále získává z jaderných elektráren. Tu největší, u Záporoží, však okupují ruští vojáci. Podle zpráv médií nyní obsadili i jadernou elektrárnu v Južnoukrainsku. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) bylo v provozu sedm z 15 reaktorů v zemi na čtyřech místech.

Ukrajina podepsala dohodu s americkou jadernou společností Westinghouse o dodávkách paliva do všech jejích atomových elektráren. Smlouva také zvyšuje počet nových jaderných bloků, které Westinghouse postaví, na devět z dřívějších pěti, a společnost v zemi zřídí inženýrské centrum.

Ukrajina pozornost obrátila i na obnovitelné zdroje. V roce 2018 se jejich podíl na skutečné celkové spotřebě na Ukrajině pohyboval kolem 6,9 procenta. 

 

 

UKRAJINSKÝ PLYN STRAŠÍ RUSKO

Ukrajina byla kdysi závislá na Rusku, ale v roce 2015 přestala dovážet plyn přímo z Ruska a začala nakupovat u evropských obchodníků. Sama však nadále stále vydělávala asi 1,5 miliardy dolarů ročně za tranzit ruského plynu do Evropy v rámci dohody, která skončí v roce 2024. Dodejme, že ukrajinská energetická společnost Naftogaz vyhrála v roce 2018 čtyřletou arbitráž proti ruskému Gazpromu, který pak musel zaplatit Ukrajině více než 2,5 miliardy dolarů za přepravu ruského plynu do Evropy.

Bohatá geologická ložiska byla potvrzena většinou právě tam, kde se Rusové vojensky angažují nejvíce. Kromě oblasti západních Karpat, tedy zejména v okolí Krymu, Azovského moře a hlavně v Dněpersko-doněckém příkopu. Právě tam se nachází 80 procent z potvrzeného více než 1 bilionu kubických metrů zemního plynu.

A to je pro Rusko velký strašák, ačkoliv pro sebe ukrajinské nerostné bohatství nepotřebuje, samo má nesrovnatelně víc. Kdyby ovšem Ukrajina dostala prostor a možnost využít svých potenciálních 5,4 bilionu metrů krychlových, Evropa by jistě stála první ve frontě. Toho si jsou v Kremlu jistě velmi dobře vědomi, stejně jako toho, že Ukrajina již teď jako tranzitní země disponuje potřebným potrubním propojením s Evropou. Navíc má pro plyn enormní skladovací kapacity, které jsou v současnosti nevyužité.

 

DO NĚKOLIKA LET EVROPA NEBUDE POTŘEBOVAT RUSKÝ PLYN

Kdy a jak ruská invaze na Ukrajině skončí, není jasné. Jisté je ovšem to, že konec ruského plynu v Evropě se blíží. Embargo na ruskou ropu už v EU prošlo, byť s výjimkami. Na koho se Rusko obrátí, až se Evropa stane nezávislou? Na Čínu? Tam zatím vede jediné potrubí plynovodu Síla Sibiře. Indie? Není tak blízko, takže do úvahy přichází varianta zkapalněného plynu, která ale bude pro odběratele nákladná. Rusko se tam bude muset prát o podíl na světovém trhu s plynem o dodávky do Asie.

 

Tomáš Brejcha

Související články

Kdo vám dodá energie? Nové zákazníky berou jen tři ze sedmi největších dodavatelů

Pana Alexandra z Českého Krumlova čekaly počátkem měsíce dva pořádné šoky. Ten první byl, že mu společnost Nano Green jen během le…

Několik tisíc lidí demonstrovalo v Německu za otevření plynovodu Nord Stream

Na 3000 lidí dnes demonstrovalo v obci Lubmin poblíž severoněmeckého Greifswaldu za cenově přijatelné energie a za otevření plynov…

Hirman: V Bruseli sa bijeme za to, aby sme dostali peniaze zo zdanenia elektriny na Slovensko

Znárodnenie elektriny vyrobenej na Slovensku je krajné riešenie energetickej krízy. Momentálne SR pracuje na spoločnom európskom r…

Strop pro domácnosti zřejmě nebude na celou spotřebu, řekl Síkela

Vláda pracuje na nařízeních, která mají upravit způsob zastropování cen energií. Zatímco ceny by měly zůstat na oznámené úrovni, n…

Polsko odhaduje, že zdaněním mimořádných zisků energetických firem získá 70 miliard

Zdaněním mimořádných zisků energetických firem Polsko získá 13,5 miliardy zlotých (70 miliard Kč), očekává místopředseda polské vl…

Kalendář akcí

Podzimní plynárenská konference

03. 10. 2022 10:00 - 04. 10. 2022 15:10
Online
Český plynárenský svaz, jedna z největších oborových a profesních asociací v ČR, která sdružuje přes 200 významných společností plynárenského oboru, v...

CARBON DAY 2022

05. 10. 2022
Hotel Park Inn, Bratislava
Organizátor podujatia EkosPlus pozýva na odbornú konferenciu zameranú na klimaticko - energetickú politiku a obchodovanie s emisnými kvótami.

Hospodaření s energií ve firmách

11. 10. 2022 09:00 - 16:30
Praha, hotel Olympik
Zavádění energeticky úsporných opatření je v dnešní době energetické krize více než aktuální. Současné ceny energií nutí firmy přehodnocovat své energ...

ENERGETICKÁ KRIZE ESKALUJE, JE NUTNÉ JI ŘEŠIT!

13. 10. 2022 09:00 - 19:00
Praha, Hotel Grand Majestic Plaza
Mimořádná situace v energetice vyvolaná urychlením přechodu k obnovitelným zdrojům v kombinaci s neočekávaným válečným konfliktem na Ukrajině vyžaduje...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

73189
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
832
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika