Írán a MAAE podepsaly dohodu přibližující obnovení kontrol jaderného programu

Mezinárodní agentura pro atomovou energii nebyla schopna provádět inspekce nezbytné pro ověření íránských prohlášení o zásobách obohaceného uranu od poloviny června, kdy Izrael začal bombardovat íránská jaderná zařízení. Začátkem července Írán přijal zákon o ukončení veškeré spolupráce s agenturou.

Dnešní egyptské jednání podle agentury AP přiblížilo možnost, že bude spolupráce včetně kontrol obnovena.

"Je to významný krok správným směrem," napsal na síti X Grossi o dohodě s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Podrobnosti úmluvy nebyly zveřejněny, Arakčí ale podle agentury Reuters uvedl, že dnešní jednání nic nezměnilo na platných íránských zákonech.

Teherán se chce vyhnout západním sankcím, k jejichž obnovení se chystají Británie, Francie a Německo. Tyto země zahájily 30 dní trvající proces obnovení sankcí 28. srpna, den poté nabídly Íránu jejich odklad. Teherán však jejich podmínky odmítl.

Írán v roce 2015 podepsal se Spojenými státy, EU, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu, známou pod zkratkou JCPOA, v níž souhlasil s kontrolami MAAE ve svých jaderných zařízeních. Úmluva měla zpomalit íránský jaderný program a zajistit jeho mezinárodní kontrolu výměnou za zrušení protiíránských sankcí.

Po odstoupení Spojených států od dohody v prvním prezidentském období Donalda Trumpa v roce 2018 a opětovném uvalení amerických sankcí na Írán přestal Teherán dohodu dodržovat. Začal obohacovat uran na 60 procent čistoty a omezil inspekce MAAE. K výrobě jaderné zbraně je potřeba uran obohacený na 90 procent. Obohacení uranu z 60 na 90 procent už představuje relativně malý technologický krok.

Írán nicméně dlouhodobě tvrdí, že o získání jaderné zbraně neusiluje. V červnu provedl Izrael na území Íránu několik úderů, mimo jiné na cíle spojené s jaderným programem. Do útoků se jednorázově zapojily i Spojené státy. Írán od té doby žádné kontrolory na své území nepustil.