Havlíček: Stát musí pomoct energeticky náročnému průmyslu, rozšíří kompenzace

Kompenzace nepřímých nákladů se v Česku poprvé vyplácely v roce 2021, stát na nich firmám dosud vyplatil miliardy korun. Systém se týká těch společností, u nichž je značné riziko tzv. úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny.

Únik uhlíku může podle úřadů nastat ve vybraných odvětvích výroby, pokud náklady na elektřinu průmyslovým subjektům vzrostou vlivem rostoucí ceny emisních povolenek do té míry, že jejich provoz bude na území členského státu EU ukončen a výroba se přesune do zemí s nižšími provozními náklady - tedy do zemí, které kladou menší důraz na snižování emisí. V důsledku toho se pak zvýší globální emise skleníkových plynů.

"Musíme pomoct energeticky náročným firmám, abychom je tady udrželi," řekl dnes Havlíček. Jde například o obory jako metalurgie, ocelářství, chemický a keramický průmysl, sklářství nebo textilní či papírenský průmysl. Havlíček v této souvislosti upozornil, že v posledních letech některé firmy začaly převádět své provozy mimo Evropu, kde mají výrazně nižší náklady.

Systém by se tak podle něj měl rozšířit na firmy z celkem 36 průmyslových odvětví, nyní je v něm 14 odvětví. Do seznamu přibudou například výroba skleněných vláken a technického skla, specifické textilní produkce, další odvětví v chemickém nebo kovárenském průmyslu a další. Mírně by se měla zvýšit i samotná podpora pro firmy.

Rozšíření systému je součástí schválené hospodářské strategie, kterou vláda v pátek představila veřejnosti. Zaměřuje se v ní na energetiku, vzdělávání, výzkum a inovace, výstavbu a bydlení nebo dopravu. Podle dokumentu chce vláda hospodářský růst postavit na privátním sektoru, přičemž strategie by k tomu měla připravit vhodné podmínky.

Podle průmyslových svazů jde strategie správným směrem, o jejím úspěchu ale rozhodne až praxe. Nastavení koncepce chválila i opozice, problém ale vidí v jejím naplňování, finančním krytí a chybějícím posouzení ekonomických dopadů.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) dnes uvedl, že strategie v mnohém navazuje na jeho práci. Na druhou stranu ale podle něj strategie nejde dohromady s návrhem státního rozpočtu. Zmínil například snížení výdajů na vědu a výzkum, na bezpečnost či nedostatečný objem peněz na bydlení.