Tok plynu na východ by mohl dále růst

In 2024, Czech gas transits to Slovakia stopped and wholesale prices became some of the highest in the region. This year brought a turn. Czech prices are gradually converging toward TTF, and transit to Slovakia has restarted – with potential for further growth once the embargo on Russian imports is fully implemented.

Toky plynu do Evropy se v posledních pěti letech proměnily k nepoznání. Přímé ruské toky do Německa, Pobaltí, Finska a na Ukrajinu nejprve oslabily, v roce 2025 pak zcela vyschly. Primární trasou pro import potrubního plynu do Evropy se kromě norských plynovodů ze Severního moře stal plynovod TurkStream, posílil ale i Transadriatický plynovod (TAP), který plyn přivádí z Turecka přes Řecko a Albánii do Itálie, či TransMed – známý také jako plynovod Enrica Matteie – propojující Alžírsko a Tunisko s Itálií.

Zásadně posílila také role zkapalněného zemního plynu (LNG). Zatímco v roce 2021 se na evropských dovozech v období od 1. ledna do 21. listopadu podílel přibližně 18 %, v roce 2025 jeho podíl dosáhl 42 % (byť celkem dovezla Evropa plynu zhruba o pětinu méně). Tento vývoj umožnila především výstavba dvanácti nových LNG terminálů a rozšíření šesti dalších. Celková unijní kapacita na dovoz LNG dnes díky tomu činí asi 250 mld. m³ plynu ročně, o 82 mld. m³ více než v roce 2021. O největší přírůstek se postaralo Německo s 26 mld. m³/rok, následované Nizozemskem (13 mld. m³) a Itálií (11 mld. m³).

NESTABILITA LET 2023–2024

Překreslení evropské mapy obchodu s plynem samozřejmě ovlivnilo i český plynárenský dovoz a vývoz, a tím i využití české přepravní soustavy, o kterou se stará společnost NET4GAS. V roce 2023 přitekla většina plynu do České republiky z Německa – až do října byly německé plynovody dokonce jediným zdrojem plynu, celkem za rok ze západu přiteklo necelých 7,4 mld. m³ komodity.

Po říjnovém obratu toku v hraniční předávací stanici Lanžhot se k německým dovozům přidal import z Ukrajiny a Maďarska, realizovaný přes Slovensko. K obratu přispělo mj. zavedení a postupný růst německého poplatku za skladování plynu, který v druhé polovině roku dosáhl 1,45 EUR/MWh. Tranzit západního plynu přes ČR začal i kvůli tomuto poplatku pomalu ztrácet konkurenceschopnost: za celý rok 2023 činil 850 mil. m³ na Slovensko a 175 mil. m³ do Polska, většina dovezeného plynu byla určena pro vlastní spotřebu (6,8 mld. m³).

Rok 2024 se nesl v podobném duchu jako ten předchozí: dovoz z Německa dále klesal a od podzimu zcela skončil, jelikož německý poplatek za skladování se od 1. 7. 2024 opět zvýšil, tentokrát na 2,5 EUR/MWh. Výhradním importním zdrojem se stalo Slovensko a Česká republika se ocitla „na konci trubky“ – s tranzitem jen 205 mil. m³ do Polska a nejvyššími cenami v regionu.

LETOS TRANZIT OPĚT PŘEKROČÍ MILIARDU M³

Letos se však situace obrátila. Po zastavení dodávek ruského plynu do Evropské unie přes Ukrajinu a zrušení německého poplatku za skladování (od 1. 1. 2025) se toky z Německa navrátily přibližně na úroveň roku 2023 a Lanžhot začal sloužit opět jako výhradně vývozní bod (Obrázek č. 1). Podle Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) vzrostly toky z Německa ve třetím čtvrtletí meziročně o 19 TWh, vyšší nárůst přepravy zaznamenaly v Evropě jen hranice Nizozemsko–Německo a Německo–Rakousko.

Obrázek č. 1: Český dovoz a vývoz plynu v období 1. 1.–28. 10. 2025

Zdroj: NET4GAS

Tranzit by díky tomu měl podle obchodního ředitele společnosti NET4GAS Tomáše Vyležíka v letošním roce po roční pauze opět přesáhnout 1 mld. m³ plynu. Napovídají tomu i výsledky měsíční aukce tranzitní kapacity na prosinec, ve které byly pro export na Slovensko sjednány přibližně 2 mil. m³/den nad rámec 3 mil. m³/den zajištěných předem v roční aukci. Dalších 2,5 mil. m³ denně přepravuje česká páteřní síť do Polska přes Cpředávací bod Český Těšín, který má přepravní kapacitu 4,3 GWh/den v létě (květen–září) a 28,1 GWh/den v zimní sezóně (říjen–duben). Během letošního podzimu je zatím využíván téměř naplno: od 1. října do 20. listopadu neklesly denní toky přes českopolskou hranici pod 25,9 GWh (tedy přibližně zmíněných 2,5 mil. m³).

A vypadá to, že příští rok se ponese v podobném duchu: rezervace tranzitních kapacit na Slovensko eviduje NET4GAS na celý plynárenský rok 2025/2026, což odpovídá pokračujícímu růstu poptávky po dovozu plynu ze západu zejména na Slovensko a Ukrajinu. Další posílení západovýchodních toků českou přepravní soustavou by mohlo přinést diskutované ukončení dodávek ruského potrubního plynu na bázi krátkodobých smluv, o kterém se uvažuje od poloviny roku 2026.

Ještě významnější vliv by pak mělo mít úplné ukončení dodávek ruského plynu do EU, plánované na začátek roku 2028. To východ Evropy připraví o přibližně 16 mld. m³ plynu dováženého přes TurkStream, které bude třeba nahradit – pravděpodobně toky ze západu. Úplné ukončení dodávek ruského plynu tak může (spolu s vývojem velkoobchodních cen, lokačních spreadů mezi regiony a rozvojem kapacit na alternativních přepravních trasách do regionů střední, východní a jihovýchodní Evropy) dále posílit poptávku po českých tranzitních službách.

„Přibližování českých cen k TTF je trend posledního více než roku, zatímco slovenské ceny se těm západním spíše vzdalují.

ČESKÉ CENY KONVERGUJÍ SE ZÁPADEM

Vývoji spreadů se věnuje také ACER ve své čtvrtletní zprávě monitorující evropské velkoobchodní trhy s plynem. Podle ní od roku 2023 došlo ke značnému poklesu cenových rozdílů (spreadů) mezi evropskými obchodními uzly. Ve třetím čtvrtletí letošního roku průměrný spread mezi Slovenskem a Francií, tedy nejdražším a nejlevnějším uzlem, klesl pod 5 EUR/MWh, přičemž slovenské ceny v průměru převyšovaly ceny na TTF o 4 EUR/MWh. V českém obchodním uzlu byly ceny oproti TTF vyšší jen o přibližně 1,75 EUR/MWh.

Přibližování českých cen k TTF (a tedy i cenám v západních obchodních uzlech, např. Francii, Německu či Belgii) je přitom trend posledního více než roku, zatímco slovenské, rakouské i maďarské ceny se těm západním v posledních měsících spíše vzdalují. Vývoj indikuje, že střední a východní Evropa plyn ze západu potřebují stále více – a není divu, postupem času totiž přicházejí o jednu „východní cestu“ za druhou. I proto se již ke konci příštího roku chystá rozšíření německé pevné exportní kapacity předávacího bodu VIP Brandov, která by se měla zdvojnásobit na hodnotu kolem 18 mld. m³ za rok.

A v Evropě se nejedná o ojedinělý projekt. Předávací kapacita by měla být podle ICIS v roce 2026 posílena také pro toky Itálie–Rakousko, Bulharsko–Rumunsko nebo Chorvatsko–Maďarsko. V posledním čtvrtletí roku 2027 by pak měla vzrůst i kapacita předávacího bodu Oberkappel, z Německa do Rakouska díky tomu poteče ročně až 11 mld. m³ oproti současným 8,2 mld. m³.

Naopak osud českopolského propojení na trase Bezměrov–Hať s pevnou kapacitou přibližně 31 GWh za den a možností jejího zvýšení při navýšení tlaku v Polsku až na více než 150 GWh/den zůstává zatím nejistý. Toto propojení by České republice umožnilo zejména dovoz LNG a norského potrubního plynu přes plynovod Baltic Pipe. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o realizaci projektu dosud nepadlo a půjde primárně o záležitost státní správy kvůli posílení bezpečnosti dodávek, NET4GAS aktuálně připravuje projekt zobousměrnění stávajícího plynovodu Stork I přes hraniční bod Český Těšín, což umožní dovoz plynu z Polska již v roce 2026.