Na hraně kolapsu

Energy-intensive producers report severe strain from high energy prices. We speak with Ivan Souček, Director of the Association of Chemical Industry of the Czech Republic, for details.

Podle odhadů Evropské rady chemického průmyslu je v EU před kolapsem až 350 závodů zaměstnávajících na 200 000 lidí. Kolik chemických firem je ohroženo v ČR?

V prostředí větších hráčů na chemickém trhu ČR je situace opravdu velmi kritická. Ziskovost zásadně ohrožují vysoké ceny energií a tlak na dekarbonizaci výroby v odvětvích, kde známé technologie nejsou v řadě případů rentabilní. Ceny výrobků jsou stále vyšší než konkurenční produkce, např. z USA, Číny nebo Blízkého východu. Podíl energií na cenách chemické produkce činí až 40 %, další zdražování výrobků již není možné. Naopak je nutné cenu dále snižovat, aby byly v EU prodejné.

Vysoké ceny energií významně ovlivnily mimoevropské exporty. Český chemický průmysl je tradičně proexportně orientován (exportována je více než polovina chemické produkce české provenience, došlo tak k významnému snížení kapacit. Kromě toho výrazně vzrostly dovozy ze třetích zemí do EU, jejichž výroba je zatížena nižšími cenami energií. Limitní využití instalovaných kapacit v chemickém průmyslu je 70 %, výroba se na této hranici pohybuje již třetím rokem. Tato situace není dlouhodobě udržitelná a řada výrob již byla odstavena: například butadien-styrenové kaučuky v Synthosu Kralupy či PVC ve Spolaně Neratovice.

Pokud nedojde k významnější podpoře, bude dále výrazně snížena kapacita výroby komoditních chemikálií. Například v Itálii již dnes není v provozu žádná ethylenová jednotka vyrábějící základní monomery (suroviny) pro výrobu polymerů: ethylen, propylen, polotovary pro výrobu butadienu, benzen a další. Tato situace se pravděpodobně rozšíří do dalších částí EU. Podobná výroba společnosti Dow v Böhlenu bude odstavena koncem příštího roku, v ČR je tato jednotka provozována společností Orlen Unipetrol, která vykazuje již druhým rokem významnou ztrátu…

Jste spokojen s návrhem opatření vznikající české vlády na pomoc domácímu průmyslu?

Diskuse ke studii EGU, která navrhuje 11 konkrétních opatření, se zúčastnil i Karel Havlíček. Uvedl, že všechna klíčová opatření nelze promítnout do programového prohlášení vlády a že probíhají práce i na podrobném textu Hospodářské politiky ČR.

Od konkrétních kroků nové vlády máme velká očekávání. Avizované zrušení poplatku za POZE by napomohlo zvýšit konkurenceschopnost českého energeticky náročného průmyslu, podobnou úlevu již zavedlo např. Německo, Francie, Polsko nebo Slovensko. Opatření lze učinit velmi rychle a efektivně – stačí novelizovat nařízení vlády.

Jak na ČR dopadnou německé kroky ke snížení cen elektřiny pro průmysl?

Podpora německého průmyslu bude mít dva dopady: pozitivní a negativní. Podporou německého průmyslu dojde k významnému posílení jeho konkurenceschopnosti na úkor konkurenceschopnosti českých výrobců, což může ovlivnit potenciál exportu do Německa. Na druhé straně oživení německé ekonomiky vyvolá vyšší poptávku a spotřebu, což by naopak mohlo napomoci navýšení exportů. Bude záležet na dosažitelné ceně produkce.

Studie zpracovaná společností EGU navrhuje podobná opatření také pro ČR. Byla zpracována na konci léta tohoto roku a ukazuje, že situace v okolních zemích je podobná. Věříme, že nejvýznamnější část opatření se podaří uvést v platnost v průběhu příštího roku a negativní dopady vývoje německé ekonomiky se podaří zčásti eliminovat.

Při realizaci všech navržených opatření by bylo možné ceny pro energeticky náročná odvětví snížit odhadem o 30–50 %. To je cesta k posílení konkurenceschopnosti při současném postupu k uhlíkové neutralitě.

O DOTAZOVANÉM

Ivan Souček je od roku 2016 ředitelem Svazu chemického průmyslu ČR. Je také 2. místopředsedou dozorčí rady Svazu průmyslu a dopravy ČR a předsedou kontrolní komise v České národní radě WPC Energy. Dříve působil ve společnostech Kaučuk, Unipetrol, Koramo. V letech 2003–2011 byl generálním ředitelem společnosti Česká rafinérská, v letech 2014 až 2023 předsedou dozorčí rady Čepro. Vystudoval chemické inženýrství a ekonomii.