Analytici: Úprava cílů EU není zmírněním Green Dealu, jen krátkou úlevou

Členské státy EU dnes schválily nový klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně České republiky si vyjednaly určité ústupky. Jedním z nich je, že systém nových emisních povolenek ETS 2, který se má týkat i silniční dopravy a vytápění, bude odložen o jeden rok a spuštěn v roce 2028. Za další z hlavních ústupků označil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) to, že cíl do roku 2040 bude snížen na 85 procent za celou EU, bez závazných dílů pro jednotlivé státy, a až pět procent redukce emisí bude možné naplnit pomocí mezinárodních kreditů ze třetích zemí.

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka sice úpravy přináší krátkodobou úlevu, ale z dlouhodobého pohledu jde spíše o zpřesnění a upevnění dosavadních závazků. Odklad systému ETS2 podle něj přispěje ke krátkodobému zmírnění tlaku na domácnosti a firmy, protože poskytne členským státům více prostoru na přípravu kompenzací a investice do modernizací. Z dlouhodobého pohledu však podle něj nelze změnu interpretovat jako skutečné zmírnění Green Dealu. V této souvislosti upozornil, že celkové cíle EU se nezměnily, redukci emisí tak budou muset státy stihnout v kratším čase.

"Ekonomicky to může znamenat, že cena emisních povolenek po spuštění systému poroste rychleji, než by tomu bylo při dřívějším startu. Trh totiž bude muset dohnat ztracený rok intenzivnějším tempem dekarbonizace, což se negativně promítne do cen energií i paliv," vysvětlil.

Úprava klimatického cíle je podle Tylečka na první pohled zmírněním oproti původním návrhům, ovšem vzhledem k tomu, že dosud žádný cíl pro rok 2040 neexistoval, tak jde ve skutečnosti o zpřísnění dosavadních pravidel.

Jako zpřísnění vnímá výsledek jednání ministrů ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. "Odložení povolenek o rok znamená, že budou muset být ještě dražší," uvedl. Důvodem je kratší čas na splnění klimatických cílů EU pro rok 2050, které zůstaly beze změn.

"Skutečným posunem by bylo například odložení splnění celého Green Dealu z roku 2050 na rok 2075. Pak by bylo možné rozložit potřebnou dekarbonizaci do mnohem delšího časového úseku, takže i tlak na růst cen povolenek by mohl být slabší – a tím nižší by byla jejich vyhlížená průměrná cena," podotkl Kovanda.

Ruben Marada ze společnosti Electree vnímá mírnou úpravu klimatického cíle do roku 2040 jako krok, který má odrážet reálné tempo technologických a ekonomických změn v evropské energetice. "Je přirozené, že některé členské státy hledají rovnováhu mezi ambicí a proveditelností. Za klíčové však považujeme, aby ani zmírněné cíle nevedly k odkládání konkrétních kroků, zejména v modernizaci sítí, rozvoji akumulace a řízení flexibility," řekl Marada.

Podle analytika Bidli Petra Špirita je výsledek jednání kompromisem mezi ambicí a realitou evropského průmyslu. "Odklad systému ETS2 i možnost vykoupit část emisí uhlíkovými kredity ukazují, že členské státy EU zohlednily obavy z ekonomických dopadů," řekl Špirit. Celkový výsledek podle něj odpovídá dlouhodobému požadavku ČR na mírnější přístup.