Důl Turów a dopady na ČR

Málokdy bylo publikováno tolik informací, jako je tomu u dolu Turów, a tento případ se postupně stává zásadním problémem česko-polských vztahů. Případnou mezivládní dohodou spor zdaleka neskončí. Málokdy je také poskytováno tak málo konkrétních informací, často rozporuplných, jako je tomu v případě rozšíření dolu Turów k hranicím s ČR, což vzbuzuje zejména na české straně stále větší obavy. 

Důl Turów a dopady na ČR

ABSTRACT: The possible expansion of the Turów coal mine and the construction of a new coal-fired power plant are the subject of a dispute between the CZ and PL. The main argument against the expansion shloud be the emissions from the mine and the power plant, which the wind will blow far into Bohemia.


MODERNÍ UHELNÁ ELEKTRÁRNA NA DOLE?

Víme, že tento důl má dodávat uhlí do nedaleké údajně moderní elektrárny a že dle ofi­ciálních polských zdrojů Turów bude pokrývat 7 % polské spotřeby elektřiny. Dle aktivistů jenom 3 %, nebo také 5 %. Polská strana uvádí, že se bez tohoto dolu neobejde, aktivisté tvrdí opak, že tento důl po roce 2026 potřeba nebude.

Víme, že Polsko má zastaralé teplárny a elektrárny s nízkou účinností, prostor pro energetické úspory je tedy obrovský. Polsko rozšířilo plynárenskou síť a má více zdrojů plynu, důl Turów tedy opravdu nemusí být potřeba. Tento závěr potvrzuje i to, že i když se spotřeba uhlí na výrobě elektřiny snížila v Polsku z 90 % na 70 %, je stále nejvyšší v EU, dvojnásobná i ve srovnání s uhelnou velmocí, jako je ČR.


DOVEZENÉ EMISE ZE SEVERU

Důl je 15 km od Liberce a cca 1 km od hranic s ČR, což zvyšuje obavy z vysokých emisí škodlivin. Účinnost elektrárny při výrobě elektřiny není nikde uváděna, lze ale předpokládat, že bude nižší než 40 %. Nejedná se tedy o nejlepší technologii, jak požaduje EU (BAT).

Je proto jasné, že emise škodlivých látek budou vznikat již při těžbě uhlí, následně i při výrobě elektřiny. Zasáhnou nejen východní a severní Čechy, vítr je zanese až nad Prahu a dále na jih ČR, protože vítr fouká převážnou část roku z Polska do ČR. Dlouhodobé zkušenosti ze severní Moravy ukazují, že emise z Polska postihly i jižní Moravu. Obavy jsou tedy namístě.

ČR má navíc s využíváním hnědého uhlí velmi špatné zkušenosti. V severních Čechách zemřely desítky tisíc lidí v důsledku emisí z uhelných zdrojů, průměrná délka života tam byla kratší o 5 roků. Zdravotní důsledky přetrvávají dodnes, a to i u nově narozených dětí. To potvrzuje i MUDr. Šrám z AV ČR, největší expert na problematiku dopadů emisí na lidské zdraví.

Hnědouhelná elektrárna nikdy nesplní emisní limity EU, to platí již nyní. Bude platit miliardy korun za rok za emisní povolenky a za emise škodlivých látek. Společnost PGE S.A., které důl patří, platí již nyní cca 3 mld. Kč ročně za překračování emisních limitů ze svých nízkoúčinných zdrojů. A to si prosadilo Polsko derogaci (časový odklad) platnosti nových emisních limitů EU. V EU i ČR převládá názor, že uhelné elektrárny nepřežijí rok 2030, protože jejich provoz bude ztrátový díky nárůstu ceny emisních povolenek a zpřísňování limitů škodlivých látek. To ví i v Polsku, není proto jasné, na co spoléhá polská strana, na další derogace? Neměla by přehodnotit svůj postoj?

V Polsku se tedy bude až do roku 2044 provozovat elektrárna, která nebude plnit emisní limity, a v ČR se zavře elektrárna Dětmarovice spalující černé uhlí, která emisní limity plní. Logičtější by bylo a ke zlepšení životního prostředí by přispělo, kdyby se důl Turów dále nerozšiřoval, a v ČR se poskytly dotace pro Dětmarovice, aby se tato elektrárna udržela v provozu. V ČR se za pomoci MŽP, MPO a ERÚ dotují zastaralé elektrárny a teplárny, které limity neplní a v řadě případů plnit nebudou. Zdá se, že v otázce provozu uhelných elektráren jsou Polsko a ČR ve shodě, tak to vidí nestátní organizace v ČR.
 


POKLES HLADINY SPODNÍCH VOD JAKO NEJZÁSADNĚJŠÍ?

ČR totiž řeší pouze dopad provozu dolu na pokles hladiny spodních vod a požaduje pouze finanční kompenzace, ale neřeší vůbec poškozování životního prostředí v ČR. Zájmy ČR tak hájí Soudní dvůr Evropské unie s tím, žeškody na zdraví českých obyvatel a životního prostředí jsou nevratné a nenahraditelné.“

To je poněkud paradoxní situace, tady je přínos EU jasný. Proto je kritizovaná česká vláda nevládními organizacemi až do té míry, že ta dohoda je označována jako druhý Mnichov. Realitou je, že i státní instituce v ČR podporují zastaralé elektrárny a teplárny výjimkami z limitů škodlivých látek, dotacemi a nižšími cenami. Zaplatit to musí odběratelé, bohužel v době, kdy ceny energetických komodit postihují dramaticky obyvatelstvo i průmysl.


CHYBÍ STUDIE DOPADŮ

ČR měla vypracovat studie s cílem zjistit, jaká je účinnost elektrárny v Polsku, jaká bude výše emisí, jaké vzniknou ekologické a ekonomické škody v ČR a jaké zdravotní postihy české obyvatelstvo může očekávat.

Zásadní zlepšení životního prostředí v ČR nelze očekávat. ČR plní cíle ve zlepšení životního prostředí spíše na papíře, bez většího zájmu o přijetí zásadních opatření pro jeho zlepšení. Přitom je známo, že v důsledku špatného ovzduší umírá každý rok 10 tisíc obyvatel ročně. A že ČR je po řadu let na předních místech v Evropě, pokud jde o výskyt rakoviny, mozkové mrtvice, infarktů, Parkinsonovy a Alzheimerovy nemoci. V nedávné době bylo publikováno, že rakovinou onemocní v budoucnu každý třetí Čech. Jednou z hlavních příčin je špatné ovzduší.

ČR patří mezi pět států s nejvyšším znečištěním ovzduší na světě. A také s největší spotřebou energie na jednotku vytvořeného HDP. CO2 intenzita výroby elektrické energie a tepla je v ČR rovněž extrémně vysoká. Nízkoúčinné zdroje a vysoká spotřeba energie jsou příčinou toho, že česká energetika má jeden z nejhorších emisních profilů nejen v rámci EU, ale i na světě. Proto by ČR měla zaujmout stanovisko k dolu Turów i z hlediska dopadů na životní prostředí.

Těžba v dole Turów v blízkosti hranic s ČR je proti principům energetické politiky EU, to je jednoznačné. Účinnost nových elektráren na hnědé uhlí se nijak výrazně nezvýšila proti stávajícím zastaralým elektrárnám. ČR dle vyjádření MŽP nezpochybňuje těžbu uhlí v tomto dole. Důl Turów se proto může hodit jako argument pro prodlužování provozu starých elektráren a tepláren v ČR.

 


DŮL A ELEKTRÁRNA TURÓW – ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Elektrárna Turów je hnědouhelná elektrárna na jihozápadě Polska na území obce Bogatynia. Byla uvedena do provozu v roce 1962 a má instalovaný výkon 2106 MW (3× 235 MW, 3× 261 MW a 1× 496 MW). V současné době je jejím vlastníkem a provozovatelem společnost Elektrownia Turów SA, která patří do skupiny PGE. Elektrárna spaluje hnědé uhlí z tamního povrchového dolu a spolu s dolem tvoří Turoszowský energetický komplex. Elektrárna Turów vyrábí (v roce 2020) 5 % elektrické energie v Polsku. Povrchový důl Turów má v současné době rozlohu 26 km². Polská energetická společnost PGE usiluje o získání povolení k těžbě do roku 2044. V současnosti má důl hloubku 225 metrů, pokud PGE vytěží kompletní ložisko lignitu, v roce 2044 dosáhne hloubky téměř 300 metrů a bude mít rozlohu 30 km². V březnu 2020 PGE získala od polské vlády prodloužení stávající licence o 6 let. V dubnu 2021 bylo povolení na těžbu prodlouženo do konce roku 2044. S tímto krokem nesouhlasila řada českých obcí u hranic s Polskem, ani české Ministerstvo životního prostředí. Soudní dvůr Evropské unie na základě české žaloby vydal v květnu předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Protože firma PGE rozhodnutí ignorovala, vyměřil soud v září Polsku pokutu ve výši 500 000 eur za každý den, kdy bude těžba pokračovat.




PRIORITOU BY MĚLY BÝT ÚSPORY A VYŠŠÍ ENERGETICKÁ ÚČINNOST

Pokud by ČR opravdu chtěla snížit emise nejen z dolu Turów, musela by vsadit na úspory energie, decentrální vysoce účinné zdroje (uhelné zdroje s účinností max. 40 % lze nahradit zdroji s účinností 90 %) a zemní plyn. Zemní plyn i proto, že jeho spalováním nevznikají žádné emise rakovinotvorného prachu, rtuti a síry. To by vedlo k výraznému snížení výskytu závažných nemocí, jako je rakovina. Cíle v oblasti energetických úspor ČR neplnila nikdy v minulosti, přitom je to nejlevnější nástroj pro zlepšení životního prostředí. Za období 2014 až 2019 bylo dosaženo úspor ve výši 98 PJ, tj. méně než 50 % stanoveného závazku ČR.

Pro ČR není prioritou snižování spotřeby energie, cílem dle Státní energetické koncepce (SEK), která je založena na dramatickém nárůstu spotřeby elektřiny a podpoře OZE, je naopak zvyšovat výrobu.

Výroba a spotřeba elektřiny má dle SEK narůstat, i když víme, že ceny elektřiny v ČR rostou ve všech složkách ceny nejrychleji v EU, a budou se dále zvyšovat. OZE jsou zatím ekonomicky využitelné jen na lokální úrovni.

SEK ČR patří mezi investičně nejnáročnější v rámci EU, ale i na světě, její realizace povede ke zbytečnému zvýšení cen energie pro odběratele v ČR, stav ekonomiky se dále zhorší a stav životního prostředí se nezlepší. Případ Turów tento závěr jenom potvrzuje.

 


O AUTOROVI

Ing. Vladimír Štěpán je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze. Má více než třicetileté zkušenosti v energetice, zejména v oblasti plynárenství, teplárenství, mimo energetiku v oblasti ŽP a makroekonomiky. Specializuje se na ceny, komerční a právní podmínky kontraktů, privatizaci, regulaci, vztah mezi makroekonomikou a energetikou, dopady využívání energetických zdrojů na ŽP, včetně výroby z obnovitelných zdrojů. Jako obchodní ředitel ČPP byl odpovědný za kontrakty na dodávky plynu do ČR, uzavřel smlouvy pro tranzit plynu přes ČR za stovky miliard korun, stejně jako mezinárodní smlouvy na uskladňování plynu. Vedl kontraktační jednání a zabýval se problematikou diverzifikace zdrojů. Připravil projekty ocenění za stovky miliard korun při privatizaci energetických společností. Byl poradcem nadnárodních evropských energetických společností v mezinárodních projektech v Chorvatsku, Řecku, Izraeli, Mongolsku a Číně. K těmto tématům pravidelně publikuje, včetně prezentací na mezinárodních konferencích v řadě měst Evropy. Vystupoval jako expert v mezinárodních arbitrážních řízeních. Spolupracoval rovněž s vládní komisí pro přípravu nové energetické politiky ČR. Posuzuje technicky, obchodně a ekonomicky projekty na dodávku tepla pro odběratele tepla. Byl řadu let poradcem ERÚ ČR v oblasti plynárenství a teplárenství. Od roku 1992 spoluzakladatel poradenské společnosti ENA s.r.o., po rozdělení ENA od roku 2015 zakladatel společností PSC Call s.r.o. a Enas s.r.o.

Kontakt: stepan@enas-group.cz

Tomáš Brejcha

Související články

Aktivisté z Česka, Německa i Polska demonstrovali za ukončení těžby v dole Turów

Bogatyně (Polsko) 15. ledna (ČTK) - Několik desítek aktivistů z Česka, Německa i Polska se dnes sešlo u brány polského hnědouhelné…

Sev.en Global Investments bude řídit zahraniční investice Pavla Tykače

Nově vzniklá skupina Sev.en Global Investments bude řídit všechny dosud realizované zahraniční investice Sev.en Group finančníka P…

Stát chce do dobíječek pro elektromobily za šest let dát 5,5 miliardy

Ministerstvo dopravy chce do roku 2027 investovat do budování dobíjecích stanic pro elektromobily 5,5 miliardy korun. Dalších zhru…

ERÚ pracuje na změně energetického zákona kvůli krizi v energetice

Rada Energetického regulačního úřadu (ERÚ) se v úterý setkala s novým ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou. Tématem bylo p…

Energetické plány jsou utopie, Evropa z nich vycouvá, říká odborník

Mezi lidmi z energetické branže zavládlo začátkem roku rozčarování. Evropská komise zveřejnila návrh taxonomie, určitý návod, kter…

Kalendář akcí

Bezpečnost vyhrazených technických zařízení a prováděcí předpisy

18. 01. 2022 08:45 - 12:15
U Plynárny 223/42, 140 00 Praha 4
Školení je určeno pro vlastníky a provozovatele plynových kotelen, odběratele zemního plynu, stavebně montážní organizace, revizní technik...

Ekologie a její budoucnost

27. 01. 2022 08:30 - 12:30
Hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno
Předmět diskuze: Nový zákon o odpadech, nový Operační program Životní prostředí, nová data o odpadech (Ing. Jan Maršák, ředitel Odboru odpadů, Mini...

Diskuzní fórum na PKO a projektování PKO při výstavbě plynovodů 2022

27. 01. 2022 08:45 - 14:35
online
Diskuzní fórum je určeno pro technické a provozní pracovníky plynárenských společností, zástupce stavebních společností, zástupce proje...

Monitoring maloobchodního trhu s elektřinou a plynem

27. 01. 2022 15:00 - 19:00
online
Hned v lednu zve ERÚ na webinář k monitoringu maloobchodního trhu s elektřinou a plynem. On-line seminář proběhne ve čtvrtek 27. ledna 2022 od 15:00 h...

Partneři portálu

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

65746
Počet publikovaných novinek
1983
Počet publikovaných akcí
742
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika