Taxonomie v EU: Nové slovo, staré (a trvalé) úkoly

Evropská unie doplňuje Zelenou dohodu (European Green Deal) novou sadou regulací, které mají pomoci k plnění závazků nejen v oblasti klimatu.

Taxonomie v EU: Nové slovo, staré (a trvalé) úkoly

ABSTRACT: European Commission has temporarily endorsed nuclear and gas as sustainable in a December 2021 Delegated Act that amended the Taxonomy Regulation. Member states were invited to comment on the proposal in early February. The taxonomy is supposed to help companies become more sustainable by endorsing investment into green technologies.


 

 

Jedním z nových regulačních opatření je taxonomie EU. Toto slovo se v posledních dvou letech často citovalo a očekávání výsledné podoby taxonomie bylo docela napínavé. Asi všichni věděli, co bude či nebude taxonomie obsahovat, ale vzpomeňme na rčení, že ďábel se skrývá v detailech. Tady šlo přitom o docela zásadní detail: bude jaderná energie uznána jako „zelený“ zdroj? A jak to bude s plynem, který je přece jen většinově fosilní? Jsou čisté a zelené, nebo málo čisté či úplně nečisté z hlediska klimatu?

Pojem taxonomie už tedy „vsákl“ do našich slovníků, je ovšem vypůjčený, a to z biologie. Ve slovnících je taxonomie uváděna jako „teorie a praxe popisování, pojmenování a třídění organismů“. Tvůrce první biologické taxonomie švédský biolog Carl Linné by koukal, kam se pojem taxonomie zatoulal. Přeneseně ji lze chápat jako systém klasifikace a netýká se samozřejmě jen biologie.

To, že se taxonomie v EU nyní tak proslavila, je především způsobeno tím, že má pomoci k plnění Green Deal a že jde přitom o velké peníze a velkou odpovědnost. K „zeleným aktivitám“ se nyní hlásí ve vyspělém světě úplně každý, všechny výrobky a činnosti jsou ve prospěch přežití naší civilizace, vše je „eko“. Chybějí však měřítka, jak zjistit, kdy jde o skutečnost a kdy o marketing. K tomu máme k dispozici výstižné slovo: greenwashing. Ten chce Evropská komise prostřednictvím taxonomie odstranit. Jako nástroj k tomu bude sloužit – co jiného – peníze… EU ze svých prostředků činnosti, které udržitelné nejsou, financovat prostě nebude.

Je ovšem také třeba říci, že taxonomie není ani dogma, ani nepřekročitelný zákon. Je možné i pravděpodobné, že se bude v průběhu času měnit, možná z hlediska ČR nepříznivým směrem, možná naopak. Také není povinné ji dodržovat – což se dá ale také vyjádřit slovy „udělej si to, jak chceš, ale následky si taky musíš nést sám“.

 

NOVOROČNÍ DÁREK

Nařízení o taxonomii vstoupilo v platnost 12. července 2020, návrh taxonomie byl vyhlášen poslední den roku 2021 a během ledna 2022 bylo možné se k taxonomii vyjadřovat, navrhovat změny a snažit se tak, aby byla pro členský stát co nejvýhodnější. Každá evropská země má totiž v energetice rozdílný základ a různé zájmy, takže některé věci není snadné prosadit. Přesto se některé české připomínky uplatnily a Česko si poněkud oddechlo.

Vraťme se tedy trochu k historii. Rada EU přijala už v dubnu 2020 nařízení stanovující klasifikační systém EU neboli „taxonomii“, která podnikům a investorům poskytne jednotná kritéria pro identifikaci ekonomických činností, jež jsou považovány za environmentálně udržitelné.

Taxonomie udržitelných činností je označena jako regulatorní klasifikační systém, který převádí evropské klimatické závazky do konkrétních ekonomických aktivit. Je součástí Akčního plánu EU pro financování udržitelného růstu a má za úkol plnit cíle Zelené dohody. Taxonomie je jednou z deseti konkrétních aktivit Akčního plánu EU pro financování udržitelného růstu. Nejdřív přišla na řadu definice toho, co je udržitelné z hlediska ochrany klimatu, ale následovat budou také kritéria pro další environmentální cíle, a v pozdější fázi by se taxonomie měla rozšířit i na sociální cíle.

Taxonomie zavádí šest závazků v oblasti životního prostředí. Jde o zmírnění dopadů klimatické změny, adaptaci na klimatickou změnu, udržitelné využití a ochranu vody a mořských zdrojů, přechod k oběhovému hospodářství, ochranu a kontrolu znečištění a ochranu a obnovení ekosystémů a biodiverzity.

Na seznam se dostávají všechny udržitelné ekonomické aktivity, které se hodnotí podle technických screeningových kritérií s odkazem na uvedených šest závazků. Zatím jsou technická kritéria schválena jen pro zmírnění dopadů a adaptaci na klimatickou změnu.

Vyplyne z toho, do jaké míry je daná ekonomická činnost environmentálně udržitelná. Firmy by s pomocí taxonomie měly najít cestu k udržitelnosti a zajistit snadnější tok investic právě směrem k udržitelnosti. Pak by se podle toho zařídily s investicemi na udržitelnější technologie a výrobu. Na cestě k firemní udržitelnosti hrají velkou úlohu banky. Mnohé z nich už odmítají financování investic, které kritéria Green Dealu neplní, nyní mají k ruce konkrétní nástroj.

 

JAK JSME DOPADLI?

Pro Česko je taxonomie z hlediska budoucího energetického mixu náramně důležitá proto, že od uhlí se sice dokážeme v čase odklonit, ale kdyby nám nezbyla možnost vyrábět elektřinu z jádra a teplo z plynu, tak bychom se ocitli ve velkých potížích. Jistě s tím někteří účastníci debat nesouhlasí a jsou přesvědčeni, že se bez jádra a plynu můžeme obejít a spolehnout se jen na obnovitelné zdroje, ale většinový názor v Česku sází spíše na jistotu bezpečných a předvídatelných zdrojů energie. A na vědecký pokrok v této oblasti si raději ještě počká.

Aby to určitá technologie do zelené taxonomie dotáhla, musí splňovat alespoň jeden ze šesti environmentálních cílů. Komise tak postupně tvoří seznamy konkrétních aktivit a technologií skrze tzv. delegované akty. Zatímco první delegovaný akt vyjmenovává zelené technologie (viz „Zelený seznam“), ten doplňující do taxonomie zařazuje jadernou energii a zemní plyn (viz „Komplikované jádro a plyn“). Už v prvním návrhu taxonomie byla jaderná energie a zemní plyn dočasně a za určitých podmínek zařazena do zelených zdrojů, nutných k přechodu na bezemisní ekonomiku. O měsíc později se konečná podoba taxonomie vydařila pro české zájmy ještě o něco lépe.

Aby mohl být ovšem zemní plyn v investičním světě považován za udržitelný, nové elektrárny musí mít stavební povolení do roku 2030 a spalování plynu musí nahrazovat špinavější zdroj, jako je například uhlí. Zároveň musí vyrábět energii, kterou jinak nelze vyrobit z obnovitelných zdrojů. Elektrárny navíc musí splnit emisní limit a nesmí vypustit více než 270 gramů emisí CO2/kWh, nebo nesmí překročit ročně v průměru 550 kilogramů CO2/kW během 20 let. 

Od roku 2035 budou muset podniky, podpořené zelenými investicemi, využívat jen nízkoemisní plyn, nejsou však stanoveny žádné další postupné cíle. Komise upustila od podmínky postupného spoluspalování nízkoemisních plynů, jako je například vodík. Plynové elektrárny ovšem musí být přizpůsobeny přechodu od spalování zemního plynu ke spalování obnovitelných nebo nízkoemisních plynů. 

Jádro označila Komise za přechodový zdroj, jeho podpora má být časově omezena a podmíněna tím, že bude sloužit k nahrazování klimaticky škodlivějších technologií, jako je uhlí. Zásadní podmínkou přitom je, že v roce 2050 budou mít tyto státy vybudované hlubinné úložiště pro vyhořelé jaderné palivo. Zelený status budou mít pouze ty nové jaderné bloky, které získají stavební povolení do roku 2045. Rozšíření stávajících zařízení pak musí být povoleno do roku 2040. Od roku 2025 také musí existovat bezpečné, nehodám odolné palivo.

Proti podpoře jádra, o kterou dlouhodobě usiluje skupina států včetně Česka, se opět postavilo Rakousko či Německo, kriticky se vyjádřila také španělská vláda. Podle Komise však nejsou na místě obavy, že by se mezi investice mající nárok na veřejnou podporu dostaly elektrárny představující bezpečnostní riziko.

 

MAXIMUM MOŽNÉHO

„To, že Evropská komise potvrdila technologie využívající jádro a plyn jako udržitelné, vítám,“ řekl k taxonomii ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela. „Požadavků Česka, které EK přijala, je víc, a já mohu být spokojen. Dosáhli jsme maxima možného, a hlavně máme vodítko pro budoucí kroky v oblasti energetiky.“

„Z pohledu českého plynárenství považujeme za krok správným směrem odstranění podmínky, aby byl při výrobě elektřiny a tepla zemní plyn již od roku 2026 nejméně ze 30 procent nahrazen obnovitelnými nebo nízkoemisními plyny,“ konstatovala výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská. Za nevhodný ovšem pokládá požadavek, aby byl zemní plyn do konce roku 2035 u nových elektráren a tepláren zcela nahrazen vodíkem nebo biometanem tak, aby tyto zdroje splnily nároky taxonomie. Nejsme na něj podle jejího názoru dostatečně technologicky připravení a nemáme v tomto časovém horizontu dostatečnou disponibilitu nízkoemisních a obnovitelných plynů.

Komise bude taxonomii doplňovat a aktualizovat i nadále. Předpokladem totiž je, že se stávající technologie budou časem zlepšovat a budou také vznikat nové. A na technologický pokrok by klasifikace, jakou je taxonomie, reagovat měla, má-li investorům poskytovat aktuální informace o tom, jaké technologie a zdroje jsou vůči životnímu prostředí ohleduplné.

Ve světle současných zahraničně politických událostí, jako je především válka na Ukrajině, můžeme ale možná očekávat, že další postup na cestě k udržitelnosti se zpomalí, změny, které bude muset i energetika absorbovat, nebudou na čas v souladu s tím, co jsme si nalinkovali. Téměř jistě se prvořadým stane tlak, jak vybudovat energeticky nezávislou Evropu s cenově přijatelnými dodávkami energie, na což bude třeba vynaložit mnoho sil i finančních prostředků.

 

Tomáš Brejcha

Související články

Stavitel polských jaderných elektráren žádá regulátora o stanovisko k bezpečnostním analýzám i jejich nezávislému ověření

Polská státní společnost Polskie Elektrownie Jadrowe požádala předsedu Národní agentury pro atomovou energii – Panstwowa Agencja A…

Evropa má na výběr. Reformu energetiky, nebo odliv výroby, varuje miliardář Pudil

oni rozjela společnost Draslovka Holding ze skupiny bpd partners miliardářů Petra Pudila, Vasila Bobely a Jana Dobrovského velkou…

Jaderná válka je nepřípustná, nikdy nesmí být rozpoutána, couvá Rusko

Rusko se dál drží zásady, že jaderná válka je nepřípustná, uvedla ve čtvrtek mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Západ se…

Švédské vyšetřování škod na plynovodech Nord Stream podpořilo teorii sabotáže

Vyšetřování škod v místech úniku plynu na plynovodech Nord Stream 1 a 2 posílilo podezření ze sabotáže. Podle agentury Reuters o t…

Evropská komise a Norsko ohlásily spolupráci s cílem snížit cenu plynu

Evropská komise a Norsko sdílí postoj, že je třeba výrazně snížit cenu plynu, a budou společně pracovat na nástrojích pro stabiliz…

Kalendář akcí

Hospodaření s energií ve firmách

11. 10. 2022 09:00 - 16:30
Praha, hotel Olympik
Zavádění energeticky úsporných opatření je v dnešní době energetické krize více než aktuální. Současné ceny energií nutí firmy přehodnocovat své energ...

ENTSO-E VISION CONFERENCE - A POWER SYSTEM FOR A CARBON NEUTRAL EUROPE

10. 10. 2022 - 12. 10. 2022
online
Save the date for ENTSO-E’s most forward-looking initiative! We are developing a comprehensive vision of a power system that will be the foundation of...

ENERGETICKÁ KRIZE ESKALUJE, JE NUTNÉ JI ŘEŠIT!

13. 10. 2022 09:00 - 19:00
Praha, Hotel Grand Majestic Plaza
Mimořádná situace v energetice vyvolaná urychlením přechodu k obnovitelným zdrojům v kombinaci s neočekávaným válečným konfliktem na Ukrajině vyžaduje...

Energetická krize eskaluje, je nutné ji řešit

13. 10. 2022 09:00 - 19:00
Praha, hotel Grand Majestic Plaza
DOPADY NA DOMÁCNOSTI A FIRMY. MODELY STABILIZACE A ODSTRANĚNÍ PŘÍČIN SOUČASNÉHO STAVU. Mimořádná situace v energetice vyvolaná urychlením přechodu k ...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

73418
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
832
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika