Uhlí zvoní hrana

Jednání OSN o klimatu loni v Glasgowě skončila dohodou, která se poprvé zaměřila na fosilní paliva jako na klíčovou příčinu globálního oteplování, i když země závislé na uhlí vznesly na poslední chvíli námitky.

Uhlí zvoní hrana

ABSTRACT: The Glasgow climate conference has resulted in an agreement about the phasing out of coal energy. However, in countries such as the USA, China, and others, the process is certain to continue for many years to come.



KOMPROMIS JE VÝCHODISKO

Na poslední chvíli došlo k dramatu, když Indie, podporovaná Čínou a rozvojovými zeměmi závislými na uhlí, odmítla v závěrečném dokumentu klauzuli požadující „postupné ukončení“ uhelné energie. Po tlačenici mezi vyslanci z Číny, Indie, Spojených států a Evropské unie byla formulace narychlo pozměněna tak, aby země „postupně snižovaly“ spotřebu uhlí.

Indický ministr životního prostředí a klimatu Bhupender Yadav uvedl, že revize textu odráží „národní podmínky rozvíjejících se ekonomik. Stáváme se hlasem rozvojových zemí,“ řekl agentuře Reuters s tím, že konference „vyčlenila“ uhlí, ale o ropě a zemním plynu její závěry mlčely.

Dosažení dohody bylo vždy otázkou rovnováhy mezi požadavky klimaticky zranitelných zemí, velkých průmyslových mocností a těch, jako je Indie a Čína, jež jsou závislé na fosilních palivech, mají-li se jejich ekonomiky a populace dostat z chudoby.

Signatáři slíbili, že vyřadí své uhelné elektrárny z provozu do roku 2030 v případě vyspělých ekonomik a do roku 2040 v případě chudších zemí. Země také uvedly, že nebudou investovat do uhelných elektráren doma ani v zahraničí.

Někteří velcí znečišťovatelé, jako Čína, Austrálie, Indie a Spojené státy, své podpisy k dohodě odmítly připojit. Dohodu však podpořily Polsko, Ukrajina, Vietnam a Chile, které se řadí mezi velké spotřebitele uhlí. Právě Polsko přitom dosud počítalo s odklonem od uhlí až do roku 2049. K dohodě se připojily i desítky organizací, včetně několika velkých bank, které slíbily zastavit financování průmyslu spojeného s těžbou uhlí.

Právě uhlí je faktorem, který nejvýrazněji přispívá ke klimatickým změnám. V roce 2019 se z něj vyrábělo přibližně 37 procent elektrické energie na světě. Nejvíce uhlí na planetě spotřebuje Čína, která slíbila nestavět uhelné elektrárny v zahraničí, ale pro vlastní území tento závazek odmítla. Austrálie, kde pochází z uhlí rovná polovina elektřiny, otvírá nové doly. V Indii stojí na uhlí dokonce 70 procent výroby elektřiny.

 

Důl North Antelope Rochelle je největší uhelný důl na světě.
Zdroj: Peabody Energy

 

JAPONSKO TERČEM POSMĚCHU

Japonsko získalo v Glasgow na klimatu ocenění „Fosilie dne“ za „obzvláště regresivní“ neochotu země smysluplně snižovat emise skleníkových plynů a postupně vyřazovat z provozu tepelné elektrárny na uhlí.

Satirickou cenu uděluje Climate Action Network (CAN), skupina 1 500 ekologických nevládních organizací z celého světa, zemím, které „udělají nejvíce pro dosažení nejméně“ a „udělají co nejvíc, aby byly co nejhorší“ z hlediska opatření v oblasti klimatu.

Japonsko z tohoto důvodu pravidelně získává cenu na těchto výročních zasedáních. Loni sdílelo cenu s Norskem a Austrálií za propagaci využívání fosilních paliv.

Japonsko letos získalo cenu po projevu premiéra Kishida Fumio, který na konferenci strávil pouhých osm hodin. Kishida se nezavázal k postupnému ukončení výroby elektřiny z uhlí, která by podle odhadů měla do roku 2030 stále tvořit nejméně 25 procent výroby elektřiny v zemi. I když to bude velké snížení z 31 procent v letech 2019–2020! Japonsko v současnosti provozuje 140 tepelných elektráren.

Zatímco je podle některých odhadů pátým největším světovým producentem uhlíku, emise skleníkových plynů v této zemi v posledním desetiletí klesají. Tepelná energie emitující uhlík však stále tvoří 76 procent japonské výroby elektřiny.

 

CELOSVĚTOVĚ JE VÝROBA ELEKTŘINY Z UHLÍ NA MAXIMU

Uhelná energie je v roce 2021 na rekordních úrovních a celková celosvětová poptávka po uhlí má v nadcházejících letech dosáhnout nových maxim, vyplývá z analýzy Mezinárodní energetické agentury. „Všechny důkazy naznačují prohlubující se propast mezi politickými ambicemi a cíli na jedné straně a realitou současného energetického systému na straně druhé,“ uvádí zpráva.

Spotřeba „uhelné elektřiny“ stoupla v roce 2021 o 9 %, a to díky rostoucí poptávce po elektřině, která je větší než kapacity nízkouhlíkových zdrojů. Svou roli hrály i vysoké ceny zemního plynu, což v důsledku znamená, že uhlí bylo cenově konkurenceschopnější.

Podíváme-li se na energetickou a průmyslovou spotřebu dohromady, nárůst v roce 2021 je asi 6 %, přičemž další navýšení má přinést rekordní celkovou poptávku v letech 2022–2024.

Po krátkém loňském zvýšení IEA očekává, že poptávka po uhlí v USA a Evropské unii do roku 2024 opět klesne. Pokračující růst však vidí v Číně, která představuje více než polovinu veškeré celosvětové spotřeby uhlí a je jeho největším světovým producentem.

Podíl spalování uhlí v čínském palivovém mixu však vzhledem k výstavbě obnovitelných zdrojů poprvé v roce 2020 klesl pod 50 %. Výkony větrných elektráren se zvýšily o 178 procent, solárních o 60 procent a vodních o 217 procent. Očekává se, že podíl uhlí v roce 2021 meziročně poklesne nejméně o 3 procentní body, ale statistika ještě není k dispozici.

 

A CO USA?

USA se k omezení těžby nepřidaly, protože by to výrazně poškodilo ekonomiku. Odborníci předpokládají, že využívání fosilních paliv v roce 2023 dokonce dosáhne rekordu. V posledních letech rostla těžba uhlí v USA asi o 7 procent a v příštím roce se zvýší asi o 1 procento.

Nyní americké Ministerstvo vnitra oznámilo, že hodlá z federálního rozpočtu v tomto fiskálním roce vynaložit téměř 725 milionů dolarů ve 22 státech na rekultivaci opuštěných uhelných dolů a na odvodnění dolů. Financování je zahrnuto do infrastrukturního balíčku prezidenta Bidena ve výši 1 bilionu dolarů a je součástí celkového plánu vynaložit 11,3 miliardy dolarů na program revitalizace opuštěných důlních pozemků během 15 let.

Jednotlivé americké státy budou muset upřednostňovat projekty, v nichž dostanou práci nezaměstnaní horníci z bývalých dolů. Například Pensylvánie má nárok na 245 milionů dolarů a Západní Virginie asi 141 mi­lionů dolarů. Mezi další významné částky patří 75 milionů $ pro Illinois, 74 milionů $ pro Kentucky a 46 milionů $ pro Ohio. Celkem 43 z 67 okresů Pennsylvánie je postiženo zrušenou těžbou uhlí. 

Tisíce uhelných pracovních míst byly v posledním desetiletí ztraceny, protože stále víc těžařských společností ukončilo činnost. 

Wyoming, stát v horské oblasti západních USA, je předním národním producentem uhlí od roku 1986. Poskytuje kolem 40 % uhlí prostřednictvím 10 největších těžařských dolů v Powder River Basin. Wyomingská těžařská asociace odhaduje, že má zásoby uhlí větší než 1,4 bilionu tun, z nichž více než 165 miliard je vytěžitelných. Stát v roce 2018 těžil 40,2 % veškeré produkce uhlí v USA a důl North Antelope Rochelle, který se nachází v okrese Campbell, je největším na světě. Jeho vlastník, společnost Peabody uvádí, že má asi 1,7 miliardy tun prokazatelných zásob.

 

NENAPLNĚNÉ NADĚJE

Mnozí politici podporovali na základě prognóz vědeckých týmů a vydatných finančních injekcí dekarbonizaci uhelných provozů a nyní jsou zklamáni. Očekávali rehabilitaci uhlí prostřednictvím technologie Carbon capture and storage (CCS), tedy zachytávání a ukládání uhlíku.

Tato technologie existuje již řadu let. Podle Mezinárodní energetické agentury má CCS velký potenciál snižovat emise oxidu uhličitého.

Před deseti lety, když se Spojené státy dostávaly z velké recese, věnovala vláda více než miliardu dolarů na vývoj technologií zachycování uhlíku, jejichž cílem je zajistit, aby energetická zařízení s vysokými emisemi – zejména uhelné elektrárny – produkovaly méně uhlíku. Ale snaha selhala. Podle zprávy Government Accountability Office žádný z projektů čistého uhlí, které získaly finanční prostředky z programů Ministerstva energetiky (DOE), v současné době nefunguje. Z osmi uhelných projektů, které byly původně vybrány pro federální financování, pouze jeden vyústil v dokončené provozní zařízení. A tento projekt – závod Petra Nova poblíž Houstonu – byl po čtyřech letech provozu v roce 2020 z ekonomických důvodů ukončen. 

Neochota politiků zcela zastavit těžbu v uhelných dolech tak vypovídá mnohé o pokračujícím politickém vlivu uhlí. Ale i když si to nepřiznávají – uhlí zvoní hra.

 

Petra Nova byla první velkou průmyslovou instalací technologie CCS.
Zdroj: Mitsubishi Heavy Industries

 

Tomáš Brejcha

Související články

Několik tisíc lidí demonstrovalo v Německu za otevření plynovodu Nord Stream

Na 3000 lidí dnes demonstrovalo v obci Lubmin poblíž severoněmeckého Greifswaldu za cenově přijatelné energie a za otevření plynov…

Hirman: V Bruseli sa bijeme za to, aby sme dostali peniaze zo zdanenia elektriny na Slovensko

Znárodnenie elektriny vyrobenej na Slovensku je krajné riešenie energetickej krízy. Momentálne SR pracuje na spoločnom európskom r…

Polsko odhaduje, že zdaněním mimořádných zisků energetických firem získá 70 miliard

Zdaněním mimořádných zisků energetických firem Polsko získá 13,5 miliardy zlotých (70 miliard Kč), očekává místopředseda polské vl…

Strop pro domácnosti zřejmě nebude na celou spotřebu, řekl Síkela

Vláda pracuje na nařízeních, která mají upravit způsob zastropování cen energií. Zatímco ceny by měly zůstat na oznámené úrovni, n…

Německo a SAE podepsaly smlouvu o dodávkách zkapalněného zemního plynu

Abú Zabí/Essen (Německo) 25. září (ČTK) - Německá energetická společnost RWE podepsala se státní ropnou firmou ADNOC ze Spojených…

Kalendář akcí

Podzimní plynárenská konference

03. 10. 2022 10:00 - 04. 10. 2022 15:10
Online
Český plynárenský svaz, jedna z největších oborových a profesních asociací v ČR, která sdružuje přes 200 významných společností plynárenského oboru, v...

CARBON DAY 2022

05. 10. 2022
Hotel Park Inn, Bratislava
Organizátor podujatia EkosPlus pozýva na odbornú konferenciu zameranú na klimaticko - energetickú politiku a obchodovanie s emisnými kvótami.

Hospodaření s energií ve firmách

11. 10. 2022 09:00 - 16:30
Praha, hotel Olympik
Zavádění energeticky úsporných opatření je v dnešní době energetické krize více než aktuální. Současné ceny energií nutí firmy přehodnocovat své energ...

ENERGETICKÁ KRIZE ESKALUJE, JE NUTNÉ JI ŘEŠIT!

13. 10. 2022 09:00 - 19:00
Praha, Hotel Grand Majestic Plaza
Mimořádná situace v energetice vyvolaná urychlením přechodu k obnovitelným zdrojům v kombinaci s neočekávaným válečným konfliktem na Ukrajině vyžaduje...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

73189
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
832
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika