ČR pokrývá obnovitelnými zdroji 19 pct spotřeby energie, růst podílu je pomalý
Česká republika pokrývá 19 procent své hrubé konečné spotřeby energie obnovitelnými zdroji. Za posledních deset let se tento podíl zvýšil o zhruba čtyři procentní body. V EU tak Česko patří k nejhorším, unijní průměr činí přes 26 procent. Ještě více pak ČR zaostává ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Její podíl činí 19,2 procenta, průměr v EU je téměř 50 procent. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu a informací, které ČTK poskytla Komora OZE.
Většinu, konkrétně asi 60 procent, veškeré obnovitelné energie v Česku v současnosti zajišťuje spalování dřeva. ČR tak podle komory zaostává hlavně v dalších obnovitelných technologiích.
"Česku chybí zejména větrná energie, biometan, tepelná čerpadla a fotovoltaika, především pro lokální spotřebu. S odkazem na jejich malý význam podobně zanedbáváme malé vodní elektrárny a solární kolektory. Ve střednědobém horizontu můžeme počítat s výraznějším nasazením geotermální energie, pokud ji včas začneme rozvíjet, což se ale dnes prakticky neděje," uvedl šéf Komory OZE Štěpán Chalupa.
Hlavním problémem je podle něj příliš pomalý rozvoj. "Příkladem je biometan: jeho výroba se v posledních letech každoročně zdvojnásobuje a loni dosáhla 17,2 milionu metrů krychlových. Stále jsme ale jen na zlomku potenciálu. Celková produkce by mohla pokrýt 15 až 20 procent současné spotřeby zemního plynu. Průmysl by dokázal investovat rychleji, potřebuje však stabilní a předvídatelné podmínky," řekl Chalupa.
Stát podle dosavadních strategií počítá pro rok 2030 s podílem obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie kolem 30 procent. Vzhledem k současnému stavu je tak podle komory pravděpodobné, že se cíl nenaplní. Energetická dovozní závislost Česka přitom dosahuje kolem 40 procent, jde hlavně o ropu a zemní plyn.
"O to důležitější je ale jejich podíl průběžně a přiměřeným tempem zvyšovat. K tomu ale potřebujeme dlouhodobou strategickou podporu státu, stabilní legislativu a předvídatelné podmínky. Nejde přitom zdaleka jen o přímé dotace. Důležitá je přiměřenost, kontinuita, předvídatelnost, garance, finanční nebo chytré daňové nástroje," dodal Chalupa.
Související články
Německo sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty
Německo od příštího roku sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na nočním jednání se na tom dohodly strany…
EÚ potrebuje na umelú inteligenciu pol bilióna eur. Zatiaľ nevie odkiaľ
Prehľad mapuje závery summitu k umelej inteligencii a stav vyjednávaní o spoločnom rozpočte. Štatistika porovnáva zisk krajín z ro…
Příští rozpočet EU může zbrojnímu průmyslu dát víc než peníze
Evropa zbrojí. Výdaje členských států EU na obranu přesáhly loni 400 miliard eur a rétorika o „strategické autonomii“ zní z Brusel…
Hospodárska prognóza EÚ očakáva pokračujúci rast napriek vyššej inflácii
Hospodárstvo Európskej únie (EÚ) v prvých troch štvrťrokoch 2026 bolo odolnejšie, než sa očakávalo a malo by naďalej rásť aj napri…
Slovensko bude moci podle Bratislavy odebírat ruskou ropu bez rizika sankcí USA
Slovensko bude moci dalších 120 dnů odebírat ruskou ropu a platit za ni bez rizika amerických sankcí, uvedlo dnes slovenské minist…
Kalendář akcí
Osmdesát let v provozu. Co čeká Dukovany a Temelín?
Obchodování s emisními povolenkami – EU ETS I a II
Jesenná konferencia SPX 2026
Vodárenská infrastruktura a její financování
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.