Jak státy Evropské unie bojují s energetickou krizí?

Česká republika v červnu tohoto roku spolu s předsednictvím Rady EU přejala po Francii spoustu nelehkých úkolů a výzev. Počínaje válkou na Ukrajině a zvládnutím následné uprchlické krize, přes posílení obranných kapacit a kybernetickou bezpečností konče. Je to ovšem energetická krize, která se zrcadlí ve vysokých cenách energie a která má na obyčejné občany členských států největší dopad.

Jak státy Evropské unie bojují s energetickou krizí?

ABSTRACT: Germany is addressing the energy crisis by returning to coal, building LNG terminals, abolishing fees for the suport of RES, cutting energy taxes, subsidising heat pumps and extending social benefits. France wants to buy out the last privately-owned shares of EDF and seeks to limit the increase in electricity prices to 4 % a year, with extra support for poorer households. Spain is cutting energy taxes and introducing sectoral taxes for electricity companies. The Czech Republic is introducing a savings tariff and a subsidy for low-income households paid out per child.


 

Liberalizovaný trh Evropské unie nezná geografických hranic, a tudíž se díky své provázanosti musí s krizí vypořádat všechny státy Evropské unie. Situace v jednotlivých zemích se liší, stejně jako se liší i řešení a opatření, které vlády volí. Jak se německé, španělské, francouzské a české vlády snaží svým obyvatelům pomoct nejen s vysokou částkou na účtech za plyn a elektřinu?

 

NĚMECKO:
KOHLEKRAFT? JA BITTE!

Hlavním tématem politické, ale i mediální diskuze ohledně energetické krize u našich západních sousedů je jejich závislost na ruském plynu. Snahu oprostit se od tohoto zdroje energie, a tak i od financování Ruska ve válce na Ukrajině, podpořila německá vláda rozhodnutím o výstavbě dvou terminálů zkapalněného zemního plynu (LNG), o kterých se diskutovalo už v minulosti. Ruské akce způsobily označení nezávislosti na ruském plynu Berlínem za životně důležitou, a proto plány na LNG nabraly na rychlosti. Z minimálně 50 % má být jeden ze dvou terminálů spolufinancován státem a Bundestag navíc v květnu schválil zákon o urychlení využití LNG pro urychlení povolovacích a stavebních procesů.

Co ovšem především trápí obyčejné obyvatele, jsou vysoké ceny elektřiny, které jsou jedny z nejvyšších v Evropě. Podle dat z německého srovnávacího portálu Check24 zhruba 3,6 milionů domácností uvidí na svém účtu za elektřinu nárůst o 62,3 % oproti minulému roku a 4,2 miliony domácností zase o 63,7 %. A právě zde na scénu nastupuje uhlí, které tvoří více než čtvrtinu zdrojů pro výrobu elektřiny a jehož konec v Německu je naplánován nejpozději na rok 2038. Jenže klimatická politika a také známý Green Deal Evropské unie budou muset před energetickou bezpečností ustoupit. S cílem snížení závislosti na ruských fosilních palivech se Německo rozhodlo znovu otevřít některé už uzavřené uhelné elektrárny. Toto rozhodnutí, podporující zřejmě nejšpinavější zdroj energie, mělo vliv na snížení cen fosilních paliv, přičemž se ceny West Texas Intermediate nebo Brentu snížily na úroveň před válkou na Ukrajině.

Rozdíly v cílových skupinách, na které se tři strany ve vládě zaměřují, se mohou jevit jako překážky v diskuzi nad opatřeními a pomocí občanům v boji proti vysokým účtům. SPD kancléře Scholze chce dotovat spíše chudé domácnosti, liberální FDP není k velkým příspěvkům nakloněna a v neposlední řadě je nutno zmínit Zelené, jejíž člen a ministr hospodářství Robert Habeck se dal slyšet, že vysoké ceny a boj s nimi pro něj není prio­ritou. Chce financovat programy na ochranu klimatu a navyšovat podíl obnovitelných zdrojů.

Ovšem německá vláda stihla schválit dva balíčky pomoci, na které dohromady vyčlenila 30 miliard eur, což je přibližně 730 miliard korun. První, únorový balíček se týkal zrušení poplatku z obnovitelných zdrojů na elektřinu, zvýšení příspěvku na dojíždění do zaměstnání, slevy na dani z příjmu, zvýšení příspěvků na děti u nízkopříjmových domácností, příspěvek pro příjemce sociálních dávek nebo pro studenty a občany, kteří pobírají podporu na placení nájemného.

Druhý balíček, schválený v březnu, obsahoval 300 eur jednorázového příspěvku pro každého daňového poplatníka, příspěvek pro občany pobírající sociální dávky, příspěvek na každé dítě, ale také i nový dotační program na výměnu plynových kotlů za tepelná čerpadla, zvýšení výroby bioplynu, jízdenku na veřejnou dopravu za devět eur nebo snížení energetické daně na úroveň minima EU (-30 ct/l u benzínu, -14 ct/l u nafty po dobu následujících tří měsíců). Poslední dvě jmenovaná opatření se ovšem setkala s kritikou ekonomů a ekologických nevládních organizací. Jízdenka byla kritizována jako něco, co funguje možná v krátkodobém horizontu, ale nepřispívá k dlouhodobé změně. Proti snižování cen v době nedostatku argumentovali reakcí na tento krok, kterým bude vyšší poptávka.

 

ŠPANĚLSKO:
ZDANĚNÍ JAKO CESTA K ÚSPĚCHU?

Na rozdíl od Německa (a dalších evropských států) se Španělska netýká problém se závislostí na ruském plynu. Jeho situace ovšem ale není nijak světlá, a to díky jednomu důležitému faktoru, kterým je geopolitika. Většina dodávek plynu do Španělska pochází z Alžírska a od roku 1996 proudil do Španělská plyn plynovodem Maghreb-Evropa přes Maroko. To má neshody jak se Španělskem, ale také i od srpna minulého roku přerušené diplomatické vztahy s Alžírskem. Minulý rok vypršela platnost smlouvy o provozu plynovodu a Alžírsko od té doby zásobuje Španělsko plynovodem Medgaz, který už sice neprochází přes marocké území, má ale nižší kapacitu a mohl by tak dostat Španělsko do úzkých.

Na rostoucí ceny energetických komodit vláda ještě v roce 2021 reagovala snížením některých daní, například z elektřiny z 21 % na 10 %. Ovšem v březnu tohoto roku už po celém Španělsku probíhaly demonstrace, tentokrát proti cenám benzínu. Na základě těchto silných protestů se vláda uchýlila k opatření v podobě balíčku, který obsahoval především slevu na pohonné hmoty, díky které měla vláda ustát protesty a která se nevyhnula kritice s argumentem kroku zpátky v přechodu na zelenou energetiku.

Součástí balíčku byly i dotace pro spotřebitele elektřiny, což znamenalo pokračování slevy na dani z roku 2021 a také 60% slevy na účty za elektřinu pro obyvatele s nízkými příjmy. Kromě toho byla také vyjednána společně s Portugalskem v rámci Evropské unie tzv. Iberská výjimka, která umožňuje omezit cenu plynu na zhruba 50 eur za megawatthodinu, čímž by měly být sníženy účty za elektřinu na polovinu pro přibližně 40 % španělských a portugalských spotřebitelů.

Během června 2022 dosáhla inflace svého rekordu za posledních 37 let a v červenci tak vláda zavedla nová opatření. Nejdůležitějším z nich bylo pravděpodobně zavedení mimořádných daní pro banky a elektroenergetické společnosti, které z vysokých cen profitují. Tyto dvě daně by měly do státního rozpočtu přinést v následujících dvou letech přibližně 7 miliard eur a mimo to má společnostem a bankám bránit v přenesení daně na zákazníky. Obě skupiny se proti zavedení daní ostře vyhradily a mluví o podniknutí právních kroků. Balíček také zavedl strop nájemného povolující maximální zvýšení o 2 procenta, jednorázovou platbu v hodnotě 200 eur pro všechny pracující obyvatele s příjmem domácnosti nižším než 14 tisíc eur ročně, dotaci cen pohonných hmot pro spotřebitele (20 ct/l benzínu nebo nafty do konce roku), zvýšení důchodů jako například vdovské nebo invalidní o 15 % a v neposlední řadě byla opět snížena daň z elektřiny z 10 % na 5 %.

Momentálně se plánuje zvýšení minimální mzdy, která je ve Španělsku v současnosti 1 tisíc eur a vláda se také chystá na zpracování plánu pro energetickou bezpečnost v součinnosti s energetickými a palivovými společnostmi, odbory a spotřebiteli. Přestože se zmíněná opatření mohou jevit jako dostačující, nespokojenost mezi obyvateli je pořád znát. Řidiči kamionů hrozí stávkou kvůli zdražení benzínu a odbory oznámily, že se také chystají na protestní akce zastupujíc pracovníky, které tvrdě zasáhla inflace.

 

Obrázek č. 1: Závislost na ruském plynu v roce 2020 (podíl ruského plynu na celkové spotřebě energie) v procentech
Zdroj: Mezinárodní měnový fond, 2020

 

FRANCIE:
DALŠÍ PROTESTY ŽLUTÝCH VEST?

Ceny energie byly tématem politické debaty od konce léta minulého roku, přičemž média věnovala nejvíce prostoru růstu cen plynu, jehož regulované sazby začaly v červenci prudce růst. Díky blížícím se prezidentským (a posléze parlamentním) volbám se vysoké ceny energetických komodit mohly stát buď želízkem v ohni jednotlivých kandidátů a jejich volebních programů, nebo naopak něčím, kvůli čemu občané raději přeběhnou k jinému kandidátovi. Volby se tak staly jakýmsi prostředkem donucení vlády jednat a schopnost kandidátů vypořádat se s cenami nejen energetických komodit se stala pro francouzské voliče tématem, které v programech hledali nejvíce.

Rostoucí cena ropy měla pro Francii symbolickou hodnotu. Byl to totiž růst cen ropy a pohonných hmot, který vyvolal hnutí žlutých vest v roce 2018, které pokračovalo i napřesrok. To poslední, co vláda a prezident před volbami chtěli, byly veřejné nepokoje, a tak přijali řadu opatření. Během podzimu minulého roku bylo poskytnuto 100 milionů eur v rámci již existujícího programu, které znamenaly pomoc s účty za energii pro skoro 6 milionů chudých domácností. Také byl zmrazen tarif za plyn pro zhruba 16 milionů spotřebitelů. V říjnu byl zaslán tzv. inflační šek v hodnotě 100 eur, který znamenal výdaj pro státní kasu zhruba 4 miliardy eur. V tomto roce bylo přijato opatření o slevě na pohonné hmoty (-18 ct/l) nebo například opatření pro podniky, které se díky energetické krizi dostaly do potíží.

Francouzská závislost na ruském plynu není tak výrazná jako například u Německa nebo Itálie, ale i přes to prezident Macron lobbuje za diverzifikaci dodávek, snižování spotřeby a energetickou dostatečnost. Ta spočívá v balancu spotřeby energie mezi blahobytem, jejich spravedlivým rozdělením ve společnosti a dopadem na životní prostředí. V rámci něj s důrazem na úlohu soběstačnosti a zbavení se ruských fosilních paliv spolupracují při vypracování různých modelových situací s vládou veřejné agentury, francouzští ekonomové a představitelé energetických podniků. Co se týče francouzské snahy o soběstačnost, sází na LNG se svými čtyřmi terminály a plánem na další, tentokrát plovoucí. Francouzská legislativa požaduje, aby do 1. listopadu byly plynové zásobníky naplněny z 85 %, čehož je přibližně dosaženo již těchto dnech.

Co se týče cen elektřiny, ta podle dat Evropské komise vzrostla ve Francii v prvním čtvrtletí tohoto roku oproti tomu minulému o 336 % (což je pořád méně než například u Španělska nebo Řecka). Vláda donutila státního dodavatele elektřiny EDF omezit růst cen velkoobchodní elektřiny na 4 % na rok a v červenci tohoto roku oznámila plány na odkup zbylých 16 % podílu této společnosti, kterou ještě nevlastní. Tímto krokem by celá EDF byla vlastněna francouzským státem a mohly by tak být realizovány Macronovy plány a ambice na posílení úlohy jaderné energetiky, jejíž narativ je ve Francii stále velmi silný.

 

ČESKÁ REPUBLIKA:
MÁTE ÚSPORNÝ TARIF? A MŮŽEME HO VIDĚT?

Politické debaty, ale také i ty mezi obyvateli začaly v říjnu minulého roku s krachem společnosti Bohemia Energy, jejíž konec znamenal pro velké množství domácností obrovský nárůst plateb za energii. Jako vnitrozemský stát závislý na ruském plynu s nedostatečně vyvinutými obnovitelnými zdroji energie (jejich podíl na energetickém mixu je zhruba 6 %) potřebujeme najít náhradu za ruský plyn. S Polskem byly obnoveny debaty o plynovodu Stork II, díky kterému by Česko získalo LNG ze severu Polska a mluví se také o možnosti výstavby vlastního LNG terminálu u Litoměřic s předpokládanou délkou výstavby zhruba dva roky a plynem dodávaným z Pobaltí.

ČEZ jako největší výrobce elektřiny v Česku získal třetinu kapacity plovoucího terminálu na LNG v Nizozemí a také nás určitě budou zajímat i terminály v Německu, se kterým byla uzavřena solidární dohoda. Všechny tyto příklady společně s posledním dukovanským blokem znamenají diverzifikaci zdrojů, a měly by tak přispět k energetické soběstačnosti, která by pro jakýkoliv stát měla být prioritou.

Co se týče opatření a řešení, kterými stát bojuje s vysokými účty, jsme oproti ostatním státům Evropské unie opozdilci, kdy drtivá většina navrhovaných opatření zůstává na úrovni debat, ale bez konkrétního hmatatelného výsledku. V červnu byla schválena částka 5 000 korun na děti, ovšem pouze pro rodiny s ročním příjmem do 1 milionu korun.

O tzv. úsporném tarifu se dlouhou dobu mluvilo, ale nikdo vlastně nevěděl, jak má vypadat, komu a jak přesně pomůže. Momentální shoda je na tom, že se obyvatelům bude přispívat prostřednictvím záloh na elektřinu přes dodavatele, nebude se přispívat na nabíjení elektromobilů a příspěvek nedostanou firmy nebo chalupy využívající víkendový tarif. Kolik bude stát domácnostem vyplácet ještě také není jasné, ovšem podle ministra průmyslu a obchodu by se mohlo jednat o částku zhruba 17 500 korun, v rámci které je i odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje, který znamená necelých 600 korun/MWh elektřiny. Celkem se tak pro úsporný tarif počítá s částkou okolo 40 miliard korun.

Ministr Síkela také nabádá obyvatele k uvědomělejší spotřebě energie a po jednání se svým německým protějškem Habeckem se nechal slyšet, že aby šel příkladem, bude se sprchovat kratší dobu (ministr Habeck uvedl, že se sprchuje maximálně pět minut). Ministerstvo doporučuje snížit teplotu v domácnosti, přičemž argumentuje, že s každým stupněm dolů může být uspořeno 5–10 %. Radí se také vypínat světla, spotřebiče a jejich pohotovostní režim, který má podle ministerstva skoro až 10% podíl spotřeby energie. Resort doporučuje výměnu žárovek za jejich úspornější LED varian- tu, nenabíjet elektroniku déle, než je to nutné, ohřívat méně vody ve varné konvici a omezit klimatizaci. V navrhované vyhlášce ministerstvo rozvádí snížení teploty v budovách, přičemž v obývacích pokojích, kuchyních nebo kancelářích by měla teplota klesnout na 18 stupňů a ve školách nebo koupelnách na 19 stupňů.

K tomu náměstek ministra René Neděla v rozhovoru pro Seznam Zprávy v květnu tohoto roku uvedl, že teplota v domácnostech, na kterou jsme zvyklí, je 24 stupňů, přitom průměr v Evropské unii je 18–20 stupňů. Podle něj je spotřeba plynu v České republice na obyvatele zhruba o 20 % vyšší, než je průměr v EU. Proto je podle něj důležité klást důraz na snižování spotřeby, ať už dobrovolné, nebo pomocí investic od státu, a také zdůraznil cílenou podporu, která je podle něj řešením namísto zastropování cen.

Zákaz používání neekologických kotlů na tuhá paliva byl ze září tohoto roku odložen na rok 2024 s důvodem usnadnění finanční zátěže domácnostem. Byla zrušena také silniční daň pro vozidla do 12 tun, Senát snížil daň z nafty a oleje mezi červnem a zářím tohoto roku o 1,5 Kč/l a vláda zrušila přimíchávání biopaliv do nafty a benzínu, aby snížila jeho cenu. V rámci řešení budov probíhá debata o vytápění z obnovitelných zdrojů, jako například tepelná čerpadla nebo kotle na dřevo pro zhruba 500 000 domácností do 5 let. Závěrem tak lze dodat, že přestože státem zavedená opatření existují, určitě je co zlepšovat. Můžeme jen čekat, co v říjnu přinese slibovaný úsporný tarif a především do jak velké míry bude efektivní a dobře cílený.

 

Obrázek č. 2: Jak je Evropská unie soběstačná?
Zdroj: Česká národní banka a Eurostat, 2020

 

SOLIDARITA NENÍ SPROSTÉ SLOVO

Jedním z nejdiskutovanějších témat na půdě Evropské unie je momentálně solidarita mezi členskými státy. Protože ne všechny státy jsou stejnou měrou závislé na ruském plynu nebo ropě, ty méně závislé se ozývají kvůli požadavku Komise šetřit a snižovat poptávku po plynu. Případ této situace je již zmíněné Španělsko, jehož úspory alžírského plynu by byly pro zbytek Evropy velmi hodnotné. Alžírský plyn je navíc levnější než ten zkapalněný, takže by Španělsku rozdíl mezi těmito dvěma cenami byl Evropskou unií nebo zranitelnými státy kompenzován. A proč by státy typu Španělska vůbec těm ostatním měly pomoct? Zaprvé, Španělsko bylo jedním z nejvíce postižených států EU pandemií a obdrželo příspěvek 21,3 miliard eur, což je zhruba přes 520 miliard korun a hned po Itálii je tak státem, který získal největší finanční pomoc. Za druhé, celek je jednoduše větší a silnější než součet jeho částí.

 


O AUTORCE

Hana Halfarová je studentkou oboru Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost na Masarykově univerzitě v Brně. Ráda se zajímá o dění okolo sebe, především pak o politiku a problematiku životního prostředí. V oblasti energetiky největší pozornost věnuje trendům a vývoji v oblasti jádra.

Kontakt: hana.halfarova@centrum.cz

Tomáš Brejcha

Související články

Kdo vám dodá energie? Nové zákazníky berou jen tři ze sedmi největších dodavatelů

Pana Alexandra z Českého Krumlova čekaly počátkem měsíce dva pořádné šoky. Ten první byl, že mu společnost Nano Green jen během le…

Několik tisíc lidí demonstrovalo v Německu za otevření plynovodu Nord Stream

Na 3000 lidí dnes demonstrovalo v obci Lubmin poblíž severoněmeckého Greifswaldu za cenově přijatelné energie a za otevření plynov…

Hirman: V Bruseli sa bijeme za to, aby sme dostali peniaze zo zdanenia elektriny na Slovensko

Znárodnenie elektriny vyrobenej na Slovensku je krajné riešenie energetickej krízy. Momentálne SR pracuje na spoločnom európskom r…

Strop pro domácnosti zřejmě nebude na celou spotřebu, řekl Síkela

Vláda pracuje na nařízeních, která mají upravit způsob zastropování cen energií. Zatímco ceny by měly zůstat na oznámené úrovni, n…

Polsko odhaduje, že zdaněním mimořádných zisků energetických firem získá 70 miliard

Zdaněním mimořádných zisků energetických firem Polsko získá 13,5 miliardy zlotých (70 miliard Kč), očekává místopředseda polské vl…

Kalendář akcí

Podzimní plynárenská konference

03. 10. 2022 10:00 - 04. 10. 2022 15:10
Online
Český plynárenský svaz, jedna z největších oborových a profesních asociací v ČR, která sdružuje přes 200 významných společností plynárenského oboru, v...

CARBON DAY 2022

05. 10. 2022
Hotel Park Inn, Bratislava
Organizátor podujatia EkosPlus pozýva na odbornú konferenciu zameranú na klimaticko - energetickú politiku a obchodovanie s emisnými kvótami.

Hospodaření s energií ve firmách

11. 10. 2022 09:00 - 16:30
Praha, hotel Olympik
Zavádění energeticky úsporných opatření je v dnešní době energetické krize více než aktuální. Současné ceny energií nutí firmy přehodnocovat své energ...

ENERGETICKÁ KRIZE ESKALUJE, JE NUTNÉ JI ŘEŠIT!

13. 10. 2022 09:00 - 19:00
Praha, Hotel Grand Majestic Plaza
Mimořádná situace v energetice vyvolaná urychlením přechodu k obnovitelným zdrojům v kombinaci s neočekávaným válečným konfliktem na Ukrajině vyžaduje...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

73189
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
832
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika