Automobilky i rafinérie ve víru změn

Plán Evropské komise zakázat od roku 2035 prodej automobilů s klasickým pohonem pořádně zamotal hlavu šéfům automobilek, ale i rafinérií ropy. Bez velkých změn se neobejdou. Jaké to budou?

Automobilky i rafinérie ve víru změn

ABSTRACT: The European Commission’s proposed Fit for 55 plan envisages a ban on the sale of petroleum-fuelled cars by 2035. This will have a major impact on the automotive and petrochemical industries and fuel suppliers. 


Automobilový průmysl, jeden ze základních pilířů české ekonomiky, zažívá razantní proměnu. V blízké době jej čeká rozsáhlá elektrifikace nabídky automobilů, která je nutným předpokladem pro dodržení nových emisních limitů. Další změny pak nastanou v dalších letech.

Prodej nových aut na benzínový či dieselový pohon bude totiž možná v Evropské unii od roku 2035 prakticky vyloučen. Evropská komise v rámci přelomového klimatického balíčku navrhla, aby nové vozy od zmíněného data nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což by zásadně prodražilo jejich výrobu. Unijní exekutiva také chce výrazně podpořit prodej elektromobilů, pro něž by měly členské země budovat podstatně více dobíjecích stanic. Plán musí nejprve schválit členské státy a Evropský parlament, což může podle unijních činitelů i kvůli očekávaným námitkám části automobilové ­lobby trvat až několik let. Rok 2035 souvisí s cílem dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století. Komise počítá s průměrnou životností automobilu 15 let, takže v roce 2050 by podle jejích představ neměla v Evropě jezdit prakticky žádná auta s klasickým spalovacím motorem.

Omezení se ale mají týkat už roku 2030, do kdy by se měly emise z automobilů omezit o 55 procent proti dnešním hodnotám. Komise původně usilovala až o 60 procent, po tlaku některých států včetně České republiky však svůj cíl mírně snížila. Dosavadní plán počítal se snížením o 37,5 procenta.

Automobilky sice budou moci benzinové a naftové vozy vyrábět i nadále, budou však muset hradit poplatky za překročení nulových limitů, což by výrazně prodražilo cenu těchto aut. Podle některých odhadů se už v tomto desetiletí kvůli rostoucímu zatížení fosilních paliv a podpoře elektromobilů stanou elektrická auta levnější než ta klasická.


STUDIE DELOITTE: NAVRHOVANÉ ZMĚNY VÝZNAMNĚ OVLIVNÍ ČESKÉ HDP

Podle studie Automobilový průmysl od společnosti Deloitte ale hrozí, pokud by se český průmysl nedokázal na nové podmínky adaptovat a bylo by potřeba výrobu relokovat do zahraničí, došlo by v Česku k poklesu HDP o 25 % a ve stejném rozsahu by relativně klesla i zaměstnanost. Podle analytiků Deloitte je však tato situace krajní, český automobilový průmysl má hned několik možností, jak se s danou situací vypořádat.

Výroba elektromobilu je méně náročná na pracovní sílu, nástup elektromobility tedy může znamenat snížení zaměstnanosti v automobilovém průmyslu. Pokud by byla výroba motorových vozidel z Česka relokována, přišlo by o práci více než 1,4 milionů lidí.

Nástup elektromobility by však měl mít na českou ekonomiku spíše pozitivní dopad. Ať už dojde k nahrazení spalovacích motorů, převodovek, nádrží a palivových a výfukových systémů elektromotory a bateriemi vyrobenými v zahraničí, nebo se budou vyrábět přímo v Česku, oba scénáře mohou mít za následek růst HDP.

Řada automobilek už do výroby elektromobilů investovala velké peníze a například Volkswagen počítá s ukončením prodeje benzinových a naftových aut v Evropě do 15 let. Někteří výrobci ale požadují větší pružnost v termínech či výraznější veřejné investice do infrastruktury pro elektromobily.

Na ně pamatuje návrh Komise, který počítá s tím, že členské země zajistí na každých 60 kilometrů dálnic či rychlostních silnic dobíjecí stanici pro elektromobily. Jednou za 150 kilometrů by pak měli mít k dispozici načerpání paliva řidiči, kteří mají auto na vodík. Do roku 2030 by podle Komise mělo být v EU pro elektromobily k dispozici 3,5 milionu dobíjecích stanic.


NÁMITKY AUTOMOBILEK I ODBORNÍKŮ

Stanovení pevného data zákazu prodeje aut se spalovacími motory může podle automobilek a expertů paradoxně znamenat zhoršení klimatu. Lidé si totiž ve větší míře před rokem 2035 koupí vozy s benzinovými a dieselovými motory a zároveň budou déle používat starší a méně ekologická vozidla. Pro automobilky to bude znamenat dodatečné náklady spojené s urychlením přechodu k elektrickým vozům, vyšší investice i další nejistotu. Uvedlo to Sdružení automobilového průmyslu (SAP).

„Se stanovením pevného data zákazu prodeje spalovacích motorů nesouhlasíme a pro celý automobilový průmysl by mohlo jít v konečném důsledku o kontraproduktivní rozhodnutí. Nejde totiž zdaleka jen o automobilky, ale i jejich dodavatele, pro něž bude příští desetiletí extrémně náročné a velmi nákladné, z hlediska plánování a přeskupování výroby stávajících i nově požadovaných technologií. Negativní dopady lze proto očekávat v rámci celého hodnotového řetězce autoprůmyslu, a to včetně dopadů na pracovní trh,“ uvedl výkonný ředitel SAP Zdeněk Petzl.

Podle Petzla by v plánu měly být zohledněny rozdílné geografické i ekonomické podmínky v jednotlivých členských státech EU. Navržená regulace také podle něj málo zohledňuje přínos syntetických a obnovitelných paliv pro dekarbonizaci i stávajícího vozového parku, jakož i potřebu zachování adekvátních technologických řešení pro široké portfolio využití vozidel. „Naprosto zásadním úkolem také je, aby změny vyžádané regulací nepředstavovaly skokové zásahy do objemů výroby jednotlivých technologií a dílů a jejího plánování,“ podotkl Petzl.


SPORNÝ PŘÍNOS PRO BOJ S KLIMATICKOU ZMĚNOU?

Podle Jana Macka, řešitele projektu Národního centra kompetence Josefa Božka pro pozemní vozidla, a Josefa Morkuse z Centra vozidel udržitelné mobility a Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel Fakulty strojní ČVUT, úplný přechod členských států EU na elektromobilitu ale významně nepřispěje ke snížení globálních emisí skleníkových plynů. „Osobní automobily se na CO2 v Evropě podílejí zhruba pěti až deseti procenty. Kdybychom nebrali v úvahu emise při výrobě baterií a elektřiny, které jsou nezanedbatelné, a nahradili všechny osobní automobily na starém kontinentu elektromobily, poklesl by objem emisí CO2, které vyprodukují lidé svojí činností, jen zhruba o půl až jedno procento. Naprostá většina produkce CO2, který nesporně ovlivňuje klima, ale je zdravotně neškodný, je totiž přirozeného původu. Podle odborných studií jsou u moderních automobilů zdravotně škodlivé především oxidy dusíku a submikronové částice,“ tvrdí Morkus.

„Náš výzkumný tým i řada dalších kolegů z oboru nezatracuje ani elektromobilitu, ani spalovací motory. Elektromobil má některé nesporné přednosti. Za prvé lepší akceleraci v porovnání se srovnatelným automobilem se spalovacím motorem, a to díky vlastnostem elektromotoru poskytovat točivý moment již při nižších otáčkách. Za druhé jde o jednodušší ovládání bez spojky a řadicího mecha­nismu a za třetí sám elektromobil neprodukuje emise skleníkových plynů, ale jen otěr z pneumatik a brzd. Hodí se proto zejména do měst, pro kratší vzdálenosti a do podmínek, jež umožní jeho pomalé dobíjení. Na druhou stranu není rovnocennou náhradou za automobil při jízdách na větší vzdálenosti, kvůli nárůstu hmotnosti s bateriemi pro dlouhý dojezd, který způsobuje vysokou spotřebu energie při vyšších rychlostech, a s tím souvisejícího času nabíjení,“ říkají tito odborníci.

„Vezmeme-li v úvahu emise vznikající při výrobě baterie a rozpočítáme-li je na ujeté kilometry, pak výpočty ukazují, že z hlediska emisí skleníkových plynů, zejména CO2, vychází během prvních let provozu elektromobil hůře než vůz se spalovacím motorem,“ dodává Macek.

Do budoucnosti pak sází na vyvážené portfolio konvenčních vozů, hybridů, elektromobilů a vodíkových technologií. EU by se stoprocentní elektromobilitou stala izolovaným ostrůvkem na světě a zároveň si zlikvidovala nejkonkurenceschopnější průmyslové odvětví s nedozírnými ekonomickými a so­ciálními důsledky.


NEJLÉPE JE ÚDAJNĚ PŘIPRAVEN VOLKSWAGEN A VOLVO

Vlivná bruselská ekologická organizace Transport & Environment (T&E), sdružující největší evropské neziskové organizace zabývající se dopravou, zveřejnila žebříček připravenosti 10 hlavních evropských výrobců automobilů na přechod na elektrický pohon do roku 2030. Ukazuje, že mezi jejich deklarovanými plány a skutečně reálnými a připravovanými kroky jsou velké rozdíly. Podle jejich analýzy jsou Volvo Cars a Volkswagen jedinými velkými výrobci automobilů, kteří jsou připraveni přejít na elektrický pohon v souladu s evropským cílem nulových emisí osobních automobilů.

Ostatní, jako například Ford, mají ambiciózní cíl postupného přechodu na elektric­ kou energii, ale chybí jim solidní plán, jak k němu dojít. Nejhůře pak hodnotí Toyotu. O moc lépe připravené nejsou podle T&E koncerny Stellantis, Daimler, BMW a Jaguar Land Rover. Údajně jim chybí ambiciózní cíle pro postupné vyřazování spalovacích motorů, jasná průmyslová strategie přechodu na elektromobilitu a BMW, Daimler a Toyota jsou příliš závislé na hybridech.

Závěry ekologů se ale jeví poněkud ukvapené. Například Daimler má v nabídce pět nových elektromobilů během následujících čtyř let investovat do eletromobility 70 miliard eur. Toyota snižuje emise dlouhodobě, z tradičních výrobců se dlouhodobě umisťuje na čele žebříčku značek s nejnižšími průměrnými emisemi CO2. Navíc dosáhnout uhlíkové neutrality je podle ní možné prostřednictvím široké škály technologií, z nichž si budou moci vybrat všichni zákazníci. Odmítá soustředění zdrojů na jediné řešení, čistou elektromobilitu. Vyvíjí také vozy na vodíkový pohon a nehledá cesty ke snižování emisí jen na výfuku, ale napříč celým životním cyklem výroby, přepravy, provozování, tankování či nabíjení, respektive recyklování nebo likvidace vozidel.
 



JAKÁ BUDE SKLADBA POHONŮ V ROCE 2030 PODLE AUTOMOBILEK?

Podle Jiřího Maláčka ze ŠKODA AUTO Česká republika bude záležet na dostupnosti aut, na restrikcích… „Nicméně si myslím, že spalovací motory budou tvořit 60 % a většina z nich s určitou mírou elektromotoru (mild-hybrid/full-hybrid), elektromobily 20 %, plug-iny 5-10 % a různé další pohony – jako CNG, LPG nebo vodík – zbylé jednotky procent,“ uvedl.

Podle Martina Pelešky, ředitele českého zastoupení značek Toyota a Lexus, největší podíl bude mít mix hybridů, a to 50 %, následovaný čistě spalovacími motory, které budou tvořit 20 %. Aut čistě do zásuvky bude 15 % a stejně tak 15 % bude aut jezdících na vodík.

František Neuman, výkonný ředitel značky Citroën, se pak domnívá, že v České republice bude i tou dobou minimálně 50 % aut s klasickými spalovacími motory. Hybridy včetně plug-inů budou tvořit 30 %, elektromobily 20 % a vodík ani ne 10 %.


RAFINÉRIE BUDOU MUSET PŘEJÍT NA JINÝ BYZNYS

Vzhledem k tomu, že osud aut se spalovacími motory je nejistý, výrobci pohonných hmot vidí budoucnost v plastech či vodíku, čerpací stanice novou roli teprve hledají.

Na rozdíl od výrobců vozidel, kteří mají na adaptaci a kompletní změnu výroby doslova jen několik let, petrolejáři tolik spěchat nemusejí. I po roce 2030 budou v Česku i celé Evropě dál jezdit miliony starších vozů na benzin a naftu. Právě rok 2030 ale bude zároveň zlomem – od tohoto data je potřeba počítat s postupně klesajícími prodeji pohonných hmot.

Rafinerie i distributoři už řešit začínají postupnou proměnu. Čím nahradí benzin a naftu a jaký bude po roce 2030 osud čerpacích stanic poté, co začnou mizet stojany napojené na podzemní nádrže?

Jediným zpracovatelem ropy na tuzemském trhu je skupina Orlen Unipetrol. Pohonné hmoty tvoří většinu dnešní produkce firmy. „Výroba pohonných hmot představuje významnou část produkce naší skupiny. Z jednoho litru ropy vyrobíme 43 procent nafty a 20 procent benzinu. Zbývající část tvoří další rafinérské a petrochemické produkty v řádu jednotek procent,“ vypočítává mluvčí firmy Pavel Kaidl.

Jaké výhledy má firma pro příští roky, nesoucí se ve znamení potírání fosilních paliv? „Ropný vrchol očekáváme mezi lety 2030 a 2035 nebo i dříve. V našem aktuálním výhledu bude celková poptávka po fosilních palivech v Evropě klesat, a to především v důsledku poklesu spotřeby nafty, která do roku 2030 klesne zhruba o 21 procent – z 334 milionů na 262 milionů tun,“ tvrdí Pavel Kaidl. Poptávka po benzinu sice až do konce desetiletí zůstane zhruba stejná, pak ale také přijde sešup.

Unipetrol ve svých plánech začíná přehodnocovat, co bude jeho hlavním byznysem v dalších letech. Rafinerie se určitě zavírat nebudou, změní se ale podíl výsledných produktů. „V následujících letech se spotřeba fosilních paliv sníží, naopak spotřeba plastů se zvýší. Zjednodušeně řečeno: schopnost transformovat paliva na petrochemickou surovinu bude v našem odvětví klíčem k prosperitě,“ naznačuje mluvčí firmy.

Vyklidit pole se ale zpracovatel ropy nechystá ani v oblasti paliv. Místo „obyčejného“ benzinu je prý v plánu zaměřit se například na pokročilá biopaliva. Do roku 2030 jich chce Unipetrol vyrábět asi 0,2 milionu tun ročně. „Půjde o paliva vyrobená na principech cirkulární ekonomiky zpracováním odpadních plastů nebo odpadů organického původu,“ upřesňuje Kaidl.

Ještě větší význam bude mít ale vodík. Unipetrol ho vyrábí už nyní, v příštích desetiletích však má být dalším klíčovým produktem. I vodík se přitom má vyrábět bezemisní cestou, tedy s pomocí elektrické energie získané z obnovitelných zdrojů.

Unipetrol také zprovoznil ve svém chemickém závodě v Litvínově testovací pyrolýzní jednotku na zpracování odpadních plastů. V ní bude v následujících třech letech zkoumat chemickou recyklaci plastů a způsob její implementace do standardní výroby.

Recyklační jednotka OMV ReOil v rafinerii Schwechat na okraji Vídně zase vyrábí syntetickou ropu z použitých plastů. „Tato technologie nám umožňuje využít jeden barel ropy vícekrát. To znamená, že se spálí méně plastů ve spalovnách, a tím snížíme emise skleníkových plynů. Metoda ReOil tedy pomáhá naplnit cíle OMV v oblasti trvalé udržitelnosti, které se týkají emisní efektivity z hlediska cyklu CO2,“ říká Manfred Leitner, člen představenstva OMV pro oblast Downstream.

Možnosti využití použitých plastů zkoumá skupina OMV již od roku 2011. V roce 2013 spustila v rafinerii Schwechat první testovací provoz, který zpracoval za hodinu přibližně pět kilogramů použitých plastů. V roce 2018 bylo do provozu uvedeno vylepšené testovací zařízení s kapacitou 100 kilogramů plastů za hodinu. Rafinerie Schwechat pak tuto ropu dále zpracovává a vyrábí z ní palivo nebo suroviny pro opětovnou výrobu plastů. Z přibližně sta kilogramů použitých plastů je zařízení schopno během hodiny vyrobit asi sto litrů syntetické ropy.

Svou činnost diverzifikuje i maďarský MOL. „Směřování naší společnosti je rozděleno do tří pilířů. Jeden je výroba paliv a rafinerie, ty se budou muset transformovat a z ropy více vyrábět plasty, polystyren, automotive části nebo třeba zateplovací plasty. Druhým pilířem jsou služby pro zákazníky, kde je i retail – tedy naše čerpačky, které se budou rozvíjet směrem k dobíjení elektřinou nebo k vodíku. Mobilita zůstane, změní se jen energetický nosič. Ten chceme nabídnout,“ říká šéf MOL Česko Richard Austen.


ČERPACÍ STANICE ROZŠIŘUJÍ PORTFOLIO SLUŽEB

Situace distributorů pohonných hmot bude v příštích letech ještě komplikovanější. Ak­tuálním trendem u čerpacích stanic je přidávání stojanů pro dobíjení elektromobilů.

„Podporu elektromobility realizujeme prostřednictvím spolupráce s významnými a zavedenými partnery, jako je Ionity či PRE, kteří dobíjecí stanice sami staví a provozují,“ vysvětluje marketingový ředitel společnosti OMV Michal Janda. Unipetrol na „elektrifikaci“ svých stanic Benzina spolupracuje třeba se společností ČEZ. „Nyní máme instalováno již 62 dobíjecích stojanů v 38 lokalitách,“ upřesňuje Pavel Kaidl. Řidiči mohou dobíjet vozy i v síti stanic EuroOil státního Čepra - do konce roku jich má být čtyřicet, dalších pět desítek přibude v dalších letech.

Sázka na to, že se v Česku i v letech následujících po bodu zlomu v roce 2030 podaří zachovat stejně hustou síť čerpacích stanic, jako je ta dnešní, a to jen díky výměně stojanů s hadicí za stojany s elektrickou zástrčkou, by ale zřejmě nebyla vítězná. V tuzemsku funguje na čtyři tisíce veřejných benzinek a je prakticky jisté, že některé do budoucna zaniknou. Anebo budou muset nabídnout další služby, aby výpadek tržeb z benzinu a nafty vykompenzovaly.

Další možností je nabídka tankování vodíku. Například Unipetrol chce vsadit na vlastní vyrobený vodík, který podobně jako benzin nemá alternativu v „domácím“ tankování. „Vodík brzy doplní současnou bateriovou elektromobilitu. První veřejné vodíkové plnicí stojany instalujeme na stávající čerpací stanice Benzina v Praze na Barrandově a Litvínově. Následovat budou stanice v Brně, Plzni, Ostravě a znovu v Praze v Mladoboleslavské ulici. Rozpracovány máme plány na další lokality,“ popisuje Pavel Kaidl.

Otázku vodíku nicméně rozsoudí až budoucnost. V současnosti dominují trhu automobilky, které se vydaly cestou elektromobilů. Zachránit byznys pumpařů tak zřejmě bude muset doplňkový prodej. Ten ostatně tvoří stále větší podíl na tržbách už i v posledních letech.

Ještě dál jde s plány maďarský distributor MOL, který chce koncept benzinek doplnit také o další služby. Mají se z nich stát jakási centra mobility. Budoucnost vidí firma třeba ve sdílení aut – a právě v půjčovny vozů by se v příštích letech mohly proměnit i dnešní čerpací stanice MOL.

Tomáš Brejcha

Související články

Nafta mírně zlevnila, cena benzinu stagnuje

Cena benzinu u čerpacích stanic v Česku stagnuje. U nejprodávanějšího Naturalu 95 v uplynulém týdnu stoupla o jeden haléř na průmě…

Škoda skončí se spalovacími motory v roce 2035, řekl šéf odborů

Nový vůz značky Škoda se spalovacím motorem nebude možné sehnat po roce 2035, což je termín, po kterém by se podle návrhu Evropské…

Nabídneme Česku vodíkové vlaky. Zčásti se budou svařovat i u nás, říká šéf českého Alstomu

ývalý šéf Českých drah Daniel Kurucz před pár měsíci opět vstoupil do železničního byznysu. Nově vede českou pobočku Alstomu, druh…

Ke snižování emisí v pražské veřejné dopravě přispěje i renesance trolejbusů. Nejen na trase mezi Palmovkou a Čakovicemi vystřídají dieselové autobusy

Praha, 11. ledna 2022 - Do Prahy se po více než půl století vrací trolejbusy, které na některých trasách nahradí autobusy s diesel…

Soumrak evropských ropných obrů. Těžaři přecházejí na zelenou

Velké evropské ropné společnosti jako BP či Royal Dutch Shell se v uplynulém roce mohly těšit z růstu cen suroviny. Dříve by patrn…

Kalendář akcí

Bezpečnost vyhrazených technických zařízení a prováděcí předpisy

18. 01. 2022 08:45 - 12:15
U Plynárny 223/42, 140 00 Praha 4
Školení je určeno pro vlastníky a provozovatele plynových kotelen, odběratele zemního plynu, stavebně montážní organizace, revizní technik...

Ekologie a její budoucnost

27. 01. 2022 08:30 - 12:30
Hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno
Předmět diskuze: Nový zákon o odpadech, nový Operační program Životní prostředí, nová data o odpadech (Ing. Jan Maršák, ředitel Odboru odpadů, Mini...

Diskuzní fórum na PKO a projektování PKO při výstavbě plynovodů 2022

27. 01. 2022 08:45 - 14:35
online
Diskuzní fórum je určeno pro technické a provozní pracovníky plynárenských společností, zástupce stavebních společností, zástupce proje...

Monitoring maloobchodního trhu s elektřinou a plynem

27. 01. 2022 15:00 - 19:00
online
Hned v lednu zve ERÚ na webinář k monitoringu maloobchodního trhu s elektřinou a plynem. On-line seminář proběhne ve čtvrtek 27. ledna 2022 od 15:00 h...

Partneři portálu

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

65746
Počet publikovaných novinek
1983
Počet publikovaných akcí
742
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika