Flexibilita přináší příležitost i venkovu

Biogas power plants have enormous potential not only for biomethane production but also for providing flexibility. Thus, they offer a rare opportunity to stabilise the Czech electricity network while increasing the economic attractiveness of local rural areas. However, the recently released National Action Plan for Flexibility Development does not appropriately reflect this.

Česká republika se nachází na prahu energetické transformace, která bude vyžadovat nejen masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie, ale především zajištění dostatečné flexibility elektrizační soustavy. Nedávno přijatý Národní akční plán rozvoje flexibility (NAP RF) představuje klíčový dokument, který má definovat cestu k bezpečné a udržitelné energetice. Jako předseda sdružení CZ Biom však musím konstatovat, že tento plán bohužel nedostatečně reflektuje obrovský potenciál bioplynových stanic v oblasti poskytování flexibility.

V České republice je v současné době provozováno přes 600 bioplynových stanic s instalovaným výkonem 370 MW ve výrobě elektřiny a 420 MW ve výrobě tepla. Roční produkce stanic dosahuje 2 565 GWh elektrické energie a 4 041 TJ tepelné. Zejména v elektroenergetice dnes bioplyn představuje vítaný zdroj, který zvládá dodávat kladnou, ale také zápornou flexibilitu.

AKČNÍ PLÁN BIOPLYN OPOMÍJÍ

Když se síť potřebuje vypořádat s přebytky energie, lze výrobu elektřiny v bioplynových stanicích utlumit a produkovaný bioplyn ukládat v plynojemech. A využít ho ve chvílích, kdy je energie v síti nedostatek. Další flexibilitu mohou poskytnout i stanice na výrobu biometanu, kterých je v Česku už 12. Biometan jakožto náhradu zemního plynu totiž mohou využívat plánované paroplynové elektrárny. Jde o unikátní kombinaci vlastností, které jsou pro flexibilní energetiku naprosto klíčové.

Na rozdíl od intermitentních obnovitelných zdrojů, jako jsou fotovoltaické nebo větrné elektrárny, tak bioplynové stanice umí nejen stabilně dodávat elektřinu a teplo, ale také rychle reagovat na výkyvy v síti a poskytovat služby výkonové rovnováhy (SVR). To vše navíc v podmínkách českého venkova, který dlouhodobě bojuje s nedostatkem kvalifikovaných pracovních míst.

Právě schopnost rychlé reakce na situaci v distribuční soustavě činí z bioplynových stanic ideální nástroj pro zajištění technické i obchodní flexibility. Avšak zatímco NAP RF správně identifikuje potřebu rozvoje flexibility v souvislosti s rostoucím podílem intermitentních OZE, nedostatečně zohledňuje roli zdrojů, které už v Česku máme, tedy bioplynových stanic.

Nizozemsko vytvořilo specifické pobídky pro bioplynové stanice, které dokážou rychle měnit svůj výkon podle potřeb sítě.

FLEXIBILITA V EVROPSKÉM KONTEXTU

V mnoha evropských zemích je bioplyn považován za jeden z pilířů flexibilní a udržitelné energetiky. Německo, Rakousko či Dánsko systematicky podporují rozvoj bioplynových stanic nejen jako zdroje obnovitelné energie, ale právě i jako důležitého hráče ve vyrovnávání distribučních sítí. Tyto země pochopily, že diverzifikace flexibilních zdrojů je klíčová pro zajištění bezpečnosti dodávek v době energetické transformace.

Evropská unie jako celek klade stále větší důraz na rozvoj flexibility v rámci své klimatické politiky a strategie Green Deal. Francie například úspěšně implementovala systém kapacitních plateb, který odměňuje poskytovatele flexibility za jejich dostupnost v kritických obdobích. Podobně Nizozemsko vytvořilo specifické pobídky pro bioplynové stanice, které dokážou rychle měnit svůj výkon podle potřeb sítě. Tyto zkušenosti ukazují, že systematická podpora flexibility není jen technickou nutností, ale i ekonomickou příležitostí pro celý energetický sektor.

NEDOSTATKY SOUČASNÉHO SYSTÉMU

Rozvoj flexibility v České republice čelí několika výzvám. Kromě toho, že je zapotřebí dokončit implementaci Elektroenergetického datového centra, je třeba také vytvořit příznivé regulační prostředí. Všechna tato opatření mohou pozitivně ovlivnit i možnosti bioplynových stanic poskytovat flexibilitu.

NAP RF správně identifikuje potřebu odstranění legislativních bariér rozvoje nefosilní flexibility. Transpozice unijního energetického práva prostřednictvím novely energetického zákona představuje důležitý krok vpřed. Implementace relevantních ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1747 týkajících se nefosilní flexibility by měla vytvořit příznivější podmínky pro všechny typy flexibilních zdrojů.

Problémem však zůstává, že současný systém podpory na základě rozdílové smlouvy vůbec nevytváří podmínky pro poskytování flexibility. Místo čtvrthodinových rozdílových smluv by bylo vhodnější umožnit využití ročních rozdílových smluv (jak je to nastaveno např. u kogenerace ze zemního plynu), které by přinesly větší motivaci vyrábět v době poptávky a předvídatelnost pro investory do flexibilních zdrojů i jejich provozovatele.

Podle NAP RF má také Energetický regulační úřad povinnost periodicky monitorovat a vyhodnocovat rozvoj zdrojů nefosilní flexibility. Toto opatření je bezesporu pozitivní, nicméně je třeba zajistit, aby monitoring zahrnoval i specifika bioplynových stanic a jejich potenciál v oblasti flexibility.

Zvláštní pozornost si zaslouží také plánovaná podpora rozvoje akumulace v Česku. NAP RF počítá s programem na podporu zejména bateriové akumulace v rozsahu 500 MW instalovaného výkonu a 1 000 MWh kapacity. Bioplynové stanice nicméně mohou poskytovat podobné služby, ale po mnohem delší dobu. Bateriová úložiště mohou naskočit v řádu milisekund, plný výkon nicméně zvládají podávat obvykle jen nižší jednotky hodin. Dobu poskytování kladné flexibility bioplynovou stanicí naopak omezuje jen množství plynu v zásobníku. Ten typicky vystačí i na několik hodin provozu, zároveň ale jednotky nabíhají o něco déle. Obě technologie se tak výborně doplňují. Baterie mohou poskytnout okamžitý výkon, bioplynové stanice zajistit dlouhodobější dodávku.

VZÁCNÁ PŘÍLEŽITOST

Národní akční plán rozvoje flexibility obsahuje řadu pozitivních opatření, jako je rozvoj akumulace, podpora chytrého měření nebo úprava legislativního rámce. V oblasti bioplynu však zůstává příliš konzervativní. Pokud chceme skutečně bezpečnou, udržitelnou a domácí energetiku, musíme využít všechny dostupné zdroje.

Bioplynové stanice mají obrovský potenciál nejen pro výrobu biometanu, ale i pro poskytování flexibility v elektrizační soustavě. Je na čase, aby stát přestal tento potenciál přehlížet a vytvořil podmínky pro jeho plné využití. Máme příležitost stabilizovat českou energetiku a zároveň přitom zvýšit ekonomickou zajímavost českého venkova. A taková příležitost je vzácná.

O AUTOROVI

Jan Habart od roku 2010 působí jako ředitel Českého sdružení pro biomasu CZ Biom, kde se zaměřuje na využití biomasy v oblasti energetiky. Od roku 2022 se podílí na projektu Green Me Up, jehož cílem je šířit povědomí o využití biometanu v Evropě. Je absolventem Fakulty agrobiologie na ČZÚ v Praze, kde také několik let působil jako lektor se specializací na obnovitelné zdroje.

Kontakt: habart@biom.cz