Od Baltu po Břeclav: jak bránit energetiku

Energy security is increasingly becoming a matter of defence, from protecting critical infrastructure to ensuring reliable fuel supplies for armed forces. The NATO Pipeline System and Czech exercise SAFEGUARD 2026 show how energy defence is put into practice.

Téma energetické bezpečnosti se v Evropě v posledních letech dostává do popředí. Důraz je dnes kladen nejen na spolehlivost dodávek, ale i na roli energetiky v bezpečnostní a obranné politice. Plynovody, elektrické sítě a další energetické uzly totiž v případě krize či konfliktu získávají strategický význam: na jejich fungování závisí nejen běžný chod státu, ale také schopnost ozbrojených sil plnit své úkoly. A právě proto se mohou stát i potenciálním cílem.

OBRANA ENERGETIKY A ENERGIE OBRANĚ

Propojení energetiky s otázkami bezpečnosti a obrany se promítá mimo jiné do plánování Severoatlantické aliance (NATO), která se energetickou bezpečností systematicky zabývá již od konce první dekády tohoto století. Její role v této oblasti byla poprvé vymezena na summitu v Bukurešti v roce 2008 a od roku 2012 činnost Aliance podporuje také NATO Energy Security Centre of Excellence ve Vilniusu. Centrum svou pozornost soustředí především na dvě vzájemně propojená témata: ochranu kritické energetické infrastruktury a zajištění spolehlivých dodávek energie pro ozbrojené síly.

Zranitelnost kritické energetické infrastruktury, na níž jsou státy i jejich ozbrojené síly závislé, v nedávné době připomnělo poškození plynovodu Nord Stream v roce 2022 i následné incidenty spojené s podmořskými kabely a potrubím v Baltském moři. NATO proto postupně posiluje ochranu kritické podmořské infrastruktury. Od ledna 2025 například v Baltu působí mise Baltic Sentry, jejímž cílem je posílit vojenskou přítomnost, odrazovat od dalších pokusů o poškození podmořské infrastruktury a zlepšit schopnost spojenců reagovat na případné útoky.

Vztah energetiky a obrany ale funguje i opačným směrem. Moderní armády jsou závislé na stabilních dodávkách energie a zejména paliv. Vojenská mobilita totiž není pouze otázkou toho, zda evropské mosty, železnice nebo silnice unesou rychlý přesun jednotek a těžké techniky. Stejně důležité je zajistit jejich zásobování energií po celé trase. Vysoká spotřeba paliva navíc představuje výraznou logistickou zátěž a zásobovací linie se samy mohou stát zranitelným místem vojenské operace.

Jednou z cest ke snížení této zranitelnosti je i omezení potřeby průběžného zásobování. NATOse proto dlouhodobě zabývá také energetickou účinností armád a rozvojem odolnějších a autonomnějších energetických řešení, například mikrosítí s hybridní výrobou energie. V rámci aktivit pod hlavičkou Smart Energy se zaměřuje také na snižování spotřeby fosilních paliv v podpůrné infrastruktuře, jako jsou vojenské tábory. Nižší spotřeba zvyšuje jejich autonomii, snižuje logistickou zátěž i potřebu chránit zásobovací trasy a zároveň omezuje environmentální stopu.

Kompresní stanice Břeclav stlačuje plyn ze 4,9 MPa až na 7,35 MPa pomocí kompresorů o celkovém výkonu 77 MW

SÍŤ PRODUKTOVODŮ NATO

Právě k zajištění paliva pro alianční síly vznikl během studené války NATO Pipeline System (NPS), který propojuje sklady paliva, vojenské základny a letiště, rafinerie nebo železniční a silniční překladiště. Síť produktovodů o délce přibližně 10 tisíc kilometrů prochází dvanácti členskými státy a disponuje skladovací kapacitou přes 4 mil. m³ paliva (pro srovnání, celková skladovací kapacita centrálního tankoviště v Nelahozevsi činí 1,675 mil. m³paliva a Česká republika ročně dováží kolem 8 mil. m³ ropy). Význam této infrastruktury se projevuje například při náhlém nárůstu armádní poptávky po palivu, zejména pro leteckou přepravu nebo doplňování paliva za letu. Páteřní část systému, Central Europe Pipeline System (CEPS), je přitom navržena tak, aby dokázala zajišťovat zásobování v době míru, krize i konfliktu. V běžném provozu tudíž slouží také civilním zákazníkům a zásobuje velká evropská letiště (např. Frankfurt), v případě potřeby však mají vojenské dodávky přednost.

Nejde přitom jen o pozůstatek studené války. Význam spolehlivého zásobování palivy roste spolu se schopností NATO rychle přesouvat a nasazovat síly. V červenci letošního roku NATO schválilo Fuel Supply Chain Capability Programme Plan, který počítá s investicemi ve výši 27 miliard eur. Prostředky mají směřovat nejen do modernizace stávající infrastruktury pro skladování a distribuci paliv, ale také do výstavby nových zařízení včetně potrubí ve východní a jihovýchodní části Aliance. O rozšíření alianční palivové sítě CEPS na východ – její nejvýchodnější rameno dnes sahá jen na jih Bavorska – se diskutuje již několik let a plánované propojení se týká také střední Evropy včetně Česka.

Na cvičení SAFEGUARD 2026 se kromě Armády ČR podílely také složky IZS a zaměstnanci společnosti NET4GAS, která provozuje českou přepravní soustavu

OD ALIANČNÍCH PLÁNŮ K NÁRODNÍ PRAXI

Otázka ochrany kritické energetické infrastruktury se samozřejmě netýká jen zabezpečení mezinárodních tranzitních koridorů, ale i připravenosti bránit klíčové prvky národních energetik – od elektráren po vnitrostátní infrastrukturu pro přenos, přepravu a distribuci energie. V českém kontextu to odráží letošní cvičení SAFEGUARD 2026, při nichž jednotky územní obrany nacvičovaly ochranu kritických objektů: například rozvodny Opočínek ve východních Čechách, jaderné elektrárny Dukovany či Kompresní stanice Břeclav.

Do červnového cvičení na Kompresní stanici Břeclav se zapojilo 130 vojáků v rámci tří směn příslušníků aktivní zálohy 241. praporu územní obrany. Vojáci společně s pracovníky bezpečnostní služby a zaměstnanci provozovatele přepravní plynárenské soustavy NET4GAS stanici nepřetržitě střežili a za plného provozu reagovali na modelové scénáře od pokusů o neoprávněné vniknutí, včetně vjezdu vozidlem, až po útok bezpilotním prostředkem. Scénáře přitom vycházely i z poznatků z aktuálních konfliktů, v nichž drony hrají stále významnější roli. ​Významnou součástí cvičení byla rovněž součinnost se složkami integrovaného záchranného systému, s nimiž se NET4GAS na možné krizové situace připravuje pravidelně. Do vybraných scénářů se zapojili příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky a Zdravotnické záchranné služby, díky čemuž bylo možné procvičit vzájemnou komunikaci, koordinaci činností a předávání informací při řešení modelových mimořádných událostí.

K nácviku ochrany stanice byly využity také nové technologie. Vojáci využívali aplikaci vyvinutou Fakultou informatiky Masarykovy univerzity, která na základě zadaných dat navrhuje optimální způsob střežení. Zatímco v předchozích cvičeních byla využívána uvnitř chráněných objektů, letos se její nasazení rozšířilo také na mobilní hlídky monitorující prostor až několik kilometrů od stanice. Cvičení tak v praxi ukázalo nejen potřebu koordinace provozovatele kritické infrastruktury, armády a dalších aktérů, ale také konkrétní podobu propojení energetiky a obrany v dnešní době i povahu hrozeb, na které je potřeba se průběžně připravovat.

O AUTORCE

Hana Halfarová je absolventkou oboru Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost na Masarykově univerzitě v Brně. Největší pozornost věnuje vztahům mezi státy a tomu, jak potřeba zajištění energetických dodávek formuje mezinárodní vztahy.

Kontakt: hana.halfarova@centrum.cz