Novela Lex Plyn a posmrtný život uhelných elektráren

The 2025 Lex Plyn amendment to the Czech Energy Act empowers the Energy Regulatory Office (ERO) to mandate continued operations of coal-fired power plants in situations where their closure would endanger the safety and reliability of the electricity network. 

Strategickým cílem České republiky je podle národního klimaticko-energetického plánu zcela utlumit využití uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033.¹ Provozovatelé uhelných elektráren však v poslední době opakovaně upozorňovali, že s ohledem na nerentabilitu provozu může k odstavení uhelných elektráren dojít i mnohem dříve. Za situace, kdy neexistuje dostatek stabilních a zároveň flexibilních zdrojů, které by mohly chybějící výkon uzavřených uhelných elektráren nahradit, by se ČR mohla ocitnout v situaci, kdy nebude zabezpečena spolehlivá dodávka elektřiny.

Část rizik spojených s „předčasným“ utlumením výroby elektřiny z uhlí má eliminovat novela § 12 energetického zákona provedená tzv. Lex Plyn (zákon č. 223/2025 Sb.).² Ta zavádí nové povinnosti držitelům licence na výrobu elektřiny pro zajištění provozu elektrizační soustavy v období transformace sektoru výroby elektřiny. Povinnosti nad rámec licence je možné výrobcům elektřiny uložit od 1. července 2025.

POVINNÉ OZNÁMENÍ O KONCI PROVOZU

Na provozovatele některých výroben elektřiny v souvislosti s případným utlumením jejich provozu dopadají zvláštní povinnosti. Výrobci, kteří provozují výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem 100 MW a více připojenou na napěťové hladině 110 kV a výše, jsou záměr ukončit provoz takové výrobny povinni oznámit provozovateli přenosové soustavy alespoň 11 měsíců předem.³

Nedodržení oznamovací povinnosti bude přestupkem s pokutou do výše 50 000 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu za poslední ukončené účetní období.⁴ Postižitelná má být i „nepravdivost“ oznámení: pokud výrobce v rozporu s oznámením ve výrobě elektřiny pokračuje, může mu Energetický regulační úřad (ERÚ) licenci na výrobu elektřiny zrušit.⁵ Zákon tedy nepředpokládá, že by si stávající provozovatel mohl své rozhodnutí o ukončení provozu výrobny rozmyslet.

ROZHODNUTÍ O ULOŽENÍ POVINNOSTI

Smyslem oznámení je umožnit provozovateli přenosové soustavy vyhodnotit dopady na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy, a případně doporučit, aby ERÚ uložil povinnost nad rámec licence. Předpokladem takového doporučení je závěr, že uložení této povinnosti je nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy, a důvodný předpoklad, že zajištění bezpečného a spolehlivého provozu nelze dosáhnout jinými podpůrnými službami.

Pokud provozovatel přenosové soustavy v rámci vyhodnocení prováděného podle § 34 odst. 1 energetického zákona doporučí další provoz výrobny, formuluje jeho rozsah a podmínky jako návrh smlouvy o službě poskytnutí výkonu. Za součinnosti dosavadního provozovatele se k tomuto rozsahu určují předběžné náklady a odhad ztráty při provozu výrobny.

Jak vyhodnocení provozovatele přenosové soustavy, tak informace poskytnuté výrobcem elektřiny jsou však pouhým podkladem pro rozhodnutí ERÚ, kterým se (i) ukládá povinnost nad rámec licence (a tedy stanovuje její rozsah) a (ii) stanovuje výše, popř. způsob určení, ceny za službu poskytnutí výkonu, která je zálohovou platbou na úhradu prokazatelné ztráty.

Elektrárna Prunéřov II

PRIVILEGIA STÁVAJÍCÍHO PROVOZOVATELE

Energetický regulační úřad může povinnost výroby elektřiny nad rámec licence uložit stávajícímu provozovateli, který oznámil záměr výrobu ukončit, anebo jinému držiteli licence. Stávající provozovatel však má privilegované postavení. U výroby elektřiny se totiž dle důvodové zprávy k Lex Plyn předpokládá, že dotčení výrobci jsou schopni v provozu pokračovat, ale utlumili jej z důvodu ekonomické neudržitelnosti způsobené objektivními tržními podmínkami. Je zároveň rozumné předpokládat, že stávající provozovatel výrobny je k jejímu dalšímu provozu více způsobilý než kdokoliv jiný. Proto je stávající provozovatel výrobny i ze zákona první volbou pro její další provoz v režimu § 12 energetického zákona.

Jinému držiteli licence je podle § 12 odst. 6 energetického zákona možné povinnost provozovat výrobnu elektřiny, která má být odstavena, uložit jen „pokud stávající [držitel licence, pozn. aut.] odmítne pokračovat za podmínek stanovených Energetickým regulačním úřadem.“

VÝKLADOVÉ NEJASNOSTI ZÁKONA

Zákonná možnost stávajícího provozovatele odmítnout další provoz výrobny vede k několika výkladovým otázkám, které mohou proces ukládání povinností nad rámec licence pozdržet nebo zpětně zpochybnit. Zákon totiž nestanoví kdy (v jaké fázi řízení), ani v jaké lhůtě by se stávající provozovatel měl stran svého zájmu o další provoz výrobny vyjádřit.

Nejmenší problém tvoří absence zákonné lhůty, kterou by ERÚ v rámci řízení mohl překlenout vydáním usnesení o určení lhůty k provedení úkonu podle § 39 správního řádu. Pokud i po uplynutí této lhůty bude stávající provozovatel nečinný, nezbude Energetickému regulačnímu úřadu než uložit povinnost k dalšímu provozu výrobny právě stávajícímu provozovateli – podmínky pro uložení této povinnosti jinému výrobci splněny nebudou.

To ale platí pouze za předpokladu, že má k odmítnutí ze strany stávajícího provozovatele dojít v průběhu (prvního) řízení o uložení povinnosti nad rámec licence. Takový závěr však není ze zákonné formulace zřejmý. Podmínkou pro uložení povinnosti jinému výrobci je skutečnost, že stávající provozovatel odmítne v dalším provozu výrobny pokračovat „za podmínek stanovených [zvýraznění vlastní, pozn. aut.] Energetickým regulačním úřadem“.⁶ Tyto podmínky jsou však poprvé stanoveny právě až v rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence.

Úmyslem zákonodárce nepochybně nebylo nastolit situaci, kdy ERÚ bude vydávat rozhodnutí, které by mohl jeho adresát bez dalšího materiálně zrušit. Právě takový postup se však ze zákonné formulace nabízí.

ÚPRAVU BY BYLO VHODNÉ ZPŘESNIT

Povinnost výroby elektřiny nad rámec licence má podle důvodové zprávy k Lex Plyn sloužit jako pojistka pro velmi nepravděpodobnou situaci a dotýkat se pouze omezeného množství výroben elektřiny, jejichž provoz je nezbytně systémově nutný. Aby mohla tato pojistka v případě nouze zafungovat bez ohledu na procesní postup stávajícího provozovatele výrobny, bylo by vhodné zpřesnit úpravu postupu při aplikaci zákonného práva stávajícího provozovatele výrobny odmítnout její další provoz.

_________________________________

POZNÁMKY

¹ Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu, prosinec 2024.

² Pro účely tohoto článku se energetickým zákonem rozumí zákon č. 458/2000 Sb., ve znění od 1. 8. 2025.

³ § 34 odst. 1 energetického zákona.

⁴ § § 91 odst. 2 písm. q) ve spojení s odst. 17 písm. b) energetického zákona.

⁵ § 10 odst. 3 písm. g) energetického zákona.

⁶ § 12 odst. 6 energetického zákona.

O AUTOROVI

Tomáš Martinec se zaměřuje na energetiku, insolvence a obchodní vztahy. S KF Legal spolupracuje od roku 2015, advokátem se stal v roce 2019. Vedle pražské právnické fakulty absolvoval také americká studia na FSV UK a semestr na University of Richmond ve Virginii.

Kontakt: tomas.martinec@kflegal.cz