Zhodnocení implementace programů PO3 OP PIK 2014 až 2020

Implementace programů PO3 OP PIK 2014 až 2020 se blíží ke konci. Je tedy možné začít rekapitulovat to, co realizace projektů v rámci této prioritní osy přinesla. 

Zhodnocení implementace programů PO3 OP PIK 2014 až 2020

ABSTRACT: Priority Axis 3 of the Operational Programme Enterprise and Innovation for Competitiveness 2014–2020 had an allocation of EUR 1.2 billion out of a total of EUR 4.3 billion. New programmes will build on this successful grant title in 2021–2027.


PRIORITNÍ OSA 3 OP PIK MĚLA ALOKOVÁNO 1,2 MLD. EUR Z CELKOVÝCH 4,3 MLD. EUR

Cílem Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014– 2020 (dále OP PIK) je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích. OP PIK je zaměřen na intervence cílené na

  • podporu českých firem, schopných posunovat či alespoň dosahovat technologickou hranici ve svém oboru, přičemž důraz byl kladen na rozvoj podnikových výzkumných, vývojových a inovačních kapacit a jejich propojení s okolním prostředím,

  • rozvoj podnikání a inovací malých a středních podniků v oborech s nižší znalostní intenzitou, kde se podpora soustředí zejména na realizaci nových podnikatelských záměrů, včetně rozvoje služeb vedoucích ke zvýšení konkurenční výhody malých a středních podniků (MSP) v mezinárodním prostředí,

  • posun k energeticky účinnému, nízkouhlí­­kovému hospodářství spočívající především ve zvyšování energetické účinnosti podnikatelského sektoru, využívání obnovitelných zdrojů energie, modernizaci energetické infrastruktury a zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin a

  • usnadnění rozvoje podnikání, služeb a přístupu ke službám státu prostřednictvím vysokorychlostního přístupu k internetu a širší nabídky služeb informačních a komunikačních technologií, neboť konkurenceschopnost informační společnosti je založena právě na efektivním využívání moderních služeb ICT.

Řídícím orgánem OP PIK je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Celková alokace ­byla 4 331 062 617 € z Evropského fondu regionál­ního rozvoje a z toho na Prioritní osu 5 týkající se technické pomoci bylo alokováno cca 125 mil. €. Na prioritní osu 3 (dále jen PO3) bylo celkem určeno cca 1,2 mld. €. Na rea­lizaci této prioritní osy je alokováno nejvíce prostředků z EU zaměřených na energetiku v rámci operačních programů financovaných z prostředků EU pro období 2014 až 2020.

V tabulce č. 1 je uveden stav implementace PO3 v rámci jednotlivých specifických cílů (SC) (Programů) PO3 z hlediska počtů schválených žádostí, žádostí s vydaným rozhodnutím o poskytnutí dotace a žádostí, které jsou již proplacené. Příslušná tabulka obsahuje agregované celkové způsobilé výdaje a investiční dotace za schválený program.

Tabulka č. 1: Stav implementace PO3 OP PIK 2014 až 2020 k 11. 10. 2021SC = Specifické cíle; CZV = Celkové způsobilé výdaje
 

Z tabulky č. 1 vyplývá, že k 11. 10. 2021 již byly v rámci PO3 celkem schválené žádosti za cca 28 mld. Kč. Z toho cca 60 % v rámci SC 3.2 Program Úspory energie. Dále z příslušné tabulky vyplývá docela velký rozdíl mezi proplacenými žádostmi a žádostmi, které mají vydaná rozhodnutí, tj. cca 24 mld. Kč ku 12 mld. Kč. To souvisí s tím, že poslední proběhlé výzvy (například VI. výzva Programu Úspory energie) mají nejzazší termín pro ukončení projektu 30. 6. 2023, nerozhodne-li poskytovatel podpory jinak. Tady žadatele prosíme, aby žádost o platbu nenechávali na poslední chvíli, a zejména kladli velký důraz na kontrolu dodržování termínů ve vydaném rozhodnutí o poskytnutí dotace.

V další části tohoto článku se podíváme podrobněji na implementaci SC 3.1, SC 3.2 a SC 3.5, a to s ohledem na jejich přímou vazbu na klimaticko-energetické cíle ČR podle Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu.


CELKOVÁ ÚSPORA ENERGIE DÍKY PROGRAMU ÚSPORY ENERGIE (I.–VI. VÝZVA) BY MĚLA DOSÁHNOUT 8 PJ

Specifický cíl 3.2 Zvýšit energetickou účinnost podnikatelského sektoru (dále Program Úspory energie) s největší alokací ve výši cca 668 mil. € patří mezi stěžejní specifické cíle PO3 „Efektivní energie“. Je to jeden z hlavních nástrojů tzv. alternativního schématu, kterým se ČR zavázala splnit svůj příspěvek k naplnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti ve výši 47,94 PJ (resp. v roce 2016 aktualizováno na 50,67 PJ) úspor v konečné spotřebě energie (dále KSE).

Úspora energie u projektů podpořených z OP PIK by měla dosáhnout výše 8 PJ (indikativní cíl výsledků z projektů). Hlavní cílová skupina tohoto programu jsou podnikatelské subjekty (malé, střední a případně velké podniky). Na rozdíl předchozího programového období jsou dále podporovány také akciové společnosti se 100% podílem veřejného sektoru, národní podniky a státní podniky. Cílové území je celá ČR kromě hl. m. Prahy, což platí pro celou PO3. Celkem v rámci programového období 2014 až 2020 bylo vyhlášeno šest výzev. V tabulce č. 2 je uveden stav implementace programu za těchto šest výzev.

Tabulka č. 2: Stav implementace Programu úspory energie
CZV = Celkové způsobilé výdaje
 

Celková předpokládaná úspora za schválené projekty I. a VI. výzvy by měla být ve výši cca 7 PJ. Za projekty s vydaným rozhodnutím o poskytnutí dotace by měla být úspora energie v KSE ve výši cca 4,2 PJ. U proplacených projektů by úspora měla být ve výši cca 2,2 PJ. Grafy na obrázcích č. 1 a 2 ukazují ex-ante vyhodnocení I. až V. výzvy programu Úspory energie.

Obrázek č. 1: Podíl jednotlivých kategorií úsporných opatření na celkových schválených způsobilých výdajích (cca 41 mld. Kč) v rámci I.–V. výzvy
 

Obrázek č. 2: Podíl jednotlivých energonositelů na celkové úspoře v KSE v rámci schválených projektů I.–V. výzvy

 

Obrázek č. 2 ukazuje, jak se na celkové úspoře energie ve výši cca 6 PJ v rámci schválených projektů I.–V. výzvy podílí jednotliví energonositelé. Největší podíl má elektřina ve výši cca 27 % následovaná úsporou tepla ze soustav zásobování tepelnou energií (SZTE) ve výši cca 26 %.

V rámci SC 3.2 proběhly tři samostatné výzvy Fotovoltaické systémy s/bez akumulace pro vlastní spotřebu. V tabulce č. 3 je uveden celkový agregovaný souhrn za tyto výzvy.

Tabulka č. 3: Stav implementace výzvy Fotovoltaické systémy s/bez akumulace pro vlastní spotřebu 
CZV = Celkové způsobilé výdaje
 

Celkový instalovaný elektrický výkon u fotovoltaických systémů je u schválených projektů ve výši cca 98,467 MW a roční výroba netto určená pro vlastní spotřebu se předpokládá ve výši 89 882,2 MWh. Celkový instalovaný elektrický výkon u fotovoltaických systémů je u projektů s vydaným rozhodnutím o poskytnutí dotace ve výši cca 55,7 MW a roční výroba netto určená pro vlastní spotřebu se předpokládá ve výši 49 652 MWh. Celkový instalovaný elektrický výkon u fotovoltaických systémů je u projektů s proplacenou žádostí ve výši cca 26,8 MW a roční výroba netto určená pro vlastní spotřebu se předpokládá ve výši 23 642,4 MWh.


DÍKY PROGRAMU ÚSPORY V SZT BY SE MĚLO USPOŘIT 6,9 PJ PRIMÁRNÍ ENERGIE V DÁLKOVÉM VYTÁPĚNÍ

Cílem Programu Úspory v SZT (specifický cíl 3.5) je podpora konkurenceschopnosti a udržitelnosti české ekonomiky prostřednictvím maximálního využití kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), odpadního tepla a obnovitelných zdrojů energie (OZE), resp. energeticky účinného dálkového vytápění a chlazení podle definice uvedené v nařízení Komise (EU) č. 651/2014, a to zejména modernizací soustav zásobování tepelnou energií (SZT), optimalizací jejich provozu a snižováním ztrát tepla v rozvodných tepelných zařízeních. Celková alokace na tento program je aktuálně cca 101 mil. EUR.

Hlavní cílovou skupinou jsou fyzické či právnické osoby na základě licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie.

Žádat mohly podnikatelské subjekty, včetně těch, které jsou až ze 100 % vlastněny státem. Cílové území je celá ČR, kromě hl. m. Prahy (tato podmínka platí pro celou PO 3). Úspora primární energie u podpořených projektů byla předpokládána ve výši 6,9 PJ, kde se jednalo o indikativní cíl tohoto programu bez revize na aktuální výši alokace a měrnou nákladovost projektů.


Celkem byly vyhlášeny čtyři výzvy.

Na základě ex-ante vyhodnocení tohoto programu týkajícího se schválených projektů lze shrnout, že by tento program, pokud by byly realizovány všechny schválené projekty, měl generovat celkovou úsporu primární energie ve výši kolem cca 3 PJ.


PROJEKTY PROGRAMU OZE PŘINESOU NOVÝCH 834 TJ TEPLA A 108 GWH ELEKTŘINY Z OZE

Cílem programu (Specifický cíl 3.1 Program OZE) a Výzvy je podpora výroby a distribuce energie pocházející z obnovitelných zdrojů v oblasti podnikatelského sektoru. Na základě aktualizace programového dokumentu OP PIK 2014 až 2020 bylo od V. výzvy programu možno podporovat nově tyto aktivity:

a) výstavba větrných elektráren,

b) instalace elektrických a plynových tepelných čerpadel,

c) instalace solárních termických systémů.

V tabulce č. 4 je uveden stav implementace programu OZE za těchto pět výzev podle jednotlivých podporovaných aktivit.

Tabulka č. 4: Stav implementace specifického cíle 3.1 Podpora OZE
CZV = Celkové způsobilé výdaje
 

Na základě ex-ante vyhodnocení schválených projektů programu OZE lze konstatovat, že vlivem realizace těchto projektů by mělo dojít ke zvýšení dodávaného tepla vyrobeného z OZE ve výši cca 834 TJ a čisté výroby elektrické energie z OZE ve výši 108 GWh.


PODPORY BUDOU POKRAČOVAT I NADÁLE

Z výše uvedených přehledů je patrné, že o projekty úspor energie je velký zájem a že podnikatelské subjekty chtějí tyto aktivity rozvíjet. Jejich výsledkem je pak přiblížení se k naplnění klimaticko-energetických cílů ČR, nastartování podnikání nebo pomoc v současné (post)covidové době, ale i zvýšení odolnosti podnikatelských subjektů vůči růstu cen elektrické energie a zemního plynu, čehož jsme svědky v současné době.

Obdobné programy v gesci MPO by měly pokračovat i v rámci SC 4.1 a SC 4.2 Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021–2027. V některém z dalších čísel PRO-ENERGY magazínu budou tyto programy představeny.

Věříme, že ze strany podnikatelských subjektů bude pokračovat zájem o realizaci projektů úspor energie a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny a tepla.

 


O AUTORECH

Ing. Martin Fiala vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze – obor Elektroenergetika se zaměřením na výrobu a rozvod elektrické energie na katedře elektroenergetiky. Do konce roku 2007 pracoval v ČEA v oddělení analýz, energetických auditů a statistiky, resp. oddělení Operačního programu Průmysl a podnikání. Do března 2015 pracoval na Ministerstvu životního prostředí v oddělení obchodování s emisemi, kde se věnoval zejména vyjednávání, komunikaci a sledování závazků vůči všem smlouvám o prodeji jednotek přiděleného množství, jejich dodatků a jiných souvisejících dokumentů včetně implementace JI projektů. Od dubna 2015 pracuje na MPO v oddělení implementace OPPI a PO 3, kde se věnuje aktivitám týkajících se příprav výzev, hodnocení projektů a zpracování evaluačních zpráv vyhodnocení podpořených projektů úspor energie a OZE.

Ing. Miroslav Honzík, Ph.D. vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze – obor Ekonomika a řízení energetiky na katedře ekonomiky, manažerství a humanitních věd. V roce 2006 ukončil doktorské studium na téže katedře. Do konce roku 2007 pracoval v ČEA v oddělení statistiky a analýz. Do března 2015 pracoval jako senior konzultant ve společnosti SEVEn, o.p.s., kde se věnoval monitoringu energetické efektivnosti, energetické politice a řešení ekonomických problémů energetiky zejména v oblasti úspor energie a OZE. Od dubna 2015 pracuje na MPO v oddělení implementace OPPI a PO 3, kde se věnuje aktivitám týkajících se příprav výzev, hodnocení projektů a zpracování evaluačních zpráv vyhodnocení podpořených projektů úspor energie a OZE.

Mgr. Jaroslav Pavlica, Ph.D. vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze – obor Ekologie a ochrana životního prostředí. V roce 2014 ukončil doktorské studium na Ústavu pro životní prostředí UK v oboru Aplikované environmentální vědy, v rámci kterého se specializoval na posuzování energetických a emisních indikátorů vybraných OZE. V roce 2008-2009 pracoval na MŽP ČR v oddělení Udržitelné energetiky a dopravy. Poté pracoval až do roku 2016 na SFŽP ČR v oddělení implementace národních programů, kde spravoval databázi podporovaných výrobků a zpracovával podklady pro externí a interní kontroly. Od června 2016 pracuje na MPO v oddělení implementace OPPI a PO 3 OP PIK, kde se věnuje aktivitám týkajících se hodnocení projektů, zpracování evaluačních zpráv vyhodnocení podpořených projektů úspor energie a tvorbě statistických podkladů a reportů.

 Kontakt: fialam@mpo.cz, honzik@mpo.cz, pavlica@mpo.cz

Tomáš Brejcha

Související články

Cash Only: Začíná vodíkové století. Promarní Česko svoji šanci?

Martin Jašminský, Zuzana Kubátová a Jiří Zatloukal komentují dění v českém byznysu. Přinášíme vám webovou podobu newsletteru Cash…

Obyvatelé Kolovče u Domažlic budou 26. února hlasovat o větrných elektrárnách

Obyvatelé Kolovče na Domažlicku se 26. února v referendu rozhodnou, zda chtějí, aby na okraji městyse vyrostly dvě větrné elektrár…

Nejbohatší člověk v Asii chystá rozsáhlé investice do zelené energie

Mukeš Ambani, což je nejbohatší člověk v Indii i v celé Asii, investuje v západoindickém státě Gudžarát šest bilionů rupií (1,7 bi…

Energetické plány jsou utopie, Evropa z nich vycouvá, říká odborník

Mezi lidmi z energetické branže zavládlo začátkem roku rozčarování. Evropská komise zveřejnila návrh taxonomie, určitý návod, kter…

Nová zelená úsporám 2022: Co všechno potřebujete vědět?

Plánujete, že si na svůj dům pořídíte fotovoltaiku, vyměníte starý kotel nebo uděláte novou fasádu? Na tyto, ale i další projekty…

Kalendář akcí

Bezpečnost vyhrazených technických zařízení a prováděcí předpisy

18. 01. 2022 08:45 - 12:15
U Plynárny 223/42, 140 00 Praha 4
Školení je určeno pro vlastníky a provozovatele plynových kotelen, odběratele zemního plynu, stavebně montážní organizace, revizní technik...

Ekologie a její budoucnost

27. 01. 2022 08:30 - 12:30
Hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno
Předmět diskuze: Nový zákon o odpadech, nový Operační program Životní prostředí, nová data o odpadech (Ing. Jan Maršák, ředitel Odboru odpadů, Mini...

Diskuzní fórum na PKO a projektování PKO při výstavbě plynovodů 2022

27. 01. 2022 08:45 - 14:35
online
Diskuzní fórum je určeno pro technické a provozní pracovníky plynárenských společností, zástupce stavebních společností, zástupce proje...

Monitoring maloobchodního trhu s elektřinou a plynem

27. 01. 2022 15:00 - 19:00
online
Hned v lednu zve ERÚ na webinář k monitoringu maloobchodního trhu s elektřinou a plynem. On-line seminář proběhne ve čtvrtek 27. ledna 2022 od 15:00 h...

Partneři portálu

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

65746
Počet publikovaných novinek
1983
Počet publikovaných akcí
742
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika