Těžba uhlí loni do konce listopadu meziročně mírně vzrostla na 22,6 milionu tun

Hlavní podíl vytěženého nerostu tvoří hnědé uhlí. Loni se za 11 měsíců vytěžilo 21,86 milionu tun, což bylo meziročně zhruba o dvě procenta více. Většina byla použita jako průmyslové uhlí. Klíčová ložiska hnědého uhlí jsou v Česku v Podkrušnohoří v okolí Mostu, Chomutova a Teplic. Nejvýznamnější lokality jsou lomy ČSA a Bílina. Těžba hnědého uhlí pokračuje také na Sokolovsku.

V posledním černouhelném dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku horníci loni do konce listopadu vyrubali 1,2 milionu tun černého uhlí. Meziročně to bylo asi o 13 procent méně. Většinu, konkrétně 728.000 tun, tvořilo koksovatelné uhlí, které může být využíváno na výrobu koksu a následně například k výrobě surového železa. K energetickým účelům se využilo 451.000 tun černého uhlí.

Klesla také výroba koksu. Loni za 11 měsíců činila 1,25 milionu tun, což bylo oproti předloňsku o procento méně.

Těžba černého uhlí se v Česku v minulých dnech po více než 200 letech definitivně uzavřela. Po víkendovém ukončení těžby vyjel ve středu poslední vozík z hloubky 1300 metrů dolu ČSM. I po ukončení těžby zůstávají ve Slezsku stále miliardy tun nevytěženého černého uhlí, jejich vytěžení by ale podle expertů bylo mimořádně technicky i ekonomicky náročné.

V současné době se tak v ČR těží už jen hnědé uhlí, které se dobývá povrchově v několika lomech v severozápadních Čechách. Také tato těžba by ale za několik let měla skončit.

V loňském roce se tak zatím podle dat do listopadu přerušil trend postupného útlumu těžby z posledních let, který souvisí s plánem vlády na odklon od spalování uhlí v elektrárnách a teplárnách do roku 2033. Například předloni těžaři zaznamenali meziroční pokles těžby o 17 procent.