Bez domácností to nepůjde: flexibilita očima spotřebitelů

Flexibility is becoming a core element of energy systems, yet the potential of households to contribute to this transformation remains largely untapped in Czechia—mainly due to the slow roll-out of smart meters. Still, best practices from Austria, Finland and the Netherlands offer inspiration for innovative approaches that could help households play a much larger role in flexibility markets.

Posledních pár let si česká energetika prochází proměnou, ve které roli sehrávají decentralizace, digitalizace a dekarbonizace. Na tuto proměnu nedávno reagovala novela energetického zákona Lex OZE III, která stojí na třech klíčových pojmech – akumulaci, agregaci a flexibilitě – a přináší do české energetiky principy, které v zahraničí fungují už řadu let.

Nejde jen o ukládání energie, ale o celkově chytřejší zacházení s výrobou a spotřebou a možnost jejich sdružování. Díky flexibilitě lze rozkládat spotřebu rovnoměrněji během dne, čímž se omezuje období s vysokou poptávkou a prudkým růstem cen. Základem nové etapy české energetické transformace je aktivní účast, jejíž nedílnou součástí by měly být i domácnosti.

CO BRZDÍ ČESKÉ SPOTŘEBITELE

Posun v legislativě je sice důležitý, ale cesta k reálnému využití flexibility je teprve na začátku. Chybí agregátoři, chytré elektroměry, cenové signály, finanční pobídky i prováděcí předpisy, bez nichž nemohou domácnosti aktivně vstoupit na trh s flexibilitou. Klíčovým krokem bude dokončení plného režimu Elektroenergetického datového centra (EDC) v druhé polovině roku 2026, které zatím funguje v dočasném režimu. EDC má být centrálním uzlem pro data a správu flexibility – kromě podpory akumulace, agregace a flexibilních služeb nabídne i další nástroje, například síťový semafor, který distributorům a provozovateli přenosové soustavy umožní efektivněji řídit síť.

Následující rok tak bude velmi zásadním pro českou energetiku a nastavování podmínek a motivací, které rozhodnou o tom, jak rychle se flexibilita v Česku rozvine. Domácnosti přitom mají v této proměně zásadní roli – na celkové spotřebě elektřiny v Česku se podle Energetického regulačního úřadu podílejí přibližně z 28 % a zároveň v jejich celkové spotřebě energie tvoří více než 60 % vytápění a přibližně 15 % ohřev vody. Právě technologie spojené s teplem mají značný akumulační potenciál – jen akumulace teplé vody v přibližně 1,2 milionu domácích bojlerů by dokázala nabídnout kapacitu srovnatelnou s přečerpávací elektrárnou Dlouhé stráně.¹

V praxi se mohou domácnosti do flexibility zapojit několika způsoby – mohou reagovat na dynamické ceny elektřiny a posouvat spotřebu do období levnější energie, zapojit se do programů odezvy na straně poptávky (demand-side response), v rámci kterých krátkodobě sníží nebo přesunou spotřebu na základě signálu z trhu, využít akumulaci energie k vyrovnávání špiček, nebo propojit svá zařízení s automatizovanými systémy řízení, které optimalizují spotřebu podle nastavených preferencí.

Další cestou je účast v energetických komunitách a agregovaných projektech, které sdružují domácnosti a společně nabízejí flexibilní kapacitu na trhu. Zrovna komunitní energetika, která je s flexibilitou a účastí domácností spojena, se v České republice slibně rozvíjí. Od spuštění sdílení elektřiny v červenci 2024 bylo během prvního roku zaznamenáno sdílení více než 33 GWh mezi více než 25 tisíci odběrnými a téměř 17 tisíci výrobními místy, což ukazuje, že ochota obyvatel zapojit se do nových energetických modelů existuje.

Tento zájem bude klíčový i pro budoucí rozvoj flexibility – vedle technických a legislativních kroků bude nutné překonat také lidské bariéry, které zapojení domácností brzdí. Flexibilní spotřeba elektřiny je pro drtivou většinu lidí novým a neznámým pojmem, a proto vyvolává nejistotu, zda je nebude omezovat v běžném fungování. Přetrvává tak nedostatek povědomí o možnostech agregace flexibility i obavy ze ztráty kontroly nad vlastními zařízeními. S tím souvisí nedostatek dovedností zpracovávat složité informace o technologiích, tarifech a principech flexibility, což vede k odmítání nových řešení.

Další překážkou je status-quo bias, tedy setrvačnost a neochota měnit zavedené návyky, protože očekávaný přínos se zdá malý oproti vnímanému úsilí. Bariéry prohlubuje i nedůvěra – domácnosti často nevěří, že flexibilní služby budou férové, a obávají se sdílení dat i narušení soukromí. Dalším faktorem jsou investice do chytrých zařízení, bateriových úložišť nebo systémů řízení spotřeby, které nejsou zanedbatelné a mohou být pro mnohé domácnosti finančně nedostupné. To vede k pocitu, že výhody flexibility a obecně aktivní účasti jsou vyhrazeny spíše pro ty, kdo si mohou dovolit vyšší vstupní náklady.

Všechny tyto faktory zpomalují ochotu přijímat nové modely a vyzkoušet služby, které by mohly být ve výsledku výhodné. Podobné výzvy přitom neřeší pouze Česko, ale i ostatní státy. Některé z nich dokázaly tyto bariéry překonat a zapojit své obyvatele do aktivní účasti.

RAKOUSKÁ CESTA K FLEXIBILNÍM KOMUNITÁM

Rakousko je příkladem země, která dokázala propojit legislativní podporu, technologický pokrok a zapojení občanů do energetické transformace. Klíčovým krokem bylo v roce 2021 přijetí zákona o rozvoji obnovitelných zdrojů, který implementoval požadavky EU a usnadnil vznik energetických komunit. Jejich počet se mezi koncem roku 2022 a polovinou roku 2023 zčtyřnásobil ze 161 na 675, k tomu bylo evidováno i 28 komunit občanských.² Pro koordinaci byl zřízen národní úřad s regionálními poradenskými centry, podporující rozvoj a sdílení know-how.

Model komunit stojí na spolupráci obcí, domácností a malých firem – sdílejí elektřinu, investují do úložišť a poskytují flexibilitu provozovatelům sítí, např. v projektu InterSTORE, kde komunity testují interoperabilní platformu pro řízení flexibility a agregaci služeb. Většina komunit již zahrnuje spotřebiče s flexibilním potenciálem (tepelná čerpadla, elektrické vytápění, menší podniky), což ukazuje možnosti dalšího přizpůsobování spotřeby, ovšem většina komunit ještě úložiště neintegrovala. V roce 2023 mělo podle dat organizace smartEn 80 % domácností smart metery s patnáctiminutovými odečty, což umožňuje využívání dynamických tarifů na dodávku elektřiny. Tyto smlouvy musí v Rakousku nabízet všichni dodavatelé s více než 50 000 zákazníky.

Motivace k zakládání a členství v komunitách vychází především z ekologických a ekonomických důvodů. Hlavním cílem je podpora regionální soběstačnosti, snižování emisí CO₂ a nezávislost na tradičních dodavatelích energií a trzích s cenovými výkyvy. Finanční úlevy zahrnují snížené síťové poplatky a spotřebitelé jsou osvobozeni od některých příspěvků a daní, což zvyšuje ekonomickou atraktivitu projektů. Energetické komunity jsou brány jako součást strategie 100% pokrytí spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2030 a klimatické neutrality do roku 2040.

Experiment s nizozemskými prosumery potvrdil, že environmentální hodnoty často převažují nad čistě ekonomickými.

„ENERGIE SPOLEČNĚ“ V NIZOZEMSKU

V Nizozemsku energetické komunity vznikají od 80. let, zásadní impuls přinesl projekt „zip code rose“ z roku 2013, který díky daňovým úlevám motivoval k lokální výrobě. Dnes existuje téměř 700 komunit tvořených hlavně domácnostmi, obcemi a malými podniky. Vyrábějí energii převážně z fotovoltaiky, přičemž v roce 2023 domácnosti podle nizozemského statistického úřadu tvořily zhruba 42 % z celkového instalovaného výkonu solárních elektráren, a spotřebovávají ji přímo v místě. Vyrovnávají tak lokální soustavy a snižují potřebu posilování sítí, omezují špičky odběru a dodávky a mohou díky řízené spotřebě a agregaci generovat nové příjmy. Dodávky uvnitř komunity, vlastní spotřeba a flexibilita poptávky přinášejí dodatečné ekonomické přínosy, které reflektují i distribuční společnosti, jež komunity podporují technicky, odborně i zapojením do pilotních projektů.

Platforma GOPACS, vytvořená provozovatelem přenosové soustavy (TenneT) a regionálními distributory, zatím umožňuje nákup flexibility pouze od tržních subjektů, ale s rozvojem agregace se očekává i účast domácností. V roce 2023 bylo podle smartEn 90 % domácností vybaveno smart metery a Nizozemsko nabízí širokou škálu dynamických smluv – v roce 2024 bylo dostupných 16 typů, často propojených například s nabíjením elektromobilů nebo tepelnými čerpadly.

Spolupráci obcí a komunit podporují regionální energetické strategie, přičemž kultura společných iniciativ usnadňuje vznik nových projektů. Významnou roli má zastřešující organizace Energie Samen, která hájí zájmy komunit a prosazuje legislativní změny.

Klíčovou roli při zapojování domácností do energetických komunit hrají environmentální a sociální faktory. Hlavní motivací prosumerů je zvýšené ekologické povědomí.³ Účast domácností posiluje pocit sounáležitosti, osobní kontakty a viditelný zájem ostatních o udržitelné chování, což významně zvyšuje ochotu k aktivnímu zapojení.⁴ Experiment s 74 nizozemskými prosumery potvrdil, že environmentální hodnoty často převažují nad čistě ekonomickými, přičemž mnoho účastníků je ochotno přebytečnou elektřinu poskytnout zdarma nebo za nefinanční kompenzace, zejména energeticky zranitelným domácnostem.⁵

Obrázek č. 1: Podíl domácností s chytrým elektroměrem v evropských státech v roce 2023

Zdroj: ACER & CEER

FINSKÁ FLEXIBILITA VE VYTÁPĚNÍ

Finsko patří mezi evropské lídry v zavádění flexibilních tarifů a zapojování domácností do řízení spotřeby. Ke konci roku 2023 mělo 31 % tamních domácností smlouvy s dynamickými cenami elektřiny, což představovalo výrazný nárůst oproti 8 % v roce 2020.⁶ Vysoký podíl spotřeby elektřiny ve Finsku připadá na vytápění – v roce 2021 bylo 67 % elektřiny v domácnostech využíváno na vytápění budov, 15 % na ohřev vody a zbytek na spotřebiče a sauny. To přináší značný potenciál pro flexibilitu.

Průzkumy ukazují, že hlavní motivací k zapojení do flexibilních služeb jsou pro finské domácnosti finanční úspory, následované environmentálními a sociálními přínosy.⁷ Flexibilita je vnímána jako „odpovědnost každého“, přičemž sociální tlak a příklady z okolí mohou přijetí nových služeb urychlit. Energetická krize navíc vedla k experimentálním reakcím na cenové výkyvy a většímu povědomí o vlastní spotřebě, což značí o rostoucí ochotě přizpůsobit se a učit se.⁸ Lidé preferují poloautomatické služby, které neomezují komfort, umožňují nastavit osobní preference a zachovávají možnost manuálního zásahu.⁹ Výzkumy také ukazují, že k zapojení jsou nejvstřícnější vzdělanější lidé a ti, kteří žijí bez dětí a s nižšími rodinnými závazky, což ovlivňuje cílení programů na konkrétní skupiny obyvatel.

Významným nástrojem jsou flexibilní připojovací smlouvy umožňující snížení spotřeby na pokyn distributora výměnou za rychlejší připojení. Domácnosti s trhy s flexibilitou ale propojují i další firmy – např. start-up Synergi provozuje od roku 2022 platformu umožňující domácnostem optimalizovat spotřebu, snižovat účty a získávat odměny za úpravu odběru v době, kdy to pomáhá síti. Funguje jako virtuální elektrárna pro více než 400 značek zařízení, s úsporou domácnostem až 300 eur ročně díky optimalizaci podle cen na spotovém trhu.

BEZ DOMÁCNOSTÍ TO NEPŮJDE

Zahraniční zkušenosti ukazují, že zapojení domácností vyžaduje kombinaci finančních pobídek, jednoduchých technologií a cílené komunikace. V Rakousku jsou domácnosti motivovány nejen dynamickými tarify, které musí velcí dodavatelé povinně nabízet, ale i finančními úlevami v podobě snížených síťových poplatků a osvobození od vybraných daní a příspěvků. Nizozemsko ukazuje přínos aktivní podpory komunit ze strany distributorů a zapojení posiluje pocit sounáležitosti a ochotu pomáhat. Ve Finsku hraje roli sociální tlak a příklady z okolí, které urychlují přijetí nových služeb, přičemž dynamické tarify se staly běžným nástrojem. Významnou roli mají také soukromé platformy, které propojují domácnosti s trhy s flexibilitou, umožňují optimalizaci spotřeby, snižování účtů a odměny za úpravu odběru v časech, kdy to pomáhá síti.

Inspirace ze zahraničí přináší jasný vzkaz i pro Česko: domácnosti mohou být aktivními hráči energetické transformace a důležitou součástí cílů dekarbonizace a uhlíkové neutrality. Česká republika by mohla z těchto zkušeností převzít širší nabídku dynamických tarifů, plošné zavedení chytrých měřičů, posilování pocitu odpovědnosti a společenské sounáležitosti, prostor pro inovace a cílenou podporu firem, které rozvíjejí technologie umožňující aktivní zapojení domácností. Klíčem je nejen osvěta směrem k veřejnosti, ale také vytváření příkladů dobré praxe prostřednictvím médií, neziskových organizací či energetických komunit, které mohou zájem obyvatel o flexibilitu a jejich aktivní zapojení výrazně posílit.

__________________________

Poznámky

¹ Šanca, V. (2025). Jak energetická flexibilita mění pravidla hry. Kurzy.cz.
² Fischer, H. a kol. (2024). Energy communities: Evaluation of existing experiences in Austria and assessment of future perspectives. 18th Symposium Energieinnovation, Graz, Austria.
³ Reijnders, V. M. J. J. a kol. (2020). Energy communities: A Dutch case study. In: Behind and beyond the meter: Digitalization, aggregation, optimization, monetization (s. 137–155).
⁴ Goedkoop, F. a kol. (2022). The Role of Community in Understanding Involvement in Community Energy Initiatives. Frontiers in psychology, 12, 775752.
⁵ Georgarakis, E. a kol. (2021). Keep it green, simple and socially fair: A choice experiment on prosumers’ preferences for peer-to-peer electricity trading in the Netherlands. Energy Policy, 159, 112615.
⁶ Immonen, A. a J. Kiljander (2024). Flexibility services for household consumers in Finland: Requirements and provided properties. Renewable Energy Focus, 49, 100567.
⁷ Ibid.
⁸ Matschoss, K. a kol. (2025). Disruptions and energy demand: How Finnish households responded to the energy crisis of 2022. Energy Research & Social Science, 121, 103977.
⁹ Op. cit., pozn. 6.
 

O AUTORCE

Hana Halfarová je absolventkou oboru Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost na Masarykově univerzitě v Brně. Největší pozornost věnuje vztahům mezi státy a tomu, jak potřeba zajištění energetických dodávek formuje mezinárodní vztahy.

Kontakt: hana.halfarova@centrum.cz