Rozvoj OZE v Česku je nerovnoměrný, brzdí ho regulatorní nejistota, tvrdí komora
Rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku je nerovnoměrný. V řadě oblastí ho brzdí regulatorní nejistota. Obor tak nadále stojí především na solární energii, další stagnují. Novinářům to dnes řekl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa. Podle komory by v Česku mělo do roku 2030 vzniknout přibližně deset gigawattů (GW) nových obnovitelných zdrojů.
Hlavní část rozvoje energetických zdrojů tak nadále táhnou soláry. Nových instalací přitom ubývá, loni meziročně o více než 17.000 na 27.298. Vývoj ovšem stagnuje i v případě dalších zařízení, například tepelných čerpadel či malých vodních elektráren. Přípravy větrných elektráren či biometanových stanic se sice oproti minulosti zintenzivnily, samotná výstavba však často naráží na jiná omezení.
"Obnovitelné zdroje dnes nejsou ideologické téma, ale praktický nástroj ke snižování nákladů a stabilizaci energetiky. Posilují naši bezpečnost. Problémem není technologie. Sektor ale potřebuje dlouhodobé, transparentní a funkční podmínky pro povolování, regulaci i podporu,“ řekl Chalupa.
Podle komory tuzemské podmínky reálně umožňují, aby se do konce dekády v Česku vybudovaly nové obnovitelné zdroje s celkovým instalovaným výkonem kolem deseti GW. Rozvoj by podle Chalupy měl být intenzivnější ve více oblastech. U fotovoltaiky doporučuje například vyvážený rozvoj malých decentralizovaných systémů a velkých projektů, u větrných elektráren transparentní a jednotný přístup v povolování. U teplárenství pak vidí budoucnost v průmyslových tepelných čerpadlech a ve využití odpadního tepla, například z datových center.
"Pokud má energetická transformace fungovat, musí být srozumitelná, spravedlivá a ekonomicky výhodná. Data jasně ukazují, že obnovitelné zdroje tyto podmínky splňují - bez aktivního státu a politiků to ale nepůjde,“ dodal Chalupa.
Upozornil, že pro další rozvoj solárů, tepelných čerpadel a dalších malých zdrojů u domácností bude klíčová další ekonomická návratnost. V této souvislosti se podle komory přitom prohlubuje rozdíl mezi středně- a nízkopříjmovými skupinami, pro které zůstává vstupní investice nedostupná.
Komora proto doporučila proměnit program Nová zelená úsporám v sociálně-ekologický nástroj. "Navrhujeme vyvážit podporu napříč opatřeními na úsporu energie. Ať už jde o obnovitelný zdroj nebo opatření na obálce budovy. Nebo by šlo zjednodušit systém tak, že stanovíte podporu na jednotku uspořené nakupované energie,” dodal Chalupa.
Související články
25 miliard: Brusel schválil Česku další čerpání podpory pro fotovoltaiku, energetické úspory a čistou mobilitu
Česko úspěšně plní Národní plán obnovy, jenž překonal hranici 90 % splněných milníků a cílů. To je důvod, proč včera Evropská komi…
Kolem větrníků se šíří stejné mechanismy jako za covidu, varuje Martin Ander
Rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku podle Martina Andera stále častěji naráží na dezinformace a cílené kampaně, které vyvolávají o…
Komora: ČR má letos nejnižší podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v EU
Česká republika je letos podle statistik Eurostatu poslední ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropské unii. V prvním č…
Konec obstrukcí: Novela stavebního zákona přináší jasnější pravidla pro obnovitelné zdroje
Minulý pátek Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválila novelu stavebního zákona. Z pohledu rozvoje obnovitelných zdrojů e…
MŽP snížilo počet vymezených akceleračních zón pro obnovitelné zdroje na 61
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren…
Kalendář akcí
Fotovoltaika a akumulace v praxi 2026
Konference Energetika 2026
Jesenná konferencia SPNZ 2026
Dny kogenerace 2026
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.