Zemní plyn schválen jako udržitelné palivo

Evropská komise (EK) potvrdila, že technologie využívající jádro a plyn budou zařazeny mezi udržitelné investice, což znamená hlavně výhodnější podmínky úvěrů a přístup k evropským fondům na transformaci energetiky. V případě zemního plynu se podařilo zmírnit původně přísná pravidla, stanovená EK. Má tedy zemní plyn v Česku budoucnost?

Zemní plyn schválen jako udržitelné palivo

ABSTRACT: With its Delegated Act to the EU taxonomy, the European Commission has in December recognized gas and nuclear as temporarily acceptable energy sources that will aid progressive decarbonization. Although the removal of the co-firing condition for green gases after 2026 is seen as desirable by politicians and experts, the transition to green gases in 2035 still appears very ambitious.



Vpřípadě zemního plynu se podařilo prosadit několik zásadních změn. Při výrobě elektřiny z plynu bude možné počítat snížení emisí z celé životnosti zařízení. Komise z návrhu vypustila i postupné cíle pro zvyšování podílu nízkoemisních plynů v nejbližších deseti letech. Původní návrh totiž požadoval, aby už od roku 2026 bylo nutné spoluspalovat minimálně 30 % zelených plynů (biometan či zelený vodík). Postupné cíle tedy padly a konečným termínem, kdy musí plynové podniky zcela přejít na vodík a další bezemisní plyny, je rok 2035. Už v současnosti se však budou muset vejít do maximálních povolených hodnot produkce oxidu uhličitého.

„Posílení soukromých investic v přechodu k čistým formám energie je klíčem pro dosažení našich klimatických cílů. Proto přicházíme se striktními pravidly, která pomohou získat finance pro podporu tohoto přechodu od zdrojů, jako je uhlí, způsobujících větší škody,“ řekla eurokomisařka pro finanční služby Mairead McGuinnessová, podle níž se v EU zhruba patnáct procent energie stále vyrábí z uhlí, což chce Brusel co nejrychleji změnit.

„Za oblast zemního plynu hodnotíme výsledek jako přijatelný, nejdůležitější priority v oblasti nerealistických požadavků na spoluspalování nízkouhlíkových či zelených plynů se podařilo prosadit,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla.

Podle Svazu průmyslu a dopravy je nyní potřeba, aby vláda zajistila potřebné investice do infrastruktury, bezpečnost a soběstačnost dodávek energie. „Dosáhli jsme pozitivního posunu, abychom byli schopni úspěšně transformovat naši energetiku, a tedy i ekonomiku na bezemisní. Nyní je nutné okamžitě začít pracovat na aktualizaci Státní energetické koncepce ČR, Vodíkové strategie ČR, strategii v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie a dalších strategických dokumentech. Nelze čekat na dokončení projednávání balíčku Fit for 55. Jsme připraveni se zapojit, aby strategické dokumenty zohledňovaly potřeby, které bude mít průmysl v příštích letech v souvislosti se zelenou tranzicí,“ říká první viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a generální ředitel firmy ČEZ Daniel Beneš.

 

JAK HODNOTÍ ZMĚNY TEPLÁRNY A PLYNAŘI

„Z pohledu českého plynárenství považujeme za krok správným směrem odstranění podmínky, aby byl při výrobě elektřiny a tepla zemní plyn již od roku 2026 nejméně ze 30 procent nahrazen obnovitelnými nebo nízkoemisními plyny. Nicméně upozorňujeme na nevhodné zachování požadavku, aby byl zemní plyn do konce roku 2035 u nových elektráren a tepláren zcela nahrazen vodíkem nebo biometanem tak, aby tyto zdroje splnily nároky taxonomie. Takové ustanovení považujeme za příliš ambiciózní s ohledem na předpokládanou nedostatečnou technologickou připravenost a nedostatečnou disponibilitu nízkoemisních a obnovitelných plynů v tomto časovém horizontu,“ komentuje rozhodnutí Komise Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu.

„Teplárenské sdružení České republiky vítá zmírnění požadavků ohledně rychlosti přechodu na plyn z obnovitelných zdrojů v rámci takzvané taxonomie. Původní požadavky Evropské komise (EK) byly podle sdružení nerealistické. Termín náhrady fosilního plynu do roku 2035 je však stále velmi ambiciózní“, řekl ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.

„Je třeba zdůraznit, že provozovatelé tepláren nemají zajištění dostatečného množství nefosilních plynů ve svých rukou a panuje velká nejistota, jak vůbec bude plynárenský trh organizován, protože jeho reforma je v počáteční fázi legislativního návrhu, který EK představila teprve v prosinci loňského roku. Jen samotné teplárenství by pro odchod od uhlí potřebovalo prakticky veškeré domácí zdroje biometanu, s nimiž počítají současné plány České republiky do roku 2030,“ dodal Hájek.

 

AMBICIÓZNÍ LHŮTA K ROKU 2035 A SÁZKA NA VODÍK

Česká republika získala díky schválené podobě takzvané taxonomie delší čas na přípravu plynu z obnovitelných zdrojů. Nesmí ale promeškat přípravu, uvedly Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ a Svaz moderní energetiky. Obě organizace oceňují zrušení průběžných milníků na dekarbonizaci plynových zdrojů.

„Zároveň je však rok 2035 dostatečně ambiciózní na to, aby členské státy urychlily výstavbu obnovitelných zdrojů, které jsou klíčové pro výrobu zeleného vodíku. Souhlasíme s prohlášením ministra průmyslu a obchodu pana Jozefa Síkely, že jsme ve výrobě vodíku zaspali. Teď máme šanci to napravit, nejen naši členové jsou připraveni investovat do výroby zeleného vodíku nemalé částky,“ řekl ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT a předseda představenstva So­lární asociace Jan Fousek. Obě asociace vidí ve vodíku klíčové médium pro sezónní ukládání energie.

„Nastavení taxonomie pro bezuhlíkové plyny dává smysl z pohledu nástupu dostupných technologií. Delší časový horizont nám umožní využít zemní plyn pro odchod teplárenství od uhlí a následně využít vybudovanou infrastrukturu pro přechod na zelené alternativy. Česko však nesmí promeškat delší čas, který jsme dostali na přípravu přechodu k udržitelným řešením. Již letos mohou vznikat nové projekty vyrábějící biometan například z biologicky rozložitelného odpadu, který dnes většinou končí bez využití na skládkách. Postupné zvyšování podílu zelených plynů je spolu s využitím potenciálu úspor energie nejsnadnější cestou, jak zvýšit naši energetickou nezávislost na dodávkách zemního plynu z Ruska,” dodává Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

 

MINISTRYNĚ HUBÁČKOVÁ DOUFÁ, ŽE JEDNÁNÍ O PLYNU JEŠTĚ NEKONČÍ

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) ocenila, že Evropská komise schválila taxonomii, tedy systém podpory ekologických investic, bez nerealistických dílčích termínů pro využití nízkoemisních plynů. Ministryně dále poznamenala, že v podmínkách sice zůstala povinnost plně přejít na nízkoemisní plyny v polovině 30. let, projednávání však nekončí.

„Jsem ráda, že EK z podstatné části vyslyšela naše požadavky. Co je v tuto chvíli podstatné a pozitivní, že jaderná energie i zemní plyn jsou taxonomií považovány za udržitelné aktivity a investice nutné pro udržitelný energetický systém,“ sdělila ministryně.

„V případě zemního plynu byly odstraněny nerealistické termíny pro využití nízkoemisních plynů už v roce 2026, zůstala však povinnost plně přejít na nízkoemisní plyny v roce 2035. Projednávání ale nekončí, doufám, že kritéria taxonomie budou většinově přijata Evropským parlamentem,“ dodala Hubáčková. Nová pravidla členské státy ani Evropský parlament ale přímo schvalovat nebudou, neboť přenesly tuto pravomoc na Komisi. Kritici taxonomie se do půl roku mohou pokusit její přijetí zvrátit.

 

ODBORNÍCI VÍTAJÍ ÚLEVU U PLYNU

„U plynu je změna zásadní. Tím, že odpadl termín roku 2026, to jest povinné spalování minimálně 30 procent bezemisních plynů, se rozvoji plynu dost ulevilo,“ řekl analytik Michal Šnobr. Výsledek podle něj dál podpoří v této dekádě přípravu a realizaci „plynových“ projektů všeho druhu, a to včetně řešení pro teplárenství.

Za dobrý kompromis považuje výslednou podobu i analytik ENA Jiří Gavor. Původní návrh podle něj kladl nepřiměřené dílčí termíny, které nevyhovovaly ani natolik ekologicky orientovaným zemím, jako je Německo. „Transformace plynárenství k nízkoemisním plynům bude sice pod velkým časovým tlakem, ale do roku 2035 se už dá leccos stihnout,“ dodal Gavor.

 

SPOTŘEBA ZEMNÍHO PLYNU V ČR ZATÍM STOUPÁ

V Česku spotřeba zemního plynu roste kromě jiného proto, že se na něj víc spoléhá při výrobě elektřiny. A i dál bude.

Předloňská spotřeba osm miliard a sedm set milionů kubíků zemního plynu byla největší za posledních deset let. Vyšší spotřeba odpovídá tomu, že plyn se víc podílí i na výrobě elektřiny. Počítá s ním například i proměna elektrárny Mělník po tom, co skončí s uhlím. Jeden blok tu už vypnuli. „V následujících kolech vybudujeme sadu nových kotelen a paroplynových zdrojů, které budou vyrábět jak teplo pro Prahu, tak ale potom i elektřinu vysoce účinným kogeneračním způsobem,“ vysvětloval loni v srpnu místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

Jen zdejší investici ČEZ odhaduje na 20 až 30 miliard. Počítá přitom, že plyn bude dočasným řešením. „Předpokládáme, že tu životnost kolem dvaceti až pětadvaceti let elektrárna odžije, nicméně k tomu cíli být zcela uhlíkově neutrální do roku 2050 už nám nepomůže a bude muset přijít nová generace technologií,“ dodal Cyrani.

Nárůst spotřeby plynu pokračoval i vloni. Společnost GasNet, tuzemský lídr v distribuci zemního plynu, loni dodal odběratelům svými plynovody 7,56 miliardy metrů krychlových plynu. Meziroční nárůst činil 12 procent. Růst spotřeby plynaři zaznamenali už třetím rokem po sobě. Hlavním důvodem bylo chladnější počasí. Vedle toho se projevil i pokračující zájem domácností o zemní plyn.
 

Tomáš Brejcha

Související články

Uložit energii a v zimě s ní zatopit? Převratný patent vyvinuli vídeňští vědci

Vědci z vídeňské Technické univerzity vyvinuli nový reaktor, který díky chemické reakci dokáže uchovat uchovat energii bez ztrát p…

Německo s Katarem podepsaly energetické partnerství

Německo s Katarem uzavřelo energetické partnerství, které Berlínu pomůže se snížením závislosti na ruském plynu. Dnes to v Berlíně…

Komentář: Kupme zásobníky! Budou drahé, ale ten klid za to stojí

Německá skupina RWE tento týden zahájila oficiálně proces prodeje svých šesti plynových zásobníků v Česku. Chystá se velký obchod,…

Ruská společnost Gazprom od sobotního rána přeruší vývoz plynu do Finska

Ruská plynárenská společnost Gazprom od sobotního rána přeruší vývoz plynu do Finska. Oznámila to dnes finská společnost Gasum, kt…

Dnes vyprší termín, do kdy se musí zaplatit ruský plyn novým způsobem. ČEZ zaplatil

Energetická společnost ČEZ uhradila dubnovou dodávku za ruský plyn. A to v eurech podle nového mechanismu prostřednictvím účtů v G…

Kalendář akcí

Dotace EU a programové období 2021-2027

24. 05. 2022 09:00 - 14:30
Online
Buďte první a získejte náskok díky zcela uceleným informacím o nových dotačních zdrojích EU v období 2021-2027. Zúčastněte se on-line semináře: Dotace...

21. energetický kongres ČR

24. 05. 2022 11:00 - 19:00
Praha, Hotel Grand Majestic Plaza
Válka na Ukrajině výrazně promění evropskou i českou energetiku. Na prvním místě dnes stojí energetická bezpečnost, ekologie bude upozaděna. Technolog...

Kariérní webinář pro obory budoucnosti - udržitelnost a životní prostředí

24. 05. 2022 17:00 - 21:00
online, MS Teams
Odemkněte svůj potenciál v oblastech ekologie, životního prostředí a nechte se inspirovat informacemi z praxe. Vhodné pro: studenty/studentky VŠ vč....

Konference Bioplyn a legislativa 2022

24. 05. 2022
Hotel Akademie Naháč
Dne 24. května 2022 se uskuteční již tradiční trojboj akcí CZ Biom. Letos se setkáme v Hotelu Akademie Naháč.

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

69697
Počet publikovaných novinek
2063
Počet publikovaných akcí
778
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika