Kdo zachrání Evropu?

Evropské zásoby plynu jsou na historických minimech a situace je vážná. Kdekdo se ptá, kdo za to může. Politici se dílem navzájem osočují dokonce za řinčení zbraní a dílem prosí o pomoc. Evropská unie hledá spásu v Americe i jinde po světě.

Kdo zachrání Evropu?

ABSTRACT: Low levels of gas in European storage facilities, delays in the Nord Stream 2 pipeline commissioning and Russia’s agreement with China on a new pipeline to China are causing price panic on the European gas market. The solution could be to divert LNG tankers to Europe, but even this task is not trivial.



Statistika uvádí, že zemní plyn představuje asi jednu pětinu veškeré primární energie spotřebované v Evropě. Tvoří asi 20 % výroby elektrické energie a používá se také pro vytápění a průmyslové procesy. Rusko je největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, přičemž asi 40 % dodávek na kontinent posílá potrubím. Dalšími největšími dodavateli prostřednictvím potrubí jsou Norsko (22 %), Alžírsko (18 %), Nizozemsko (13 %) a Ázerbájdžán 9 %. 

 

Norsko loni zaznamenalo rekordní export zemního plynu. 
Zdroj: Equinor

 

ZÁVISLOST NA RUSKU

Největší zásobník plynu ruské společnosti Gazprom v západní Evropě v dolnosaském Rehdenu byl v době uzávěrky tohoto vydání prakticky prázdný s úrovní pouhých šesti procent. Ostatní nádrže jsou plné jen ze 13 procent – což je uprostřed zimy historické minimum. Naštěstí zásobníky plynu z Norska a Nizozemska jsou stále téměř z poloviny plné. 

Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 klesl ruský export potrubím o téměř 25 procent v ročním srovnání kvůli nižším tranzitním tokům přes Bělorusko a Ukrajinu. Vývoz zemního plynu Gazpromu do zemí mimo bývalý Sovětský svaz se v lednu 2022 meziročně propadl o 41,3 procenta a ruský plynárenský gigant zároveň oznámil roční zvýšení produkce plynu o 1 procento.

„Dodávky plynu jsou prováděny podle požadavků spotřebitelů v plném souladu se smluvními závazky,“ uvedl Gazprom v tiskovém prohlášení, zatímco Rusko je obviňováno ze záměrného zadržování dodávek plynu do Evropy, kde zásoby klesly na historická minima. Podle Gazpromu, který se odvolává na data Gas Infrastruc­- ture Eu­rope, provozní zásoby plynu v evropských podzemních zásobnících plynu k 30. lednu za­ostávaly za loňskou úrovní o 27,2 procenta.

Ruská společnost Gazprom, jejímž většinovým vlastníkem je stát, tvrdí, že splnila všechny své dlouhodobé dodavatelské smlouvy s evropskými zákazníky. Tak proč je málo plynu? Poptávka je totiž v současné době v Evropě vyšší než objednané množství, takže je plyn vzácný a jeho cena stoupá. Hovoří se o plynové krizi, ale také by se mohlo pouze konstatovat, že zasáhla neviditelná ruka trhu. Gazprom tedy logicky využívá situaci k prosazení vyšších cen. Ostatně před dvěma lety tomu bylo naopak. Na začátku pandemie klesla průmyslová výroba, a tedy i poptávka, a producenti plynu jako ­Gazprom zaznamenali ztráty.

V této souvislosti by bylo logické, kdyby Gazprom rozšiřoval své dodávky a zvyšoval zisky. Ale není tomu tak. Nad touto situací se na tiskové konferenci v polovině ledna pozastavila také Margrethe Vestagerová, místopředsedkyně EU a evropská komisařka odpovědná za hospodářskou soutěž. Evropská unie nechce vyslyšet ruská přání a neomezí tržní principy. Rusko totiž požaduje dlouhodobé kontrakty se stanovením pevných cen, zatímco EU trvá na zachování konkurenčního prostředí a na krátkodobých smlouvách, kdy se ceny mění podle momentální situace na trhu.

Současnou situaci Moskva omlouvá tvrzením, že nejprve musela naplnit své zásobníky plynu. Faktem je, že v srpnu zničil požár velkou část zpracovatelského závodu poblíž západosibiřského města Nový Urengoj a Gazprom musel omezit dodávky přes Bělorusko a Polsko, ale v prosinci se už podařilo výpadky odstranit.

 

Zásobník Rehden má kapacitu 3,9 miliardy m3 plynu.
Zdroj: Astora

 

Podzemní zásobník plynu Rehden je největší v Západní Evropě a rozkládá se na ploše 910 fotbalových hřišť.
Zdroj: Astora

 

POLITICKÉ VYDÍRÁNÍ

Nejsou-li za nedostatkem plynu technické důvody, nezbývá než se domnívat, že jde o politické vydírání. Ruský prezident Vladimír Putin totiž prohlásil 21. října na diskusním fóru v Soči, že pokud bude schválen provoz plynovodu Nord Stream 2 přes Baltské moře, začne plyn proudit hned druhý den. Tím se vlastně přiznal, že úmyslně vyvolal nebezpečnou krizi. Putina z politického vydírání obvinili nejen mnozí evropští politici, ale také předseda Mezinárodní energetické agentury Fatit Birol. Stávající kapacity podle něho umožňují dodávat až o třetinu více plynu.

Plynovod Nord Stream 2 představuje smutné dědictví po proruské politice německého levicového premiéra Gerharda Schrödra a jeho nástupkyně pravicově se tvářící Angely Merkelové. Ruský energetický gigant ­Gazprom nyní oznámil, že Schröder byl nominován do dozorčí rady státního podniku Gazprom. Výroční valná hromada je naplánována na 30. června. Schröder je přítel ruského prezidenta Vladimira ­Putina a nedávno se dostal na titulky s proruskými prohlášeními během krize mezi Moskvou a Západem. Bývalý kancléř je předsedou výboru akcionářů Nord Stream AG a předsedou představenstva Nord Stream 2 AG. Schröder je také šéfem dozorčí rady ruské státní energetické společnosti Rosněfť.

Zatímco Schröder se poté, co opustil kancléřství, zcela bez skrupulí nechal veřejně platit z ruských peněz, důvody chování Merkelové se později jistě také vynoří na veřejnosti. Kontroverzní projekt v hodnotě 11 miliard dolarů a zvyšující závislost Evropy na Rusku čeká na oficiální schválení. Provoz by mohl být – podle některých odhadů – zahájen v květnu.

V samotném Německu je však proti tomu část vládní koalice, a proto ruský prezident začal držet Německo i celou Evropu v šachu. Situace bude jistě ale ještě mnohem vyostřenější poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, což vyvolalo ekonomické sankce západních zemí vůči Rusku a válečný stav trvá i v době uzávěrky čísla.

 

KDO PODÁ POMOCNOU RUKU

Norský premiér Jonas Gahr Støre v Berlíně řekl: „Těžba plynu v současnosti běží na plný výkon. Pokud nebudou žádné dodávky z Ruska, nemůžeme zaplnit mezeru“. Norská skupina Equinor už loni v září slíbila, že do konce roku dodá o dvě miliardy kubíků více kvůli drasticky zvýšeným cenám energetických komodit. Stávající plynovod Nord Stream 1 má však roční přepravní kapacitu 55 miliard metrů krychlových. Equinor, který je z 67 procent vlastněn norským státem, je v současnosti omezen přísnými ekologickými nařízeními v rozšiřování těžby plynu v rámci stávajících nalezišť v Severním moři. 

Prezident Donald Trump marně varoval Evropskou unii a Německo zvlášť před energetickou závislostí na ruském plynu. Nyní jsou všechny oči upřeny na Ameriku, která se v důsledku Trumpovy energetické politiky stala jedním z největších světových producentů nejen ropy, ale i zemního plynu. Navíc USA směřují k světovému prvenství ve vývozu zkapalněného zemního plynu. Ještě loni byly na třetím místě za Austrálií a Katarem, ale díky novým exportním přístavům v Louisianě se nejspíš propracují na první místo. Celková vývozní kapacita překročí 100 milionů tun.

Hlavním odběratelem LNG jsou země východní Asie – Čína, Japonsko, Jižní Korea a Tchajwan, které (s výjimkou Číny) nemají možnost dovážet plyn klasickou potrubní cestou. Roste také objem dodávek do Evropy, hlavně do její západní části – Španělska, Portugalska, Francie a Británie. Polsko a Litva investovaly do terminálů pro dovoz LNG také z politických důvodů; tato investice jim umožnila snížit závislost na dovozu plynu z Ruska.

 

AMERIKA SLIBUJE

Americká vláda v souvislosti s politicko-vojenskou situací kolem Ukrajiny pochopila, že si musí s Ruskem vytýčit mantinely a nedostatek ruského plynu v Evropě je k tomu vhodná příležitost. Prezident Joe Biden proto chce vyhovět žádosti EU a ochránit Evropu před následky nedostatku plynu. Podle agentury Reuters projednala americká vláda nouzové plány na větší dodávky plynu do Evropy s německými a evropskými energetickými společnostmi.

Zástupci amerického Ministerstva zahraničí hovořili se společnostmi o možnosti vyšších objemů dodávek. V úvahu také přichází odklad údržbových prací, aby se udržela vysoká produkce. Kontaktované energetické společnosti však vysvětlily, že ztrátu velkého množství plynu z Ruska bude obtížné nahradit a argumentovaly svými závazky v jiných částech světa.

Spojené státy požádaly také Japonsko, zda by mohlo přesměrovat část LNG do Evropy, pokud ukrajinská krize povede k přerušení dodávek, uvedly vládní zdroje. Japonsko zváží, jak by mohlo pomoci. Má to ale háček. Japonsko je klíčovým dovozcem zkapalněného zemního plynu (LNG), ale před nabídkou mezinárodní pomoci by si nejprve muselo být jisté dostatečnými domácími dodávkami, uvedl ministr průmyslu Koichi Hagiuda. Japonsko bylo podle ministra po desetiletí „hybnou silou rozvoje trhu LNG“.

Generální ředitel společnosti JERA Global Markets Kazunori Kasai řekl novinářům, že pro Japonsko nebude snadné přesměrovat část svých dovozů do Evropy. „Nebude to tak snadné, i když to nebude nemožné,“ řekl Kasai. Jeho společnost je obchodní odnoží největší japonské elektrárny JERA, jednoho z největších světových odběratelů LNG. Některé dlouhodobé smlouvy mají však doložku o místě určení, která nařizuje, kde může být náklad, a omezuje kupující v dalším prodeji přebytečného plynu.

Spojené státy se také obrátily na Katar a další významné výrobce energie, aby prověřily, zda by mohly zásobovat Evropu. Katar bude podle novinových zpráv potřebovat pomoc USA při přesvědčování svých kupců, aby přesměrovali plyn do Evropy. Japonsko v roce 2021 dovezlo 74,32 milionů tun LNG, ale přepustilo pozici největšího importéra na světě Číně, která zvýšila svůj dovoz superchlazeného paliva o 18 procent na rekordní maximum.

 

Některé americké tankery mění směr a místo do Asie míří do Evropy.
Zdroj: Chevron

 

UKLIDNÍ SE SITUACE?

Podle agentury Bloomberg vyplulo loni z USA více než tisíc nákladních lodí přepravujících kapalný zemní plyn. Polovina směřovala do Asie, třetina do Evropy. Přesto panuje skepse, zda by země mohla výpadek dodávek z Ruska plně nahradit. Leonhard Birnbaum, šéf energetického gigantu E.ON, v rozhovoru pro list „Handelsblatt“ řekl, „USA nemohou kompenzovat zemní plyn z Ruska svým kapalným plynem LNG“. Mezitím se Evropská komise snaží situaci uklidnit: Systém zemního plynu EU se dokáže vyrovnat s vysokou poptávkou a přerušením zásobovacích tras ve většině částí Evropy, uvedl mluvčí Komise. Musel však připustit, že Evropa může potřebovat „více dovozů“.

Energetická expertka Claudia Wellenreutherová z Hamburského institutu pro mezinárodní ekonomiku (HWWI) se nedomnívá, že to bude vůbec nutné. I přes napjatou situaci nepředpokládá problémy s dodávkami zemního plynu. „Na ruském plynu je závislé Německo, ale na výnosech z jeho prodeje je závislé Rusko,“ řekla agentuře DPA. Podobně to vidí i ředitelka Východoevropského institutu Zois Gwendolyn Sasseová.

Nepoškodilo by Rusko svou vlastní ekonomiku zastavením vývozu plynu do Evropy ztrátou těchto příjmů? Na tuto kardinální otázku někteří experti odpovídají poukazem na fakt, že Rusko v posledních letech strukturovalo svůj federální rozpočet způsobem, který mu umožnil schovat 630 miliard USD v devizových rezervách – hotovost drženou centrální bankou v jiných měnách pro použití podle vlastního uvážení. Ruští politici mohou tyto prostředky použít k překonání jakýchkoli nových sankcí nebo neočekávaných změn ceny ropy. Přesto by ruský krok k zastavení vývozu plynu do Evropy mohl mít dlouhodobější důsledky. 

Putin možná doufal, že jeho sny o zemním plynu a vysokých cenách, které vyvolal, přesvědčí Evropany, že ruský plyn je životně důležitý a nelze jej snadno nahradit obnovitelnými zdroji energie. Jistě chtěl urychlit zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Bylo by však ironií osudu, kdyby tato jeho taktika vyvolala trvalou nechuť k ruským dodávkám a urychlila by přechod Evropy k pobřežnímu větru, evropsko-severoafrickým vodíkovým uzlům a americkému LNG.

Putin vsadil na předpoklad, že krize vyvolaná vysokými cenami elektřiny a plynu v Evropě podnítí všeobecnou nespokojenost, znepřátelí jednotlivé evropské státy a přinutí EU a USA, aby přistoupily na jeho požadavky ohledně rozmístění jednotek a raket NATO. I když Evropě dlouho potrvá, než se vymaní z energetické závislosti na Rusku, z dlouhodobého hlediska to bude špatná zpráva pro Rusko, kterému zůstanou nevyužité obrovské zásoby zemního plynu.

 

RUSKO-ČÍNSKÁ KONCOVKA?

Prezident Putin si nyní zřejmě uvědomil, že by se svět mohl spojit a nenechat Evropu na holičkách. Strach z krachu nepodařeného vydírání byl zřejmě silnější než obava z nákazy coronavirem, a proto se odhodlal po dlouhých měsících izolace dokonce opustit Kreml a zavítat na zahájení Olym­piády v Pekingu, kterou ostatní světoví politici bojkotují. Tam získal dostatečnou pozornost a demonstrativně oznámil politické a ekonomické spojenectví Rusko – Čína. Představil nové smlouvy o dodávkách ruského zemního plynu a ropy do Číny v odhadované hodnotě 117,5 miliardy dolarů (2,5 bilionu korun). Gazprom bude dodávat čínské státní energetické společnosti CNPC 10 miliard metrů krychlových plynu ročně. Nový plynovod by měl být uveden do provozu do tří let.

Zatím proudí z Ruska plyn do Číny plynovodem Power of Siberia (4 000 km), který začal čerpat zásoby v roce 2019, a přepravou zkapalněného zemního plynu (LNG). V roce 2021 Rusko vyvezlo do Číny 16,5 miliardy m3 plynu. Podle původních plánů mělo Rusko do roku 2025 dodávat Číně 38 miliard m3 plynu potrubím. Nová dohoda nyní přidala dalších 10 miliard m3. Ruský plyn z jeho ostrova Sachalin na Dálném východě bude přepravován potrubím přes Japonské moře do severovýchodní čínské provincie Heilongjiang.

Dohoda prý bude vypořádána v eurech, protože Rusko i Čína mají obavy, že jim USA znemožní dolarové finanční operace. IEA ve své zprávě z minulého měsíce uvedla, že Čína zůstane zemí s největším příspěvkem k růstu dovozu LNG, ale tempo růstu v roce 2022 klesne na 9 % ze 17 % v roce 2021 v důsledku nárůstu toků potrubí z Ruska a celkovému zpomalení růstu poptávky po plynu.

Rusko, které je již nyní třetím dodavatelem plynu pro Peking, posiluje vztahy s Čínou, největším světovým spotřebitelem energie, a snižuje svou závislost na svých tradičních evropských odběratelích energie.

Co nyní udělá Evropa? A co Amerika? Odpovědi na tyto otázky přinesou následující dny a týdny.

 

Tomáš Brejcha

Související články

Německo s Katarem podepsaly energetické partnerství

Německo s Katarem uzavřelo energetické partnerství, které Berlínu pomůže se snížením závislosti na ruském plynu. Dnes to v Berlíně…

Drahota u pump: S maržemi rafinerií nic nezmůžeme, přiznalo ministerstvo

Vysoké ceny pohonných hmot, proti nimž se vláda rozhodla bojovat dočasným snížením spotřební daně, ukončením povinného přimícháván…

Komentář: Kupme zásobníky! Budou drahé, ale ten klid za to stojí

Německá skupina RWE tento týden zahájila oficiálně proces prodeje svých šesti plynových zásobníků v Česku. Chystá se velký obchod,…

Ruská společnost Gazprom od sobotního rána přeruší vývoz plynu do Finska

Ruská plynárenská společnost Gazprom od sobotního rána přeruší vývoz plynu do Finska. Oznámila to dnes finská společnost Gasum, kt…

Dnes vyprší termín, do kdy se musí zaplatit ruský plyn novým způsobem. ČEZ zaplatil

Energetická společnost ČEZ uhradila dubnovou dodávku za ruský plyn. A to v eurech podle nového mechanismu prostřednictvím účtů v G…

Kalendář akcí

Dotace EU a programové období 2021-2027

24. 05. 2022 09:00 - 14:30
Online
Buďte první a získejte náskok díky zcela uceleným informacím o nových dotačních zdrojích EU v období 2021-2027. Zúčastněte se on-line semináře: Dotace...

21. energetický kongres ČR

24. 05. 2022 11:00 - 19:00
Praha, Hotel Grand Majestic Plaza
Válka na Ukrajině výrazně promění evropskou i českou energetiku. Na prvním místě dnes stojí energetická bezpečnost, ekologie bude upozaděna. Technolog...

Kariérní webinář pro obory budoucnosti - udržitelnost a životní prostředí

24. 05. 2022 17:00 - 21:00
online, MS Teams
Odemkněte svůj potenciál v oblastech ekologie, životního prostředí a nechte se inspirovat informacemi z praxe. Vhodné pro: studenty/studentky VŠ vč....

Konference Bioplyn a legislativa 2022

24. 05. 2022
Hotel Akademie Naháč
Dne 24. května 2022 se uskuteční již tradiční trojboj akcí CZ Biom. Letos se setkáme v Hotelu Akademie Naháč.

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

69697
Počet publikovaných novinek
2063
Počet publikovaných akcí
778
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika