Lze propojit dva zcela rozdílné názorové proudy?

Energetický regulační úřad pomáhá na svět komunitní energetice. O této klopotné cestě hovoříme s radní ERÚ Martinou Krčovou.

Lze propojit dva zcela rozdílné názorové proudy?

ABSTRACT: “With a well-established community energy, we would be able to supplement the central energy system very well, as producing and consuming on site is one of the basic goals of decentralization. We must also not forget that the democratization of energy is an opportunity for local economies and the grounds being prepared for the establishment of energy communities will help develop these communities,” says Martina Krčová, a member of the Energy Regulatory Office Council.


To, co se označuje jako energetická krize, probíhá už řadu měsíců a nepříznivý vývoj zdaleka nekončí. Co podle vašeho názoru vyvolala ve společnosti i politice?

Nesporně vzbudila zájem o energetiku a o její budoucnost. Nejen firmy, také víc a víc lidí, měst a obcí přemýšlí nad tím, jak snížit svou energetickou závislost na dodávkách energie ze sítě a posílit svoji soběstačnost. Nejde jim přitom jenom o to, aby uspořili peníze za elektřinu, plyn či teplo. Chtějí omezit například i závislost na něčím politickém rozhodnutí, že třeba přivře nějaký kohoutek.

Já osobně již dlouhodobě podporuji přechod obcí, měst a regionů k energetické soběstačnosti neboli vyvážené bilanci výroby a spotřeby v místě. Jako správné řešení se nabízí komunitní energetika, která má ekonomické, environmentální a sociální benefity v lokálním i národním měřítku. Dobře nastavenou komunitní energetikou bychom velmi dobře dokázali doplnit systém centrální energetiky, neboť vyrábět a spotřebovávat v místě je jedním ze základních cílů decentralizace. Nesmíme také zapomenout, že demokratizace energetiky je příležitostí pro lokální ekonomiky a připravované podmínky pro zakládání energetických komunit je budou rozvíjet.

O těchto věcech už se ale dlouhou dobu mluví…

Ano, koncept výroby energie obnovitelnými zdroji v místě její spotřeby a její sdílení mezi jednotlivými spotřebiteli byl představen Evropskou komisí již v rámci legislativního balíčku Čistá energie pro všechny Evropany v roce 2016 a členské státy měly za úkol ho ukotvit do národní legislativy. Implementovat návrhy jsme měli do naší legislativy již dávno, ale základem je změna přístupu zákazníka z jeho pasivní role do aktivní (zákazník nejenom spotřebovává, ale i aktivně vyrábí), a to bez přesných dat o spotřebě nejde. Bohužel vzhledem k zavedení chytrého měření v České republice jako jednoho z posledních států v EU se nám přechod k nové energetice zbytečně prodlužuje.

Proměnu trhu přitom vnímá i nejvyšší politická reprezentace, když ve svém programovém prohlášení uvádí, že „vláda do konce roku 2022 připraví nový energetický zákon, který bude obsahovat principy a požadavky na komunitní energetiku, vlastníkům se zjednoduší instalace zařízení na domech, získanou energii budou moci sdílet nebo prodávat.“ Připomenu, že prohlášení bylo napsáno dávno před tím, než vypukl válečný konflikt na Ukrajině. Ten je přitom dalším dobrým důvodem, proč se změnami neotálet.

…velké pokroky jsme ale neudělali! Není vlastně ve stínu posledních mezinárodně politických událostí evropský Green Deal ne-li mrtvý, tak poněkud odložený?

Green Deal určitě mrtvý není, i když některá rozhodnutí, která byla na řadě, se mohou v čase trochu posouvat, a to oběma směry, některá budou urychlena a některá odložena. Nyní musíme řešit krizi, takže víc do popředí se dostává krizové řízení, zaměřené na krátkodobější cíle.

Nicméně úkoly, které Green Deal stanovil, představují v principu správné kroky. Ústup od fosilních paliv nebo energetické úspory jsou na jednu stranu environmentálními cíli, zároveň ale posilují energetickou nezávislost Evropy, a tedy i její bezpečnost.

Takže lze očekávat, že se od slov přistoupí k činům?

Nejdříve se od řečnění přistoupí ke psaní. Bez legislativy to nepůjde a v její absenci spatřuji dluh. Některé technologie už by trh sám zaváděl, kdyby ho nebrzdily zákony. Legislativa počítala, a vlastně dodnes počítá, s tím, že jste buď odběratelem energie, nebo jejím výrobcem, který v energetice podniká a má proto licenci. Že tu vznikne skupina spotřebitelů, která elektřinu sama vyrábí primárně pro sebe, ale občas chce svůj přetok umístit v síti a sdílet ji s ostatními zákazníky, s tím více než dvacet let starý energetický zákon počítat ani nemohl. A to se týká i komunitní energetiky.

Co si máme pod pojmem komunitní energetiky zcela konkrétně představit?

Komunitní energetika je založená na možnosti sdílení elektřiny. Sdílení je jejím hlavním principem. V místě, kde elektřinu vyrábím, ji také spotřebovávám ve spolupráci s dalšími členy komunity. Pracujeme s principem, že aktivní role by se měly ve vytváření energetických společenství ujmout města, obce či kraje. Samospráva by měla mít zpracovanou energetickou koncepci či akční plán pro udržitelnou energii a klima pro danou lokalitu a měla by mít jasný plán, jak postupovat a plány naplňovat, jak na straně výroby, tak spotřeby. Taktéž by měla mít lepší možnost využívat energetické manažery. Pro dosažení cílů z koncepčních dokumentů je nutné participovat s občany a malými či středními podniky v místě.

Občas se medializují některé příklady obcí či měst, které provozují decentrální zdroje energie. Povedlo se jim zákonná omezení obejít, nebo nejde o komunitní energetiku v pravém slova smyslu?

Málokterá obec by si dovolila obcházet zákon. Využívají prostor, který současná legislativa nabízí, ten je ale v elektroenergetice velmi malý. Většinou se jedná o výhody výroby a rozvodu tepla v kombinaci s fotovoltaikou v dané lokalitě, jako např. v obcích Kněžice, Mikolajice, Slavičín nebo Hostětín. Dále jsou to projekty zaměřené na vyhledávání a tvorbu energeticky plusových čtvrtí, tzv. PED (Positive Energy Districts), jako např. v Písku nebo na Kladně, a jejich rozvoj. Vpředu jsou větší města, jako např. Praha nebo Brno, kde se komunální energetika řeší již detailně. Praha navíc založila Pražské společenství obnovitelné energie (PSOE), jehož cílem je podporovat a rozvíjet tzv. komunitní energetiku na území hlavního města. Zde je využíván obchodní model, který již současná legislativa dovoluje.

Větší problém je u developerských projektů se zakládáním nových lokálních distribučních soustav či umisťování elektroměrů na patu domu, kde konečný zákazník ztrácí právo na změnu obchodníka. Snaha o obcházení současné legislativy vlastně jasně deklaruje, že trh je na sdílení elektřiny dávno připravený, ale absence legislativy ze strany státu k těmto novým modelům zbytečně může přinášet do budoucna problémy uvízlých nákladů v projektech, které v praxi předbíhají dobu.

Existují ještě další zajímavé projekty v ČR?

Za příklad dobré praxe je možné označit projekt v Židlochovicích, který se snaží tyto bariery identifikovat a ve spolupráci s distributorem hledat cestu, a nebo projekty NS MAS či obce Litultovice a Trojanovice, které přistupují k řešení energetického hospodářství holisticky. Doufám, že do budoucna nám příkladů dobré praxe bude přibývat a pro starosty se energetika stane běžnou agendou v rámci jejich práce.

Co v této oblasti připravuje Energetický regulační úřad?

Jednak apelujeme na zákonodárce v konkrétních bodech. O zákonné ukotvení akumulace, která je nutnou podmínkou rozvoje obnovitelných zdrojů, jsme například Ministerstvo průmyslu a obchodu žádali už před více než dvěma lety. A nezůstalo jen u apelu. Podíleli jsme se na přípravě poslanecké novely, která nový druh licence měla do zákona doplnit. Ministerstvo tehdy namítalo, že problematiku je třeba řešit uceleně a preferuje proto dočasné řešení, než bude připraven celý nový energetický zákon. Uplynuly dva roky a nový energetický zákon ještě není ani na dohled. Zatím se proto snažíme pomoci alespoň v rámci svých možností. Ty jsou ale omezeny na podzákonné předpisy a vyhláškami upravíme jen zlomek potřebných pravidel.

Můžete prozradit konkrétní úpravy?

Aktuálně pracujeme například na vytvoření modelu sdílení vyrobené elektřiny pro bytové domy. Když se dnes podíváte na rodinné domy, řada jich má na střeše fotovoltaiku a během tohoto roku jich zřejmě ještě hodně přibude. Vidíte podobný rozvoj na bytových domech? Nikoliv, a to přitom nejde o problém technický. Překážkou jsou pravidla, která jsou vůči bytovým domům diskriminační.

Když si jako společenství vlastníků nebo družstvo vybudujete na střeše fotovoltaiku, můžete elektřinu využít ve společných rozvodech – ke svícení, pro pohon výtahů apod. V tom vám nikdo nebrání. Jakmile byste ji ale chtěla poskytnout i jednotlivým vlastníkům bytů, je situace mnohem složitější. Elektrárna bude vyrábět podle osvitu, ne podle potřeb obyvatelů domu. Takže někdy budete chtít v síti uplatnit přetoky z nadvýroby elektřiny, jindy budete muset dokupovat energii ze sítě. Do toho počítejte s lidským faktorem, kdy se každá domácnost v oblasti spotřeby energie chová odlišně a vy musíte všechno přesně měřit a spravedlivě sdílet.

Zkušenosti ze společenství vlastníků bytů nejsou vždy zcela pozitivní. Dokázali by se dohodnout na společné investici do fotovoltaiky s bateriemi, a to třeba i s dalšími bytovými domy či firmami?

To, aby lidé postupovali kooperativně a rozumně, vyhláškou nařídit nelze. Nicméně neshodám zkoušíme předejít. Podle navrhovaného modelu nebude například potřeba jednomyslný souhlas. Pozor ale, že hovoříme jen o schválení záměru, u kterého i většina současných stanov předepisuje určitou procentní kvótu, nikoliv 100%. Stavební část akce se ale odvíjí od stavebního povolení a dalších postupů, které mají vlastní předpisy. Navíc počítáme s tím, že by nikdo neměl být do ničeho nucen. Pokud se rozhodnete, že se budování zdroje nebudete chtít účastnit, nic by se pro vás změnit nemělo. Nadále budete hradit náklady na společnou i vlastní elektřinu stejným způsobem jako doposud.

Náš model se s tím vypořádává tak, že každý byt stále bere jako samostatné odběrné místo, pro které si můžete svobodně vybrat svého dodavatele. Zároveň ale vzniknou podružná odběrná místa, kde se budou toky elektřiny rozpočítávat na všechny účastníky. Své podružné odběrné místo bude mít za hlavním elektroměrem domu i distribuční společnost. U každého místa přitom bude fungovat průběhové měření, aby bylo možné pracovat s přesnými hodnotami spotřeby. Bez toho spravedlivé podmínky sdílení energie nastavit nelze. Metodicky u připravovaného modelu nyní diskutujeme, zda půjde o statický nebo dynamický model, nebo o jejich kombinaci.

Hovoříte o průběhovém měření, ale zavádění chytrých měřidel je v Česku hodně pomalé. Neplníme ani termíny, které jsme si sami dali...

V našem modelu pro bytové domy pracujeme se zaváděním průběhového měření. Je to určitá komplikace oproti situaci, kdy bychom již měli chytré elektroměry nainstalovány. Potíže s tím spojené přesahují taktéž do sdílení energie v rámci komunit. Velmi negativně se to odráží v oblasti inovací, například v digitalizaci. Pravdou je, že bychom potřebovali být mnohem dál. Nicméně si budeme muset počkat, až se příslušné chytré elektroměry vysoutěží u distribučních společností a postupně se od poloviny roku 2024 začnou zavádět.

Jak tedy získám průběhové měření, když na chytrý elektroměr si budu muset počkat?

Zákazníci již dnes mají možnost požádat distributora, aby jim zavedl měření vyššího typu. Distributor jim samozřejmě vyúčtuje náklady, ale žádosti musí vyhovět.

I když třeba nebude moc rád?

Pokud tu bude politický zájem, aby se komunitní energetika rozvinula – a myslím, že zájem tu je – změní se legislativa a každý se jí bude muset přizpůsobit. Připomenu, že distribuční společnosti jsou společnostmi regulovanými, což neznamená jen cenovou regulaci, ale také závazek síť rozvíjet, do čehož promlouvá i energetická politika státu.

Podstatné je tedy sdělení, že lidi to nemohou udělat teď! Tedy instalovat si na střechu paneláku fotovoltaiku a využívat jejích benefitů?

Minulost nezměníme a současná Rada v minulosti úřad nevedla. Mohu jen kontrovat, že podstatným výsledkem naší snahy je to, že elektřinu z fotovoltaiky, kterou si na střechu bytového domu nainstalujete od ledna příštího roku, budete moci sdílet mezi majitele bytových jednotek, pokud náš připravovaný model sdílené elektřiny bude uveden do života.

Jak se dívají na komunitní energetiku v krajích, městech a obcích?

Kraje a municipality se musí stát hlavními aktéry v této oblasti, konec konců veškerá pravidla se tu připravují pro ně. Dosud se tomuto tématu věnovala jen velmi malá část obcí a měst a ještě méně jich realizovalo projekty v praxi. Samosprávy považovaly energetiku převážně za bezpečný přístav, o který není třeba se aktivně starat. Aktivní byly pouze v oblasti nákupu energie, už méně jich řešilo energetické úspory a jen velmi zřídka jsme se setkali se správnou implementací energetického managementu. Výrobu energie, natož pak bilancování výroby a spotřeby na vlastním území, řešilo naprosté minimum obcí.

Pomalé tempo, jakým se mění přístup samospráv, měl však na svědomí také stát, který jen pomalu pouští ze svých rukou centrální pravomoci. A energetika byla dlouho centralizovaná, i co se rozhodování týče. Tento obor má samozřejmě svá specifika a proniknout do něj chce získat spoustu informací pro kvalitní rozhodování.

Proč tedy mají mít obce zájem nyní?

Silnější motivací jsou teď soběstačnost a ekonomika, ať už jde o úspory, výrobu a sdílení nebo poskytování lepšího života místním občanům. O pozitivním vlivu komunity v oblasti ekonomického rozvoje, včetně zaměstnanosti a vzniku nových či přeorientování zavedených lokálních firem, jsme už mluvili. Zapomínat bychom ale neměli ani na ekologii. To se týká především společného vytápění. Pokud k němu obce přistoupí, sníží se znečištění ovzduší z lokálních topenišť, využijí se místní a obnovitelné zdroje energie, sníží se produkce skleníkových plynů i lokálních emisí.

Obce ale potřebují důkladnou přípravu na změnu svého chování v energetice z pasivního hráče na aktivního. Bude nutné kromě přípravy strategických materiálů, o kterých jsem již mluvila, podpořit komplexní předprojektovou a projektovou přípravu celého využitelného potenciálu v lokalitě. Následně již bude na obci, jaké tempo si zvolí pro naplňování cílů. Na začátku by však měla vědět veškeré možnosti a varianty řešení, které se jí nabízí. V každém případě důkladná příprava je správná cesta, nikoli ad hoc projekty, které se spíše hodí dodavateli než obci. Podpořme tedy důkladnou projektovou přípravu, nikoliv ad hoc řešení reagující na zrovna vypsanou dotační výzvu.

Jste jedna z pěti radních v Radě ERÚ, na tomto úřadě jste před pár lety sama pracovala, byla jste dokonce místopředsedkyní. Jak jste se ke komunitní energetice vlastně dostala?

Za mého předchozího působení na ERÚ jsem se věnovala více než 12 let především ekonomické regulaci síťových odvětví, poslední rok mého působení jsem měla na starosti mezinárodní vztahy a REMIT a pak jsem odešla a byla skoro dva roky mimo státní správu. V té době jsem se o komunitní, tehdy spíše komunální energetiku začala zajímat především kvůli tvorbě rozvojového strategického dokumentu pro Středočeský kraj, kde jsem se mohla podílet na zpracování kapitoly o energetice. Zároveň jsem se dostala do týmu, který připravoval strategický dokument SMART Česko, nyní již přeformulovaný název na Koncepci Smart Cities.

Co pro Vás znamenal odchod z ERÚ a nový začátek?

Tehdy to pro mě byla velká změna. Dvacet let jsem pracovala pro státní správu v oblasti energetiky, věnovala jsem se regulaci velkých společností v monopolním prostředí. Byla jsem ve velkém detailu, věčná jednání o efektivnosti vynakládání prostředků na činnost společností byla velmi zatěžující.

Po odchodu z ERÚ spojeném s kratičkou mateřskou dovolenou jsem se rozhlížela po novém uplatnění. Také kvůli mateřství jsem nehledala žádné vyšší, náročné pozice. Protože jsem však typ, který nevydrží bez práce, tak jsem začala pracovat pro municipality, například pro Středočeský kraj, městskou část Praha 7 nebo SEMMO (Sdružení energetických manažerů měst a obcí). A že mě lákalo spíš téma než peníze… Řekněme, že jsem nastupovala jako energetická manažerka na poloviční úvazek za 12 tisíc korun hrubého měsíčně. To už si žádá trochu nadšení. Po zkušební době jsem dostala přidáno, ale stejně je to pro mnohé zájemce naprosto nedostačující ohodnocení této práce. Spíše jsem si uvědomila, že pokud města a kraje chtějí získat kvalitní lidi na pozice energetických manažerů, tak je musí umět zaplatit.

V čem pro Vás ta práce byla nová?

Stala jsem se energetickou manažerkou, začala jsem vlastně znovu od začátku. Díky tomu jsem se ale na obor energetiky podívala z jiné stránky – nikoli očima velkých energetických hráčů, ale těch, kteří se pohybují na druhé straně. Tehdy jsem si uvědomila, že tu vedle sebe stojí dva zcela rozdílné světy – centrální energetika se svou výrobou, distribucí a obchodováním, na druhé straně zákazník (např. město) se svou snahou o nákup levné energie, hledání energetických úspor na budovách, uzavírání EPC projektů, bez bližší znalosti o celkovém energetickém potenciálu lokality, neboť data o spotřebě nebyla k dispozici, pokud si je zákazník sám neodečítal např. na denní bázi a nechal vyhodnocovat v systému energetického managementu.

Přišlo mi divné, jak tvrdě jsou tyto světy oddělené, že spolu téměř nekomunikují. Někdy to vypadalo, že když už se zázrakem tyto zájmové skupiny potkaly někde na konferencích, které mimochodem byly zaměřeny buď na centrální energetiku či naopak na decentrální, tak jedna mluvila o koze a druhá o voze. A to byl ten okamžik, kdy jsem si řekla, že moje úloha bude dělat most mezi těmito světy a pokusit se o lepší porozumění těchto dvou rozdílných názorových směrů.

Od té doby se však v české energetice úplně změnil svět. Centrální energetici začínají chápat, že decentrální energetika není zlo, ale že může pomoci celému systému a sami na ní mohou participovat.

Komunitní energetika není asi jediná oblast, kterou jako členka rady řešíte. Čím dále se zabýváte?

V polovině roku 2019 jsem nastoupila jako členky Rady ERÚ a vloni mi byl prodloužen mandát. Mám na starosti vědu a výzkum a inovace, přípravu nového designu trhu a inovaci tarifní struktury, stále se více zaměřuji na ekonomickou stránku regulace, do které spadá i financování transformačních změn regulovaných odvětví a nastavování či moje snaha o provázání dotačních titulů se systémem regulace a veškeré další povinnosti vyplývající ze zákona pro člena Rady včetně schvalování druhoinstančních rozhodnutí. Již nyní se připravujeme na zahájení diskusí k VI. regulačnímu období.

Kam zamíří komunitní energetika v oblasti regulace? Co přijde po sdílení elektřiny v bytových domech?

Dalším krokem může být sdílení elektřiny v rámci občanského energetického společenství, jehož členem může být municipalita, občan či malý, střední podnik. Taktéž to mohou být zakládající společenství pro obnovitelné zdroje, které budou elektřinu v lokalitě vyrábět. Je hodně příkladů ze zahraničí různých kombinací poskytování služeb v rámci komunitní energetiky. Z těchto důvodů i velmi intenzivně spolupracujeme na projektu, který si zadalo MŽP u Technologické agentury ČR s názvem Komplexní nastavení podmínek pro vznik a provozování energetických komunit v podmínkách ČR včetně pilotních projektů.

Zapojují se do příprav také ministerstva?

Na projektu s názvem Komunitní a lokální energetika, v jehož rámci jsou koordinovány aktivity čtyř úřadů (ERÚ, MPO, MŽP, MMR), pracujeme už dva roky. Pravomoci těchto úřadů se legislativně i odborně dotýkají problematiky komunitní, komunální či lokální energetiky. Cílem je analyzovat možnosti státu a podpořit rozvoj občanských energetických společenství či společenství pro obnovitelné zdroje v daných územních celcích, jako je skupina domů, městská část, obec, skupina obcí či město. Projekt má celkem pět pracovních skupin zaměřených na legislativní, síťovou, datovou, dotační a regionální problematiku.

Podařilo se nám také podpořit kromě výše zmiňovaného projektu u MŽP dva projektové výzkumné týmy v rámci programu Théta vyhlašovaného Technologickou agenturou ČR v oblasti aplikovaného výzkumu v energetice.

Připravujete i nějaký nový tarif pro komunitní energetiku?

Ale to předbíháme, dnes jsme teprve u modelu sdílení elektřiny pro bytové domy, kde o speciálním tarifu neuvažujeme. V současnosti intenzivně pracujeme na novelizací vyhlášky o pravidlech trhu s elektřinou. Nicméně přestože jde o relativně drobný krok v rámci celé energetiky, jedná se o jednu z revolučních změn pro komunitní energetiku. V budoucnu půjde především o to, jak ocenit zákazníka, který se bude komunitní energetiky účastnit.

Jak to vychází vlastně ekonomicky? O ta zařízení se musí také někdo starat, musí fungovat měření, příslušné počítačové programy…

I to je jedna z příležitostí. Věříme, že komunitní energetika vyvolá také poptávku po nových službách, najdou se firmy, které je budou poskytovat. Prozatím se snažíme, aby se této role ujaly distribuční společnosti. Diskutujeme, jaké služby by mohly poskytovat a zda by tato činnost měla být pod regulací, či ji vyčleníme mimo. Služby by mohly nakonec provádět i poskytovatelé energetických služeb na komerční bázi, tak jako je to u EPC projektů.

Pokud jde o celkovou ekonomiku, tak té zatím do značné míry pomáhají dotační tituly. Ale to bývá v začátcích prakticky u každé nové věci, od toho tu dotace jsou, pokud budou využity rozumně.

Pokud má někdo zájem o detail, kde najde popisovanou vyhlášku?

V pololetí ji dáme do legislativního procesu a bude věcí veřejnou. Potom se mj. ukáže, kdo o komunitní energetice jen mluví na konferencích a kdo ji skutečně chce podpořit.

Nedávno také vznikla Unie komunitní energetiky, která chce být partnerem centrální energetiky. Spolupracujete s ní?

Podobné organizace vznikají v oborech, které jsou nové, či vyžadují mimořádnou podporu, aby se prosadily. Takže jde o lobbování, a to neříkám nijak pejorativně. Lobbing, pokud je korektní, je zcela legitimní záležitostí. Ve své funkci však nemohu nikoho podporovat ve smyslu zvýhodnění, a také to nedělám. Musím se chovat férově ke všem účastníkům trhu, ke spotřebitelům i energetickým společnostem.

Samozřejmě to neznamená izolacionismus. Naše aktivity se někdy mohou prolnout, konec konců projekt Komunitní a lokální energetika spojuje jak orgány státní správy a samosprávy, tak stakeholdery z řad regulovaných společností, jejich asociace atd. Zároveň ho doplňují projekty výzkumu, vývoje a inovací kombinující špičkové české vědecké metody. Tento rámec poskytuje státu vynikající výchozí pozici. Záležet však bude na tom, zda dobré pozice dokážeme také využít pro nastavení dobrých podmínek, které nám umožní komunitní energetiku rozvíjet.

 


O DOTAZOVANÉ

Ing. Martina Krčová, MBA, vystudovala Provozně ekonomickou fakultu na České zemědělské univerzitě v Praze a MBA studium na International Business School v Brně. V roce 1997 nastoupila na Ministerstvo průmyslu a obchodu na pozici ministerského rady pro regulaci v energetice. Od roku 2001 pracovala na Energetickém regulačním úřadě, v roce 2011 byla jmenována místopředsedkyní pro regulaci. Od roku 2015–2017 zastávala na ERÚ funkci místopředsedkyně pro evropské záležitosti a strategii. V roce 2019 působila na Úřadě městské části Praha 7 na manažerské pozici v oblasti energetiky. Dne 1. srpna 2019 byla jmenována členkou Rady ERÚ.

Tomáš Brejcha

Související články

Dotace na fotovoltaiku pro obce z Modernizačního fondu

Obcím se naskytla nová příležitost, jak snížit svou závislost na dodávkách energie. Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci…

ČEZ se řítí do období mimořádné prosperity. Analytici očekávají násobný nárůst dividend

Polostátní energetická skupina ČEZ splňuje všechny předpoklady pro to, aby svým akcionářům dokázala vydělat. Vzhledem k přetrvávaj…

KONTEXT: Rozdělit ČEZ je dobrý nápad, ceny nám ale nesníží, říká analytik

Nenecháme vás padnout, ujišťoval před týdnem Čechy Petr Fiala ve svém projevu k národu. Premiérova opatření jako nízký tarif hodno…

Česká republika ve spravedlivé transformaci propadá. Nesnižuje emise dostatečně rychle a nezapojuje lidi, kritizuje analýza

Analýza platformy Re-set ukazuje, že dosavadní proces spravedlivé transformace v České republice zatím není dostatečný a nenaplňuj…

Úsporný tarif vám přepočítá kalkulačka

Účty rostou, a proto vám stát přispěje na elektřinu nebo zemní plyn. Úsporný tarif je vlastně slevou, o kterou automaticky klesne…

Kalendář akcí

Životní prostředí - prostředí pro život

12. 09. 2022 10:00 - 14. 09. 2022 18:00
Ballingův sál Národní technické knihovny, Technická 2710/6, Praha 6- Dejvice
Česká informační agentura životního prostředí pořádá za podpory Ministerstva životního prostředí a pod záštitou Technologické agentury ČR tentokrát tř...

Energetika 2022

21. 09. 2022 11:00 - 22. 09. 2022 19:00
Brno
UDRŽITELNOST BEZ ZRANITELNOSTI

Veletrh FOR ARCH 2022

20. 09. 2022 10:00 - 24. 09. 2022 18:00
Praha

Smart Energy Forum

18. 10. 2022 - 19. 10. 2022
Kongresové centrum Hotel Artemis **** a O2 Universum v Praze
Od roku 2015 je Smart Energy Forum  největším odbornou konferencí a výstavou v Česku zaměřenou na fotovoltaiku, akumulaci energie, decentrální energet...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

70839
Počet publikovaných novinek
2091
Počet publikovaných akcí
792
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika