Zelené iluze a boj o vzácné kovy

Zelené formy energie mají své závažné limity, tvrdí v knize Zelené iluze americký profesor Ozzie Zehner. Mezi ty nejzávažnější patří pokračující závislost slunečních elektráren, větrných turbín, elektrických aut či biopaliv na fosilních palivech. Existují však ještě další, stejně závažné limity, o kterých se autor nezmiňuje. 

Zelené iluze a boj o vzácné kovy

ABSTRACT: Green energy has many limitations. One of them is that the deployment of green forms of energy relies on precious metals. Gradually, China is beginning to use the position of the world's largest producer, and recently also a consumer, of precious metals to further its geopolitical objectives.




VZÁCNÉ KOVY JSOU VŠUDYPŘÍTOMNÉ A BUDE JICH MÁLO

Celosvětové snahy radikálně transformovat globální ekonomiku povedou totiž k nové závislosti, a to na vzácných kovech. Vzácné kovy jako vanad, germanium, beryllium, galium a mnoho dalších se staly nedílnou součástí robotiky, umělé inteligence, nanotechnologií a dalších moderních technologií, které jsou hnací silou tzv. zelených forem energie a čtvrté průmyslové revoluce.

Bez vzácných kovů by větrné turbíny, sluneční elektrárny, elektrická auta a digitální technologie nemohly fungovat. Především proto, že obsahují vzácné magnety. Ty hrají pro zelené technologie zásadní roli. Ve finálním stádiu životního cyklu totiž neemitují do ovzduší oxid uhličitý a jiné skleníkové plyny. Náš svět se tak za posledních pár dekád zcela zmagnetizoval. Magnety jsou součástí miliardy motorů a motorků, které pohání satelity, vlaky, auta či kartáček na zuby.

 

 

ČÍNA: HLAVNÍ SVĚTOVÝ PRODUCENT, ALE DNES UŽ I ODBĚRATEL VZÁCNÝCH KOVŮ

Globální trh se vzácnými kovy v hodnotě cca 6,5 miliard dolarů není v současnosti nijak velký. Nicméně vzácné kovy dnes najdete takřka ve všem, co se vyrábí, a jejich důležitost kvůli přechodu na bezemisní technologie každoročně stoupá. Jen notebooky a mobilní telefony spotřebují 19 % globální produkce vzácných kovů. Podle některých predikcí se produkce vzácných kovů zdvojnásobí kaž­dých 15 let. A za současného tempa těžby, pravděpodobně vyčerpáme většinu vzácných kovů do 50 let.

Během příštích několika let tak globální ekonomika začne pociťovat nedostatek vanadia, dysprosia, terbia, europia, neodyma a dalších vzácných kovů, jejichž rezervy na světě rychle mizí. Recyklace vzácných kovů je finančně nákladná a nevyplatí se. Kromě toho, poptávka po vzácných kovech roste tak rychle, že ji nebude možné nikdy recyklací uspokojit. Při průměrném růstu globálního HDP se světová ekonomika v příštích dvaceti letech zdvojnásobí. A podle mezinárodních dohod se má přejít do roku 2030 z 80 procent na bezemisní technologie. Postupně tedy na mezinárodním poli dochází kvůli hrozícímu nedostatku vzácných kovů k alarmujícím geo-politickým manévrům, zejména ze strany Číny.

Čína je totiž klíčovým hráčem na globální trhu vzácných kovů. Produkuje ročně přibližně 130 000 tun vzácných kovů a je prakticky monopolním producentem. Podle statistik z roku 2017 Čína vyrábí 44 % india, 55 % vanadia, 65 % grafitu, 71 % germania a 77 % antimonitu. Podle Evropské komise, zahrneme-li do těžby vzácných kovů i černý trh, Čína produkuje až 95 % vzácných kovů.

Čína však už dávno není jen vývozcem vzácných kovů, ale je sama jejich zpracovatelem. Čína spotřebuje tři čtvrtiny vzácných kovů, které sama vytěží. Jak jeden odborník řekl: „Francouzi také neprodávají hrozny, že? Prodávají víno. Stejně tak Číňané vnímají trh se vzácnými kovy.“ Je obecně známo, že se Čína během posledních pár dekád stala průmyslovou velmocí a dávno se nezaměřuje jen na těžbu nerostných surovin pro export.

Čína je největším výrobcem fotovoltaiky a investorem do větrných elektráren. Může se pyšnit největším trhem pro elektrické automobily a produkuje 80 až 90 % elektrických baterií. V Číně rostou jak houby po dešti i tzv. chytrá města – Tianjin, Dongtan, Taichung či Wuhan, která jsou prošpikována digitálními technologiemi a fungují na bázi tzv. internetu věcí.

Dokonce i americká armáda je závislá na čínské produkci vzácných kovů. Např. výrobci letounu F-35 kupují vzácné kovy potřebné na jeho výrobu v Číně. Bývalý šéf CIA, Mike Pompeo, uvedl, že „závislost Spojených států na vzácných kovech z Číny je dosti alarmující.“ V roce 2006 Spojené státy prý z ekonomických důvodů zavřely u Chicaga strategickou továrnu na zpracování vzácných kovů s názvem Magnaquench. Ta produkovala speciální magnety pro americkou armádu. Továrna se však přestěhovala do Číny a s ní i průmyslové pateny a know-how.

Ačkoliv je Čína hlavním dodavatelem vzácných kovů ve světě, její zásoby mohou být do roku 2030 takřka minimální. Ilegální těžba vzácných kovů, která dle odhadů tvoří jednu třetiny poptávky, pravděpodobně ještě urychlí vyčerpání těchto zdrojů.

 

VZÁCNÉ KOVY JAKO NÁSTROJ POLITICKÉHO NÁTLAKU

Čína tak začala na trhu se vzácnými kovy zavádět vývozní restrikce, aby zabezpečila čínskou poptávku a uchránila čínský trh. Např. v roce 2005 vývozní kvóta Číny pro vzácné kovy činila 65 000 tun. O pět let později to bylo jen kolem 30 000 tun. Tato redukce vývozu souvisela s diplomatickým konfliktem mezi Čínou a Japonskem o souostroví Senkaku, kde se mj. nachází významná naleziště ropy a plynu. Toto souostroví Čína ztratila ve válce s Japonskem v roce 1895. Čína se rozhodla použít vzácné kovy jako nástroj politického nátlaku. Japonský elektronický průmysl je totiž na vzácných kovech zcela závislý. Problémy s dovozem vzácných kovů z Číny dopadly brzy i na Spojené státy a Evropu.

V roce 2010, Kathleen Dahlkemper, členka amerického kongresu, varovala, že „Čína dominuje trhu se vzácnými kovy a kvůli tomu pomalu začíná ovládat i Spojené státy.“ Začíná tedy ve světě boj o vzácné kovy?

Je velmi pravděpodobné, že v blízké budoucnosti Čína bude čím dál častěji využívat monopolu se vzácnými kovy pro své geo-politické cíle. „Vzácné kovy jsou krizové kovy,“ přímo varuje jeden odborník z Evropské geologické instituce.

 

TĚŽBA VZÁCNÝCH KOVŮ MÁ EKOLOGICKÉ DŮSLEDKY

Vzácné kovy však nejsou krizové jen z hlediska politiky a ekonomiky, ale také z hlediska dopadu na životní prostředí a lidské zdraví.

 

Za prvé, těžba vzácných kovů vyžaduje obrovskou spotřebu vody. Pro výrobu 1 tuny vzácných kovů jí spotřebujeme kolem 200 kubických metrů. Za druhé, je nutné pro těžbu zajistit rozsáhlá území. Abychom získali 1 kg vanadia, musíme rozdrtit osm a půl tuny kamene, či v případě 1 kg galia dokonce padesát tun kamene. Za třetí, při zpracování vzácných kovů se používají různé kyseliny. Odpadní voda je tak velmi toxická. Obsahuje radioaktivní odpad a těžké kovy.

„Můžeme Číně poděkovat za to, že si zničili životní prostředí, abychom my na Západě mohli využívat vzácné kovy,“ přiznal kanadský podnikatel v oblasti produkce vzácných kovů.

V Číně se nachází kolem 10 tis. těžebních dolů vzácných kovů. Radioaktivní a toxický odpad se tam často vypouští do velkých řek, jakými jsou např. Xiang, Yangtze či Žlutá řeka, s negativními důsledky na pitnou vodu a místní ekosystémy. Vznikají také umělé přehrady plné jedovaté vody. Neslavně známá v tomto ohledu je čínská přehrada Weikuang. Případy rakovin a dalších vážných nemocí jsou alarmující. Nicméně, jak to v Číně a jiných nedemokratických režimech bývá, je těžké se dopídit po skutečných environmentálních a zdravotních dopadech.

Dopady na životní prostředí se budou jen zhoršovat. Čína hledá nová místa možné těžby např. v Kanadě, Austrálii, Kyrgyzstánu, Peru či ve Vietnamu. Poptávku po vzácných kovech se samozřejmě snaží naplnit i jiné státy. Japonsko v Indii, Německo v Mongolsku, Jižní Korea v Severní Koreji, Francie v Kazachstánu, USA v Grónsku atd. Těžba vzácných kovů v současnosti spotřebuje kolem 8 % globální energie a toto procento se bude nadále zvyšovat.

 

„U NÁS ČISTO“ MŮŽE MÍT V BUDOUCNU SVÉ KONSEKVENCE

Západ po druhé světové válce zavedl ekonomický model, který přinesl rozvinutým zemím blahobyt a neuvěřitelný ekonomický rozvoj. Špinavou těžbu a znečišťující průmyslovou výrobu však často odsunul do rozvojových zemí. A od devadesátých let především do Číny. Zdá se, že se Západu tato strategie jako bumerang vrací zpátky. Čína má nyní obrovské eso v rukávu. Jen čas ukáže, co vše bude Čína požadovat výměnou za vzácné kovy. Globální transformace na digitální ekonomiku a tzv. zelené formy energie mohou vyústit v závažné geo-politické konflikty. Jedno je již nyní jisté, boj o vzácné kovy přispěje k další destrukci životního prostředí.

 

 


O AUTOROVI

Radovan Dluhy-Smith žil a studoval ve Spojených státech. Zúčastnil se rozvojových projektů v Ekvádoru a Mexiku. Byl konzultantem OSN ve Vídni. Od roku 2008 přednáší na katedře rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci. Účastní se přednáškových akcí a organizuje veřejné debaty k aktuálnímu dění u nás i ve světě.

Kontakt: radovan10@yahoo.com

 

Tomáš Brejcha

Související články

Kdo vám dodá energie? Nové zákazníky berou jen tři ze sedmi největších dodavatelů

Pana Alexandra z Českého Krumlova čekaly počátkem měsíce dva pořádné šoky. Ten první byl, že mu společnost Nano Green jen během le…

Hirman: V Bruseli sa bijeme za to, aby sme dostali peniaze zo zdanenia elektriny na Slovensko

Znárodnenie elektriny vyrobenej na Slovensku je krajné riešenie energetickej krízy. Momentálne SR pracuje na spoločnom európskom r…

Energetická krize ONLINE: Musíme zvýšit nezávislost i na Německu, říká exšéf ČEZ Míl

V pátek projedná skupina energetických ministrů všech zemí Evropské komise opatření kvůli vysokým cenám energií. Patří mezi ně ome…

Polsko odhaduje, že zdaněním mimořádných zisků energetických firem získá 70 miliard

Zdaněním mimořádných zisků energetických firem Polsko získá 13,5 miliardy zlotých (70 miliard Kč), očekává místopředseda polské vl…

Strop pro domácnosti zřejmě nebude na celou spotřebu, řekl Síkela

Vláda pracuje na nařízeních, která mají upravit způsob zastropování cen energií. Zatímco ceny by měly zůstat na oznámené úrovni, n…

Kalendář akcí

Podzimní plynárenská konference

03. 10. 2022 10:00 - 04. 10. 2022 15:10
Online
Český plynárenský svaz, jedna z největších oborových a profesních asociací v ČR, která sdružuje přes 200 významných společností plynárenského oboru, v...

CARBON DAY 2022

05. 10. 2022
Hotel Park Inn, Bratislava
Organizátor podujatia EkosPlus pozýva na odbornú konferenciu zameranú na klimaticko - energetickú politiku a obchodovanie s emisnými kvótami.

Hospodaření s energií ve firmách

11. 10. 2022 09:00 - 16:30
Praha, hotel Olympik
Zavádění energeticky úsporných opatření je v dnešní době energetické krize více než aktuální. Současné ceny energií nutí firmy přehodnocovat své energ...

ENERGETICKÁ KRIZE ESKALUJE, JE NUTNÉ JI ŘEŠIT!

13. 10. 2022 09:00 - 19:00
Praha, Hotel Grand Majestic Plaza
Mimořádná situace v energetice vyvolaná urychlením přechodu k obnovitelným zdrojům v kombinaci s neočekávaným válečným konfliktem na Ukrajině vyžaduje...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

73189
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
832
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika