ČEZ má do roku 2030 vyčleněno na obnovitelné zdroje energie až 40 miliard korun
Energetická společnost ČEZ má do roku 2030 na výstavbu a rozvoj obnovitelných zdrojů energie vyčleněno až 40 miliard korun. Rozdělit je chce do rozvoje všech dostupných zdrojů, podmínkou je ale návratnost investic. V případě větrných elektráren ČEZ počítá s tím, že je bude stavět pouze na místech, kde bude mít souhlas obcí. ČTK to dnes řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák.
"Nadále máme do konce dekády vyčleněno na obnovitelné zdroje energie až 40 miliard korun. Samozřejmě plánujeme investovat tam, kde to bude dávat ekonomický smysl a budeme mít souhlas tamních municipalit. Nebudeme to stavět někde, kde si to nikdo nepřeje," řekl Novák.
Se zástupci obcí i krajů ČEZ podle Nováka průběžně jedná. "Snažíme se jim vysvětlovat výhody těchto zařízení a sdílet s nimi jejich benefity. Je to ale nakonec na nich, zda je budou chtít, nebo ne," podotkl Novák. Připustil, že společnost nemusí v příštích letech vyčerpat celý rozpočet 40 miliard.
Peníze chce ČEZ investovat do všech dostupných zdrojů. Kromě větrných elektráren půjde i o bateriová úložiště se solárními elektrárnami a další zdroje.
Společnost už v minulých letech investovala do obnovitelných zdrojů i v zahraničí, některé z nich se nyní snaží zobchodovat. ČEZ nyní jedná s potenciálními zájemci o možném prodeji větrných parků v západní Evropě.
Plány ČEZ u obnovitelných zdrojů zatím nezastavilo ani nedávné výrazné omezení návrhu akceleračních zón pro zrychlenou výstavbu větrných a solárních elektráren. Ministerstvo životního prostředí v červenci snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu na 61, původně jich bylo 110. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu, například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy nebo ochranu živočišných druhů. Podle ministerstva i po redukci oblastí zůstává potenciální instalovaný výkon v zónách nad 3000 megawattů, což by plnilo cíle, ke kterým se ČR zavázala v EU.
Související články
Česko dostane 21,8 miliardy korun z unijního fondu na oživení ekonomik. O peníze zažádalo v dubnu
Evropská komise v úterý oznámila, že České republice vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzva…
Na rieky sa už nedá spoľahnúť. Holandsko chce elektrárne pri mori, globálne otepľovanie ich dobieha aj tam
Holandsku počas horúčav prudko zdražela elektrina a krajina prehodnocuje, kde bude stavať nové elektrárne. Po lete, keď nízke hlad…
Reuters: Pondělní ukrajinský útok dočasně vyřadil největšího výrobce LPG v Rusku
Petrochemický komplex ZapSibNěftěchim v Tobolsku na západní Sibiři, největší závod na výrobu zkapalněného ropného plynu (LPG) v Ru…
Cena ropy Brent po růstu nad 90 dolarů za barel začala zlevňovat
Ceny ropy dnes odpoledne klesají poté, co se dopoledne severomořský Brent dostal přes hranici 90 dolarů za barel a pohyboval se ko…
Podmořský kabel z Gruzie do Rumunska míří k průzkumu mořského dna. Za čtyři roky zdražil o polovinu
Projekt nejdelšího podmořského elektrického propojení na světě, které má spojit Kavkaz s evropskou soustavou, postoupil koncem čer…
Kalendář akcí
Fotovoltaika a akumulace v praxi 2026
Konference Energetika 2026
Jesenná konferencia SPNZ 2026
Dny kogenerace 2026
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.