Algoritmy na trhu realizují už téměř polovinu obchodů

We interview David Kučera, CEO of PXE, about the changing dynamics of European energy markets, the rise of algorithmic trading, the growing role of spot markets and PXE’s priceIndex web app, which offers accessible and affordable market data.

Uvádí se, že po cenové krizi v roce 2022 se evropský energetický trh stal odolnějším. Jak se podle Vás trhy s energetickými komoditami proměnily v posledních letech?

Nejsem si jistý, jestli je „odolnější“ úplně správné slovo. Energie zůstávají komoditou jako každá jiná – řídí se nabídkou a poptávkou. Když se nabídka zúží, ceny rostou, dokud část poptávky neodpadne a trh si nenajde novou rovnováhu. V této souvislosti považuji za velmi riskantní široce medializovanou představu, že ceny energií lze administrativně řídit. Z pohledu dostupnosti dodávek je to nebezpečná cesta.

Pokud dnes někdo mluví o větší odolnosti trhu, má patrně na mysli to, že dění v Hormuzském průlivu nevyvolalo tak prudkou reakci jako ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022. Otázkou ale je, zda je stávající relativní klid oprávněný. Z trhu totiž zmizelo větší množství zemního plynu než během ukrajinské krize. Zdá se, že trhy sázejí na rychlé uklidnění situace – možná proto, že je o tom americký prezident zatím poměrně úspěšně přesvědčuje.

Změnila se ale nejen geopolitika. Samotný trh je dnes úplně jiný než před pěti lety. Přišli noví hráči, hlavně finanční instituce, a s nimi i masivní nástup algoritmického obchodování. Stále větší část obchodů probíhá automaticky, podle předem nastavených algoritmů. Do energetiky se navíc dostává i high-frequency trading, tedy velmi rychlé obchodování s menšími objemy, známé z finančních trhů. Začalo to na spotu, ale rychle se posouváme i k dalším produktům. Podle našich údajů dnes algoritmy realizují už téměř polovinu všech transakcí.

Trh dlouhodobě signalizuje očekávání, že ceny budou klesat – produkty na pozdější roky se obchodují za nižší ceny než „bližší“ produkty. Skutečný cenový pokles ale bývá v poslední době nižší. Proč k poklesu cen v míře, kterou trh očekává?

Hlavní roli momentálně hraje prodlužující se krize v Perském zálivu. Ve Spojených státech mezitím nabíhají nové kapacity na zkapalňování zemního plynu. Pokud by byl LNG ze Zálivu plně dostupný, vytvářelo by to tlak na pokles cen plynu a následně i elektřiny. Jenže konflikt se protahuje, takže očekávané zlevnění zatím nepřichází. Trh ho stále odsouvá dál do budoucnosti.

Do jaké míry podle Vás ještě dává smysl uvažovat o „české“ ceně elektřiny, když cena stále více závisí na situaci na propojeném evropském trhu?

O „české“ ceně elektřiny má smysl mluvit pouze tehdy, když řešíme konkrétní fyzickou dodávku v České republice. U samotné cenotvorby je situa­ce jiná, naši „českou“ cenu určuje celosvětový trh s energetickými komoditami. Český trh je samozřejmě nedílnou součástí evropského trhu a hlavním referenčním bodem v kontinentální Evropě zůstává Německo. Zároveň nás ale významně ovlivňuje vývoj v ostatních státech, jako jsou Francie nebo Itálie, a velký vliv má i energetická situace na Balkáně. Rozdíly mezi cenami v jednotlivých evropských zemích nevznikají proto, že by šlo o oddělené světy, ale hlavně kvůli úzkým místům v přenosových soustavách. Kdyby tato úzká místa neexistovala, měla by Evropa jednu velkoobchodní cenu.

Aplikaci priceIndex je možné vyzkoušet na 14 dní zdarma, kromě bohatých tržních dat nabízí i chytré nástroje pro fixaci cen 

Zdroj: PXE

Ceny českých produktů elektřiny jsou nicméně v posledních letech vyšší než ceny obdobných produktů v Německu, a naopak nižší oproti Slovensku či Polsku. Očekáváte, že se tyto rozdíly budou prohlubovat, nebo postupně smazávat?

Přál bych si, aby se tyto rozdíly postupně snižovaly. Pro Evropu by to bylo zdravé, ale obávám se, že k tomu v blízké budoucnosti nedojde. Cesta vede hlavně přes silnější přenosové sítě a nové zdroje s nízkými variabilními náklady tam, kde elektřina chybí. Teoreticky se může část spotřeby přesouvat do míst, kde je výroby přebytek, ale to je většinou nežádoucí proces. Důležité je, že trh umí velmi dobře ukázat, kde problémy skutečně leží. Cenové signály jsou v tomto ohledu nenahraditelné.

Jak se proměňuje význam jednotlivých typů energetických produktů na burze?

Objemy obchodů na burze dlouhodobě rostou prakticky v celé produktové šíři, avšak existují některé lokální výjimky. Celkový objem obchodování se všemi produkty PXE v roce 2025 dosáhl 310 TWh, což představuje meziroční nárůst téměř o 30 % a překonání rekordu z roku 2020 o přibližně 6 %.

Největší růstovou dynamiku jsme v uplynulých letech viděli na spotových trzích. Právě tam se nejvíce prosazuje algoritmické obchodování, protože trh musí stále rychleji reagovat na výrobu z obnovitelných zdrojů, baterie i flexibilní spotřebu. Typickým příkladem je fotovoltaika, kdy se výroba může rychle měnit v závislosti na počasí a trh na to musí reagovat téměř okamžitě. Díky existujícímu likvidnímu spotovému trhu lze ekonomicky lépe využívat krátkodobé přebytky či nedostatky elektřiny. Není to jen nový způsob obchodování, ale také nástroj, který napomáhá ke stabilitě soustavy.

Jak významnou roli dnes při nákupu energetických komodit velkými odběrateli hrají aukce? V letošním roce už na PXE proběhlo přes 60 úspěšných aukcí, v nichž bylo zobchodováno téměř 1,6 TWh elektřiny a 375 GWh plynu.

Aukce mají největší význam pro velké odběratele, kteří musí nakupovat transparentně a podle pravidel veřejných zakázek. Typicky jde o veřejné zadavatele anebo subjekty, u nichž rozhoduje pouze cena komodity. Pro ně jsou burzovní aukce velmi praktickým nástrojem, protože jsou jednoduché, transparentní a efektivní. Letos ale vidíme, že řada odběratelů s nákupy vyčkává. Doufají, že se tržní podmínky v souvislosti s íránskou krizí zlepší. Zatím se však nezdá, že by byl výraznější pokles cen na dohled. Proto očekávám velmi rušný podzim.

Dostupnost tržních dat a informací o cenách stále roste. Letos na jaře PXE představila novou verzi aplikace priceIndex. Co všechno aplikace přináší a jak ji mohou účastníci trhu využít?

Naše nová webová aplikace priceIndex vznikla z praktické potřeby trhu. Ceny elektřiny, zemního plynu a povolenek sice najdete na webech EEX nebo PXE, ale pokud chcete trh opravdu aktivně sledovat, webové stránky nejsou ideální nástroj. Standardní datové produkty EEX jsou zase pro většinu uživatelů příliš složité a drahé. PriceIndex nabízí jednodušší cestu, a sice aktuální velkoobchodní ceny ve zjednodušené, přehledné podobě a za dostupnějších podmínek. Uživatel si sám vybere cenové indexy, které chce sledovat, a od toho se odvíjí i cena této služby. Zájemci si aplikaci mohou bezplatně vyzkoušet na www.priceindex.cz.

O DOTAZOVANÉM

David Kučera je generálním sekretářem komoditní burzy Power Exchange Central Europe, a.s. („PXE“), která je součástí skupiny EEX. PXE má v rámci skupiny EEX na starosti obchod s elektřinou ve střední a jihovýchodní Evropě a dále se podílí na organizaci obchodování se zemním plynem v ČR. Pan Kučera je absolventem Fakulty elektrotechnické při ČVUT v Praze a získal titul MBA ve Spojených státech na Clemson University. Z předchozích působišť ve společnostech Patria Finance, Entrade a Atel Energy získal bohaté zkušenosti z kapitálových trhů se zaměřením na energetiku a s obchodováním s elektřinou.