MŽP: Na horkovod z Dukovan do Brna je připraveno až 11 miliard korun z povolenek

Projekt má za cíl využít odpadní teplo z výroby elektřiny v jaderné elektrárně Dukovany a přivést jej do brněnské dálkové tepelné sítě. Hlavním investorem jsou Teplárny Brno. Systém by měl pokrýt až polovinu potřeby tepla ve městě a přilehlých obcích, čímž výrazně omezí spotřebu fosilních paliv. Brno je v současnosti závislé na dovozu plynu z více než 80 procent. Vedle horkovodu bude město teplo získávat i ze zařízení na energetické využití odpadu SAKO Brno a z biomasy.

"Projekt ukazuje, jak lze efektivně využívat sekundární zdroje energie, jako je nevyužité teplo z jaderné elektrárny, ve prospěch obyvatel a městské infrastruktury. Místo toho, aby teplo z výroby elektřiny končilo bez užitku, bude sloužit k zásobování desetitisíců domácností v Brně," uvedl předseda vlády Petr Fiala (ODS). Tento přístup podle něj výrazně zvyšuje českou energetickou soběstačnost, snižuje závislost na dovozu fosilních paliv a posiluje celkovou energetickou bezpečnost České republiky.

Tato stavba se bude moci o podporu ucházet prostřednictvím druhého kola výzvy z programu I+ (Inovativní a komplexní projekty). Prvním kolem výzvy, kde byl posuzován projektový záměr, projekt horkovodu Dukovany–Brno už úspěšně prošel. Druhé kolo dotační výzvy z programu I+ se otevřelo 10. července a potrvá do 30. září 2025.

Administraci výzvy zajišťuje Státní fond životního prostředí ČR, který bude od roku 2026 hlavním příjemcem výnosů z dražeb emisních povolenek. Výstavba horkovodu by měla začít v roce 2027, teplo do Brna má proudit od roku 2031.

"V rámci prvního kola výzvy I+ jsme posuzovali projektový záměr výstavby horkovodu Dukovany-Brno z mnoha aspektů. Zajímaly nás samozřejmě očekávané přínosy celého projektu, technické řešení, udržitelnost, ale i potenciál dalšího rozvoje," popsal ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Dodal, že dotační podpora bude projektu poskytnuta na základě rozhodnutí ministra, pokud projekt splní všechny podmínky výzvy.

Předpokládané celkové investiční náklady projektu jsou přibližně 16,3 miliardy korun, dotační podpora může dosáhnout až 11 miliard korun, přičemž definitivní výše podpory se stanoví až po dalším posouzení projektu.