FT: EU se nepodařilo zbavit závislosti na ruském uranu, Česko se předzásobilo

V roce 2024 státy EU dovezly z Ruska 23 procent obohaceného uranu. Přístup se v jednotlivých zemích liší. Zatímco Švédsko ruské palivo zcela odmítlo, jiné země dovoz udržují na úrovni blízké předválečnému stavu a některé se ruským palivem dokonce předzásobily.

To se týká Česka, v jehož případě import ruských jaderných palivových tyčí mezi lety 2022 a 2024 podle dat Eurostatu vzrostl z 86,8 milionu eur (2,1 miliardy Kč) na 303,3 milionu eur (7,37 miliardy Kč).

Společnosti Urenco a Orano, přední západní producenti uranu, rozvíjejí nové obohacovací kapacity. Poptávka po nízkoemisní energii totiž vedla v Severní Americe a Evropě k návratu jaderné energie.

"Rusko používá obohacování uranu jako geopolitický nástroj," řekl FT generální ředitel americké společnosti Urenco Boris Schucht.

"Lze zde najít silnou paralelu s vzácnými zeminami," řekl šéf francouzské společnosti Orano Niclas Maes s odkazem na závislost Evropy na čínských dodávkách surovin používaných v technologiích od větrných turbín po elektromobily. "Je na politicích, aby rozhodli, jakou úroveň jsou ochotni akceptovat," dodal.

Orano investuje 1,7 miliardy eur do rozšíření obohacovacího závodu Tricastin ve Francii, zatímco Urenco navyšuje kapacitu v Nizozemsku. Velká část nové produkce je však už předem nasmlouvána americkými společnostmi, které se připravují na úplný zákaz dovozu ruského uranu v USA od roku 2028.

Zákaz prosadila administrativa bývalého prezidenta Joea Bidena v roce 2024. Až do roku 2028 je z něj však možné udělovat výjimky. EU podobný plán nemá. "Bez jasného plánu riskujeme, že na ruském palivu zůstaneme závislí po desetiletí," tvrdí Maes.

Evropská unie sice oznámila záměr zakázat ruská jaderná paliva a technologie, ale návrh zůstává politicky citlivý. Podle FT je připravený, jeho schválení však brzdí odpor některých členských států, zejména Maďarska a Slovenska.

"Mezi provozovateli jaderných reaktorů stále vyvstává otázka, zda se vztahy s Ruskem vrátí do normálu, a proto nejsou připraveni uzavírat dlouhodobé dodavatelské smlouvy s Orano a Urenco, které jsou stále dražší než ruské smlouvy," dodal Meyer.

Schucht uvedl, že Urenco potřebuje od politiků jasné informace o tom, co od ní společnosti očekávají. "Stárnoucí flotila" společnosti Urenco vyžaduje investice a firma potřebuje vědět, jakou kapacitu má plánovat, řekl. "Potřebujeme jasné pokyny od trhu," doplnil.

Rusko prostřednictvím státního koncernu Rosatom kontroluje zhruba 44 procent světové kapacity. Nové alternativní zdroje vznikají pomalu. "Nemůžete jen tak přijít na trh a najít jiného dodavatele, protože vybudování (kapacity) zabere trochu času," uvedl analytik Ben McWilliam z bruselského think-tanku Bruegel.