Nezaspat nové technologie a proměny trhu

„Naší ambicí je, abychom uměli podchytit nové světové trendy v energetice a propojit je s potřebami ČEZ,“ říká v rozhovoru Jan Šícha, ředitel útvaru Inovace ČEZ.

Nezaspat nové technologie a proměny trhu

ABSTRACT: “In our unit, we are responsible for the coordination and implementation of innovation projects within ČEZ Group. One of them is, for example, the simulation of community energy processes in Litultice in the Opava region,” says Jan Šícha, Director of the ČEZ Innovation Department, in an interview.



Jakou roli hraje útvar Inovace v rámci skupiny ČEZ?

V něčem je naše role výkonná, v něčem koordinující nebo zastřešující. Je třeba si uvědomit, že Skupina ČEZ je prostě obrovská a inovační činnost je v ní značně decen­tralizovaná. Věnují se jí jak komerční, tak výrobní jednotky, máme ve skupině také ÚJV Řež a Centrum vývoje Řež. Náš útvar stojí v centru a zaměřuje se na specifické oblasti a témata, která dávají smysl, a usiluje o zlepšení koordinace, aby bylo fungování v rámci skupiny efektivnější. Snažíme se, aby inovace a všechny aktivity, které s nimi souvisejí, měly šanci na úspěch.

Když ale chceme dělat něco nového a něco měnit, nefunguje to automaticky, protože Skupina ČEZ jako velká korporace má spoustu procesů nastavených tak, aby redukovala rizika, že se něco pokazí. Je to tím, že provozuje kritickou infrastrukturu, v níž odpovědní pracovníci především chtějí, aby všechny procesy byly zcela bezpečné a bez rizika. Takže naše role je také v tom, podporovat klíčové manažery ve skupině, aby vnímali téma inovací jako něco významného. Také se ovšem snažíme, abychom některé procesy a procedury vyhodnotili z hlediska toho, zda jsou nezbytné a správné, což ne vždy vzbuzuje pozitivní reakci. S nadsázkou někdy říkám, že jsem sběratelem interních incidentů.

 

Hovoříte o více rolích, které jsou ty další?

Například koordinujeme aktivity výzkumu a vývoje. Naší ambicí je, abychom uměli podchytit nové technologie, které se ve světě vyvinou, vyzkoumají, propojit je s potřebami ČEZ a také abychom vyzkoušeli, zda jsou pro ČEZ vhodné či nikoli. Pak jsou to komerční inovace. Souvisí to s tím, že naše obchodní jednotky, jako je ČEZ Prodej, ČEZ ESCO nebo ČEZ ESCO International, jsou silně obchodně řízeny. Je v nich významný tlak na výsledek, na výkon, prodej, EBITDA.

Přirozenou reakcí manažerů těchto společností pak může být větší zaměření na krátkodobější efekty. Plány, které plní, jsou nejen ambiciózní, ale občas velice ambiciózní. Jde o to, abychom přitom nezaspali nové technologie či proměny trhu v delším horizontu. Náš útvar inovací se proto snaží budoucí příležitosti mapovat a nabízet je interním jednotkám k posouzení, zda mají podle jejich názoru skutečný potenciál. Když se shodneme, že ano, tak se snažíme na úrovni naší mateřské společnosti vyvinout produkt, který dnes sice není jednoznačně významný, ale během tří až pěti let může zvýšit naši konkurenceschopnost na trhu energetických služeb.

 

Máte také vlastní vývojový útvar…

Jde o technologické inovace, jimiž se zabývá Vývojové centrum TENAUR, což je relativně malý útvar v rámci dceřiné společnosti ČEZ Prodej. Tyto činnosti bych zařadil do oblasti mezi výzkumem a vývojem. Snažíme se tu sami si vyvíjet nové technologie nad technologiemi pro bydlení. Když to zlidštím, dnešní budova pro bydlení, je jedno, zda je to bytový dům nebo rodinný domek, je čím dál víc naplněná různými technologiemi. Vytápění, větrání, ohřev vody, chlazení, fotovoltaika, baterie, … Pro tyto technologie je typické, že až na výjimky přicházejí do domu od různých výrobců, někdy i v různých časových obdobích. Když nejsou propojené, a ve chvíli, když je neumíte propojit, nemají nějakou synergii, tak fungují limitovaně a někdy mohou proti sobě působit kontraproduktivně. Hledáme proto cestu, jak ty naše nebo cizí technologie naučit kooperovat v rámci celé budovy, aby to přinášelo efekt jak v pohodlí domácností, tak i finančně vyčíslitelný.

 

Cesta inovací jistě není vroubena samými úspěchy. Stává se, že vynaložíte prostředky a dostanete se do slepé uličky?

Pamatuji se, jak se obdivně říkalo, že společnost Microsoft má takovou firemní kulturu, že lidé mohou dělat chyby. S trochou nadsázky můžu říct, že tento komfort máme i tady v ČEZ. Ročně pracujeme na plus mínus osmi projektech komerčních inovací, máme asi tři projekty ve vývojovém centru, deset až patnáct projektů ve výzkumu a vývoji (tady ovšem hrajeme trochu jinou, spíš jen koordinační roli a většina projektů je dvou či tříletých) a naší ambicí je projekty do roka dokončit. Realita je taková, že úmrtnost projektů v komerčních inovacích je prostě vysoká. Pokud jde o to, zda vznikne či nevznikne komerční produkt, tak je naše úspěšnost určitě nižší, než padesát procent. Ale to neznamená, že jsme i v těchto projektech nevytvořili přidanou hodnotu a nezískali poznání, které v mateřské společnosti či ve skupině dále nevyužijeme.

 

Časy se ale mění a projekty, o nichž se předpokládalo, že jejich čas by mohl přijít až za dlouhou dobu, jsou dnes zcela aktuální. Například vodík…

V této oblasti za inovace hrajeme dvojroli – realizujeme vlastní development pilotních projektů a plníme koordinační a poradenskou roli, počítáme s tím, že v nějakém čase se z toho stane standardní business as usual. Snažíme se hledat příležitosti hlavně v příměstské dopravě, kde to vypadá, že je nyní potenciál využití vodíku nejvyšší. V těchto projektech je však velice složité, že potřebujete, aby v jeden okamžik vykročilo stejným směrem několik subjektů, typicky soukromých i veřejnoprávních, a když nevykročí, tak podstupujete neúnosná rizika. A vzhledem k tomu, že dnes např. nemáme integrované dotace, ale rozsekané po jednotlivých oblastech, tak je to společné vykročení opravdu složité.

Jak na Slovensku, tak v Česku, se ovšem setkáváme také s různými, někdy trochu absurdními problémy. Budujeme například vodíkovou čerpací stanici s lokální výrobnou vodíku, ale povolovací proces na to nahlíží jako na chemickou výrobu, jako bychom chtěli stavět fabriku. Nebo zatím nemáme legislativu, která by jasně definovala, za jakých podmínek vodíkovým autobusem smějí jezdit lidé.

 

Jaký velký vodíkový projekt chystáte?

Nejdál jsme s pilotním projektem na Slovensku. Postavíme vlastní fotovoltaickou elektrárnu v Jaslovských Bohunicích a vyrobenou zelenou elektřinu budeme v Trnavě používat pro výrobu vodíku. Na vodík budou jezdit příměstské autobusy, možná i nákladní auta. Pravděpodobně budeme na elektrolyzéru také testovat možnosti poskytovat podpůrné služby pro slovenského provozovatele přenosové soustavy SEPS. Zkoušet a simulovat chceme na tomto projektu ještě řadu dalších věcí, zejména budoucí nastavení trhu a jeho regulaci ve spolupráci se slovenským regulátorem ÚRSO.

 

Legislativa chybí ve více oblastech, s nimiž jste ve styku, chytré domy, komunitní energetika. Věříte, že se to změní k lepšímu?

To mne z pohledu inovací tolik netrápí. Snažíme se to v těchto oblastech udělat tak, že problém řešíme v jiné nákladové struktuře, případně ho uděláme ve virtuální realitě, ale i tímto způsobem získáme reálná data a zkušenost. Podobně nyní provozujeme komunitu v Litultovicích na Opavsku, kde fakticky vše simulujeme, jako kdyby už nová legislativa byla k dispozici. Zatím není, takže reálné vyúčtování ani reálná fakturace neprobíhá, simulujeme ji v našem virtuálním světě. Ale víme, co znamená to nainstalovat, sledovat, proúčtovávat, víme, kolik lidé mohou ušetřit. Vidíme, jak lehké nebo složité je to vysvětlit lidem. Ještě nemůžeme vědět, zda skutečně vznikne produkt Služba pro komunitu, na kterém pracujeme, ale už nyní jsme vytvořili spoustu přidané hodnoty pro diskusi s Energetickým regulačním úřadem, profesními skupinami, dotačními institucemi o komunitní energetice, abychom mohli říct, jak se taková komunita může chovat, kde bude úskalí a podobně.

 

Je o pilotní projekty tohoto druhu ve městech a obcích zájem?

Jednoznačně od největších měst až po ty nejmenší. My za inovace se delší dobu snažíme pracovat s vedením místních akčních skupin (MAS). Ty jsou zajímavé tím, že sdružují velké množství malých obcí do 10 tisíc obyvatel, které jsou velmi specifické z pohledu realizace jakéhokoli projektu. Nemají administrativní aparát na to, aby mohly žádat o dotace, připravovat projekty. Místní akční skupiny jsou platformou, která je primárně podporovaná jak ze strany státu, tak i Evropské komise, a jde o to, jak dostat do malých obcí evropské dotace a fondy. Máme s vedením MAS dlouhodobé vztahy, takže když plánujeme nějaký pilotní projekt, tak se na ně obracíme, aby nám pomohly najít vhodného partnera. Takto třeba s MAS Opavsko realizujeme již druhý projekt, a to v Litultovicích. Tamní starosta se nebojí a podporuje zavádění progresivních věcí.

 

Co je tedy cílem vašeho projektu v Litultovicích?

V obci mají vlastní fotovoltaiku, takže jsme vybrali deset objektů, část obecních a část rodinných domů, osadili je podružnými elektroměry a vyvinuli potřebné aplikace. K tomu, jak rozdělovat energii, která se v komunitě vyrobí, je několik možných přístupů. Může být administrativní, dělí se rovným dílem nebo pevným procentem, nebo měříme reálné spotřeby. To jsme zvolili a poskytli účastníkům komunity také aplikaci, která jim v reálném čase ukazuje, kolik elektřiny je v tu chvíli k dispozici a kolik jí v komunitě spotřebovávají. Mohou podle toho plánovat využití svých energeticky náročných zařízení.

 

To je ovšem věc, která vyžaduje aktivitu spotřebitele. V mnoha projektech včetně chytrého měření se narazilo na to, že spotřebitel aktivní není…

Ano, spoléhat na změnu spotřebitelského chování je problematické, navíc naši lidé jsou poměrně velice konzervativní a změny nevítají. Ale pracujeme ve výzkumném centru TENAUR na dalších technologických řešeních. Například řídící systém TENGEO je schopen udělat z vašeho domu chytrý dům. Naší ambicí ale je, aby řídící technologie, kterou dodáme s fotovoltaikou či tepelným čerpadlem, uměla synergicky řídit další velké technologie, které v domě jsou, a aby to ideálně dělala autonomně. I když naše zku­šenost s fotovoltaikou říká, že tam, kde si pořídí domů fotovoltaiku, pak v relativně vysokém procentu přizpůsobí své chování té fotovoltaice. Hledáme vlastně správný poměr mezi tím, aby se věci děly samy, ale současně aby lidé neztratili kontrolu nad svým životem. Lidé nechtějí být ovládáni technologií. Nechtějí, aby jim pokaždé nějaký stroj říkal, co mají dělat.

 

Řídicí systém TENGEO

 

Co s námi opravdu pohne?

To vidíme už dnes. Český spotřebitel byl dlouhodobě relativně netečný k ceně energie, kterou platil. Nyní přišel panický výkyv a teď se navíc zdá, že to nebude trvat krátkou dobu, než se cena zase stabilizuje. To se ale okamžitě projevilo ve skokovém nárůstu poptávky po fotovoltaice. Lidé se zkrátka začali více starat o své účty za energii a učí se řešit momentální stav, kdy mohou být ohroženy základní lidské potřeby, jako bezpečí, teplo a další.

 

 


O DOTAZOVANÉM

Jan Šícha, ředitel útvaru inovace ČEZ, je absolventem ČVUT v Praze. Před příchodem do ČEZ působil jako managing director ve společnosti M. C. Triton. V ČEZ měl nejprve na starost rozvoj portfolia produktů a komoditních i nekomoditních služeb pro zákazníky z oblasti retailu a malých a středních firem, včetně on-line strategií. Posledních pět let vede útvar Inovací. 

 

Tomáš Brejcha

Související články

Uložit energii a v zimě s ní zatopit? Převratný patent vyvinuli vídeňští vědci

Vědci z vídeňské Technické univerzity vyvinuli nový reaktor, který díky chemické reakci dokáže uchovat uchovat energii bez ztrát p…

Když stát udělá změny v ČEZ špatně, bude to pro český akciový trh katastrofa, říká šéf burzy Koblic

Petr Koblic, generální ředitel pražské burzy cenných papírů, varuje, že neuvážené změny v ČEZ – či dokonce stažení této největší f…

Ministerstvo průmyslu ani po kritice ze všech stran nepustí fotovoltaiku do aukcí

Rozkaz zněl jasně: nové fotovoltaické elektrárny do aukcí nesmí projít! Tak lze s nadsázkou uvést vážné téma, které vyvolává emoce…

Akcie ČEZ letí vzhůru, reagují na zprávy o možném rozdělení firmy

Akcie polostátní společnosti ČEZ kótované na pražské burze jsou nejvýše od roku 2008, jen za posledních pět dní jejich cena narost…

Komentář: Kupme zásobníky! Budou drahé, ale ten klid za to stojí

Německá skupina RWE tento týden zahájila oficiálně proces prodeje svých šesti plynových zásobníků v Česku. Chystá se velký obchod,…

Kalendář akcí

Dotace EU a programové období 2021-2027

24. 05. 2022 09:00 - 14:30
Online
Buďte první a získejte náskok díky zcela uceleným informacím o nových dotačních zdrojích EU v období 2021-2027. Zúčastněte se on-line semináře: Dotace...

21. energetický kongres ČR

24. 05. 2022 11:00 - 19:00
Praha, Hotel Grand Majestic Plaza
Válka na Ukrajině výrazně promění evropskou i českou energetiku. Na prvním místě dnes stojí energetická bezpečnost, ekologie bude upozaděna. Technolog...

Kariérní webinář pro obory budoucnosti - udržitelnost a životní prostředí

24. 05. 2022 17:00 - 21:00
online, MS Teams
Odemkněte svůj potenciál v oblastech ekologie, životního prostředí a nechte se inspirovat informacemi z praxe. Vhodné pro: studenty/studentky VŠ vč....

Konference Bioplyn a legislativa 2022

24. 05. 2022
Hotel Akademie Naháč
Dne 24. května 2022 se uskuteční již tradiční trojboj akcí CZ Biom. Letos se setkáme v Hotelu Akademie Naháč.

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

69697
Počet publikovaných novinek
2063
Počet publikovaných akcí
778
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika