ČHMÚ: Letošní rok je zatím třetí nejsušší od roku 1961
Letošní rok je zatím třetí nejsušší od roku 1961, méně srážek od ledna do konce září spadlo v Česku jen v letech 2003 a 2015. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) o tom informoval na svém facebooku. Podle předběžných údajů spadlo letos od 1. ledna do 30. září 395 milimetrů srážek, což odpovídá 73 procentům normálu z let 1991 až 2020. Srážkový deficit evidují meteorologové na celém území ČR, a to i v oblastech, kde srážek obvykle zaznamenávají nejvíce. Z hor je na tom podle nich nejhůře Šumava, kde letos spadlo pouze 60 až 70 procent obvyklého množství srážek.
"Od začátku roku chybí na našem území v průměru oproti normálu 1991 až 2020 přibližně 150 milimetrů srážek, tedy asi 150 litrů vody na každý metr čtvereční," uvedl ČHMÚ. Podle meteorologů se z hlediska spadlých srážek vyvíjí letošní rok ještě hůře než ten loňský. V loňském roce, který byl také na srážky velmi chudý, za stejné období spadlo 456 milimetrů, tedy 84 procent normálu.
Nejméně srážek zatím letos evidují meteorologové v Jihomoravském kraji, od začátku roku tam spadlo v průměru necelých 300 milimetrů. Naopak nejvíce srážek spadlo v Libereckém kraji - 532 milimetrů.
Ze stanic mají zatím letos nejvyšší úhrn krkonošské stanice Dvoračky a Labská bouda, kde spadlo 1044 milimetrů, respektive 1012 milimetrů. "I v těchto srážkově bohatých oblastech však zůstává letošní úhrn ve srovnání s normálem podprůměrný," podotkli meteorologové.
Na stanici Churáňov eviduje ČHMÚ od ledna do konce září nejnižší úhrn srážek od začátku měření na této stanici v roce 1953. Od ledna tam spadlo 525 milimetrů srážek, což je kolem 61 procent obvyklého množství. Na hraničním hřebenu Šumavy na stanici Blatný vrch spadlo 916 milimetrů, tedy 60 procent normálu.
Související články
Stát žaluje stát. Spor o Heřmanickou haldu rozeštval dvě ministerstva Babišovy vlády
Navenek to tak nevypadá, ale v politické rovině jde o mimořádnou situaci. Státní podnik Diamo, jehož zakladatelem je Ministerstvo…
Copernicus: Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let
Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let. Uvedla to dnes služba Evropské unie pro sl…
Budoucnost společné zemědělské politiky a dopady sucha
Budoucnost společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2027, dopady letošního sucha na evropské zemědělství, konkurenceschopnost ze…
Kontroverzní slovenský ministr Taraba končí. Provázely ho spory o národní parky, odstřely zvířat i větrníky
Slovenskému ministrovi životního prostředí Tomáši Tarabovi vyslovil parlament nedůvěru. Pro návrh hlasovalo všech 77 přítomných po…
Z Fondu Turów šlo zatím na zajištění pitné vody na Liberecku přes 367 milionů Kč
Na zajištění pitné vody pro obyvatele u hranic s Polskem na Liberecku vyplatil zatím kraj z Fondu Turów přes 367 milionů korun. Da…
Kalendář akcí
Dny kogenerace 2026
Podzimní plynárenská konference 2026
PRO-ENERGY CON 2026
Obchodování s emisními povolenkami – EU ETS I a II
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.