S fotovoltaikou v Evropě zaostáváme

Vlastní solární elektrárnu dřív málokdo chtěl, že je drahá, nyní ji mnozí chtějí, protože vědí, že energie už nikdy nebude levná. Na dodávku se proto stojí fronty.

S fotovoltaikou v Evropě zaostáváme

ABSTRACT: In 2021, there were 9,321 photovoltaic power stations connected to the Czech electricity grid, compared to 6,292 in 2021. The 2021 additions are mainly accounted for by domestic rooftop systems, as there were significantly fewer corporate PV systems above 10 kWp built than in 2020. This year, a big boom in demand is expected, for which the supply capacity may prove insufficient.



Rok 2021 byl z hlediska rozvoje solár­ních energetických zdrojů v Česku úspěšný i neúspěšný. Na rozdíl od roku 2020, kdy bylo připojeno do sítě 51,4 MWp solárních elektráren, to v roce 2021 bylo 62 MWp. Pokud jde o počet připojených elekt­ráren, tak v roce 2020 jich bylo 6 292 a loni 9 321. To vypadá pěkně, ale tempo se snížilo. Meziroční růst byl v období 2019/2020 v procentech mnohem vyšší (104 %), než v období 2020/2021 (20,6 %).

Přibývalo především domácích střešních systémů, zatímco firemních fotovoltaických elektráren (FVE) nad 10 kWp bylo vybudováno podstatně méně než v roce 2020. Byla to jen 4,3 % z počtu všech FVE, postavených v roce 2021. I proto jsou také FVE z roku 2021 v průměru menší. V roce 2020 činil průměrný instalovaný výkon nové FVE 8,3 kWp, v roce 2021 to bylo jen 6,7 kWp. Tolik údaje, prezentované Janem Krčmářem, výkonným ředitelem Solární asociace.

Nemůžeme se ale vůbec srovnávat s Evropou, tam zaostáváme opravdu významně. V roce 2021 bylo postaveno:

  • 62 MWp v Česku,

  • 3 100 MWp v Polsku,

  • 428 MWp v Rakousku,

  • 800 MWp v Maďarsku,

  • 25 900 MWp v celé EU.

 

Nárůst je u nás tedy příliš pomalý. Předpokládali jsme přitom, že budeme mít dle Národního klimaticko-energetického plánu 1,9 GWp nových FVE do roku 2030. Je ovšem fakt, že dva roky s covidem ovlivnily tempo výstavby fotovoltaiky, zejména zmrazováním podnikatelských činností v určitých obdobích.

 

 

ČASY SE MĚNÍ

Už v průběhu roku 2021 zájem o pořízení vlastní výroby elektřiny prudce rostl. Jednoznačně to souviselo s prudkým zvyšováním ceny energie, ale i kvůli tomu, čemu by se dalo říkat množstevní efekt. Čím víc kdo zná lidí, kteří si fotovoltaiku pořídili a nelitují toho, tím pravděpodobněji zatouží po tomtéž, má-li pro tuto investici vhodné podmínky. Málokdo chce být průkopníkem, který riskuje neúspěch, následovníci to mají snazší.

Velkou roli samozřejmě sehrávají dotace, v případě malých fotovoltaických zdrojů zejména Nová zelená úsporám (NZU). Podle Jakuba Hrbka ze Státního fondu životního prostředí bylo v roce 2021 proplaceno 6 252 žádostí z NZU na domácí střešní elektrárny s celkovým výkonem 32,1 MWp. Dále pak dotaci dostalo 397 komerčních střešních elektráren s celkovým výkonem 19,2 MWp. Většina žadatelů plánovala instalaci nejen střešní elektrárny, ale na vyšším levelu (především finančním) také baterii (skoro 80 % investorů) či tepelné čerpadlo.

Konkrétní dotační podpora pro malou fotovoltaiku v letech 2014–2021 už přesáhla 2 miliardy korun a vznikly tak solární elektrárny s instalovaným výkonem 103 MWp. Celkem bylo uspokojeno víc než 17 tisíc žadatelů, instalovaný výkon FVE u nich dosáhl 80 MWp.

Na podporu fotovoltaiky se zaměřují i jiné podpůrné programy, například Ministerstvo průmyslu a obchodu spravuje Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK). Konkrétně je to prioritní osa 3 – Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin.

Mezi podporované varianty fotovoltaické elektrárny patří fotovoltaika na přípravu teplé vody (akumulace tepla do bojleru), fotovoltaika bez akumulace nebo fotovoltaika s bateriovým systémem či tepelným čerpadlem. Dotaci lze získat také na pořízení ostrovní fotovoltaické elektrárny – u domů bez připojení k elektrické síti. Na rozdíl od dřívějška lze získat dotaci na FVE i pro rekreační objekty – za předpokladu, že investor v nich má trvalé bydliště.

Podpora náleží fotovoltaice do 10 kWp výkonu. A kapacita baterií musí odpovídat maximálně dvojnásobku instalovaného výkonu fotovoltaiky.

Přesto musí být investor do fotovoltaiky hodně motivovaný, protože i s dotací z NZU vynakládá na vybudování FVE ze své kapsy nemalé peníze. Dotace mu pokryje maximálně 50 procent nákladů, například maximálně 200 tisíc korun na jeden rodinný dům.

Některé změny, které v poslední době nastaly, však příliš vítané nejsou. Zatímco ještě nedávno se náklady na FVE stále snižovaly, například fotovoltaické panely byly postupně levnější a levnější, loni se trend otočil. Během roku 2021 zdražily solární panely asi o 30 procent. Kvůli pandemii covid-19 se výroba v Číně zpomalila, nákladnější jsou vstupní materiály i doprava do Evropy. Vzrostly i ceny dalších komponent. Jsou proto stále víc slyšet hlasy, které podporují přesun některých výrobních kapacit z Asie zpět do Evropy.

Zvyšování ceny FVE však dramaticky jejich výstavbu zatím neovlivňuje. Vysoký růst cen elektřiny slouží jako kompenzace, takže pořízení fotovoltaiky na střechu je stále ekonomicky rentabilní.

 


PRO PŘIPOMENUTÍ

Wp (watt peak) je jednotkou výkonu fotovoltaického panelu. Ovšem ne jen tak ledajakou. Wp je jednotkou špičkového výkonu dodávaného solárním zařízením za ideálních podmínek, jde tedy přibližně o výkon dodávaný panelem či fotovoltaickým systémem za běžného bezoblačného letního dne. Výkon běžně budovaných solárních elektráren je udáván v kWp (tedy tisících Wp). Instalovaný výkon 1 kWp je schopen vyrobit přibližně 1 000 kWh elektřiny ročně.


 

CHYBĚJÍCÍ KAPACITY

Můžeme mít radost, že FVE pro vlastní spotřebu jsou nyní hitem a dotace lze snadno získat. Pochybnosti, které drobní investoři měli o návratnosti této investice, a fakt, že ani s dotací není fotovoltaika „pro chudé“, jsou dnes přehlušeny obavami z budoucnosti. Kdo může, hledá možnost, jak omezit vliv vysokých cen elektřiny na vlastní peněženku.

Problém ovšem přichází z jiné strany a zpomaluje fotovoltaický růst. Dodavatelské firmy jsou na hranici kapacit, výpadky jsou i v dodávkách potřebných materiálů a zařízení. Na FVE sice stavebník možná nečeká tak dlouho, jak v některých případech musí čekat na nové auto, ale přesto to nemá jednoduché. Před dvěma třemi lety sepsal zájemce s dodavatelem smlouvu a během pár dní se u něj objevila montážní firma. Za další dny už vyráběl elektřinu. Pokud tedy nezakopl o administrativní potíže s připojením svého zařízení u distributora.

Situaci s dodávkami zhoršuje také fakt, že nezávislost, alespoň částečnou, hledá stále více lidí. A zřejmě to budou právě firmy, které se nyní k fotovoltaice více přikloní. Alternativní zdroj energie může být pro podniky zdrojem významných úspor. Zásluhu na tom má i postupující modernizace distribučních soustav. Zvýšením jejich kapacity a zaváděním inteligentního řízení bude možné do sítě zapojovat více menších výrobců elektrické energie, než je tomu v současnosti.

Kromě vyšší kapacity sehrají hlavní roli moderní technologie. Postupně se modernizují dispečerské řídicí a automatizační systémy, které umožní komunikaci prvků v síti v reálném čase, jejich monitoring a aktivní řízení spotřeby energie v rámci celé soustavy.

Dotační tituly, mezi něž patří i Modernizační fond, signalizují, že růst fotovoltaiky by mohl být velmi rychlý. Podmínkou však je, že budou k dispozici příslušné firmy, dostatek pracovníků, samozřejmě dostatečně vyškolených, dostupné dodávky panelů a všech potřebných součástí FVE. Firem, které se na tuto oblast zaměřují, stále přibývá, otázkou ovšem je, jak ovlivnit kvalitu instalací, je-li poptávka příliš vysoká a firmy nestíhají.

Také města a obce si uvědomily, že fotovoltaika má velký potenciál a lze pro ni využít veřejné budovy, parkovací domy, nevyužité pozemky, dokonce už jsou tu příklady fotovoltaických elektráren, které „plavou“ na vodě. Tím však tlak na dodavatele a výrobce ještě zesílí a je otázka, kolik takových zařízení je reálné v příštích letech skutečně vybudovat.

 

PANELY NA PANELÁKY?

Od poloviny října 2021 připravil Státní fond životního prostředí pro bytové domy v celé ČR dotace z programu Nová zelená úsporám. Bytový dům může získat 15 tisíc Kč na každý instalovaný kilowatt výkonu panelů, 10 tisíc Kč na každou kWh kapacity baterií a 5 tisíc Kč za každou bytovou jednotku v domě. Jistě se tudy také půjde do budoucnosti, ale zpoždění s novým energetickým zákonem to poněkud komplikuje. Předpokládá se, že v zákoně bude zakotvena tzv. komunitní energetika, že vzniknou samostatné energetické komunity, které si společně pořídí obnovitelné zdroje, především tedy fotovoltaiku. Je tu ovšem řada nedořešených otázek, kvůli kterým ještě prakticky nelze na střechy bytových domů fotovoltaické elektrárny instalovat.

Například pro současnou legislativu je problém, komu přiřadit fotovoltaickou elektrárnu v bytovém domě, kde jsou desítky elektroměrů. U rodinných domů to není problém – jeden elektroměr pro jednu elektrárnu. Není také výhodné připojit fotovoltaickou elektrárnu na společné prostory domů, které mají během dne obvykle minimální spotřebu, takže by největší část vyrobené elektřiny šla do sítě. Největší ekonomický efekt však má tato investice tehdy, když se vyrobená energie spotřebuje na místě.

Nový zákon má zavést tzv. energetické komunity, v jejichž rámci bude možné vyrobenou elektřinu volně sdílet. Posílat si ji mezi odběrnými místy a nemuset platit distribuční poplatky. Velká novela energetického zákona má však do konečné podoby a schválení ještě dost daleko. Pomoci by mohla vyhláška Energetického regulačního úřadu, která pro bytové domy zavede nový tarif. Ten umožní sdílení energie v bytových domech tak, aby investice do vlastního zdroje – fotovoltaiky – měla smysl. Lze si představit zápočtový systém, kdy by se vyrobená elektřina, ať již spotřebovaná v domě nebo dodaná do sítě, zúčtovala podle spotřeby v jednotlivých bytech.

Dá se očekávat, že se nějakým způsobem tento problém vyřeší, aby se fotovoltaika mohla rozšířit na dosud zcela nevyužívané střechy městských bytových domů. Vlastně už je nejvyšší čas, aby se na to družstva či společenství vlastníků začala připravovat.

 

Tomáš Brejcha

Související články

Kdo vám dodá energie? Nové zákazníky berou jen tři ze sedmi největších dodavatelů

Pana Alexandra z Českého Krumlova čekaly počátkem měsíce dva pořádné šoky. Ten první byl, že mu společnost Nano Green jen během le…

Hirman: V Bruseli sa bijeme za to, aby sme dostali peniaze zo zdanenia elektriny na Slovensko

Znárodnenie elektriny vyrobenej na Slovensku je krajné riešenie energetickej krízy. Momentálne SR pracuje na spoločnom európskom r…

Energetická krize ONLINE: Musíme zvýšit nezávislost i na Německu, říká exšéf ČEZ Míl

V pátek projedná skupina energetických ministrů všech zemí Evropské komise opatření kvůli vysokým cenám energií. Patří mezi ně ome…

Polsko odhaduje, že zdaněním mimořádných zisků energetických firem získá 70 miliard

Zdaněním mimořádných zisků energetických firem Polsko získá 13,5 miliardy zlotých (70 miliard Kč), očekává místopředseda polské vl…

Strop pro domácnosti zřejmě nebude na celou spotřebu, řekl Síkela

Vláda pracuje na nařízeních, která mají upravit způsob zastropování cen energií. Zatímco ceny by měly zůstat na oznámené úrovni, n…

Kalendář akcí

Podzimní plynárenská konference

03. 10. 2022 10:00 - 04. 10. 2022 15:10
Online
Český plynárenský svaz, jedna z největších oborových a profesních asociací v ČR, která sdružuje přes 200 významných společností plynárenského oboru, v...

CARBON DAY 2022

05. 10. 2022
Hotel Park Inn, Bratislava
Organizátor podujatia EkosPlus pozýva na odbornú konferenciu zameranú na klimaticko - energetickú politiku a obchodovanie s emisnými kvótami.

Hospodaření s energií ve firmách

11. 10. 2022 09:00 - 16:30
Praha, hotel Olympik
Zavádění energeticky úsporných opatření je v dnešní době energetické krize více než aktuální. Současné ceny energií nutí firmy přehodnocovat své energ...

ENERGETICKÁ KRIZE ESKALUJE, JE NUTNÉ JI ŘEŠIT!

13. 10. 2022 09:00 - 19:00
Praha, Hotel Grand Majestic Plaza
Mimořádná situace v energetice vyvolaná urychlením přechodu k obnovitelným zdrojům v kombinaci s neočekávaným válečným konfliktem na Ukrajině vyžaduje...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

73189
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
832
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika