Budoucnost plynu v Evropě: Nastává biometanová éra?

Ve své zprávě mapující budoucnost světové energetiky zdůraznila Mezinárodní energetická agentura mj. vysoký potenciál bioplynu, který se odvíjí také od vysokých světových cen zemního plynu. Jaký je potenciál výroby biometanu v Evropě a co mírní nadšení z jeho využívání?

Budoucnost plynu v Evropě: Nastává biometanová éra?

ABSTRACT: Multiple reports and studies project a high potential of biomethane in the European gas network. To achieve this goal, more facilities that produce biomethane through anaerobic digestion are needed, and the technology of gasification should be further developed.



Vdekarbonizované energetice 21. století může významnou roli zaujmout zejména biometan, tj. bioplyn, z nějž byl chemickými procesy odstraněn oxid uhličitý, sulfan a voda. Navýšení jeho produkce však není bezproblémové, neboť závisí na nákladných a zatím ne zcela rozšířených technologiích. Tou primární je anaerobní digesce, kterou v současnosti podstupuje zhruba jedna pětina z evropské produkce bioplynu. Alternativou je zplyňování, zejména lesních těžebních zbytků. Tato technologie však zatím funguje pouze v několika demonstrativních provozech (např. francouzský projekt GAYA společnosti ENGIE) a není připravena na široké komerční využití.

 

PŘÍSPĚVEK ZELENÉ TRANSFORMACI

Přes přetrvávající technologické výzvy považuje studie společnosti Guidehouse biometan za „nejlevnější a nejsnadněji škálovatelný obnovitelný plyn dneška“. Ke snížení emisí skleníkových plynů přispívá biometan tím, že nahrazuje energii z fosilních zdrojů a zabraňuje uvolňování metanu z nezpracovaného (bio)odpadu. Při kombinaci s technolo­giemi zachycování a ukládání oxidu uhličitého pak může mít jeho produkce dokonce „záporné emise“.

Pouze zlomek z rozsáhlé evropské sítě bioplynových stanic je dnes adaptovaný na výrobu biometanu. Konkrétně unijní státy produkují 191 TWh bioplynu ročně, 80 % této energie je však využito přímo v teplárenství a elektroenergetice. Pouze zbylou jednu pětinu čeká „zušlechtění“ anaerobní digescí, která probíhá v asi jednom tisíci z celkových dvaceti tisíc bioplynových zařízení. Má-li biometan naplnit svůj potenciál, bude nutné navýšit jak počet, tak kapacitu těch stanic, které upřednostňují produkci biometanu před přímou redistribucí bioplynu. Jen tak lze dosáhnout znásobení produkce, které odhaduje řada studií: nad 300 TWh v roce 2030 a až 1000 TWh o dalších dvacet let později.

 

Obrázek č. 1: Potenciál biometanu v TWh dle studií několika firem a institucí
Zdroj: Studie společnosti Guidehouse „The future role of biomethane“, 2021

 

Obrázek č. 2: Potenciál biometanu ve vybraných evropských zemích
Zdroj: Studie společnosti Guidehouse „The future role of biomethane“, 2021

 

INVESTICE A SUBVENCE

Pobídkou k podpoře biometanu může být fakt, že jeho cena se již dnes pohybuje mezi 50 a 90 eury za MWh, což je vzhledem k vývoji cen zemního plynu konkurenceschopná částka. Co se týče zatím komerčně nedostupného zplyňování, analýzy již napovídají o střednědobém potenciálu této technologie. Projektovaná cena za MWh se v tomto případě pohybuje kolem 85 euro, tedy pod částkou, za níž by se měl prodávat „zelený“ vodík.

Pro naplnění těchto propočtů jsou však nutné investice, jimž nahrává do karet současné znění evropské taxonomie udržitelných zdrojů, jež s anaerobní digesci počítá. Méně slibnou nápovědou je podíl bioplynu na projektech financovaných z Plánu obnovy EU. Z něho směřuje většina přerozdělovaných prostředků do veřejné dopravy a energetické účinnosti, na rozvoj obnovitelných zdrojů se využije jen 10 % (zhruba 18 miliard eur) z celkového balíku. Výše investic do bioplynu pak činí necelé dvě miliardy. Ty poputují pouze do Itálie, ostatní země totiž upřednostnily solární elektrárny a větrné farmy.

Na Apeninském poloostrově se debata soustředí mimo jiné na využití biometanu v osobní autodopravě a cyklickém hospodářství. Vědci z univerzity v Římě dokonce tvrdí, že veškerá poptávka po palivech v jejich městě může být uspokojena (byť subvencovaným) biometanem, jehož příměstská produkce skýtá trojí benefit, kterým je výroba z obnovitelného zdroje energie, zpracovávání odpadů a zkvalitnění zemědělské půdy.

 

SKEPTICISMUS

Objevují se i hlasy, které nadšení pro biometan krotí. Skeptický postoj zaujímá například Mezinárodní rada pro čistou dopravu (ICCT), jejíž analýza tvrdí, že tento plyn může výrazně přispět k redukci skleníkových plynů pouze v případě, pokud vstupní surovinou anaerobní digesce nejsou krmiva. V současnosti však zhruba polovina bioplynu v EU pochází právě ze silážní kukuřice, což emise oproti fosilním zdrojům příliš nesnižuje. ICCT také odhaduje značně nižší celkový potenciál biometanu ve výrobě energie (331 TWh v roce 2050).

Rozdíl způsobuje zejména konzervativní smýšlení ICCT ohledně dostupnosti a nákladnosti vstupních surovin: ta se bude odvíjet od toho, do jaké míry lze po Evropě nasadit vícenásobnou sklizeň během jednoho roku. V neposlední řadě tato organizace varuje před rizikem úniků metanu při výrobě: pokud by míra úniku dosáhla 11 %, nedošlo by k žádnému snížení emisí oproti zemnímu plynu. Studie vědců Börjessona a Berglunda stanovuje tuto kritickou hodnotu mezi 8 a 26 %, v závislosti na uhlíkové intenzitě vstupní suroviny. Propočty reálných úniků metanu se liší. Zatímco Mezinárodní panel pro klimatickou změnu uvádí široký interval 0 až 10 % v závislosti na výrobní stanici, britské Ministerstvo obchodu, energetiky a průmyslové strategie předpokládá míru úniku mezi 0,05 a 2,5 %.

 


O AUTOROVI

Matyáš Urban studuje na Fakultě sociálních studií Univerzity v Amsterodamu, obor Politologie. Snaží se o lepší porozumění energetice skrze společenskovědní přístup, který se vyvarovává trivializace a přílišné politizace souvisejících témat.

Kontakt: mattyasurban@gmail.com

 

Tomáš Brejcha

Související články

Německo s Katarem podepsaly energetické partnerství

Německo s Katarem uzavřelo energetické partnerství, které Berlínu pomůže se snížením závislosti na ruském plynu. Dnes to v Berlíně…

Drahota u pump: S maržemi rafinerií nic nezmůžeme, přiznalo ministerstvo

Vysoké ceny pohonných hmot, proti nimž se vláda rozhodla bojovat dočasným snížením spotřební daně, ukončením povinného přimícháván…

Komentář: Kupme zásobníky! Budou drahé, ale ten klid za to stojí

Německá skupina RWE tento týden zahájila oficiálně proces prodeje svých šesti plynových zásobníků v Česku. Chystá se velký obchod,…

Ruská společnost Gazprom od sobotního rána přeruší vývoz plynu do Finska

Ruská plynárenská společnost Gazprom od sobotního rána přeruší vývoz plynu do Finska. Oznámila to dnes finská společnost Gasum, kt…

Dnes vyprší termín, do kdy se musí zaplatit ruský plyn novým způsobem. ČEZ zaplatil

Energetická společnost ČEZ uhradila dubnovou dodávku za ruský plyn. A to v eurech podle nového mechanismu prostřednictvím účtů v G…

Kalendář akcí

Dotace EU a programové období 2021-2027

24. 05. 2022 09:00 - 14:30
Online
Buďte první a získejte náskok díky zcela uceleným informacím o nových dotačních zdrojích EU v období 2021-2027. Zúčastněte se on-line semináře: Dotace...

21. energetický kongres ČR

24. 05. 2022 11:00 - 19:00
Praha, Hotel Grand Majestic Plaza
Válka na Ukrajině výrazně promění evropskou i českou energetiku. Na prvním místě dnes stojí energetická bezpečnost, ekologie bude upozaděna. Technolog...

Kariérní webinář pro obory budoucnosti - udržitelnost a životní prostředí

24. 05. 2022 17:00 - 21:00
online, MS Teams
Odemkněte svůj potenciál v oblastech ekologie, životního prostředí a nechte se inspirovat informacemi z praxe. Vhodné pro: studenty/studentky VŠ vč....

Konference Bioplyn a legislativa 2022

24. 05. 2022
Hotel Akademie Naháč
Dne 24. května 2022 se uskuteční již tradiční trojboj akcí CZ Biom. Letos se setkáme v Hotelu Akademie Naháč.

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

69697
Počet publikovaných novinek
2063
Počet publikovaných akcí
778
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika