Pražská vodohospodářská síť má nový řídící systém, využívá strojové učení

PVK podle generálního ředitele Petra Mrkose dosavadní systém řízení zmodernizovala po 12 letech. Jedná se o zcela novou softwarovou platformu, jejíž vývoj stál desítky milionů korun. "Přínosy jsou pro nás jako provozovatele, ale i pro odběratele. Pro nás je hlavní přínos nový software, který je výrazně rychlejší, bezpečnější a využívá prvky umělé inteligence," uvedl.

To je podle něj dnes již nezbytné, protože do systému je zapojeno přes 70.000 zařízení. Takové množství dat není možné zpracovat ručně. Operátoři mohou v dispečinku v sídle PVK nedaleko stanice metra Flora v reálném čase monitorovat například stav vody ve vodojemech, tlak v potrubí, havárie, spotřebu v konkrétních místech sítě včetně její predikce pro následujících 24 hodin, kvalitu vody, spotřebu energie, fungování čistíren odpadních vod či bezpečnostní prvky jednotlivých vodárenských zařízení.

"Pro odběratele hlavní přínos očekáváme v tom, že budeme rychleji předávat informace, protože systém nám dnes propojuje hlášení z terénu s dispečinkem a následnou distribucí odběratelům," dodal ředitel. Efektivnější podle něj bude i práce v terénu. Software by měl šetřit peníze například lepším plánováním nákupů elektřiny na základě predikcí spotřeby.

Novinkou jsou podle Mrkose kromě zapojení prediktivních algoritmů také nové funkční moduly, a to energetický dispečink, bezpečnostní dispečink a nový systém geografického zobrazení dat. "Do budoucna si myslím, že významně ovlivní systém fungování vodárenství v Praze," dodal ředitel. "Významný přínos pro životní prostředí vidím v novém energetickém dispečinku, který plně umožní využití našich obnovitelných zdrojů energií a podpoří stabilizaci energetické sítě Prahy," uvedl náměstek pražského primátora Michal Hroza (TOP 09).

Pražská vodovodní síť měří asi 3700 kilometrů, dalších téměř 1000 kilometrů připadá na vodovodní přípojky. PVK zásobují pitnou vodou na 1,4 milionu obyvatel hlavního města a 285.000 obyvatel Středočeského kraje. Stoková síť měří 3904 kilometrů a je na ni napojeno 127.866 kanalizačních přípojek. Chod celé sítě zajišťuje také 349 čerpacích stanic. Zhruba 92 procent odpadních vod čistí ústřední čistírna na Císařském ostrově, zbytek některá z 21 menších čistíren na okrajích metropole.

PVK vlastní z 51 procent francouzská Veolia a ze 49 procent Praha. Vodohospodářskou infrastrukturu si firma pronajímá od PVS, které platí nájem. Ten má být letos 3,93 miliardy korun, PVS peníze využívá na obnovu a modernizaci sítě. Praha chce po roce 2028, kdy skončí kontrakt mezi PVS a PVK, odkoupit od Veolie zbylý podíl v PVK a stát se jediným vlastníkem firmy.