Ceny energií v EU je možné vhodnými zásahy zase snížit

Energy in Europe is becoming increasingly expensive, and at least a quarter of European industry is at risk of relocating in the next two decades. However, changes aimed at restoring competitiveness are already underway in the EU’s decarbonisation policy. This was the consensus among speakers at ENERGETIKA 2025, the largest domestic energy sector conference, organised by the consulting company EGU on 24–25 September in Brno.

Odborníci EGU za kroky správným směrem označili například odložení klíčového hlasování o klimatickém cíli EU pro rok 2040, vyšší důraz na efektivitu v rámci dekarbonizace, požadavek na posouzení různých možností reformy systému povolenek EU ETS2, zrychlení přezkumu zákazu prodeje spalovacích motorů, nebo racionalizaci využití vodíku. „Nastala také krize připojování OZE nebo se odložil reporting udržitelnosti známý pod zkratkou ESG, to vše ukazuje na racionalizaci dekarbonizace,“ uvedl Michal Macenauer, ředitel strategie EGU, a dodal: „Dobrou zprávou je také možnost zavedení mezinárodních uhlíkových kreditů, které dovolí dekarbonizovat v zahraničí. To potvrzuje větší důraz Evropy na mezinárodní rozměr a racionální přístup ke snižování podílu emisí skleníkových plynů v EU, které se nám během 10 let podařilo sice snížit o necelá dvě procenta, ovšem při současném růstu celosvětových emisí o devět procent.“

NĚKOLIK ÚROVNÍ PRO VHODNÉ ZÁSAHY

Pro střednědobé reálné snížení nákladů na dekarbonizaci energetiky je podle EGU třeba zasahovat na několika úrovních. V ideové oblasti považují odborníci za nutné obhájit trh a racionálně zvážit úroveň rizik a potřebu dodatečných investic. Na infrastrukturní úrovni je třeba navýšit propojení se zahraničím a v oblasti dotací výrazně a vhodným způsobem dotovat infrastrukturní projekty, konkrétně dotovat v pořadí ekonomické výhodnosti co nejefektivnější nízkoemisní zdroje, a zároveň poskytnout promyšlené úlevy energeticky intenzivnímu průmyslu.

Na strategické úrovni je hlavním doporučením prosazování nových jaderných zdrojů a vybudování více než jednoho nového bloku. Jádro by mělo být rovněž uznáno nikoli jako dočasné řešení, ale jako řešení udržitelné. Další strategické investice a úsilí by měly směřovat do podpory síťových oborů, do rozvoje energetických sítí i potenciálně výzkumu zpětného ukládání CO₂ potrubní cestou do evropských úložišť.

Česká republika by se měla rovněž přiblížit ostatním zemím v EU v oblasti poskytování úlev průmyslu. Pomoc energeticky intenzivnímu průmyslu může podle analýz EGU ochránit téměř půl miliardy hrubé přidané hodnoty energeticky náročného průmyslu s možným přímým daňovým odvodem až 45 miliard korun ročně, tedy 2,15 % přímých daňových příjmů státního rozpočtu ČR.

„Energetika začíná narážet na své hranice v oblasti ceny, rychlosti realizací a personálních kapacit. Dekarbonizace bude pomalejší a racionálnější. EGU doporučuje zaměřit se na navyšování efektivity bezemisních investic, dotace do infrastrukturních staveb i cílenou pomoc energeticky intenzivnímu průmyslu.

BEZ PLYNU TO NEJDE, ZÁJEM O KGJ ROSTE

„Odchod od uhlí k plynu je poměrně snadný. Nahradit zemní plyn v energetickém mixu zatím ale možné není a plyn tady s námi bude ještě dlouho. Proto jsou kogenerační jednotky instalované v teplárnách a průmyslu zásadní pro úspěšnou transformaci české energetiky. Konečně je to patrné na výrazném růstu zájmu o naše kogenerační jednotky, který v posledních dvou letech sledujeme. Dodávky GENTEC jen za letošní rok počítáme v desítkách megawatt,“ doplnil Václav Klein, CEO GENTEC CHP a člen vedení COGEN Czech.

Již 29. ročník energetické konference EGU se letos konal pod záštitou prezidenta České republiky Petra Pavla, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Energetického regulačního úřadu. Do dvoudenní diskuse o energetických vizích, technologiích a business modelech se zapojilo více než 30 řečníků z největších energetických a průmyslových firem v ČR. V sále oslovili přes 350 účastníků. Mezi hlavní partnery konference patřily společnosti E.ON, GENTEC CHP, ČEPS a Tedom. Dalšími významnými partnery akce byli Voda Želivka, Českomoravská komoditní burza Kladno, ČEZ Distribuce, Pražská energetika, GasNet, Powertica, Skupina Evropských konzervativců a reformistů a NET4GAS.