Macron vs. medúzy a nejistý příslib EPR2

A jellyfish swarm that temporarily shut down France’s largest nuclear plant became a symbol of deeper structural problems in the country’s nuclear sector. Decades of hidden subsidies, ageing reactors, and mounting delays and overruns now raise serious doubts about the feasibility of President Macron’s ambitious nuclear renaissance plan.

Čtyři reaktorové bloky v největší francouzské jaderné elektrárně Gravelines, která se nachází na břehu Lamanšského průlivu, byly loni na několik měsíců odstaveny kvůli roji medúz ve vodních čerpacích stanicích. Provozovatel EDF (Électricité de France) oznámil „masivní a nepředvídatelné“ nahromadění medúz ve filtračních bubnech v nejaderné části elektrárny. Výroba se dočasně zcela zastavila a pověst báječných francouzských jaderných elektráren utrpěla šrámy.

Bezpečnost elektrárny, asi 20 kilometrů východně od Calais, jejích zaměstnanců ani životního prostředí nebyla sice ohrožena, ale vzhledem k tomu, že na zbývajících dvou blocích probíhaly údržbářské práce, byla výroba dočasně zcela odstavena. Tento incident však není první svého druhu: medúza již dříve zastavila jaderný reaktor i ve Švédsku v roce 2013.

Přípravné práce spojené s výstavbou dvou nových reaktorů EPR2 už započaly

Zdroj: Préfet de la Seine-Maritime

NEJDE JEN O MEDÚZY

Příhoda v Gravelines přilákala v loňské okurkové sezoně pozornost médií a do popředí zájmu se dostaly jaderné elektrárny, jejich ekonomika a možnost destabilizace energetické soustavy. Francie byla často považována za vzor v oblasti využívání jaderné energie, protože mnoho problémů zůstávalo skryto. Vládní dotace, nedostatečné rezervy pro skladování jaderného odpadu a odložená rizika udržovaly elektřinu levnou. Nyní však skutečné náklady zemi dohánějí. A jsou obrovské.

Připomeňme: po ropné krizi v roce 1973 Francie značně investovala do jaderné energie, protože potřebovala energetickou nezávislost. Vláda prosazovala expanzi prostřednictvím tzv. Messmerova plánu, pojmenovaného po premiérovi Pierru Messmerovi. Do roku 1994 uvedla státní společnost EDF do provozu 50 reaktorů – zhruba 90 % současných francouzských jaderných elektráren.

Francie vybudovala silný energetický sektor a vyvážela elektřinu. Ceny zůstávaly dlouhodobě stabilní a dostupné. Potřebný uran pocházel z jiných zemí než ropa a plyn. Francie se sice stále spoléhala na dovoz, ale nikoliv pouze na ropný kartel OPEC. Při výrobě elektřiny země ušetřila miliony tun CO₂ ve srovnání se zeměmi, jako jsou Německo nebo Itálie, které spotřebovávají hodně uhlí a plynu.

Nízké ceny elektřiny byly politicky manipulovány – a draze placeny. To dokazují studie, vládní zprávy a parlamentní dokumenty. Dokonce i výstavba reaktorů byla silně dotována. A mnoho nákladů bylo jednoduše odloženo. Naproti tomu provoz jaderných elektráren byl poměrně levný. Státní energetická společnost EDF tak mohla po dlouhou dobu bez problémů splácet své úvěry. Na první pohled se tedy jaderná energie jevila jako ekonomická, alespoň pokud se bere v úvahu pouze výstavba a provoz.

Během pandemie koronaviru nicméně Francie odložila údržbu jaderných elektráren. A v roce 2022 se zjistila koroze. Kvůli špatným výsledkům inspekcí muselo být 30 z 56 reaktorů odstaveno současně. Je ironií, že právě v roce energetické krize po ruském útoku na Ukrajinu musela Francie dovážet elektřinu. Většina reaktorů v tzv. Messmerově flotile byla postavena s životností 40 let. Aby se prodloužila jejich provozní životnost o deset let, nyní procházejí nákladnou modernizací. Náklady: přibližně jedna miliarda eur na jadernou elektrárnu. Celkem to je asi 50 miliard eur.

Zároveň je třeba postavit nové reaktory. Jedním z příkladů je Flamanville, první nová jaderná elektrárna postavená za posledních 25 let. Její rozpočet byl stanoven na tři miliardy eur a její spuštění bylo plánováno na rok 2012. Ve skutečnosti stála 13 miliard a spuštění se dočkala až v roce 2024. Vláda opět pomohla výhodnými úvěry a zárukami. Navzdory veškeré této podpoře má EDF nyní dluh přes 50 miliard eur. V roce 2023 musel francouzský stát společnost kompletně převzít a investovat další miliardy. Jen státem financovaný jaderný výzkum od roku 1950 stál přibližně 40 miliard eur.

Dnes v Penly stojí dva reaktory PWR spuštěné v roce 1990 (na fotce vpravo), dvojice nových reaktorů EPR2 (vlevo) má být spuštěna za 12 let

Zdroj: EDF

REAKTOR EPR2

EPR2 (European Pressurized Reactor 2) je pokročilý typ tlakovodního jaderného reaktoru generace III+, který vyvinula francouzská společnost EDF ve spolupráci s Framatome. Jedná se o optimalizovanou verzi původního reaktoru EPR, která čerpá ze zkušeností z jeho výstavby ve Francii (Flamanville), Finsku (Olkiluoto) a Číně (Tchaishan).

Čistý elektrický výkon reaktoru je přibližně 1 670 MWe. EPR2 využívá výrazně méně komponent než původní EPR (např. 250 typů potrubí místo 400 a jen 571 ventilů oproti původním 13 300), což má snížit náklady a zrychlit výstavbu. Reaktor je navržen tak, aby se při jeho stavbě dalo využít více prefabrikovaných dílů. Došlo také k úpravě kontejnmentu (ochranné obálky), kde byla dvojitá stěna nahrazena jednou velmi silnou stěnou s kovovou výstelkou.

Reaktor je schopen využívat až 30 % paliva typu MOX (recyklované palivo) a je navržen pro flexibilní provoz (tzv. „load follow“), aby mohl doplňovat obnovitelné zdroje v síti. Projektovaná provozní životnost je minimálně 60 let.

PLÁN PLNÝ OTAZNÍKŮ

V roce 2022 vyhlásil prezident Macron renesanci jaderné energie a oznámil plány na až 14 nových reaktorů. Francie v současnosti provozuje 57 jaderných elektráren, z nichž některé jsou považovány za zastaralé. Konečné úložiště radioaktivního odpadu se plánuje poblíž hranic s Německem.

EDF nyní představila nový plán výstavby jen šesti nových reaktorů EPR2 v lokalitách Penly, Gravelines a Bugey, který bude dražší, než se dříve předpokládalo. Nově činí odhad nákladů 72,8 miliardy eur v cenách roku 2020, ještě v roce 2023 přitom společnost EDF předvídala cenovku 51,7 miliard. První reaktor v Penly by neměl být spuštěn do provozu dříve než v roce 2038. Podle současných plánů budou další reaktory následovat v intervalech 12 až 18 měsíců.

V roce 2026 schválila EDF na program rozpočet ve výši 2,7 miliardy eur, výstavbu nových jaderných elektráren ale nemůže financovat bez vládní podpory a sdílení rizik. Plánují se vládní dotace, včetně dotované půjčky pokrývající alespoň polovinu stavebních nákladů. Konkrétní podrobnosti smlouvy zatím nejsou k dispozici; jedná se o rámcový plán.