Transformace nizozemského teplárenství

Proces dekarbonizace teplárenství se nevyhne ani Nizozemsku. Tamní transformaci tohoto sektoru však předchází detailní technicko-ekonomická analýza, která umožní regionálním samosprávám činit kvalifikovaná rozhodnutí.

Transformace nizozemského teplárenství

ABSTRACT: The phasing out of gas production in the Netherlands foreshadows a major transition of the heating industry from a majority use of gas to other types of sources. This is facilitated by a detailed technical and economic analysis that will empower local authorities to make informed decisions.



Českou republiku čeká v následujících letech dekarbonizace také v oblasti výroby tepla. Ačkoliv podíl hnědého uhlí na celku klesá, spolu se zemním plynem tyto fosilní komodity stále dominují našemu teplárenství. Podobný úkol stojí před mnohými dalšími státy světa a v kontextu globální snahy o snížení emisí není nikterak triviální. Jak totiž uvádí Mezinárodní energetická agentura, nejvíce světové energie je spotřebováno právě ve formě tepla, které produkuje více než 40 % světových emisí oxidu uhličitého. Její předpovědi pak očekávají, že do roku 2026 stoupne podíl obnovitelného tepla na celkové spotřebě na 13 %, neboli o pouhá dvě procenta.

V Evropské unii se situace vyvíjí o něco „zeleněji“. Členské státy dokázaly již v roce 2019 o dvě procenta přesáhnout plán pro konec desetiletí, který požadoval pětinový podíl obnovitelného tepla na spotřebě. Na tomto úspěchu se však příliš nepodílela ani Česká republika ani Nizozemsko. Data z roku 2019 ukazují v případě obou zemí hodnoty hluboko pod dvaceti procenty: v ČR podíl obnovitelných zdrojů na tepelné spotřebě dosahoval 9 %, v Nizozemsku 7 %.

 

NIZOZEMSKO DONEDÁVNA SPOLÉHALO NA PLYN

Pojďme si ukázat situaci v Nizozemsku, které se podobně jako ČR spoléhá na soustavy dálkového vytápění. Graf na obrázku 1 od nizozemské Agentury pro podnikání (Netherlands Enterprise Agency), fungující při Ministerstvu ekonomických záležitostí a klimatu, ukazuje, že tamnímu teplárenství dominuje zemní plyn, který měl v roce 2019 více než tříčtvrtinový podíl na výrobě tepla. Není divu, na severu země se totiž nachází groningenské ložisko zemního plynu, největší v Evropě. Těžba tam probíhá již od roku 1963 a vyprázdnění se neočekává před rokem 2080, přesto se však chystá jeho vyřazení z provozu z důvodu zemětřesení a dalších negativních dopadů na život v regionu. Od roku 2014 tak vláda stanovuje limity na těžbu (2014: 27 mld. m3, 2022: 3,9 mld. m3). Letošní rok by měl navíc být posledním před uzavírkou, nicméně vývoj poptávky po zemním plynu donutil vládu přehodnotit původní omezení ve výši 3,9 mld. m3 plynu. Finální rozhodnutí o plánovaném navýšení na 7,6 mld. m3 padne v dubnu, postoj kabinetu k definitivnímu uzavření těžby v druhé polovině roku však zůstává neměnný.

Obavy o klima tedy nejsou jediným, možná ani ne primárním, důvodem k rychlému nahrazení zemního plynu udržitelnými zdroji. Alespoň v oficiálním diskurzu nizozemských vládních představitelů však hrají zásadní roli. Na toto téma jsme položili několik otázek tiskovému mluvčímu Ministerstva pro ekonomické záležitosti a klima panu Pieterovi ten Bruggencateovi. Zásadní otázka zní: čím nahradit groningenský plyn?

 

Právě probíhá postupné ukončování těžby v Groningenu a vaše země hledá alternativní zdroje energie a tepla. V kontrastu například s Německem se Nizozemsko rozhodlo nespoléhat se na zemní plyn z dovozu. S jakými hlavními zdroji energie, které umožní transformaci vašeho teplárenství, tedy počítáte?

V roce 2019 pocházelo 8,7 % veškeré ener­getické spotřeby v Nizozemsku z obnovitelných zdrojů. V roce 2030 to musí být 27 % a v roce 2050 musí být téměř veškerá produkce energie udržitelná. K tomu dospějeme rozvojem energetického mixu. Co se týče tepla, naše vláda se bude soustřeďovat na skupinové vytápěcí systémy, bioplyn a hybridní tepelná čerpadla v kombinaci s plně elektrickými. Pro zvládnutí poptávky při dodržení limitů CO2 bude zásadní také lepší tepelná izolace budov. Očekáváme, že k cílům pro rok 2050 přispěje každá z těchto čtyř dimenzí zhruba z jedné čtvrtiny.

 

Ve vaší transformaci by zásadní roli měly hrát také vytápěcí systémy rozdělené dle oblastí či městských čtvrtí. Proč jste se rozhodli podporovat decentralizovanou výrobu tepla a jaké benefity si od ní slibujete?

Jednak jde o to, že přeprava tepelné energie je náročná. Část tepla, a tudíž energie, se při transportu ztratí, a proto je třeba jej minimalizovat. V Nizozemsku je také velmi běžné přenechat rozhodnutí ohledně infrastruktury v rukou regionů, dalo by se říct, že to je součástí naší kultury a politického systému. Kombinace těchto dvou faktorů je primárním důvodem k našemu regionálně zaměřenému přístupu k teplárenství.

 

V souvislosti s tím je vhodné zmínit, že připravovaný zákon, který má umožnit regionální produkci tepla, stále neprošel legislativním procesem, protože v létě 2021 nedošlo ke shodě mezi vládou a zástupci samospráv. Jaký je další postup a kam vyjednávaní směřuje?

Ministr Jetten nedávno oznámil, že bude upřednostňovat nový zákon, jenž samosprávám poskytne více instrumentů a podpory k usnadnění výroby a distribuce tepla. Jedním z cílů je také odpoutat ceny tepla od zemního plynu, díky čemuž bude možné dosáhnout více „skutečné ceny“ tepla. Předpokládáme, že tento zákon vejde v platnost zhruba v polovině roku 2023.

 

Nizozemsko má také slušnou kapacitu pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, například z mořských větrných farem. Přesto cítím, že s elektřinou jako zdrojem tepla se příliš nepočítá. Proč?

Kabinet se na problém teplárenství dívá ze čtyř stran: zbytkové teplo, elektrické teplo a udržitelný plyn spolu s tepelnými čerpadly. Takže ano, i elektřina do našeho mixu spadá.

 

Co se týče udržitelných plynů, mluví se jak o plynu z biomasy nebo odpadu, tak o zeleném vodíku. První jmenovaná varianta, zdá se, nabízí poměrně snadné řešení: stejná infrastruktura, jiný plyn. V Nizozemsku však aktuální produkce bioplynu dosahuje pouze zlomku z celkové poptávky po teplu. Pracujete s nějakými plány na rozšíření produkce bioplynu?

Ano, naší ambicí je dosáhnout s bioplynem 20% podílu neboli 2,9 megatun.

 

Obrázek č. 1: Spotřeba tepla v Nizozemsku podle zdroje v procentech
Zdroj: Netherlands Enterprise Agency, 2020

 

Obrázek č. 2: Náhled z mapy ECW, Amsterdam dle nákladnosti jednotlivých strategií (tmavší = dražší)
Zdroj: Expertise Centrum Warmte, https://themasites.pbl.nl/leidraad-warmte/2020/

 

Nizozemsko se snaží zaujmout vizionářskou pozici ohledně zeleného vodíku (jeho produkce, přeprava i distribuce). Jakou roli může vodík hrát v transformaci teplárenství? Je jeho využití technologicky a ekonomicky proveditelné?

V tuto chvílí se stále nacházíme v testovací fázi.

 

Nabízí se také možnost individuální instalace tepelných čerpadel v domácnostech. Jedná se sice o efektivní technologii pro produkci tepla, vyžaduje však vysoké vstupní investice, které si mnozí nemohou dovolit. Podporuje vláda tuto možnost nějakým dotačním programem?

Ano, lze čerpat z fondu ISDE. (pozn. autora: ISDE je zkratka pro „Sustainable energy investment subsidy scheme“ neboli Dotační schéma pro investice do udržitelné energie. Tento fond se vztahuje na bojlery na solární ohřev vody, tepelná čerpadla, fotovoltaické panely, malokapacitní větrné turbíny a připojení takových projektů do sítě. Z fondu mohou čerpat podnikatelé, firmy, samosprávy a různé asociace, nadace či družstva.)

PATERO STRATEGIÍ

PRO SAMOSPRÁVY: VRCHOL

EXPERTNÍ BYROKRACIE

Ačkoliv Ten Bruggencate v rozhovoru zmínil, že nizozemská vláda pohlíží na transformaci teplárenství ze „čtyř stran“, její problematika se dá rozdělit i jinak. Ve spolupráci s partnery připravila státní agentura Expertní centrum pro teplo (Expertise Centrum Warmte, ECW) analýzu pěti strategií pro výrobu udržitelného tepla, která má sloužit především jako na faktech založené vodítko pro samosprávy, v jejichž režii se odehraje značný díl transformace. Oněch pět možných postupů se odlišuje zdroji, na které se spoléhá:

1) samostatná elektrická tepelná čerpadla,

2) tepelná síť se středně a vysokoteplotními zdroji,

3) tepelná síť s nízkoteplotními zdroji,

4) „zelený“ plyn,

5) vodík.

Práce nizozemských expertů nabízí mnohem hlubší zdroj informací než jen přehled vhodných zdrojů. Ke každé strategii bylo vypracováno téměř nepřeberné množství podkladů: od charakteristiky vhodných lokalit pro jednotlivá řešení přes vyhodnocení udržitelnosti až po detailní technické příručky. Vrcholem tohoto projektu je pak interaktivní mapa, v níž si lze samostatně zobrazit nákladnost jednotlivých pěti řešení pro jakoukoliv nizozemskou obec či městskou čtvrť (viz příklad na obrázku 2 pro Amsterodam).

Celá země je v této datové sadě rozdělená do administrativních celků, které v některých případech čítají pouhých padesát domácností. Starostové sebemenších samospráv tak mají na pár kliknutí dostupný výpočet ceny jednotlivých strategií za snížení emisí o tunu CO2 nebo přehled energetických štítků a stáří budov v oblasti. V portálu jsou dále k nalezení také konkrétní položky nákladů každé strategie či mapy, které ukazují konkrétní lokace bohaté na geotermální energii.

Práce ECW ukazuje potenciál ke tvorbě politiky na základě vědeckých faktů a statistik, a to i v silně decentralizovaném prostředí. Z procesu se však zároveň nestává izolovaný expertní podnik technokratů bez politické odpovědnosti. Ačkoliv státní agentura poskytuje data nutná pro fundovaná rozhodnutí, finální rozhodovací pravomocí jsou obdařeny demokraticky volení představitelé jednotlivých územních celků. Podrobná technická analýza jim nicméně značně usnadňuje dělat ekonomicky rozumná rozhodnutí. Nizozemsko, zdá se, věří, že symbióza vědy a demokratické politiky má největší šanci na úspěch v prostředí bohatém na snadno dostupné a přesné informace.

 


O AUTOROVI

Matyáš Urban studuje na Fakultě sociálních studií Univerzity v Amsterodamu, obor Politologie. Snaží se o lepší porozumění energetice skrze společenskovědní přístup, který se vyvarovává trivializace a přílišné politizace souvisejících témat.

Kontakt: mattyasurban@gmail.com

 

Tomáš Brejcha

Související články

Uložit energii a v zimě s ní zatopit? Převratný patent vyvinuli vídeňští vědci

Vědci z vídeňské Technické univerzity vyvinuli nový reaktor, který díky chemické reakci dokáže uchovat uchovat energii bez ztrát p…

Německo s Katarem podepsaly energetické partnerství

Německo s Katarem uzavřelo energetické partnerství, které Berlínu pomůže se snížením závislosti na ruském plynu. Dnes to v Berlíně…

Drahota u pump: S maržemi rafinerií nic nezmůžeme, přiznalo ministerstvo

Vysoké ceny pohonných hmot, proti nimž se vláda rozhodla bojovat dočasným snížením spotřební daně, ukončením povinného přimícháván…

Dnes vyprší termín, do kdy se musí zaplatit ruský plyn novým způsobem. ČEZ zaplatil

Energetická společnost ČEZ uhradila dubnovou dodávku za ruský plyn. A to v eurech podle nového mechanismu prostřednictvím účtů v G…

Na výměnu kotlů má Liberecký kraj dalších 108 mil.Kč, žádat se bude od července

Liberecký kraj má dalších 108 milionů korun na výměnu kotlů za ekologičtější nebo za tepelná čerpadla. Tentokrát jsou určené pro d…

Kalendář akcí

Dotace EU a programové období 2021-2027

24. 05. 2022 09:00 - 14:30
Online
Buďte první a získejte náskok díky zcela uceleným informacím o nových dotačních zdrojích EU v období 2021-2027. Zúčastněte se on-line semináře: Dotace...

21. energetický kongres ČR

24. 05. 2022 11:00 - 19:00
Praha, Hotel Grand Majestic Plaza
Válka na Ukrajině výrazně promění evropskou i českou energetiku. Na prvním místě dnes stojí energetická bezpečnost, ekologie bude upozaděna. Technolog...

Kariérní webinář pro obory budoucnosti - udržitelnost a životní prostředí

24. 05. 2022 17:00 - 21:00
online, MS Teams
Odemkněte svůj potenciál v oblastech ekologie, životního prostředí a nechte se inspirovat informacemi z praxe. Vhodné pro: studenty/studentky VŠ vč....

Konference Bioplyn a legislativa 2022

24. 05. 2022
Hotel Akademie Naháč
Dne 24. května 2022 se uskuteční již tradiční trojboj akcí CZ Biom. Letos se setkáme v Hotelu Akademie Naháč.

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

69697
Počet publikovaných novinek
2063
Počet publikovaných akcí
778
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika