Budeme rádi za všechny zdroje energie, které budeme mít k dispozici

Nezatracoval bych žádné palivo či pohon dopravních prostředků. Domnívám se, že za ropná paliva žádná univerzální všespasitelná náhrada nebude, říká v rozhovoru pro PRO-ENERGY magazín profesor Michal Vojtíšek z Centra vozidel udržitelné mobility Fakulty strojní ČVUT, odborník na emise z dopravy.

Budeme rádi za všechny zdroje energie, které budeme mít k dispozici

ABSTRACT: I would not turn down any fuel or vehicle propulsion. I believe that there will be no universal all-purpose substitute for petroleum fuels, says Professor Michal Vojtíšek from the Centre of Vehicles for Sustainable Mobility of the Faculty of Mechanical Engineering CTU, an expert on exhaust emissions, in an interview with PRO-ENERGY magazine.


Zatěžují lidstvo více výfukové nebo skleníkové plyny? Anebo to nelze srovnat?

Jsou dvě kategorie emisí. První z nich jsou emise reaktivních látek, škodlivých pro lidské zdraví. Ty vznikají při spalovacích a průmyslových procesech. V případě motorových vozidel jsou to hlavně výfukové emise ze spalovacích motorů. V nich jsou nejškodlivější malé částice a oxidy dusíku. Další částice produkují brzdy a pneumatiky při otěrech. Tyto látky jsou poměrně reaktivní a dlouho v atmosféře nevydrží, maximálně měsíce. Škodí lidskému zdraví v bezprostřední blízkosti tam, kde jsou emitovány – podél silnic, v městských aglomeracích. Kdybychom tyto látky přestali emitovat, akutní účinky vymizí a zbudou nám tu jen chronické účinky z důvodu předchozí zátěže organismu.

Zcela jiný dopad mají emise tzv. skleníkových plynů, což je CO2, který vzniká spalováním uhlíku, dále metan a oxid dusný, N2O. CO2, metan a oxid dusný nejsou škodlivé pro lidské zdraví, ale jsou neobyčejně stabilní a v atmosféře vydrží stovky let, jejich koncentrace se snižuje jen pomalu. Škodí tím způsobem, že zadržují tepelné záření, které vyzařuje Země. Planeta musí pracovat v tepelné rovnováze. Energii, kterou přijme ve slunečním záření, musí zase vyzářit. Pokud ne, bude se ohřívat nebo ochlazovat do té doby, než se najde nová rovnováha. Tím, jak skleníkové plyny pohlcují záření ze Země, nutí Zemi, aby se o málo ohřála, aby vyzařovala více. Země se tak otepluje. I to malé oteplení způsobuje poměrně velké změny v povětrnostních jevech, více energie se projeví třeba v častějších hurikánech, nerovnoměrném rozložení srážek atd., kdy někde je sucho a nesnesitelné vedro, jinde záplavy. A to škodí lidem nepřímo, třeba zvýšeným počtem úmrtí v důsledku vysokých teplot.

Předpokládám, že považujete za prokázané, že na klimatických změnách se podílí i člověk, respektive jeho činnost.

Já považuji za prokázaný skleníkový efekt, tedy že v důsledku spalování fosilních paliv narůstají koncentrace CO2 v atmosféře, ten narušuje tepelnou rovnováhu země a dochází ke zvyšování průměrné teploty. Taky se domnívám, že emise skleníkových plynů způsobují klimatické změny. Není to jediný faktor, který působí na změnu klimatu, ale je to faktor rychle nastupující. A určitě je zde lidský faktor a považuji ho za hlavní. Můžeme jen diskutovat o tom, zda je to k lepšímu nebo k horšímu.

Tomu nerozumím…

Lidský příspěvek ke klimatickým změnám považuji za prokázaný a hlavní, ale je otázkou, jaké klima tady chceme, proč se naše civilizace rozvinula právě nyní a ne před miliony let. Možná úvaha je, že v posledních deseti tisíci letech zde bylo stabilní klima, které umožnilo rozvoj zemědělství, což umožnilo lidem dělat i jiné věci, než si shánět obživu. Je otázkou, zda, pokud si klima tzv. rozházíme, to neohrozí rozvoj lidské civilizace. Já to nevím. Většinový názor vědců je, že změny budou mít spíše nežádoucí dopady, a proto bychom se měli snažit o jejich minimalizaci.

Takže má smysl bojovat proti klimatickým změnám?

Podle mě to význam má. Je ale potřeba, aby se na tom dohodly všechny země, nejen některé, třeba jen země Evropské unie.

Váš kolega, profesor Macek, tvrdí, že Evropa přispívá ke skleníkovému efektu jen minimálně a že doprava produkuje jen 5 až 10 % emisí CO2, z toho ještě hlavně nákladní, lodní a letecká, která se přitom nijak neomezuje. Omezuje se jen doprava osobními auty, což je podle něj zcela nesmyslné a uvažovaný zákaz prodeje vozů na klasický pohon od roku 2035 jen poškodí evropské automobilky. Co Vy na to?

Já bych odhadl podíl dopravy v Evropě na emisích skleníkových plynů zhruba na pětinu až třetinu. Co je ale znepokojující, že zatímco ve všech ostatních odvětvích se daří emise CO2 snižovat (zateplování domů, snižování spotřeby energie, snižování emisí CO2 při výrobě elektřiny), v dopravě je tomu spíše naopak. Ropná paliva jsou totiž relativně levná a lze je jen obtížně něčím nahradit. Takže snižování emisí CO2 v dopravě je obtížné. Možná proto se na to klade v EU takový důraz.

A důvod, proč se omezuje hlavně osobní doprava?

U užitkových dopravních prostředků (nákladní automobily, letadla, lodě) jsou jejich provozovatelé velmi motivováni snižovat jejich spotřebu, protože to palivo je drahé. U osobních automobilů tak velká motivace není, proto tu motivační roli přebírá legislativa, která nařizuje snižování spotřeby paliva u nově vyrobených automobilů. Navíc: tak jako jsme nyní zažili prudký růst cen zemního plynu a elektřiny, tak můžeme už brzy zažít i strmý růst cen ropy a pohonných hmot. Pokud jsou ropná paliva to jediné, na co můžeme jezdit, může nám to způsobit značné problémy. Navíc je těžba ropy stále více energeticky i technologicky náročná a poptávka po ropě celosvětově neklesá. Je proto jen otázkou času, kdy přijde nějaká nová ropná krize, která bude mít dopad na celou ekonomiku.

Co byste tedy doporučoval udělat?

Rozhodně snižovat spotřebu u osobních automobilů, u užitkových automobilů, letadel a lodí se o to snaží jejich provozovatelé. Zároveň bych se snažil o náhradu ropy jinými druhy paliv i jinými pohony. Jiným palivem může být třeba syntetická nafta, vyrobená z obnovitelných zdrojů, kterou lze spalovat i v běžných motorech. U té je ale zatím problém její výrobní cena, je několikrát dražší než u klasické ropné nafty.

Není to tedy slepá cesta, jako třeba biopaliva 1. generace?

Já bych žádnou cestu nepovažoval za slepou. Třeba biopaliva 1. generace jsou slepá cesta, pokud při jejich výrobě konkurujeme produkci potravin a pokud přitom ničíme životní prostředí a neudržitelně hospodaříme s půdou. V řadě případů jsou ty negativní vlivy jen proto, že je to ekonomicky výhodné. Že je třeba výhodné dovážet palmový olej z druhé strany planety. Biopaliva 1. generace lze ale připravit i z místních plodin, i když jsou o něco dražší a mají o něco nižší hektarový výnos. Zatím bych je proto nezatracoval. Nemohou být stoprocentní náhradou ropných paliv, ale i kdyby dokázala nahradit 5-10 % ropných paliv, bude to jen dobře. Budeme rádi za všechny zdroje energie, které budeme mít k dispozici.

Které palivo je podle Vás nejperspektivnější? Elektřina, vodík, CNG, LNG, LPG, biopaliva, biometan, syntetická paliva?

Vše z toho dává smysl. Domnívám se, že žádná univerzální všespasitelná náhrada nebude. Například pro rozvážení pošty či obědů, pro malá lehká vozidla, která se pohybují po městě na krátké vzdálenosti, je ideální bateriový pohon, tj. klasický elektromobil. Pokud bych chtěl odvézt své studenty například na exkurzi do Dukovan, kam se dá špatně dojet vlakem, volil bych nějaké palivo s vyšší energetickou hustotou, třeba autobus na syntetickou naftu, biometan nebo vodík. Nic bych proto nezatracoval. Bude více paliv, více technologií, které budou existovat paralelně vedle sebe, každé bude pro jinou příležitost. Například syntetická paliva bych volil pro dlouhé cesty, kdy je potřeba mít uskladněno hodně energie v malém objemu. Naopak pro pojíždky po městě by byla syntetická paliva moc drahá, tam bych volil elektromobil.

Kromě samotné volby paliva a technologie pohonu bych se zamyslel i nad užitnou hodnotou, kterou doprava nabízí. Třeba během koronavirové pandemie jsme se naučili komunikovat na dálku, čímž jsme ušetřili mnohé služební cesty. Také jsme se naučili pracovat z domova. Je otázkou, zda musíme zboží přepravovat na velké vzdálenosti, Zda to, co přivážíme z Asie či Jižní Ameriky, bychom si nemohli vyrobit doma. Některé místní firmy už zvažují, že přesunou některé výroby z Asie zpět do Evropy.

Ještě předtím, než bych se zeptal, čím nahradím svou spotřebu ropy, bych se zeptal, zda ji nemohu snížit, zda tu dopravu opravdu potřebuji. Pak bych zvažoval, jakou formu dopravy volit. Když byly debaty, zda se dá dojet z Prahy do Brna nebo Vídně na elektrický pohon, nabídl jsem možnost, jak to lze udělat: s použitím elektrifikované železnice za rozumnou cenu s rozumnou spotřebou paliva. Na jednu kilowatthodinu urazíte několik desítek kilometrů, což se prakticky žádnému komerčnímu bateriovému automobilu dosud nepodařilo. Rozhodně má smysl uvažovat o dálkové dopravě napříč Evropou po železnici, a to jak osobní, tak nákladní. Proto se teď budují koridory pro nákladní železniční dopravu, i síť vysokorychlostních tratí, které by nahradily leteckou dopravu na relativně krátké vzdálenosti.

Já osobně málokdy jezdím po Praze autem, protože je to pro mě ztracený čas a rychlost jízdy vzhledem ke kolonám je žalostně malá. Proto používám MHD, přičemž upřednostňuji elektrický pohon - metro, tramvaje, příměstské vlaky.Autobusem na naftu byste nejel?

Ale ano. I ten je úspornější než jet sám v autě. Průměrný autobus má na jednoho cestujícího spotřebu v řádu jednoho litru na 100 kilometrů a co se týče emisí rizikových látek, na celý autobus na kilometr to může být méně než na jeden průměrný osobní automobil, který jezdí po Praze.

Myslíte si, že lidé jsou ochotni se takhle uskromnit? Jezdit třeba po Praze MHD místo autem? Vždyť pro mnohé lidi je to „socka“, kterou je nedůstojné používat… Raději si koupí drahý elektromobil než jezdit MHD.

Já dnes přijel do Prahy vlakem 1. třídou, bylo to velice důstojné prostředí, rozhodně důstojnější, než pojíždět autem v koloně.

Ale jak změnit myšlení lidí, aby začali upřednostňovat ekologičtější způsoby dopravy než třeba autem?

Já jezdím vlakem proto, že tím ušetřím čas. Při cestě mohu pracovat na počítači, nemusím sledovat provoz. Ale nebudu nikoho přemlouvat. Jako technický odborník mohu jen nabídnout technické možnosti – autobusy s nižšími emisemi, jiné druhy pohonu, jiné druhy paliv. Ale přesvědčovat musí jiní odborníci z oborů mimo technické vědy.

Má třeba vláda snahu motivovat lidi k ekologičtějšímu chování? Učit je jinak myslet.

Jak kde. Určitě jsou na světě země, jejich vlády takto uvažují – Švýcarsko, Dánsko, skandinávské země… I Evropská komise má různé expertní skupiny, které dodávají technické a vědecké podklady pro legislativu, podle nichž se pak Komise rozhoduje. A některá ta rozhodnutí se mi zdají pokroková.

Vrátím se k Vašemu dotazu, co změníme tady v Evropě, když budeme zavádět zelená opatření, pokud se největší znečišťovatelé nepřidají. Kdyby se nikdo jiný nepřipojil, tak opravdu málo. Ale já doufám, že ostatní země postupně budou následovat evropského příkladu, jako se to už v mnoha případech stalo. Jindy naopak třeba Evropa následovala příklad USA. Tam jako první začali snižovat emise zdravotně závadných látek v palivech, pak se k nim teprve přidal zbytek světa. Stejné to bylo i s limity na spotřebu paliva. Ty zavedla americká federální vláda v době ropné krize v 70. letech. Poté se k nim přidal zbytek světa. Když nepůjdeme příkladem my, tak kdo jiný? Já doufám, že příkladem půjdeme a zbytek světa se přidá.

Považujete za správné a reálné rozhodnutí zakázat v EU od roku 2035 prodej automobilů se spalovacími motory?

Nemohu říci, jestli je to reálné a správné. Podle mého názoru to nařízení vyjadřuje silnou a urgentní výzvu, že je potřeba nahradit spalovací motory, pro která nemáme v dostatečné míře vhodnou náhradu za klasická paliva, nějakým jiným pohonem. Pro spalovací motory se nabízejí syntetická paliva. Musíme ale myslet na to, že za 15 let se přestanou sice prodávat auta se spalovacími motory, ale bude zde jezdit ještě mnoho aut na spalovací pohon. Pro ně bychom měli rezervovat kapalná a plynná paliva, která dokážeme sehnat a počítat s tím, že nová auta budou už jezdit na elektřinu, palivové články atd. My těch zdrojů energie a alternativ nemáme mnoho a budeme vděčni za každý zdroj energie pro pohon dopravních prostředků, který budeme schopni najít.

Jak bude podle Vás vypadat palivový mix automobilů v tom roce 2035?

Domnívám se, že celosvětově mohou ještě dominovat spalovací motory, velký podíl budou mít ale i elektromobily, možná palivové články. U spalovacích motorů bude velká část z nich poháněna palivy, vyrobenými z obnovitelných zdrojů. Automobily budou také nahrazeny jinými druhy dopravy, hlavně vlakovou. Cena ropy a cena jejích alternativ se bude postupně sbližovat. Bude to proto také, a možná především, o ekonomice.

Nakolik perspektivní je vodík?

Podle mě bude sloužit hlavně jako úložiště energie. Pro Evropu vidím hlavně akumulaci elektrické energie v bateriích. Ale třeba v Japonsku i jinde, kde není moc velký potenciál výroby energie z obnovitelných zdrojů, tam se bude energie dovážet v podobě vodíku nebo syntetických paliv, vyrobených z vodíku.

Čím se aktuálně zabýváte ve své vědecké činnosti? Zkoumáte i emise ze syntetických paliv?

V roce 1996 jsem začal měřil emise za provozu, vyvinul jsem jedno z prvních zařízení pro měření emisí za provozu. Nyní se to dělá už po celém světě. Snažíme se říci, čím nahradit nefunkční systém měření emisí, jaké znečišťující látky mají být v budoucnu limitovány. Dělali jsme také studii emisí ze zemního plynu, srovnávali jsme ho s naftou. Zemní plyn je z hlediska emisí mnohem příznivější, hlavně z hlediska škodlivých částic.

Nyní například zkoumáme emise z hydrogenovaných rostlinných olejů nebo butanolu, který může nahradit benzín.

 


O DOTAZOVANÉM

Profesor Michal Vojtíšek, M.S., Ph.D., z Centra vozidel udržitelné mobility Fakulty strojní ČVUT v Praze se podílel se na vývoji celé disciplíny měření emisí za provozu od jejího samého začátku. Vedl několik projektů, v rámci kterých byla zkonstruována zařízení pro měření NOx, amoniaku, oxidu dusného a dalších látek, založené na průmyslových spektrometrech.

Profesor Vojtíšek se také aktivně podílí na sledování toxicity výfukových plynů, na studiích osudu výfukových emisí v atmosféře a na politice snižování zdravotních rizik spojených s emisemi. Je členem národních a evropských expertních skupin, recenzentem příspěvků pro řadu impaktovaných časopisů, pracoval nebo hostoval na několika institucích v USA a v Evropě.

Profesorem byl jmenován v červnu 2020.

Tomáš Brejcha

Související články

Cash Only: Začíná vodíkové století. Promarní Česko svoji šanci?

Martin Jašminský, Zuzana Kubátová a Jiří Zatloukal komentují dění v českém byznysu. Přinášíme vám webovou podobu newsletteru Cash…

Společnost EDF uspíší termín vyřazení JE Heysham 2 a Torness z provozu

Pokročilé plynem chlazené britské reaktory Heysham 2 a Torness (AGR) mají ukončit výrobu elektrické energie v roce 2028. To je o d…

Energetická krize se velkým dodavatelům nevyhýbá, Uniper si musel půjčit miliardy eur

Mimořádná volatilita a růst cen energetických komodit přinutily velké německé dodavatele k zajištění dodatečných finančních prostř…

Itálie pošilhává po jádru. Rostoucí ceny elektřiny začínají děsit obyvatele

Itálie bývala v Evropě průkopníkem jaderné energetiky, po haváriích v Černobylu a Fukušimě naopak stanula v čele těch zemí, které…

Plnění klimatických cílů EU musí být sociálně i ekonomicky přijatelné

Problémem České republiky je relativně velký podíl uhlí jako zdroje energií. Bez zemního plynu se v nejbližších desetiletích neobe…

Kalendář akcí

Bezpečnost vyhrazených technických zařízení a prováděcí předpisy

18. 01. 2022 08:45 - 12:15
U Plynárny 223/42, 140 00 Praha 4
Školení je určeno pro vlastníky a provozovatele plynových kotelen, odběratele zemního plynu, stavebně montážní organizace, revizní technik...

Ekologie a její budoucnost

27. 01. 2022 08:30 - 12:30
Hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno
Předmět diskuze: Nový zákon o odpadech, nový Operační program Životní prostředí, nová data o odpadech (Ing. Jan Maršák, ředitel Odboru odpadů, Mini...

Diskuzní fórum na PKO a projektování PKO při výstavbě plynovodů 2022

27. 01. 2022 08:45 - 14:35
online
Diskuzní fórum je určeno pro technické a provozní pracovníky plynárenských společností, zástupce stavebních společností, zástupce proje...

Monitoring maloobchodního trhu s elektřinou a plynem

27. 01. 2022 15:00 - 19:00
online
Hned v lednu zve ERÚ na webinář k monitoringu maloobchodního trhu s elektřinou a plynem. On-line seminář proběhne ve čtvrtek 27. ledna 2022 od 15:00 h...

Partneři portálu

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

65746
Počet publikovaných novinek
1983
Počet publikovaných akcí
742
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika