Za pět let se bude topit bez uhlí

The largest heat production plant in Czechia, located in Mělník, will undergo fundamental changes by 2030, with gas taking centre stage.

Konec uhlí v českém teplárenství je velkou výzvou i pro Skupinu ČEZ a dlouhodobě ho připravuje. V plánech, které se už postupně uskutečňují, je stavba nových nízkoemisních tepláren v hodnotě desítek miliard korun. Uhlí postupně nahrazuje především biomasa a zemní plyn. ČEZ staví nové teplárny v Ústeckém (Prunéřov, Tušimice, Ústí nad Labem) a Moravskoslezském kraji (Dětmarovice). Proměnou projde také lokalita Mělník, kde se nachází největší zdroj tepla v České republice.

Všude, kde je možné se s partnery na úrovni měst a krajů dohodnout a jsou splněny další podmínky, zůstane zachován systém centrálního zásobování teplem. Součástí řešení je i využití tepla z jaderných elektráren, jehož příkladem může být fungující spojení Jaderné elektrárny Temelín s Českými Budějovicemi a uvažované propojení tepla z Dukovan do Brna.

MĚLNÍK ZA MILIARDY

Mělnická elektrárna leží ze všech výroben energie nejblíž Praze a je s pražskými zákazníky propojena 34 km dlouhým horkovodem, který zásobuje zhruba 230 tisíc pražských domácností. Do roku 2030 se zde zcela skončí s výrobou elektřiny a tepla z uhlí. Nebude to ovšem maličkost – celkové investice dosáhnou více než 50 miliard korun.

Konkrétně do roku 2029 nahradí první část uhelné výroby nízkoemisní paroplynový zdroj. Ten už má zelenou – zástupci společnosti Energotrans (dříve Elektrárna Mělník) a zhotovitele, kterým je sdružení firem Metrostav DIZ a Siemens Energy, letos v květnu podepsali smlouvu na jeho výstavbu.

Nový zdroj o elektrickém výkonu 266 MWe a tepelném výkonu 183 MWt má vyrábět téměř 730 GWh elektřiny ročně a dodávat teplo na úrovni až 2 PJ za rok. Na celkové dodávce tepla z lokality Mělník se tak bude podílet zhruba třiceti procenty. Už se připravuje staveniště a demolicí procházejí stávající objekty.

Elektrárna Mělník se původně skládala ze tří technologických celků EMĚ I, EMĚ II a EMĚ III, vybudovaných postupně od konce šedesátých let jako komplex kondenzačních elektráren spalujících hnědé uhlí, které bylo dopravované vlaky ze severočeských a západočeských dolů. V současnosti činí instalovaný výkon bloků v Mělníku-Horních Počaplech 4 × 60 MW (Energotrans I) a 2 × 110 MW (Energotrans II). Třetí technologický celek, elektrárna Mělník III s instalovaným výkonem 500 MW, byla odstavena v roce 2021, šlo o jeden z největších uhelných bloků v ČR.

Už v osmdesátých letech minulého století proběhla přestavba elektrárny Mělník I na teplárnu a byla zahájena výstavba tepelného napaječe k dodávce centrálního tepla do pražské teplárenské soustavy. Dodávka tepla do Prahy probíhá od roku 1995, od roku 2000 proudí teplo i do Mělníka a některých míst v jeho okolí, od roku 2003 i do města Neratovice. Elektrárnu provozuje společnost Energo-­ trans ze skupiny ČEZ.

„Elektrárna Mělník zajišťuje jak výrobu elektřiny, tak dodávku tepla,“ říká Jan Kalina, člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ. „Po kompletní transformaci budou jako náhrada uhlí sloužit paroplynové zdroje a zařízení na energetické využití odpadů, to vše bude doplněné o výkon v plynové kotelně a elektrokotlích.“ Mezi nové technologie bude také patřit fotovoltaická elektrárna. Už loni byla uvedena do provozu fotovoltaika o instalovaném výkonu 7,3 MWp, umístěná na bývalé skládce uhlí, a připravují se projekty na akumulaci energie.

Fotovoltaická elektrárna v lokalitě Mělník je umístěna na bývalé skládce uhlí

Zdroj: ČEZ

VELKÉ PLÁNY I VELKÉ PENÍZE

Celý projekt je spolufinancován ze systému EU pro obchodování s emisemi prostřednictvím Modernizačního fondu. Společnost Energotrans na jeho realizaci získala investiční podporu ve výši 7,26 mi­liard korun, která tvoří více než polovinu celkových výdajů, a může počítat s provozní podporou ve formě aukčního bonusu na elektřinu po dobu patnácti let od uvedení zdroje do provozu.

Postupně budou postaveny a zprovozněny až tři paroplynové zdroje o celkovém elektrickém výkonu téměř 1 200 MWe. Veškeré nové paroplynové zdroje budou připraveny i na budoucí využití vodíku. Na přelomu let 2027–2028 ČEZ předpokládá, že uvede do zkušebního provozu také zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO).

Mezi další doplňkové technologie, s jejichž přípravou se v rámci transformace lokality počítá, patří například plynová kotelna, elektrokotle, akumulace tepla či bateriový systém na ukládání elektřiny.

Lokalita Mělník bude v rámci teplárenství ve Skupině ČEZ poměrně unikátní, budou se zde uplatňovat i zcela nové technologie, které jsou jedinečné. Například ve spolupráci s Centrem výzkumu Řež se zde rozvíjí perspektivní technologie ukládání energie do roztavených solí.

TŘICETILETÝ NAPAJEČ

Nejdelší horkovod v Česku bude také dobře sloužit i v dalších letech. Potrubí vede z elektrárny Mělník do teplárny Třeboradice, která rovněž patří do Skupiny ČEZ.

Horkovod měří 34 kilometrů a pokračuje z Třeboradic navazujícím potrubím až na jih Prahy. Sestává z dvojice trubek o průměru 1,2 metru v uzavřeném okruhu. Jedna z nich přenáší topnou horkou vodu směrem do Prahy a druhá slouží pro návrat vody, která v Praze předala své teplo pro vytápění všech připojených objektů, zejména pražských sídlišť. Objem oběhové vody je asi 75 tisíc m³.

Tepelná energie se přenáší pomocí horké stlačené vody, jejíž teplota dosahuje podle ročního období od 90 do 140 °C. Na straně odběratele se voda ochladí (předá teplo) a vrací se při teplotě v rozmezí 55 až 65 °C. Voda v potrubí urazí za vteřinu vzdálenost přes dva metry při plném průtoku. Horká voda putuje do Prahy průměrně 8 hodin a za tuto dobu se ochladí o méně než 1 °C. Ztráty „po cestě“ obvykle nepřekračují 4 %.

Slavnostní podpis smlouvy k výstavbě paroplynového teplárenského zdroje v lokalitě Mělník.

Zdroj: ČEZ

TŘEBORADICE V REZERVĚ

Velkou proměnou prochází v současné době také výrobní technologie v teplárně Třeboradice. V areálu probíhá rekonstrukce horkovodního kotle a opravuje se venkovní i vnitřní plášť komína, do jehož vnitřku bude instalována nerezová vložka. Dále se obnovuje plynovod, neboť na přívodu plynu závisí celkové zprovoznění tamní plynové kotelny o výkonu 116 MWt v horké vodě za hodinu.

„V příštím létě už má být nová kotelna plně funkční a vytvoří se tak podmínky pro odstavení celého přívodního napáječe z Teplárny Energotrans,“ říká Jiří Pelák, člen představenstva společnosti Areál Třeboradice. Připomněl také, že zdejší kotelna má ještě speciální úkol pro případ havárie. „Byl to jakýsi kotel poslední záchrany, kdyby z nějakého důvodu nefungovala dodávka tepelného média z teplárny na Mělnicku. Tento kotel se zatím provozoval jeden či dva dny v roce, aby se ověřila jeho provozuschopnost. Snažili jsme se proto najít jeho smysluplnější využití,“ říká Pelák.

Kotelna v Třeboradicích bude přes léto zajišťovat dodávku topné vody i pro ty části Prahy, které jsou jinak napájeny horkovodem z Mělníka a na odstávku teplé vody pro zákazníky mají jen jeden letní týden. Horkovod bude moci být odstaven déle a uvolní se více času na jeho údržbu a opravy. Sníží se také celoroční přenosové ztráty, kterým se putování topného média dlouhým horkovodem nevyhne.