Budoucnost dekarbonizované energetiky na PRO-ENERGY CONu 2021

Po roční pauze se ve dnech 11. – 12. listopadu 2021 uskutečnil jubilejní desátý ročník konference PRO-ENERGY CONu v Hustopečích u Brna. První den na účastníky čekaly čtyři živé panelové diskuse. Druhý den následovala exkurze do bioplynové stanice EFG ve Vyškově.

Budoucnost dekarbonizované energetiky na PRO-ENERGY CONu 2021

ABSTRACT: Four panel discussions at the tenth PRO-ENERGY CON(ference), organized by ENERGY-HUB in November 2021, were held in the spirit of challenges and possibilities of the energy sector transformation. The programme was supplemented by an excursion at a biogas plant EFG Vyškov BPS.


Desátý ročník PRO-ENERGY CONu se nesl v duchu změn, a to nejen v energetickém sektoru. Konference se nově uskutečnila v příjemném prostředí hotelu Amande v Hustopečích u Brna. Letošnímu ročníku se nevyhnula zvýšená hygienická opatření, která do poslední chvíle formulovala seznam panelistů.

Nicméně covid-19 neměl žádný dopad na kvalitu panelových diskusí, které mají odlišný charakter oproti tradičním konferencím. Panely nejsou charakterizovány dlouhými formálními prezentacemi, nýbrž živou diskusí nad aktuálními tématy. Díky diskusní podobě je každý panel unikátní, navíc účastníci mají prostor své názory nejen představit, ale také v diskusi obhájit.

Letošní témata se týkala transformace energetiky. Celou konferenci doprovázela úvaha o moderních zdrojích energie a jejich vlivu na podobu energetického sektoru. Tomu odpovídal také název jednotlivých panelů (Bude v roce 2050 energetika spíše centrální či spíše decentrální; 3D transformace energetiky „Dekarbonizace – Decentralizace – Digitalizace“; Nízkouhlíková paliva v moderní době a Energetika pod rouškou globálních změn). Druhý den konference se tradičně uskutečnila exkurze, tentokrát do bioplynové stanice EFG Vyškov.
 


BUDE V ROCE 2050 ENERGETIKA SPÍŠE CENTRÁLNÍ ČI SPÍŠE DECENTRÁLNÍ?

Na úvod konference panelisté debatovali o decentralizaci energetiky, a to z pohledu jak právního, tak technického. Moderátorem byl Jan Fousek, člen představenstva Svazu moderní energetiky. Úvodní prezentace se ujal Pavol Poláček z advokátní kanceláře AK Poláček & Partners. Ten vnímá decentralizaci jako dlouhodobý evropský projekt, jenž byl do značné míry nastaven v Zimním balíčku Evropské komise. Konstatoval ovšem, že s jeho implementací Slovensko zaostává.

Za klíčový rok ve vývoji připojení malých zdrojů do přenosové soustavy na Slovensku Pavol Poláček vymezil rok 2013, kdy došlo k vyhlášení stop stavu. Od té doby došlo k jeho postupnému rozvolnění. Kromě regulace připojení byly překážky pro decentralizované výrobce kladeny i ze strany státu. Ten nezajišťuje stabilní a předvídatelné právní prostředí potřebné pro rozvoj decentrálních zdrojů, příkladem budiž změna výpočtu podpory pro obnovitelné zdroje z letošního roku. I přes tyto překážky je podle Pavola decentralizace budoucností energetiky.

Následně se „vesla“ chopil Luděk Šikola, partner AK Doucha Šikola advokáti, který navázal na legislativní okénko a představil situaci v ČR. S optimismem nahlížel na novelizaci energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE) a označil rok 2022 za „konec doby temna“. Zdůraznil potřebu větší flexibility řízení přenosové soustavy z důvodu rozvoje obnovitelných zdrojů a jejich zapojení do sítí. Vzniká zde tedy prostor pro zapojení agregátorů vyrovnávajících výkyvy na straně nabídky a poptávky do soustavy. Pro vyrovnávání v sítích mohou být použity akumulační bateriové systémy, nicméně jejich ukotvení v české legislativě prozatím není upraveno. Připravovaný Nový energetický zákon do budoucna počítá s novými aktéry na trhu.

Luděk Šikola ve svých očekáváních zrcadlil budoucnost energetiky v decentralizaci, ovšem následně otevřel otázku ohledně hranice centralizovaných a decentralizovaných zdrojů elektřiny. Současným paradigmatem je nahlíženo na uhelné, jaderné a plynové zdroje jako na centrální a na obnovitelné zdroje jako na decentrální. Jenže zajímavou myšlenkou je, zda lze velké větrné farmy stále považovat za decentrální zdroj a zda se nejedná už spíše o centrální zdroj. Budoucnost energetiky tak dle Šikoly není ani v centralizovaném, ani v decentralizovaném systému, ovšem v jejich kombinaci.

Panelu se také účastnil vedoucí oddělení Smart Grid společnosti Siemens, Martin Panáč. Ten upozornil na technologickou schopnost budování chytrých akumulačních systémů, které mohou fungovat jako agregátoři. Jejich existenci považuje za pozitivní krok pro stabilitu decentralizovaného systému.

Karel Vinkler, ředitel sekce Strategie ČEPS, pojednával o balíčku Fit for 55 a jeho dopadu na zapojení nových energetických zdrojů do přenosové soustavy. Konstatoval, že se z ČR kvůli dekarbonizaci stane stát s negativním saldem elektřiny a bude potřebovat importovat elektřinu ze zahraničí. Pro bilancování své sítě nebude do budoucna moci počítat se zdroji ze sousedních států. Například Německo bude mít samo problém s odstoupením od jádra a uhlí. Navíc z ekonomických důvodů lze očekávat výrobu vodíku z velkých větrných farem. Přizpůsobení řízení sítě bude pro ČEPS nákladné a bude potřeba stávající postupy předefinovat.

Projektový manažer EG.D, Martin Chytra, upozornil na důležitost energetických decentrálních agregátorů, které ovšem bude potřeba řídit centrálně pro zajištění stability sítí. Zároveň budoucnost vidí ve větší interakci a sdílení informací o stavu sítí s dispečery, výrobci i zákazníky.

Řečníci panelu nalezli shodu ohledně budoucnosti energetiky, která s největší pravděpodobností bude kombinací centrálních a decentrálních zdrojů, přičemž centralizovaný systém řízení pro stabilitu sítí bude potřebný. Zároveň na závěr rezonovaly názory, že současné paradigmatické rozdělení díky technologickému pokroku bude modifikováno a byla nadnesena úvaha o vodíku, jako alternativní technologii akumulace energie.


3D TRANSFORMACE ENERGETIKY „DEKARBONIZACE – DECENTRALIZACE – DIGITALIZACE“

Na úvod druhého panelu Blahoslav Němeček z EY odůvodnil téma digitalizace energetiky potřebou komplexnější míry řízení decen­tralizovaných systémů, jejichž nárůst je spjat se současnou snahou dekarbonizace. Integrované a digitalizované platformy umožňují zapojení vícero druhů hráčů a mělo by dojít ke snížení celkových provozních nákladů systému. Nicméně tento efekt by se podle B. Němečka v ČR prozatím nedostavil kvůli malé otevřenosti menším zdrojům.

Jako první se ke slovu dostal Radek Hartman, člen představenstva ČEPS, který hovořil o přípravě dispečerů na více decentralizovanou a digitalizovanou budoucnost. ČEPS přistupuje ke změně IT systému pomocí „strategického frameworku“. Ten mění celý proces fungování: mění se sběr, tvorba a klasifikace požadavků z businessu; jak se s požadavky pracuje (jaké jsou řešeny interně, externě) a jak jsou požadavky nejefektivněji realizovány.

O decentrálním řešení, akumulaci energie a jejím řízení pojednával ze své zkušenosti z C-Energy v Plané nad Lužnicí její generální ředitel Libor Doležal. Společnost je dodavatelem tepla a elektřiny v regionu. K výrobě energergetických komodit využívá společnost devět decentrálních generátorů. V roce 2019 firma uvedla do provozu bateriové úložiště s výkonem 4 MW a kapacitou 2,5 MWh. Úložiště je zapojeno do služeb stabilizace výkonu v nadřazené soustavě, čímž je zabezpečena nejen větší bezpečnost dodávek pro klienty v distribuční soustavě C-Energy Planá, ale zároveň je vylepšena i funkčnost samotné elektrárny. V diskusi potom vyzdvihnul potřebu vizí a strategií tepláren pro dekarbonizaci, aby se udržely na trhu.

Jan Janša, projektový manažer z ČEZ ESCO, hovořil o řešeních, která poskytuje se svým týmem klientům tak, aby byly naplněny jejich energetické a klimatické cíle. Digitalizace decentralizovaných zdrojů je pro malé firmy nákladná a vyplatí se spíše při větších investicích, proto je efektivnější jejich řízení nechat spravovat ČEZ ESCO. Dále Jan Janša hovořil o digitalizační výzvě společnosti, plánech stát se agregátorem flexibility, což vyžaduje analýzu velkého množství dat tak, aby byl využit maximální potenciál zdrojů. ČEZ ESCO se také začíná věnovat oblasti baterio­vých úložišť, zde se ale pohybuje v legislativním vakuu.

Na závěr se do diskuse o digitalizaci energetiky zapojil Ivan Trup z MicroStep – HDO. Podle jeho názoru nelze mluvit o 3D transformaci energetiky, nýbrž o 4D, jelikož je potřeba doplnit na závěr data. Právě data jsou klíčová pro digitalizaci a dodání klientům real-in-time informací. Zároveň z důvodů efektivity budoucnost energetické digitalizace viděl v poskytnutí produktů klientům skrze cloudové služby, které již dnes dosahují vysoké míry bezpečnosti. Radek Hartman nesouhlasil s využitím cloudů v řídících systémech sítí kvůli potřebě vysoké flexibility a škálovatelnosti produktů.



NÍZKOUHLÍKOVÁ PALIVA V MODERNÍ DOBĚ

Třetí blok tematicky navázal na závěr prvního panelu, jelikož téma vodík značně rezonovalo i v diskusi o alternativních palivech. Moderátor, výkonný ředitel Slovenského plynárenského a naftového zväzu, Richard Kvasňovský, se na úvod ujal slova a kritizoval balíček Evropské komise Fit for 55 v oblasti mobility. Pronesl přání, aby byla zachována v palivovém sektoru technologická neutralita, nikoliv aby byla upřednostněna elektromobilita. Následně úvodní prezentaci přednesl Michal Kocůrek z EGÚ Brno, který podle svých slov publiku „povyprávěl pohádku“ o alternativních palivech, jejichž základem jsou otázky proč, kolik a jak.

Závazky uhlíkové neutrality tlačí na přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům. Zde se nabízí cesta nahrazení paliv elektřinou. Ta je stále ze 2/3 vyráběna z uhlíkatých zdrojů. Navíc podle Michala Kocůrka nemůžeme fosilní paliva nahradit elektřinou ve všech segmentech. Problémová je dálková nákladní doprava a těžký průmysl, kde se dvířka pootevírají pro rozvoj nízkouhlíkových paliv, různých forem vodíku a biometanu.

Jelikož lze očekávat růst poptávky po vodíku i v sektorech s jeho dnešní nulovou spotřebou, nabízí se otázka, jak tuto budoucí poptávku uspokojit. Celosvětová očekávaná poptávka v roce 2050 je odhadována na cca 270 milionu tun vodíku ročně. Pro uhlíkovou neutralitu by bylo množství poptávky dvojnásobné. Je tedy potřeba nalézt zdroj uspokojující poptávku, který zároveň bude uhlíkově neutrální. EU nebude sama schopna unijní poptávku uspokojit, a tedy do budoucna se očekává import vodíku ze třetích zemí. K tomuto závěru přišel také Ján Weiterschütz, předseda Národní vodíkové asociace Slovenska.

Jan Mikulec, výkonný ředitel České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, ve své prezentaci představil aktuální stav nákupů a obnovy vozového parku v ČR. Obnova je dle jeho názorů problémem při plnění unijních cílů, jelikož průměrné stáří vozidel zde dosahuje 15,5 let. Evropská komise ve strategii Fit for 55 nestanovuje pouze datum pro konec vozidel na fosilní pravidla, ale také určuje pokles emisí v dopravě o 13 %. Jan Mikulec kritizuje tyto požadavky, jelikož nijak nerespektují specifika jednotlivých členských států. Očekávání unijní vize tak mohou být daleko v předstihu před realitou.

Jako třetí svůj pohled představila Tereza Navrátilová z Českého plynárenského svazu. K tématu zaujala oproti předchozímu panelistovi odlišný postoj a vrátila se k diskusi ohledně vodíku a biometanu v energetice. Věnovala se problematice přepravy vodíku, jenž může být kvůli kvalitám současné infrastruktury přimíchán do zemního plynu v maximální koncentraci 2 %. Pro efektivnější přenos bude potřeba vybudování nové, nebo úprava stávající infrastruktury. Klíčovou pro budoucnost vodíku v EU bude dle Terezy Navrátilové strategie Fit for 55 pro vodík, která by měla být představena 14. 12. 2021. Dále vyzdvihla otevření biometanové stanice v Rapotíně, jako první biometanové stanice v republice, která svým zprovozněním předběhla legislativní úpravu.

Také Tomáš Voltr, místopředseda představenstva Energy financial group, věnoval pozornost problematice biometanu a informoval o potenciálu výstavby až 150 biometanových stanic o velikosti biometanové stanice v Rapotíně na území České republiky. Za pozitivní označil změnu zákona, který od roku 2022 zařadí biometan mezi podporované zdroje. Rozvoj stanic bude záviset od dalšího legislativního nastavení podpory a podmínek pro připojení, ovšem potenciál využití bio-CNG v dopravě označil za značný.

Na otázku, jakou alternativní palivovou cestou bychom se měli vydat, panelisté neměli jednotnou odpověď, často vybírali kombinaci několika alternativních paliv. Shodu ovšem našli na potřebě zachování technologické alternativy, jelikož fungujícím řešením nemusí být pouze jeden druh nízkouhlíkového paliva.


ENERGETIKA POD ROUŠKOU GLOBÁLNÍCH ZMĚN

Závěrečný panel byl moderován Ludmilou Petráňovou. Úvodní prezentaci přednesl Jozef Zbořil, člen spolku Realistická energetika a ekologie. Sám sebe popsal jako člověka nahlížejícího na klimatické změny s realistickým postojem. Upozornil na růst emisí skleníkových plynů vyprodukovaných zeměmi mimo OECD a na to, že uhlíková neutralita je významně nákladná záležitost s dalekosáhlými dopady na blahobyt celé světové populace. Svět pro svůj ekonomický rozvoj potřebuje stabilní energetické zdroje a nelze nijak určovat, jaké technologie jsou dobré a jaké špatné. Směřování ekonomik k udržitelnosti je navíc dle Jozefa Zbořila nesmysluplné kvůli nejistotě spojené s faktory ovlivňujícími klimatickou změnu. Zejména je podle něj otázkou, zda uhlíkový cyklus nemá větší vliv na podobu klimatu nežli lidská činnost. Vznesl úvahu, jestli si člověk proces klimatických změn nezjednodušil a nesnaží se nalézt jasného nepřítele v podobě emisí CO2 a „jednoduché řešení“ problému v omezení emisí uhlíku.

Na názory Jozefa Zbořila reagoval odmítavě Michal V. Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Podle jeho názorů se v posledních letech klimatické modely značně vylepšily a jejich výsledky potvrzují, že nelze odmítat antropogenní vliv na životní prostředí. Zdůraznil, že v současné době není jednoduché prezentovat dosažené úspěchy, kterých se pomocí omezení emisí skleníkových plynů podařilo dosáhnout kvůli dlouhé reakční době. Dále také odmítnul pojmenování CO2 jako jediného „nepřítele“ a upozornil na pečlivé sledování dalších škodlivých plynů v atmosféře, jako je metan.

Následně se ke slovu dostal Radovan Dluhý Smith z Univerzity Palackého. Hovořil o potřebě být otevřený alternativním výkladům klimatických změn, jelikož CO2 není jediným faktorem způsobujícím globální oteplení. Dalším faktorem, jehož existenci panelista připustil, jsou mraky vytvořené leteckou dopravou ovlivňující proces odrazu tepla Zemí. V neposlední řadě upozornil, že investice do obnovitelných zdrojů jsou jen „prodlouženou rukou“ fosilního průmyslu.

Poslední dva panelisté odmítli diskutovat na téma, co jsou příčiny klimatických změn a zda jsou reálné. Martin Ander ze Svazu moderní energetiky připustil pozitivní přínos kritiky mainstreamového výkladu pro vědecký pokrok. Zdůraznil, že strategie v boji proti klimatickým změnám poskytují firmám a státu řadu příležitostí. Za úspěšný příklad předložil solární energetiku.

Posledním panelistou byl Michal Macenauer z EGÚ Brno, který, i když rozumí potřebám omezení emisí, k rychlé transformaci energetiky přistupuje spíše opatrně. Jedním z důvodů opatrnosti je dnešní 80% závislost na fosilních zdrojích energie. Ovšem změna je nevyhnutelná a je potřeba řešit, jakým způsobem bude provedena a jaký dopad to bude mít na energetickou soustavu. Lze očekávat proměnu pozice ČR na mezinárodním trhu s elektřinou. Česko by se kvůli dekarbonizaci mělo stát elektrickým importérem. Také český národní energetický mix projde značnou transformací. Strategie, jíž by se měla republika ubírat, je nahrazení uhlí zejména solárními a plynovými zdroji.


 


O AUTOROVI

Martin Svozil studuje na Fakultě sociálních studií a Ekonomicko- správní fakultě Masarykovy univerzity magisterské programy Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost a Hospodářská politika a mezinárodní vztahy. V minulosti absolvoval studijní pobyt na Loughborough University a působil jako stážista na MZV na Odboru politik EU. V současnosti je stážistou na portálu energyhub.eu.

Kontakt: m.svozil96@gmail.com

Tomáš Brejcha

Související články

Společnost EDF uspíší termín vyřazení JE Heysham 2 a Torness z provozu

Pokročilé plynem chlazené britské reaktory Heysham 2 a Torness (AGR) mají ukončit výrobu elektrické energie v roce 2028. To je o d…

Itálie pošilhává po jádru. Rostoucí ceny elektřiny začínají děsit obyvatele

Itálie bývala v Evropě průkopníkem jaderné energetiky, po haváriích v Černobylu a Fukušimě naopak stanula v čele těch zemí, které…

Jak dlouho vydrží baterie vytápět elektromobil v koloně

Nejen v zimě se může stát, že na mnoho hodin uvíznete v dopravní zácpě. A někteří odpůrci elektromobilů tvrdí, že v takovém autě u…

Kolem 180.000 lidí v Rusku je kvůli nepříznivému počasí bez elektřiny

Kolem 180.000 lidí v Rusku je kvůli nepříznivému počasí bez dodávek elektrické energie. Uvedla to dnes agentura TASS, podle níž vý…

IEA: Celosvětová poptávka po elektřině loni výrazně rostla

Celosvětová poptávka po elektřině vzrostla loni o šest procent, tedy 1500 terawatthodin (TWh). V procentech byl růst nejvyšší od z…

Kalendář akcí

Bezpečnost vyhrazených technických zařízení a prováděcí předpisy

18. 01. 2022 08:45 - 12:15
U Plynárny 223/42, 140 00 Praha 4
Školení je určeno pro vlastníky a provozovatele plynových kotelen, odběratele zemního plynu, stavebně montážní organizace, revizní technik...

Ekologie a její budoucnost

27. 01. 2022 08:30 - 12:30
Hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno
Předmět diskuze: Nový zákon o odpadech, nový Operační program Životní prostředí, nová data o odpadech (Ing. Jan Maršák, ředitel Odboru odpadů, Mini...

Diskuzní fórum na PKO a projektování PKO při výstavbě plynovodů 2022

27. 01. 2022 08:45 - 14:35
online
Diskuzní fórum je určeno pro technické a provozní pracovníky plynárenských společností, zástupce stavebních společností, zástupce proje...

Monitoring maloobchodního trhu s elektřinou a plynem

27. 01. 2022 15:00 - 19:00
online
Hned v lednu zve ERÚ na webinář k monitoringu maloobchodního trhu s elektřinou a plynem. On-line seminář proběhne ve čtvrtek 27. ledna 2022 od 15:00 h...

Partneři portálu

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

65746
Počet publikovaných novinek
1983
Počet publikovaných akcí
742
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika