Tisíce nových zdrojů a investice do sítí

Czechia aims to reach 10 GW of solar and 1.5 GW of wind capacity by 2030. Achieving these targets requires significant infrastructural upgrades, with distribution system operators (ČEZ, EG.D, PRE) investing around 30 billion CZK per year in grid renewal and expansion.

Podle aktuálního národního klimaticko-energetického plánu by mělo být v České republice v roce 2030 nainstalováno přibližně 10 GW výkonu ve fotovoltaických elektrárnách (FVE) a 1,5 GW ve větrných elektrárnách (VTE). Aktuálně je v provozu asi 4,5 GW ve FVE a přes 370 MW ve VTE. Stále častějším problémem je připojování nových výroben – sítě totiž na integraci tisíců decentralizovaných zdrojů s přerušovaným výrobním profilem nebyly stavěny.

ZA KAŽDÝ MEGAWATT MILIONY

Potřebu posílit síť řeší provozovatelé všech tří regionálních distribučních soustav v Česku. Za společnost EG.D situaci vysvětluje její tiskový mluvčí Lubomír Budný: „Na našem distribučním území jsou v současnosti zasmluvněny výrobny s výkonem, který až několikanásobně převyšuje dnešní špičkovou spotřebu. Naprostou většinu těchto zdrojů bylo dosud možné připojit s relativně nízkými investicemi díky využití volné kapacity stávající infrastruktury. Další navyšování připojovaného výkonu už si ale vyžádá výraznější zásahy do sítě. Investice se budou pohybovat v řádu jednotek milionů korun na každý instalovaný megawatt a s rostoucími požadavky mají tyto náklady tendenci exponenciálně narůstat. Posilování sítě bude nutné realizovat prakticky plošně, protože žádosti o připojení přicházejí z celého distribučního území. U složitějších síťových staveb je navíc nutné počítat s dobou přípravy a realizace v horizontu zhruba pěti až deseti let.“ Loni bylo na území distribuční sítě EG.D připojeno 8 214 nových fotovoltaik s celkovým instalovaným výkonem 184 MWp, více než šest tisíc z nich spolu s akumulací. Nejvyšší přírůstek (téměř 68 MWp) zaznamenal Jihomoravský kraj.

Pražská energetika to má, vzhledem k charakteru svého distribučního území, které tvoří městská rezidenční a komerční zástavba, jednodušší. Potíže se žádostmi o připojení solárních ani větrných elektráren se jí příliš netýkají. „Co se týče solárních elektráren, pak jde zejména o menší instalace na rodinných domech, jejichž připojení není vzhledem k robustnosti pražské distribuční sítě problematické. Instalace v průmyslových areálech či školách také bez větších problémů zvládáme. O větrných elektrárnách se v pražských podmínkách prakticky vůbec neuvažuje,“ uvádí Karel Hanzelka, tiskový mluvčí skupiny.

A jak na tom je český gigant, společnost ČEZ a její firma ČEZ Distribuce? „Za loňský rok jsme připojili 17 967 fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem 491,6 MW. Nejvíce solárních elektráren energetici vloni připojili ve Středočeském kraji, na druhé příčce pomyslného solárního žebříku se umístil kraj Moravskoslezský a třetí byl kraj Ústecký. Více než 74 % činily výrobny do 10 kW na hladině nízkého napětí. Téměř 88 % instalací je vybaveno bateriovým úložištěm,“ přibližuje Soňa Holingerová, jedna z mluvčích Skupiny ČEZ.

SPLNĚNÍ CÍLŮ SI VYŽÁDÁ MILIARDY

Objem investic vyvolaných rozvojem obnovitelných zdrojů energie se výrazně odvíjí od toho, kolik konkrétních projektů se skutečně dostane do rea­lizační fáze. Řada záměrů na jejich výstavbu totiž nakonec realizována nebude. I přes existující investiční podporu státu projekty obnovitelných zdrojů často narážejí na problematickou ekonomickou návratnost, zejména kvůli již nasycenému trhu.

„Pokud bychom vycházeli z rozvojových scénářů MAF, které zpracovává provozovatel přenosové soustavy (ČEPS), musely by se rychlost i objem investic do distribuční soustavy zvýšit zhruba na 2,5násobek současného stavu. Investice distribučních společností jsou regulovány Energetickým regulačním úřadem a bez ohledu na jejich účel se následně promítají do regulovaných cen, tedy jsou rozloženy mezi všechny odběratele elektřiny,“ upřesňuje okolnosti Lubomír Budný. Pro letošní rok společnost EG.D počítá s investicemi přesahujícími devět miliard korun, což je objem srovnatelný s loňským rokem. Značná část těchto prostředků ale směřuje především do modernizace zařízení a zajištění spolehlivého provozu distribuční sítě, nikoliv výhradně do jejího rozšiřování kvůli novým zdrojům. Necelou miliardu vynaloží distributor také na osazování chytrých elektroměrů.

PREdistribuce každoročně investuje do rozvoje, obnovy a posilování své distribuční sítě mezi dvěma a půl až třemi miliardami. „V letošním roce plánujeme investice do distribuční soustavy přes tři miliardy korun. V současné době jsou distributoři zahlceni žádostmi o připojení, ale je možné, že řada z nich je pouze spekulativní a na realizaci investic a výstavbu nových výroben nedojde. Je tedy těžké předjímat, jaké investice budou potřeba pro budoucí posilování distribučních sítí,“ vysvětluje Karel Hanzelka.

Společnost ČEZ Distribuce investovala v roce 2025 do nutných úprav distribuční soustavy vyvolaných požadavky zákazníků o připojení, včetně obnovitelných zdrojů, asi 8,6 miliardy korun. Další výdaje si vyžádaly investice do digitalizace, především pro inteligentní měření a IT řešení. Celková vynaložená částka dosáhla 19,2 miliard korun. Letos by mělo jít o obdobný objem prostředků: „v roce 2026 plánuje ČEZ Distribuce investovat 18,65 miliard korun do obnovy, rozvoje, posílení, automatizace a digitalizace distribuční sítě,“ potvrdila Soňa Holingerová.

„Připojení baterií je také spojeno s významnými investicemi do sítě. A pokud nebude mít provozovatel soustavy možnost jejich provoz alespoň částečně řídit, náklady budou o to vyšší.

ANI AKUMULACE NENÍ BEZ NÁKLADŮ

Podle společnosti EG.D investoři plánují bateriová úložiště především s cílem uplatnění v oblasti služeb výkonové rovnováhy. „V současnosti skutečně zaznamenáváme výrazný nárůst žádostí o připojení akumulace. Tento trh je ale objemově velmi omezený a ceny těchto služeb navíc z různých důvodů výrazně klesají. Je proto pravděpodobné, že řada těchto projektů se zastaví ještě před samotnou rea­lizací,“ dodává Lubomír Budný. První stand-alone baterie do sítě EG.D přibyly už loni, jejich výkon dosáhl téměř 31 MW.

Jak uvádí Soňa Holingerová, žádosti o připojení jsou v 61 % případů směřovány na samostatně stojící bateriová úložiště do hladiny vysokého napětí a ze 36 % do hladiny velmi vysokého napětí. Proto společnost ČEZ Distribuce představila na webu v rámci nové sekce „Pro provozovatele akumulace“ mapy připojitelnosti akumulace a odběru, které doplňují již dříve spuštěnou mapu připojitelnosti výroben.

„V současné době je obrovský zájem o připojení bateriových systémů, který za celou republiku řádově převyšuje zatížení sítě. Je opět těžké posoudit, jestli mezi žádostmi jsou nějaké spekulativní, ale je zřejmé, že i připojení baterií je spojeno s významnými investicemi do sítě. A pokud nebude mít provozovatel sítě možnost alespoň částečně řídit provoz baterie, tím vyšší náklady to budou,“ domnívá se Karel Hanzelka z Pražské energetiky. A dodává, že předně je potřeba akumulační systémy vyzkoušet, integrovat do současné elektrizační soustavy a postupně vyhodnocovat jejich přínos pro větší zapojení obnovitelných zdrojů. Zůstává otázkou, zda bude v budoucnu možné touto technologií suplovat služby, které dnes poskytují některé výrobny elektřiny.