Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Obě země se ve středu obrátily na Evropskou komisi (EK) s žádostí o uplatnění pravidla, které by jim umožnilo dostávat ruskou ropu přes Chorvatsko. Budapešť a Bratislava podle webu v této věci kontaktovaly i přímo chorvatského ministra hospodářství.

"Žádáme Chorvatsko, aby umožnilo přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko ropovodem Adria, protože naše výjimka ze sankcí poskytuje možnost dovozu ruské ropy po moři, pokud by byly dodávky ropovodem narušeny," píší podle webu ve společném dopise maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó a slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. "Bezpečnost dodávek energie pro danou zemi by nikdy neměla být ideologickým problémem. Proto očekáváme, že Chorvatsko, na rozdíl od Ukrajiny, nebude z politických důvodů ohrožovat bezpečnost dodávek ropy do Maďarska a na Slovensko, uvádějí Szijjártó a Saková.

Šušnjar se ale rozhodl, že jim nevyhoví. "Kapacity Janafu jsou dostatečné a pro dovoz ruské ropy neexistují žádné technické omluvy,“ uvedl chorvatský politik. "Jsme připraveni pomoci vyřešit akutní potíže, v souladu s evropskou legislativou a s pravidly OFAC. Nikdo by neměl zůstat bez paliva," dodal s odkazem na evropská a americká pravidla. Na síti X pak poznamenal, že Maďarsku a Slovensku jde ve skutečnosti o cenu, protože ruská ropa je o 30 procent levnější než jiné zdroje.

Maďarsko je na ropovodu Družba závislé. Potrubí, které spojuje Maďarsko s Ruskem, vede přes Ukrajinu, kde se válčí. Rusko invazi do sousední země zahájilo v únoru 2022. Evropská unie se snaží dovoz ropy a zemního plynu z Ruska zcela ukončit, aby Moskvě zkomplikovala financování války. Ruský rozpočet získává nejvíce příjmů právě z prodeje energetických surovin.

Ropovod Janaf ovládá chorvatská vláda, více než tři čtvrtiny jeho akcií vlastní státní penzijní fond, privatizační agentura a ministerstvo financí, malý podíl ovšem drží i maďarská banka OTP. Výrazný je ovšem vliv Maďarska v podniku INA, největším chorvatském zpracovateli ropy a prodejci ropných produktů včetně motorových paliv. Maďarská společnost MOL v něm drží 49 procent akcí a manažersky jej ovládá, chorvatský stát má téměř 45 procent.

Ovládnutí společnosti INA maďarským koncernem před téměř 20 lety přitom vyvolalo napětí ve vztazích obou zemí. Důvodem byla korupce, někdejší chorvatský premiér z let 2003 až 2009 Ivo Sanader byl odsouzen k šesti letům vězení. Sanader byl shledán vinným z toho, že se s generálním ředitelem společnosti MOL Zsoltem Hernádim domluvil na předání úplatku deset milionů eur (dnes přes 240 milionů Kč) výměnou za přenechání většinového podílu v podniku INA. Henádi dostal u soudu dva roky za uplácení, zůstává ale mimo dosah chorvatské justice. Sanader, odsouzený v několika kauzách, strávil za mřížemi přes devět let.