Antverpské ozvěny

Energy-intensive industries in Czechia are still struggling. Industry representatives say investment has dropped by 90% and output by 20%, urging the government to act immediately.

Aliance energeticky náročných odvětví (AENO), která sdružuje několik stovek průmyslových firem z energeticky náročných oborů, předala v únoru členům vlády společnou deklaraci. V ní vyzývá k urychlenému řešení kritické situace panující v tuzemském energeticky náročném průmyslu. Podle signatářů musí vláda neprodleně přijmout konkrétní kroky, aby se v Česku udržela a dál rozvíjela tradiční průmyslová odvětví, jako je chemie, ocelářství, keramika, sklářství, výroba stavebních hmot či papírenství.

Na konferenci České Antverpy (podle tzv. Ant­verpské deklarace z roku 2024) byl významným hlasem Daniel Tamchyna, výkonný ředitel společnosti Kaprain Chemical a prezident Svazu chemického průmyslu ČR: „Je zcela nezbytné zajistit pokles cen energií na 50 eur za megawatthodinu v případě elektřiny a 20 eur v případě plynu. Povolenka EU ETS pak musí stát maximálně 30 eur za tunu.“ Nástroje na to podle Tamchyny Česko i Evropa mají – ať už jde o kompenzace nepřímých nákladů EU ETS, snížení daní a distribučních poplatků, zachování bezplatného přídělu povolenek a další rychle uskutečnitelné kroky.

V březnu 2026 se elektřina na příští rok prodávala za asi 90 EUR/MWh, k čemuž je samozřejmě třeba přičíst ještě regulovanou složku ceny. Cena plynu se několik posledních měsíců pohybovala kolem 30 EUR/MWh, po vzplanutí konfliktu na Blízkém východě ale skokově vzrostla nad padesát eur. Emisní povolenka se ke konci roku 2025 vyšplhala k 90 EUR/t, od začátku letošního roku ale strmě klesá až na úroveň kolem 70 EUR/t.

„Důležitým opatřením je pro nás znovuosvobození od energetické daně u energeticky náročných procesů,“ uvedl na konferenci Roman Blažíček, viceprezident evropské asociace výrobců keramických obkladů a dlouholetý generální ředitel společnosti Lasselberger. Podle něj by tento krok českému průmysl nepřinesl zvláštní zvýhodnění, nýbrž pouze srovnání s evropskou konkurencí.

POKLES VÝROBY AŽ O PĚTINU

„Proces deindustrializace je bohužel v plném proudu a dopady na Českou republiku jsou výrazně horší v porovnání s ostatními státy Evropské unie,“ dodal Tamchyna. „AENO je hlasem průmyslových podniků, které v Česku tvoří obrat 1,2 bilionu korun a mají přes 400 tisíc přímých zaměstnanců. Jde o výrobu, která je nezbytná. Jsme prokazatelně nenahraditelní pro zdravotnictví, potravinářství, energetiku i obranný průmysl. Nenahraditelní pro bezpečnou a odolnou Evropu,“ uvedl také Tamchyna.

Krizi v energeticky náročných odvětvích ukazují i čísla. Pokles výroby v období mezi lety 2018–2024 dosahuje v závislosti na sektoru 15 až 20 %. Například u chemie došlo k poklesu o 32 milionu tun chemických produktů. A to podle Tamchyny nikoliv z důvodu poklesu poptávky, ale protože evropské výrobce nahradily dovozy z Asie a USA. Celkové investice v energeticky náročných odvětvích poklesly mezi lety 2022–2025 o 90 %. Tempo uzavírání výrob bylo v roce 2024 šestkrát vyšší než v roce 2022. Své továrny v Evropské unii uzavírali výrobci jako Spolana, Rako, BASF, INEOS, Dow a další.

Uzavírání hlásí i slévárny. „V posledních dvou letech ukončilo činnost pět významných sléváren, což znamená ztrátu cca 50 tisíc tun ročních kapacit a stovek pracovních míst,“ řekl ředitel společnosti ZPS – SLÉVÁRNA Karel Mikulčák. „Potřebujeme stabilní a předvídatelnou energetickou politiku. Zásadní je i ochrana trhu před nekalou konkurencí z třetích zemí. Účinnost evropského mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích je zatím diskutabilní,“ doplnil jej Jan Hadraba, prezident Asociace sklářského a keramického průmyslu.

Zástupci vlády na konferenci přislíbili, že budou situaci řešit urychleně. Za žádoucí označil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček návrat ceny emisních povolenek ke 30 eurům. Premiér Andrej Babiš se už dříve vyslovil pro zrušení dílčích dekarbonizačních cílů, které podle něj omezují hledání efektivních řešení na národní úrovni.