Má se zrušit energetický trh?

Pozvání do našeho letošního druhého podcastu přijali Ing. David Kučera, generální sekretář Pražské energetické burzy, a magistr Jan Kořán z advokátní kanceláře KF Legal, jež se specializuje na energetickou problematiku.

ABSTRACT: The second PRO-ENERGY TALKS podcast was attended by David Kučera, Secretary General of POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE, and Jan Kořán from KF Legal. The interview focused on current events on the energy markets and views on possible solutions to the energy crisis.


 

BURZA JE OKNEM NA TRH

Red: Pro trh s elektřinou i plynem je klíčová existence energetických burz, které fungují na stejných principech jako jakékoliv jiné burzy, čili setkává se na nich prodávající a nakupující. Když poptávka převyšuje nabídku, cena roste. Vzhledem k válečné si­tuaci na Ukrajině ceny energetických komodit rostou rapidně. Je však ruská agrese jedinou příčinou cenového šoku?

Kučera: Je tou nejpodstatnější složkou.

Kořán: Není to samozřejmě příčina jediná. Na jedné straně budujeme jednotný evropský energetický trh, dlouhodobě se sjednocuje právní úprava, aby skutečně existoval a fungoval. Avšak na druhé straně zároveň do tohoto trhu zasahuje jiná právní úprava v souvislosti s obranou proti klimatické změně, jež upřednostňuje jedny zdroje na úkor jiných. Nepochybně tedy regulatorní zásahy - a teď neříkám, že to není z racionálních příčin – tento trh ovlivňují. A když pak přijde takový náraz jako nyní, reaguje trh způsobem, který se nám nelíbí. Možná kdyby takové regulatorní zásahy nebyly, zvyšování cen energie by nebylo tak enormní.

Kučera: Musíme si však uvědomit, že za svůj energetický mix odpovídají jednotlivé národní státy. A tady je potřeba říci, že některá rozhodnutí jiných evropských států mohla ovlivnit nejen jejich energetický mix ale ve svém důsledku i cenu elektřiny v Evropě.

 


11. července (Reuters) – Britští zákonodárci 11. července schválili 25% neočekávanou daň pro producenty ropy a zemního plynu v britském Severním moři, která podle vlády během jednoho roku vybere 5 miliard liber (5,95 miliardy dolarů) na pomoc lidem, kteří se potýkají s prudce rostoucí cenou energie. Daň z energetických zisků se zaměří na zisky plynoucí z prudkého nárůstu cen ropy a plynu, protože poptávka po energii roste poté, co skončily pandemické blokády, a začal rusko-ukrajinský konflikt. Aby se daňový zákon stal zákonem, musí ještě projít horní zákonodárnou komorou známou jako Sněmovna lordů. Lordi se mohou snažit pozměnit návrh zákona, ale velmi zřídka se pokusí legislativu přímo zablokovat.


 

CO DOVOLÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY

Red: Pro nás je stěžejní dění na Evropské energetické burze v Lipsku, kde se tvoří největší objem obchodů pro střední Evropu. Důležitou roli hraje také její pražská pobočka. Co říkáte názorům, jež se v poslední době objevují v médiích, že by bylo lepší z burzy odejít?

Kučera: Považuji takové názory za naprosto pošetilé. Dají se přirovnat k situaci, kdy v televizi sledujeme fotbalové utkání, a když se hra nevyvíjí tak, jak bychom si přáli, tak přístroj jednoduše vypneme a budeme doufat, že se hra obrátí pro nás kýženým směrem. Burza má základní vlastnost, a sice, že transparentně ukazuje, co se na trhu děje. A trh bude existovat, i když my bychom z burzy odešli. Nepříznivý cenový trend by dál pokračoval, jen bychom o tom nevěděli. Burza je oknem na trh. Evropská energetická burza existuje asi dvacet let a asi je důležité zmínit, že se za tu dobu na ní uskutečnilo méně obchodů, než se realizovalo na bilaterální bázi. Takže odchod z ní bych považoval za nesmyslný krok.

 

Red.: Kdo stanovoval cenu energie před vznikem burzy?

Kučera: Před ní neexistovala liberalizace trhu s elektřinou, takže její cenu stanovovaly regulační orgány jednotlivých států. Dnes si musíme uvědomit, že současný trh je celoevropský, což je zakódováno v základních principech Evropské unie, mezi něž patří i takové pojmy, jako je solidarita.

 

Red.: Je vůbec právně možné odejít z evropského energetického trhu?

Kořán: Po desetiletí rozvíjí EU liberalizaci a integraci trhu a tento postup po desetiletí podporuje i Česká republika. Z toho jsme měli i určité výhody. Například čeští výrobci mohli elektřinu vyvážet do jiných zemí, například do Německa. Doposud si na to nikdo nestěžoval. Ale zásadní je fakt, že z mého hlediska dnes není vůbec právně možné z energetického trhu odejít. Respektive, bez zásadní úpravy evropské právní úpravy. V EU platí jednak nařízení o správě energetické unie, a jedním z jejích zásadních pilířů je jednotný trh s energií, a jednak máme nařízení EU o jednotném trhu s elektřinou, které říká, že se velkoobchodní trhy nemohou limitovat z hlediska minimální nebo maximální ceny. Zároveň platí oprávnění výrobce elektřiny, že smí dodávat, komu chce v rámci celé Evropy, protože má regulovaný přístup ke všem přenosovým a distribučním soustavám. Dnes nejsme z právních důvodů schopni udělat nějaký razantní zákaz vývozu elektřiny z České republiky, i kdybychom ho stokrát považovali za rozumný.

 

Red.: Takže není vlastně vůbec možné vrátit se do náruče státu?

Kučera: Teoreticky by to možné bylo, ale muselo by se to udělat na evropské úrovni. Byl by to velmi komplikovaný a zdlouhavý proces, protože jednotliví obchodníci mají spolu uzavřeno mnoho dlouhodobých smluv. Nedovedu si představit, jakým způsobem by byly vypořádány zisky a ztráty z těchto operací. Abychom si uvědomili, o jakých sumách je řeč, tak bych připomněl, že v minulých dnech se v podstatě v insolvenci ocitl německý energetický gigant Uniper. Jeho ztráta za letošní první pololetí činila 12 miliard eur. To jsou obrovské peníze! Tato firma byla nucena nakupovat plyn za stávajících cenových podmínek, protože jej nedostávala od svých dodavatelů za nasmlouvané ceny.

 

Red: Hrozící bankrot by vyvolal zřejmě dominovaný efekt v celém energetickém systému Německa, tedy největší evropské ekonomiky, a proto spolková vláda poskytla záchranný balíček ve výši 17 miliard eur.

Kučera: A to je v podstatě i odpověď na ta volání po nepromyšleném zastropování cen. Prostě ten účet by byl astronomický. A stejně vysoký by byl i za zrušení trhu.

 


Naše redakce začala připravovat podcasty o energetice, jež můžete sledovat jednak na YouTube, jednak na stránce https://proenergytalks.cz/talks/. V tištěném vydání budeme také přinášet zkrácený text podle zvukového záznamu. Budeme věcně, aktuálně a srozumitelně diskutovat o aspektech v proměnách současné energetiky. 


 

ZESTÁTNIT ČEZ?

Red.: Ceny energie rostou nebývalým tempem a s ním i zisky energetických společností, aniž by například inovovaly své služby. Někdy se také hovoří o neočekávaném zisku. A ruku v ruce s těmito zprávami se objevují názory, že neviditelná ruka trhu selhává, že by se měl zestátnit ČEZ. Co si o tom myslíte?

Kořán: ČEZ je sice z větší části vlastněn státem, ale jeho minoritní vlastníci mají svá práva garantovaná ústavou. Kdyby tedy stát chtěl učinit takový krok, musel by prokázat, že se jedná o státní zájem a musel by poskytnout náhradu. Na to zřejmě nejsou finanční prostředky.

Kučera: Lepšího výsledku lze dosáhnout tzv. sektorovou daní. Nejsem sice jejím velkým zastáncem, ale za současného stavu si myslím, že by se o ní dalo uvažovat. Ale pokud vlády k takovému kroku přistupují a chtějí použít odebraný zisk na kompenzaci nákladů za vysoké ceny energie, měly by to dotčeným firmám kompenzovat. Jde totiž o to, že výrobci energie sice díky vysokým cenám realizují nebývalé zisky, ale na druhé straně, aby byli schopni dostát všem svým závazkům, musí poskytovat různé bankovní záruky a skládat různá finanční depozita.

Kořán: Nemohu sice posoudit, zda sektorová daň ano či nikoliv, ale myslím, že česká vláda a český parlament musí něco udělat. I za cenu toho, že to nebude ideální. Je to nezbytné hlavně proto, aby si státní správa udržela důvěru lidí, která byla v době covidové pandemie silně narušena.

 

DOBRÁ RADA NAD ZLATO

Red.: Neměla by tedy česká vláda prosazovat v Evropské unii zrušení např. emisních povolenek? To jsou vlastně dodatečné daně za znečišťování životního prostředí, které si ovšem znečišťovatelé přidávají do nákladů, a tím zvyšují spotřebitelům cenu energie. Kdyby se povolenky zrušily, pak by cena energetických komodit klesla?

Kořán: Za současné situace si tím nejsem zcela jist, protože v cenotvorbě energie nehrají povolenky dnes rozhodující roli. V budoucnu by diskuse o povolenkách asi smysl měla.

Kučera: Nyní je ale jejich vliv na výši ceny pro spotřebitele minimální, tvoří méně než 10 % výsledné ceny. Navíc je z těch povolenek určitý výnos a vláda rozhoduje o tom, jak s ním naloží. Výnos z povolenek směřuje do ekologických projektů.

 

Red.: Jedinou cestou, jak přežít vysokou cenu, je úspora energie?

Kučera: Obávám se, že nám za současného stavu nic jiného nezbývá. Zejména mám na mysli limit spotřeby zemního plynu. Nyní se horečně staví různé terminály na překládání LNG plynu, takže se zdá, že ta příští zima by mohla být výrazně jednodušší.

Kořán: Především domácnosti budou mu­- set zvážit, jak snižovat spotřebu, například zateplováním. Vysoké ceny nejvíce dopadají na občany s nízkými příjmy, kteří často nejsou schopni zaplatit spoluúčast například při zmíněném zateplování nebo investování do solár- ních panelů. Nyní asi nastal ten čas, kdy by měl stát přistoupit k masové podpoře úsporných řešení z peněz získaných z emisních povolenek a dalších zdrojů, a ty dotace by neměly být 30 nebo 50 procent, ale 100 procent.

Kučera: Také průmysl bude čelit velmi složité situaci. Očekávám, že začátkem příštího roku dojde k podstatné destrukci poptávky. Obávám se, že ty subjekty, které nemají dlouhodobě zafixovány ceny dodávek energie, budou zvažovat, zda se jim vůbec vyplatí dál pokračovat v komerčních aktivitách. To by mohlo také vést k poklesu cen energie.

 


ÚČASTNÍCI ROZHOVORU

Ing. David Kučera zastává od 1. dubna 2007 pozici generálního sekretáře energetické burzy POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE, a.s. („PXE“) se sídlem v Praze. Před jmenováním do pozice generálního sekretáře PXE pracoval od května 2000 pro švýcarskou společnost Entrade AG v různých funkcích, mimo jiné ve funkci finančního ředitele a člena představenstva, kde získal zkušenosti s obchodem s elektrickou energií. Před rokem 2000 pracoval ve finančním sektoru pro společnost Patria Finance, a.s. Zde byl začleněn do oddělení Corporate Finance, podílel se na několika významných transakcích realizovaných na českém kapitálovém trhu v oblasti fúzí a akvizic a dále poskytoval služby finančního poradenství. Je též členem burzovní komory společnosti Burza cenných papírů Praha, a.s., a předsedou dozorčí rady společnosti Centrální depozitář cenných papírů, a.s., dále je držitelem titulu inženýr z ČVUT v Praze, Fakulty elektrotechnické, a titulu Master of Business Administration z Clemson University v USA. 

Mgr. et Mgr. Jan Kořán souběžně absolvoval magisterské studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (obor právo) a bakalářské a magisterské studium na Fakultě sociálních věd UK (obor politologie). Od počátku své profesní dráhy působí v advokacii. Od roku 2007 je Jan Kořán advokátem a společníkem v Advokátní kanceláři KF Legal, s.r.o. Při výkonu advokacie se dlouhodobě specializuje na oblast energetického práva a oblast práva životního prostředí a poskytuje právní služby klientům z této oblasti. Věnuje se rovněž přednáškové činnosti. V rámci své praxe se zabývá nejrůznějšími otázkami souvisejícími s energetikou, zejména elektroenergetikou a teplárenstvím a podporou obnovitelných zdrojů energie. Je členem rozkladové komise Energetického regulačního úřadu. V oblasti životního prostředí se zabývá mj. problematikou odpadů, územním a stavebním řízením, posuzováním vlivů na životní prostředí (EIA), nakládáním s radioaktivními odpady, nakládáním s vodami atd., podílí se i na legislativních pracích.

Tomáš Brejcha

Související články

Kdo vám dodá energie? Nové zákazníky berou jen tři ze sedmi největších dodavatelů

Pana Alexandra z Českého Krumlova čekaly počátkem měsíce dva pořádné šoky. Ten první byl, že mu společnost Nano Green jen během le…

Několik tisíc lidí demonstrovalo v Německu za otevření plynovodu Nord Stream

Na 3000 lidí dnes demonstrovalo v obci Lubmin poblíž severoněmeckého Greifswaldu za cenově přijatelné energie a za otevření plynov…

Hirman: V Bruseli sa bijeme za to, aby sme dostali peniaze zo zdanenia elektriny na Slovensko

Znárodnenie elektriny vyrobenej na Slovensku je krajné riešenie energetickej krízy. Momentálne SR pracuje na spoločnom európskom r…

Strop pro domácnosti zřejmě nebude na celou spotřebu, řekl Síkela

Vláda pracuje na nařízeních, která mají upravit způsob zastropování cen energií. Zatímco ceny by měly zůstat na oznámené úrovni, n…

Polsko odhaduje, že zdaněním mimořádných zisků energetických firem získá 70 miliard

Zdaněním mimořádných zisků energetických firem Polsko získá 13,5 miliardy zlotých (70 miliard Kč), očekává místopředseda polské vl…

Kalendář akcí

Podzimní plynárenská konference

03. 10. 2022 10:00 - 04. 10. 2022 15:10
Online
Český plynárenský svaz, jedna z největších oborových a profesních asociací v ČR, která sdružuje přes 200 významných společností plynárenského oboru, v...

CARBON DAY 2022

05. 10. 2022
Hotel Park Inn, Bratislava
Organizátor podujatia EkosPlus pozýva na odbornú konferenciu zameranú na klimaticko - energetickú politiku a obchodovanie s emisnými kvótami.

Hospodaření s energií ve firmách

11. 10. 2022 09:00 - 16:30
Praha, hotel Olympik
Zavádění energeticky úsporných opatření je v dnešní době energetické krize více než aktuální. Současné ceny energií nutí firmy přehodnocovat své energ...

ENERGETICKÁ KRIZE ESKALUJE, JE NUTNÉ JI ŘEŠIT!

13. 10. 2022 09:00 - 19:00
Praha, Hotel Grand Majestic Plaza
Mimořádná situace v energetice vyvolaná urychlením přechodu k obnovitelným zdrojům v kombinaci s neočekávaným válečným konfliktem na Ukrajině vyžaduje...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

73189
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
832
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika