Banka u BESS ocení více zdrojů výnosů i silné partnery

In an interview with Pavel Beran, Head of Energy Projects at Komerční banka, we discuss how investors should approach battery storage projects—primarily the need for a realistic business plan, technical feasibility, reputable partners and diversified revenues.

V České republice se dnes s velkými očekáváními mluví o „bateriovém boomu“. Odpovídá tomu zájem vašich klientů?

Ano, zájem o bateriová úložiště (BESS) ze strany našich klientů v posledních měsících výrazně vzrostl. Nejčastěji se na nás obracejí investoři s plány na samostatně stojící BESS, ale také podniky, které chtějí baterii využít ke zvýšení své energetické soběstačnosti nebo flexibility spotřeby. Přestože zatím jde z velké části o projekty ve fázi příprav, očekáváme, že s nabytím účinnosti nové legislativy a zavedením kapacitního trhu poptávka dále poroste.

Segment samostatně stojících BESS se v České republice kvůli opožděné legislativě teprve rodí. Jsou pro Komerční banku tyto projekty něčím úplně novým, nebo se podobají jiným projektům v moderní energetice? Čím se liší od projektů solárních elektráren, větrných elektráren či bateriových úložišť umístěných spolu s výrobními zdroji?

Samostatně stojící BESS jsou novým segmentem, který je z pohledu struktury financování v mno­hém srovnatelný s ostatními typy infrastruktury v oblasti energetiky. Na rozdíl od fotovoltaik nebo větrných elektráren, které mají relativně stabilní a předvídatelný výnosový profil, jsou však příjmy BESS více volatilní a závislé na vývoji tržního prostředí. U hybridních projektů, kde baterie slouží jako doplněk výrobního zdroje, bývá obchodní model jednodušší a často lépe provázaný s existujícím provozem. Samostatné BESS vyžadují větší důraz na diverzifikaci výnosů a kvalitní řízení rizik.

Investice do BESS dnes lákají řadu investorů bez větších zkušeností z energetiky. Jaké zásady byste jim doporučil mít při přípravě projektů na paměti?

Doporučujeme investorům zaměřit se především na kvalitu projektové přípravy – tedy na realistický business plán, technickou proveditelnost, kvalitní partnery a jasně definovaný výnosový model. Zásadní je také pochopení tržního prostředí, zejména pokud jde o služby výkonové rovnováhy (SVR), arbitráž nebo zapojení do kapacitního trhu. Banka ocení, když má projekt silného technického i provozního partnera a když investor prokáže schopnost projekt řídit dlouhodobě. Energetika není čistě finanční investice – je to infrastrukturní odvětví s vysokými nároky na know-how a provozní disciplínu.

Zmínil jste služby výkonové rovnováhy, které v současnosti sice nabízí lákavé výnosy, společnost ČEPS ale varuje, že trh se SVR není nafukovací a může být brzy saturován. Jaký obchodní model dnes pro velkokapacitní bateriová úložiště vnímáte jako nejvhodnější a dlouhodobě udržitelný?

Za dlouhodobě udržitelný považujeme obchodní model založený na kombinaci více zdrojů příjmů – tedy diverzifikaci mezi SVR, arbitráží a případně budoucím zapojením do kapacitního trhu. Spoléhat pouze na SVR představuje riziko, protože se jedná o omezený trh s vysokou citlivostí na přebytek kapacity. Udržitelné projekty mají realisticky nastavené výnosy, reflektují pokles cen v čase a počítají s možností přesměrování výkonu do jiných služeb. Důležité je i mít dostatečně flexibilní systém řízení, který umožní přizpůsobení strategie vývoji trhu.

Je možné připravit přesvědčivý obchodní model i bez využití služeb agregátora?

Ano, v některých případech to možné je – zejména pokud má provozovatel vlastní obchodní tým se zkušenostmi z energetických trhů nebo pokud projekt navazuje na širší portfolio výrobních aktiv. Nicméně pro většinu investorů bez hlubšího know-how je spolupráce s agregátorem výhodou a skoro bych řekl nezbytností. Agregátor nejen optimalizuje provoz, ale také snižuje rizika spojená s tržní volatilitou a administrativní náročností. Pro banku je pak důležité, aby podmínky smluvní spolupráce byly transparentní a dostatečně robustní pro celou dobu trvání úvěru.

Jak financování projektu ovlivní volba technologického partnera? Přistupujete jinak k BESS vystavěným na produktech od etablovaných výrobců a těm využívajícím low-cost dodavatele?

Ano, kvalita technologického řešení a reputace dodavatele hrají při posuzování úvěrového rizika významnou roli. U projektů postavených na řešeních od osvědčených výrobců s referencemi v Evropě je obvykle nižší technické riziko, a tedy i vyšší důvěra banky. Naopak u low-cost dodavatelů bez zkušeností na evropském trhu požadujeme přísnější zajištění – například formou technických garancí, dlouhodobé záruky, nebo pojištění výkonu. Rozhodující je také, jak je ošetřen servis, náhradní díly a dostupnost technické podpory po dobu životnosti zařízení. Je nutné si uvědomit, že schopnost dlouhodobě poskytovat stabilní výkon je na tomto trhu klíčová a opakované výpadky mohou vést až ke ztrátě certifikace ČEPS.

Ovlivňuje pohled banky také úroveň kybernetické bezpečnosti navrhovaného řešení, nebo je kyberbezpečnost spíše otázkou regulace?

Kybernetická bezpečnost je vnímána jako součást provozní spolehlivosti, a tedy i kreditního rizika projektu. Zejména u větších BESS připojených do přenosové soustavy nebo u instalací řízených na dálku je zabezpečení systémů klíčové. Sledujeme proto, jak je kyberbezpečnost ošetřena v návrhu řešení, a preferujeme projekty, které jsou v souladu s rámcem NIS2 a dalšími evropskými i národními požadavky. Kvalitní kybernetická ochrana přispívá k dlouhodobé stabilitě provozu a tím i ke splácení úvěru.

Stává se, že i kvalitně připravený projekt nakonec na úvěr nedosáhne? Jaké bývají nejčastější příčiny neúspěchu?

Ano, i dobře vypadající projekt může narazit. Nejčastější příčinou bývá nedostatečné krytí vlastního kapitálu, nevyvážený poměr rizika a výnosu, nebo příliš optimistické předpoklady v business plánu. Problémem může být i slabý technologický partner, nerealistický harmonogram, či nevyjasněné vztahy se zapojenými subjekty – například s agregátorem nebo provozovatelem sítě. Důležitá je také schopnost investora projekt řídit v průběhu celého životního cyklu. Pokud chybí zkušenosti nebo tým, může to být limitující faktor.

Jaké typy projektů mají největší potenciál do budoucna? Je možné, že bude prostor pro výstavbu velkých samostatně stojících BESS rychle vyčerpán a pozornost se přesune například k podnikovým instalacím, které mohou zvýšit flexibilitu spotřeby v průmyslu?

Očekáváme, že trh se bude vyvíjet ve dvou hlavních směrech: jednak k velkokapacitním BESS integrovaným do přenosové soustavy – například jako součást širší flexibility systému nebo záloh pro OZE – a zároveň k decentralizovaným instalacím u firem, které hledají větší energetickou nezávislost a úspory. Právě podnikové baterie propojené s FVE, kogenerací nebo flexibilním řízením spotřeby mají podle nás značný růstový potenciál. Mohou hrát důležitou roli v transformaci průmyslu směrem k větší efektivitě a udržitelnosti.

O DOTAZOVANÉM

Pavel Beran v roce 1992 absolvoval fakultu Mezinárodních vztahů VŠE v Praze. V Komerční bance působí od roku 1993 v různých útvarech, nejdříve na pozici sektorového analytika, poté na pozici risk specialisty pro korporátní klienty a později jako analytik tržních rizik. V současnosti je vedoucím útvaru Financování energetiky a podílí se na stanovování strategie a přístupu banky k sektoru energetiky.