IEA: Poptávka po elektřině zrychlí růst, táhnou ji elektromobily i datová centra

Přestože nedávné narušení globálních trhů se zemním plynem v důsledku války na Blízkém východě zvýšilo v mnoha regionech náklady na výrobu elektřiny, vysoká základní poptávka od průmyslu, domácností, nabíjení elektromobilů a datových center podle agentury udrží celosvětovou spotřebu elektřiny na stabilní růstové trajektorii.

Nejnovější zpráva nazvaná Electricity Mid-Year Update předpovídá, že světová poptávka po elektřině se v letošním roce zvýší o 3,6 procenta a v roce příštím o dalších 3,8 procenta. To představuje zrychlení tempa proti tříprocentnímu růstu loni. Celosvětová spotřeba elektřiny příští rok podle prognózy dosáhne 30.700 terawatthodin (TWh) proti spotřebě 28.600 TWh loni.

Narušení obchodu se zkapalněným zemním plynem (LNG) přes Hormuzský průliv prověřilo energetické trhy po celém světě. Vedlo ke zvýšení cen zemního plynu v Asii a v Evropě na nejvyšší úrovně od energetické krize v letech 2022 až 2023 a v některých regionech přimělo vlády zavést mimořádná opatření k omezení spotřeby energie. Elektrizační soustavy zatím dopady krize většinou zvládly, přičemž dodatečné dodávky LNG, zejména ze Severní Ameriky, pomohly zmírnit napětí na trzích.

Prudký růst cen plynu ale v několika asijských a evropských zemích vedl při výrobě elektřiny k přechodu od zemního plynu zpět k uhlí. Zároveň rostoucí výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů přispěla v mnoha zemích k diverzifikaci dodávek a posílila energetickou bezpečnost, čímž pomohla zmírnit dopady šoku.

Obnovitelné zdroje energie se letos podle zprávy stanou největším zdrojem výroby elektřiny na světě. Předstihnou tak uhlí, kterému se loni téměř vyrovnaly. Výroba z obnovitelných zdrojů má v roce 2026 vzrůst o více než 8 procent a jejich podíl na celosvětové výrobě elektřiny se má zvýšit z 33 procent v roce 2025 na 37 procent v roce 2027.

Solární energetika nadále táhne růst dodávek elektřiny po celém světě. Výroba ze solárních fotovoltaických elektráren (PV) v příštích dvou letech podle prognózy výrazně poroste a už letos předstihne větrnou energii, čímž se stane druhým největším zdrojem obnovitelné elektřiny po energii z vodních zdrojů. Celosvětová produkce elektřiny ze solárních panelů pak letos vykáže růst přibližně o 600 TWh, což odpovídá rekordnímu ročnímu růstu dosaženému loni. Podobně silný růst se očekává i v roce příštím.

Největší světové ekonomiky zaznamenají výrazný růst spotřeby elektřiny. V Číně růst poptávky v letošním roce zrychlí na 5,5 procenta, zejména díky průmyslové výrobě a rozšiřování stanic pro nabíjení elektromobilů. V Indii se po loňském oslabení způsobeném počasím očekává silné oživení růstu poptávky, a to na sedm procent.

Mezi vyspělými ekonomikami zůstává růst stabilní – ve Spojených státech i v Evropské unii se blíží dvěma procentům. Naproti tomu výrazně vyšší náklady na paliva a narušení dodávek snižují spotřebu elektřiny na cenově citlivějších asijských trzích dovážejících LNG, například v Pákistánu a Bangladéši.

Zpráva upozorňuje, že vývoj počasí může významně ovlivnit trendy v poptávce po elektřině. Přináší tak další nejistotu do výhledu. Proti očekávání silnější jev El Niño v letošním roce by mohl dál zvýšit spotřebu elektřiny kvůli vyšší potřebě chlazení a zároveň v některých regionech omezit výrobu z vodních a větrných zdrojů. To by zvýšilo závislost na jiných zdrojích energie.

Emise oxidu uhličitého (CO2) z výroby elektřiny ve světě v letošním roce vzrostou přibližně o jedno procento a v roce příštím se stabilizují, předpovídá zpráva. Vyšší ceny zemního plynu podpořily růst výroby elektřiny z uhlí, pokračující rozvoj obnovitelných zdrojů a výrazný růst jaderné energetiky však zabrání dalšímu růstu emisí v roce 2027.

Cenový šok u LNG způsobený narušením dopravy přes Hormuzský průliv se promítl také do vyšších velkoobchodních cen elektřiny na trzích, kde LNG hraje klíčovou roli. Průměrné spotové ceny elektřiny v EU a v Japonsku vzrostly ve druhém čtvrtletí meziročně o více než 30 procent. Naproti tomu velkoobchodní ceny v USA zůstaly převážně stabilní, v Indii vzrostly o méně než deset procent.

Zpráva uvádí, že s rozšiřováním výroby z obnovitelných zdrojů se na některých trzích stále častěji objevují záporné velkoobchodní ceny elektřiny. Tyto situace obecně signalizují nedostatečnou flexibilitu systému způsobenou technickými, regulačními nebo smluvními omezeními. Zároveň větší výkyvy cen během dne zvyšují význam flexibility, včetně bateriových úložišť a řízení poptávky, pro zachování spolehlivého a efektivního fungování elektrizačních soustav.