Vést lidstvo pryč od fosilních paliv se EU moc nedaří
Evropská unie bude muset dříve či později reagovat na to, že už není dominantní silou ve světě. Většina států nemá zájem nechat se námi vést. To se týká dekarbonizace, ale i jiných oblastí, domnívá se Václav Bartuška, dlouholetý zmocněnec Ministerstva zahraničních věcí pro otázky energetické bezpečnosti a od srpna loňského roku velvyslanec České republiky ve Spojeném království.
In an interview, Václav Bartuška, Czech ambassador to the United Kingdom and previously a long-time energy security envoy of the Czech Ministry of Foreign Affairs, emphasises that the European Union must adjust to a world where it is no longer dominant and many states reject its leadership—in decarbonisation and beyond.
Může převzetí těžby ve Venezuele Spojenými státy změnit „pravidla hry“ na poli světové těžby ropy? Největším odběratelem venezuelské ropy byla dosud Čína a je otázkou, jak se další vývoj v zemi pod taktovkou USA na dodávkách projeví.
Americké ropné společnosti se do Venezuely nijak nehrnou, o nějakém převzetí těžby zatím nemůže být řeč. Exxon a Conoco si dobře pamatují, že tam byly jejich majetky dvakrát znárodněny (1976, 2007); Chevron směl po roce 2007 zůstat, ale ve velmi omezené roli. Současná venezuelská těžba se pohybuje okolo 800 000 barelů ropy denně, to není ani jedno procento světové produkce. Možná se časem podaří otevřít nová ložiska. Hlavní zásoby ve Venezuele jsou v Orinoco Heavy Belt – těžká, sirnatá ropa. Velmi podobná ropa se těží v Kazachstánu, pole Kašagan na severu Kaspického moře. Jeho otevření trvalo třicet let a stálo 120 miliard dolarů.
Lze odhadnout dopad angažmá USA ve venezuelské těžbě na Rusko, které je na prodejích svojí ropy finančně závislé?
Zatím nevíme, pro jakou roli se USA ve Venezuele rozhodnou. Krom vojenského zásahu 3. ledna 2026 zatím vyčkávají [rozhovor proběhl 26. ledna, pozn. red.].

Mohla by ropa z Venezuely proudit i do ČR? Znamená případné zvýšení venezuelské těžby revoluci v dodávkách ropy na světový trh?
V rámci testů v rafinérii v Litvínově v letech 2022–2024, kdy Unipetrol hledal nejlepší směs rop coby náhradu za ruskou Urals, se velmi dobře umístila značka Lisa ze sousední Guyany. Nakonec si však PKN Orlen vybrala jako primární ropy ze Saúdské Arábie, Kazachstánu a Norska.
A slovem „revoluce“ bych v ropném světě šetřil. Reálně se za dvě století udály jen tři: těžba pomocí vrtů (polovina 19. století), těžba v moři (po druhé světové válce) a těžba z břidlic, pískovce a vápenců (posledních patnáct let). Všechno ostatní jsou novinové titulky.
Jak ovlivní „grónská krize“ dodávky LNG z USA? Pokud ho USA přestanou dodávat, odkud ho bude Evropa brát? Mohou v tom pomoci dodávky plynu z Ázerbájdžánu přes Turecko do Rakouska a Německa?
Nikde jsem nezachytil žádný náznak, že by americké firmy chtěly vypovědět dodávky LNG do zemí Evropské unie. Tohle je byznys na desetiletí, postavený na důvěře. Pokud se rozhodnete své odběratele vydírat – jako to zkusil třeba Gazprom v roce 2022 –, v konečném důsledku na to doplatíte. Ropy i plynu je na světě dost.
KLIDU SE V BLÍZKÉ DOBĚ NEDOČKÁME
Jaká bude „nová rovnováha“ ve světovém obchodu s energií? Jak ji ovlivňují politické tenze, cla, nové dohody (např. Kanada–Čína a USA–EU), válečné konflikty, ale i chabnoucí vůle EU táhnout dekarbonizaci?
Pokud „rovnováhou“ myslíte klid a předvídatelný trh s energiemi, tak toho se v blízké době nedočkáme. Zásadně se mění poměr sil ve světě. Jeden drobný fakt: před 30 lety byla každá ze tří hlavních evropských ekonomik (Německo, Francie, Británie) větší než společné HDP Číny a Indie. Teď má samotná Čína větší HDP než celá Evropa dohromady.
Evropská unie bude muset dříve či později reagovat na to, že už není dominantní silou ve světě. Většina států nemá zájem nechat se námi vést. To se netýká jen dekarbonizace, samozřejmě.
Vnímáte v současné debatě zpochybnění zeleného směru energetiky? V médiích jste uvedl, že Green Deal a zelené směřování energetiky jsou trvalé v západní Evropě, ale ve střední Evropě ne.
Evropská unie zkusila vést lidstvo pryč od fosilních paliv, ale moc se jí to nedaří. Přiznat si, že svět moc nezajímáme, je pro Čecha nebo Lotyše snadné – takhle to bylo vždycky. Naopak pro Francouze, Španěla nebo Brita je představa, že jeho země má jen velmi malou globální roli, těžko přijatelná.
„Slovem „revoluce“ bych v ropném světě šetřil. Reálně se za dvě století udály jen tři: těžba pomocí vrtů, těžba v moři a těžba z břidlic. Všechno ostatní jsou novinové titulky.
Je nějaká šance, že by se EU mohla znovu stát vůdčí silou ve světě? Co pro to může udělat?
Měla by začít masivně zbrojit. Jen silní jsou v tomto světě slyšet.
BUDOUCNOST BRITSKÉ ENERGETIKY
Kde vidíte největší výzvy z hlediska zajištění energetické bezpečnosti Česka, na co by se měla nová vláda zaměřit? Otázku závislosti České republiky na ropě či zemním plynu se podle Vašeho dřívějšího vyjádření podařilo vyřešit. Zásadním tématem bude tedy elektřina? Vyplatí se stavět kromě velkých i malé reaktory?
Ano, elektřina je naším nejzranitelnějším místem. Jsme zvyklí na nadbytek elektřiny, na pohodlí, jistotu. Stavme, co se dá: reaktory malé i velké, obnovitelné zdroje, i plynové elektrárny.
Mělo by se definitivně odejít od těžby hnědého uhlí? Jak se popasovali s uzavřením uhelných elektráren Britové? Kde vzali dostatečný výkon na pokrytí tohoto výpadku?
Spojené království uzavřelo poslední uhelnou elektrárnu v roce 2024, od té doby udržují stabilitu sítě plynové elektrárny. Mimochodem, šest tisíc megawattů v plynu zde drží dvě české skupiny, EPH a Sev.en.
Co se týče České republiky a uhlí, mohu jen zopakovat, co říkám dlouhé roky: žádná vláda nevypne uhelné elektrárny, dokud si nebude jista, že se bez nich můžeme obejít.
Lze říci, jak Velká Británie řeší integraci obnovitelných zdrojů (OZE) a výstavbu a posilování sítí?
Stejně obtížně jako všichni ostatní v Evropě. Mít pár procent OZE v síti je úplně jiný sport než mít z OZE třeba 60 procent výroby. Potřeba záložních zdrojů je jasná odborníkům, ale ne každý volič či politik chápe základy fyziky.
Jaká je budoucnost jádra ve Velké Británii?
Ve Spojeném království se už roky staví dva bloky EPR (dohromady 3 200 MW) na Hinkley Point, v roce 2025 vláda odsouhlasila výstavbu dalších dvou velkých francouzských bloků a tří menších reaktorů od Rolls-Royce. Jaderná energetika zde není předmětem diskuse.
Co britské teplárenství, probíhá tam dekarbonizace?
Dálkové vytápění má jen půl milionu domácností z celkových 28 milionů. Řešení je proto většinou lokální, podle možností. Dekarbonizace se odehrává, ale základním palivem je stále zemní plyn.
Podílejí se na modernizaci britské energetiky také české firmy?
České společnosti jsou v britské energetice velmi výrazné. Už jsem zmínil EPH a Sev.en, které vlastní každá přibližně 3 GW instalovaného výkonu v plynu. ČEZ vstoupil majetkově do Rolls-Royce SMR, což je hodně vidět i v politických kontaktech. Plus jsou tady desítky českých dodavatelů, od velkých strojírenských firem po specializované dílny. Jsme zde vidět.
O DOTAZOVANÉM
Václav Bartuška je od srpna 2025 českým velvyslancem ve Spojeném království. V letech 2006–2025 působil jako zvláštní zmocněnec Ministerstva zahraničních věcí pro otázky energetické bezpečnosti a mezi roky 2010–2014 také na pozici vládního zmocněnce pro rozšíření Jaderné elektrárny Temelín. Dříve pracoval mimo jiné jako reportér deníku Mladá fronta DNES, vykonával funkci generálního komisaře české účasti na světové výstavě Expo 2000 v Hannoveru, později vlastnil firmu zabývající se pořádáním výstav a vypracováváním marketingových studií.
Související články
Bateriový boom je tu: Firmy zjišťují, jak vydělat na BESS, aniž by utrácely
Bateriová úložiště už nejsou jen nástrojem pro ukládání přebytků z fotovoltaiky. Firmám pomáhají snižovat náklady, zvyšovat energe…
Vláda podpoří českou AI gigafactory. Pokud projekt uspěje, stát si předplatí výpočetní výkon za 2,5 miliardy
Česká vláda podpoří kandidaturu tuzemského projektu AI gigafactory do evropské soutěže o vznik nové generace datových center pro u…
Priemysel tlačí na rozvoj zelenej energie. Bez nových obnoviteľných zdrojov hrozí strata konkurencieschopnosti
Slovenský priemysel potrebuje nové obnoviteľné zdroje energie (OZE), aby firmy dokázali plniť svoje zelené záväzky a zároveň ostať…
PRE letos vyplatí akcionářům dividendu 439,96 Kč za akcii, nižší než loni
Společnost Pražská energetika (PRE) vyplatí letos svým akcionářům dividendu 439,96 Kč za akcii. Je to zhruba o 25 Kč na akcii méně…
Jihlavská vysoká škola bude kvůli stavbě v Dukovanech upravovat některé obory
Vysoká škola polytechnická Jihlava (VŠPJ) bude upravovat náplň některých oborů. Chce, aby absolventi našli uplatnění při stavbě a…
Kalendář akcí
Konference Energetika 2026
Jesenná konferencia SPNZ 2026
Dny kogenerace 2026
PRO-ENERGY CON 2026
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.