Díky monitorovací vyhlášce může ERÚ zlepšit fungování trhu

The Lex OZE III amendment to the Czech Energy Act expands the powers of the Energy Regulatory Office to monitor the electricity and gas retail markets. The new rules allow the regulator to map consumer and supplier behaviour in greater detail, enabling more effective market regulation in the future.

K 30. září 2025 působilo na maloobchodním trhu celkem 93 aktivních obchodníků s elektřinou a 84 obchodníků s plynem. Pro správné fungování trhu je však klíčový nejen počet dodavatelů a jejich chování (včetně vstupu a opuštění trhu), ale také jednání zákazníků. Čísla ohledně zákazníků setrvávajících dlouhou dobu u jednoho dodavatele přitom naznačují, že značná část spotřebitelů nevyužívá příležitostí pro snížení nákladů na energie, které jim poskytuje liberalizovaný trh. U některých z nich je pravděpodobné, že ani netuší o možnosti změnit dodavatele a tím ušetřit. Tito neaktivní zákazníci pak platí vyšší ceny než ti, kteří aktivně hledají výhodnější nabídky.

Zároveň je na českém maloobchodním trhu poměrně vysoká koncentrace spotřebitelů u několika jednotek velkých dodavatelů, mezi něž patří i tzv. inkumbentní společnosti, tedy ty, které měly před liberalizací trhu monopolní postavení v distribučních oblastech. To všechno se zprostředkovaně projevuje ve statistikách Eurostatu, podle nichž jsou české domácnosti nad cenovým průměrem EU.

Podrobnější chování jednotlivých dodavatelů a jejich zákazníků budeme schopni důkladněji zanalyzovat na základě nových pravomocí daných novelou energetického zákona Lex OZE III, které ve zkratce shrnuji.

AKTIVNÍ MONITORING I AKTIVNÍ ZÁKAZNÍK

ERÚ už od roku 2023 provozuje srovnávač cen elektřiny a plynu. Zatímco do nynější zákonné změny byla jeho databáze tvořena na základě dobrovolné spolupráce dodavatelů a vlastní aktivity poskytovatele srovnávacího nástroje, nově dodavatelé mají reporting veřejných nabídek vůči ERÚ za zákonnou povinnost.

To umožní do srovnávače zahrnout veškeré veřejně dostupné maloobchodní produkty. Díky postupnému rozvoji srovnávače navíc bude možné porovnávat specifické produkty, například fixované produkty se schodovitými cenami či ty s dynamickým určením ceny (označovaných také jako „spoty“). Srovnání se nově zaměří také na produkty určené pro drobné podnikatele (podnikatele fyzické osoby).

Srovnávač by tak měl být ještě silnějším nástrojem, který pomůže aktivním zákazníkům při hledání výhodnějších nabídek. Díky tomu budou moci lépe využít výhod konkurenčního trhu. Zároveň ERÚ cílí na to, aby se podíl aktivních zákazníků rozrůstal.

INDEX ZAJIŠTĚNÍ OBCHODNÍKA

Řada spotřebitelů může přistupovat ke změně dodavatele s obavami v návaznosti na krizový vývoj, kdy někteří dodavatelé, a mezi nimi největší alternativní dodavatel v Česku, ukončili dodávky a lidé se ocitli u DPI. Částečně ve snaze předejít těmto obavám, a především v zájmu posilování transparentnosti trhu, proto budou součástí srovnávače také informace o plnění tzv. indexu zajištění obchodníka (IZO). Ten je zcela novým institutem, který v oblasti energetiky doposud nebyl aplikován, a stane se jedním z důležitých prvků v oblasti monitoringu maloobchodního trhu. Označuje, kolik procent elektřiny nebo plynu má dodavatel zajištěných pro své zákazníky s pevnou cenou energie, přičemž se vychází z očekávané spotřeby daných spotřebitelů a podnikajících fyzických osob.

Obchodníci IZO zveřejňují na svých webových stránkách a zároveň oznamují ERÚ dvakrát ročně, vždy k 31. březnu a 30. září. Pokud je hodnota IZO nižší než 70 %, nebo obchodník údaj nemá uveden na svém webu, může na základě toho zákazník smlouvu s dodavatelem ukončit. Povinnost týkající se indexu zajištění mají obchodníci s elektřinou a plynem už od 1. října tohoto roku, stejný termín platí pro (průběžné) poskytování informací o nabídkách dodávek elektřiny nebo plynu pro zákazníky odebírající elektřinu na hladině nízkého napětí a zákazníky s roční spotřebou plynu do 630 MWh.

Prvního ledna příštího roku pak vstupují v platnost dva odstavce monitorovací vyhlášky, podle nichž dodavatelé musí ERÚ předkládat informace sloužící k podrobnému a komplexnímu monitorování maloobchodního trhu. Povinnost se vztahuje na obchodníky jak s elektřinou, tak s plynem. Pro dodávky obou komodit platí, že dolní hranicí je 1 000 OM zákazníků v postavení spotřebitele nebo podnikající fyzické osoby – u elektřiny s ročním odběrem do 20 MWh, u plynu do 63 MWh. Takto stanovená hranice cílí na segment zákazníků s ceníkovými cenami (též B2C).

OČEKÁVANÉ PŘÍNOSY

Rozsah i náležitosti odevzdávaných údajů detailně popisuje celkem osm příloh monitorovací vyhlášky a kompletní výčet přesahuje rozsah tohoto textu. Shrnout nicméně můžeme očekávané přínosy. ERÚ díky novele vyhlášky (resp. díky předchozí novele energetického zákona rozšiřující monitorovací kompetence úřadu) bude mít nově k dispozici nejen úplné informace o tom, jaké typy produktů (s pevnou cenou, na dobu neurčitou a další), v jakém objemu a za jaké ceny jsou na trhu reálně sjednávány, ale také celou řadu dalších signifikantních údajů.

Například to, kolika klientům dodavatelé uložili smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy a průměrnou výši pokuty. Dále pak počet odběrných míst, u nichž obchodníci poprvé zaslali upozornění na neplnění smluvených platebních povinností, a také těch, u kterých už uplatnili právo přerušit, omezit nebo ukončit dodávku energie. Regulátor bude evidovat také změny produktů, prodlužování smluv a další.

Tyto komplexní informace budou obchodníci od srpna 2026 reportovat dvakrát ročně, a to vždy do 25. srpna a 25. února. Na jejich základě připravíme detailnější monitorovací zprávu, která zvýší transparentnost maloobchodního trhu a přispěje s přípravou opatření směřujících ke zefektivnění fungování maloobchodního trhu s energiemi.

KLÍČOVÉ OBLASTI HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Dlouhodobým cílem ERÚ je pomocí systematického sběru dat monitorovat stav hospodářské soutěže, a to zejména ve dvou oblastech. Jednak je třeba vyjasnit, zda existuje jeden trh pro všechny maloodběratele, nebo zda fakticky existují trhy dva – konkurenční trh pro aktivní zákazníky vyhledávající nejvýhodnější nabídky a vyjednávající o ceně a spíše oligopolní trh pro ostatní zákazníky. Aktivních zákazníků je podle našich odhadů kolem jedné pětiny až jedné čtvrtiny. Ostatní zákazníci jsou buď aktivní v omezené míře, nebo vůbec. Zkušenosti i odborná literatura přitom ukazují, že tato skupina zpravidla platí tzv. přirážku za loajalitu („loyalty penalty“).

Z hlediska zajištění transparentnosti maloobchodního trhu pak potřebujeme zjistit přesnou velikost trhu s neveřejnými nabídkami. Většina nových smluv na trhu aktivních zákazníků je totiž dle naší hypotézy uzavírána na základě neveřejných nabídek. To by mohlo znamenat, že podmínky dodávek, a zejména jejich ceny, které mají dodavatelé povinnost zveřejňovat, neposkytují dostatečnou a efektivní cenovou referenci.

INFORMACE O INDIKATIVNÍCH CENÁCH

Lepší znalost maloobchodního trhu a podrobností hospodářské soutěže nám umožní zefektivnit činnost směrem jak k obchodníkům, tak k zákazníkům, zejména z řad spotřebitelů. Chceme jim poskytovat co nejvíce informací a nástrojů pro to, aby byli aktivní, a tím mohli i pozitivně ovlivnit své platby za energie. Kromě vylepšeného srovnávače nabídek se proto chystáme poskytovat jim také informace o tzv. indikativních cenách, čímž rozumíme cenové hladiny odpovídající aktuálnímu vývoji na velkoobchodních trzích s energiemi.

Zároveň je zřejmé, že pro správné posouzení nabídek není důležitá pouze cena, ale zákazníci berou v potaz i další ukazatele a faktory. V této oblasti je důležitý index zajištění obchodníka, další nástroje pro spotřebitele budeme rozvíjet.

O AUTOROVI

Martin Šik je ředitelem Odboru analytického a datové podpory na Energetickém regulačním úřadě. Na ERÚ působí 13 let, dříve měl na starosti mezinárodní spolupráci a v této roli reprezentoval ERÚ v Radě regulátorů ACER a vykonával funkci člena předsednictva Rady evropských energetických regulátorů. Vystudoval Public Policy na Central European University a práva na Univerzitě Karlově.

Kontakt: martin.sik@eru.gov.cz